Víte, kolik kilogramů diamantů se vytěží každý rok?
Pro obyčejného člověka jsou diamanty v jeho rozpočtových plánech téměř nedostupnou položkou. Pořídit sobě či své rodině/partnerovi prsten s takříkajíc velkým třpytivým kamínkem uprostřed rozhodně nepatří mezi nejlevnější nákupy a pokud se zrovna nechystáte na velkou událost, řekněme zásnuby, předpokládáme, že budete se svými vydělanými penězi zacházet jiným způsobem. Co všechno však víte o diamantech, respektive, možná by vás o těchto kamíncích zajímalo i cosi více než výsledná cena u klenotníka. Připravili jsme si tedy pro vás pár faktů a zajímavostí z tohoto miliardového byznysu.
Roční těžba
Podle historie víme, že prvním místem, na kterém se začalo s těžbou diamantů, byla Indie. Až do začátku 18. století se momentálně 2. nejlidnatější země na světě považovala za jediný zdroj vzácné krystalické formy uhlíku. Indické zdroje však postupně docházely, a tak se začalo s hledáním dalších míst. Za začátek moderní těžby se však považuje rok 1866 a objev diamantů v Jižní Africe. Přibližně od roku 1870 začíná časová osa grafu níže zobrazující roční těžbu spolu s jednotlivými zeměmi podílejícími se na ní. V těchto začátcích byla však roční produkce hluboko pod hranicí milionu karátů (1 karát = 0,2 gramu). Po roce 1920 se toto číslo vyšplhalo na 3 miliony a téměř exponenciální křivka rostla až do roku 2005, kdy se podařilo vytěžit až 176,7 milionů karátů (35 340 kg). Poslední roky graf kolísá na úrovni 130 milionů.
Největší důl
Vůbec největší diamantový důl, Jubilee, se nachází v Rusku, přesněji Jakutsku. S těžbou se začalo již v roce 1986, přičemž se podzemní zásoby odhadovala na 153 milionů karátů. Od roku 2013 by jich mělo být pod zemí ještě 51 milionů a momentálně je obrovská díra v zemi hluboká přibližně 320 metrů. Je předpoklad, že se dokáže prohloubit až do 720 metrů. Průzkum vzorků prováděný opět v roce 2013 určil, že v jedné tuně vytěženého materiálu se nachází přibližně 0,9 karátu diamantů. Ostatně, Rusko jednoznačně dominuje v žebříčku největších dolů na světě, přestože některé z nich jsou již mimo provoz. Další velké "mučírny" patří Austrálii a Africe.
Diavik Diamond Mine, Kanada
Hodnota surového diamantu
Zřejmě jste již viděli některý dokument či film rozebírající těžkou práci obyvatel Konga v diamantových dolech či zachytili slovní spojení "krvavý diamant". V oblasti Konga se ještě i dnes ve velkém zneužívá pracovní síla a zaměstnanci doslova otročí za naprosto mizernou mzdu. Jak můžete vidět ve statistikách níže, krvavé diamanty stále existují, přičemž se surový karát pohybuje na směšné částce přibližně 200 korun. Na druhou stranu, přísné směrnice a kontroly se snaží co možná nejvíce redukovat dovoz krvavých diamantů do vyspělých zemí a tudíž je neustále těžší se k nim dostat. Zda se však krvavé diamanty někdy stanou minulostí je sporné.
Sumář roku 2014
Těžba v Kongu
Co tvoří cenu diamantu?
Do výsledné ceny se započítává opravdu velké množství faktorů, ale při základním stanovení ceny používáme označení 4C - cut, clarity, color, carat-weight. V překladu, nejdůležitějšími aspekty jsou váha, barva, čirost a řez, tedy jaký tvar má komerčně připravený diamant. Nejhodnotnější řez je takový, při kterém světlo pronikající přes vrch diamantu se přes jeho hrany vyříznuté pod určitým úhlem odráží zpět k jeho vrchní ploše, neuniká pryč (obrázek níže). Co se týče čirosti, takzvaná mateřská znaménka a jiné vnitřní nedokonalosti ubírající na kráse a reflektování světla podstatně snižují jeho cenu. Dokonalé diamanty bez jakýchkoliv chyb jsou vysoce ceněné - tu mají navrch syntetické kousky.
