Vycházka s kočárkem není práce pro muže!
Muži měli odjakživa většinu práv a představovali si, že žena by se neměla starat o jejich záležitosti, ale dávat pozor na děti a domácnost. Podobným způsobem to fungovalo stovky a stovky let, ale na přelomu 19. a 20. století začaly ve světě sílit hlasy po tom, že ženy jsou přece stejní lidé jako i muži, a tak by měly mít stejná práva. První zemí na světě, která přiznala ženám právo volit (ale ne právo být voleny) byl Nový Zéland už v roce 1893 a následující léta přinesla stejné scénáře v dalších zemích po světě. Někde to šlo snadněji a někde zase složitěji, což ženy vyprovokovalo k založení sufražetského hnutí bojujícího za emancipaci žen jakkoli, občas i extrémními praktikami. Sufražetky nakonec svou aktivitu ukončily v roce 1920, když i v USA bylo ženám přiznáno právo volit, ale jejich přívrženkyně bojovaly za práva žen i dlouho poté.
Jak se však ukázalo, muži nebyli z revolučních nálad svých něžnějších poloviček vůbec nadšeni. V počátcích sufražetského hnutí se proti myšlenkám emancipace a získání volebního práva pro ženy snažili bojovat různými způsoby a jedním z nich bylo i vydávání kontroverzních pohlednic zobrazujících muže v jakési pozici otroka v domácnosti poté, co jeho manželka získala volební právo. Šlo o tvrdou propagandu a nakonec nepomohla ani ta, ale alespoň máme dnes možnost podívat se na to, jak moc bojovali někteří muži proti tomu, aby byla obě pohlaví zrovnoprávněna. Mimochodem, tyto pohlednice už léta sbírá jedna z profesorek na University of Nothern Iowa Catherine H. Palczewski a bez ní by pravděpodobně takovou rozsáhlou kolekci neměl k dispozici nikdo na světě.