Neopracovaný kus versus finální kámen
Mnoho lidí si neuvědomuje proč stojí byť i malý kamínek velkou sumu a proč jsou dva kameny stejné hmotnosti cenově rozdílné. Kromě výše zmíněných 4C je třeba brát v úvahu, že během výrobního procesu od surového diamantu po šperk se velká část diamantu jednoduše odstraní. V mnoha případech může tvořit odpad klidně i 50%, ačkoli se zdokonalováním technologií se toto procento podařilo snížit. Níže vidíme jakými způsoby lze opracovat surový diamant a která dvojice sesterských diamantů je kvalitnější/levnější.
Největší neopracovaný kus
Vzhledem k tomu, že surové diamanty mají vyšší hmotnost, tak i jednotlivé nálezy nebo jinak řečeno rekordmani se zapsali do historie nesrovnatelně většími rozměry. Doposud největší raw koláček nález, Sergio, pochází z roku 1895 a o svou slávu se zasloužil nejen pro svých 3167 karátů (633,4 g) ale i černou barvu. Je velkou raritou natrefit na černý diamant a dosud se přesně neví příčina vzniku kamínku této barvy. Předpokládá se, že tak jako i ostatní tmavé nálezy má meteorický původ.
Největší opracovaný kus
Golden Jubilee Diamond, vůbec největší vyhotovený kamínek, byl vyroben ze 755,5 karátového surového diamantu vytěženého v Jižní Africe v roce 1985. S váhou 545,67 karátu (109,13 g) a hodnotou pohybující se někde mezi 97 až 300 miliony korun překonal svého předchůdce z roku 1905 pouze o 3 gramy. V roce 1995 ho odkoupila diamantová společnost pro odzkoušení svých nových technologií na řezání surových kusů.
Nejdražší diamant
Opět se ukazuje, že velikost není všechno. Ani zdaleka. Hodnota Golden Jubilee Diamond i přes váhu přesahující 100 gramů nepřesahuje ani 300 milionů, zatímco modrý favorit jménem The Oppenheimer Blue má ve srovnání s ním jen směšných 14,62 karátu (2,92 g). Proč se tedy jeho cena odhaduje na 1 miliardu 560 milionů korun? Exkluzivita, bohatá historie a fakt, že je na prodej. Jen velmi málo větších nálezů s takovou čistotou má modrou barvu a na originalitě mu přidává i samotný tvar. Patřil rodině Oppenheimerových, znalcům a vůdcům diamantového průmyslu po celé generace.
Jaký je rozdíl mezi syntetickým a přírodním diamantem?
Přibližně od 50tých let se vedle klasické těžby uplatňují i jiné způsoby získání nejtvrdšího kamene na světě. V laboratorních podmínkách za obrovského tlaku a teploty dosahujících klidně i 1600°C (a to je jen jeden ze způsobů) se syntenticky vyrábějí diamanty se stejným složením, strukturou a tvrdostí. Mnoho lidí je však nepovažuje za skutečné diamanty, protože se vyhnuly miliardám let strávených hluboko pod zemí. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Možná vás to překvapí, ale v podstatě žádný. Kromě o něco nižší ceny. A větší čistoty. Takže přece jen jsou si v něčem odlišné, avšak pro běžného člověka jsou ty z laboratoře jasnou volbou. Další alternativou jsou simulované diamanty. Ty se ale shodují asi jen ve tvaru, jelikož se jedná o diametrálně odlišný materiál, řekněme zirkon.
Pár neopracovaných kousků
