10 nejobávanějších pirátů všech dob.
Piráti, některými obdivováni, jinými naopak zatracovaní, mají svůj kus historie - vměstnali se mezi ty, kteří dokázali něco pozitivního a ty, kteří se proslavili krutostí. Dnes už o nich máme příliš zkreslené představy, což je i zásluhou nereálného vyobrazení filmových scén či vtipně podtržených PC her. No historie nabízí i fakta a ty klamat nebudu. Piráti patřili obecně ke krutým lidem, většinou neznali slitování, i když se určitě mezi nimi nacházely i výjimky. Dobývali, plenili a drancovali, shromažďovali své bohatství, ale žili ve špíně na palubách lodí, pronásledování a souzeni na okraji společnosti. Podívejme se na deset významných jmen z pirátských řad, kteří svými krutými činy rozbouřili vody moří a oceánů.
...po vlnách se kloužou už jen zbytky ztroskotaných lodí, v mořích plavou už jen jména těch, kteří kdysi poskvrnili vody nepřátelskou krví....
William „Kapitán“ Kidd
Vlivný skotský lodní kapitán, jehož jméno známe hlavně díky jeho krátké, ale o to úspěšnější "kariéře piráta". Podle původní dohody s anglickou vládou měl bohatý obchodník lovit piráty za dohodnutou částku, ale nově zakoupená loď z něj udělala dlužníka, potápění pirátských korábů se mu nedařilo a posádka začínala být značně nespokojená. Rozhodl se proto že oloupí arménské kupce s bohatým nákladem látek, zlata a stříbra. Když se však vrátil z této bláznivé plavby, čekalo ho nepříjemné vystřízlivění. V Anglii byl vyhlášen za piráta, následně uvězněn ve věznici New Gate, odsouzen a roku 1701 popraven, oběsit se ho však podařilo až na druhý pokus, jelikož se lano poprvé přetrhlo. Následně jeho tělo rozčtvrtili a jako varování pro ostatní odvážlivce rozptýlili kolem břehu Temže. William „Kapitán“ Kidd, údajně muž nelítostné a výbušné povahy, je příkladem toho, že ruka zákona nemusí být krátká.
Edward Teach
Známý také jako Černovous - notoricky známý anglický pirát působil v západní Indii na začátku 18. století. Svou přezdívku nezískal jen díky svému ikonickému plnovousu, ale i díky nadměrné krutosti a brutalitě, mnozí v dobových spisech vzpomínají na Edwardovu „černou duši“ a „temné pirátské srdce“, které prý nemělo slitování nad žádnou živou bytostí. Jiní naopak tvrdí, že během zlaté éry pirátství patřil mezi malou skupinku elegantních a zdvořilých loupežníků. Za dob největší slávy velel 150 pirátům a 3 fregatám, mezi nimiž se nacházel i největší postrach obchodních lodí, Pomsta královny Anny. I díky ní se muž nadměrně vysoké postavy a paranoidně osobnosti (neustále u sebe nosil 6 pistolí, 4 dýky a 2 šavle, ty prý neodkládal ani při pohlavním styku) stal nejobávanějším pirátem všech dob. Známý je i svou velkou palebnou silou, kterou zablokoval společně s družinou přístav Charleston v Jižní Karolíně. Často se při svém rabování prozíravě zaměřoval na cenné léky a luxusní potraviny spíše než na na drahé kovy a hedvábí. Roku 1718 loďstvo jeho Veličenstva překvapilo Černovouse v zátoce Ocracoke, kde při krátké, ale o to intenzivnější bitvě zahynul. Před tím, než padl k zemi mrtvý, dostal pět kulek a více než dvacet sečných a bodných ran. Následně poručík královského námořnictva Robert Maynard rozkázal pirátovi useknout hlavu a napíchnout ji na stěžeň jeho milované fregaty. Takto skončil život Černovouse, který během svého aktivního pirátského života zajal více než 40 lodí a způsobil utrpení stovkám lidí. I když jeho nezákonná kariéra trvala jen pár let, strach nahánějící odkaz přetrval do dnešních dnů.
Henry Morgan
Admirál Sir Henry Morgan působil zejména jako korzár v Karibské oblasti, kde na příkaz koruny úspěšně plenil španělská sídla a přístavy. Pirátem se stal už jako 19letý, nikdo však s jistotou nedokáže říci, za jakých okolností. Existují dva předpoklady, prvním z nich je, že ho unesli a donutili k loupežnickému řemeslu, druhá verze tvrdí, že se zaslepený vidinou slávy přihlásil dobrovolně. Každopádně, je o něm známo, že měl dobré vůdčí schopnosti, jednal zcela prozíravě, ale mnohokrát krutě. V boji proti Španělům například využíval své zapálené čluny jako „beranidla“ na prorážení lodních trupů. Při obsazení Maracaiba zas místní boháče bezdůvodně umučil i přes ukořistění jejich pokladů. No asi nejznámějším činem v jeho bohaté kariéře je vypálení dobře střežené Panamy, odkud si odnesl bohatství nevyčíslitelných rozměrů. O to více je zarážející fakt, že po vydání Jamajského anti-pirátského zákona pomáhal při stíhání mořských lupičů a následných popravách. Dějiny mu nepopiratelně přisoudily přívlastek jednoho z nejvlivnějších pirátů, jelikož získal šlechtický titul a později se stal dokonce guvernérem Jamajky. I když měl rušný pirátský život, paradoxně zemřel přirozenou smrtí v roce 1688 na následky častého opíjení se, což mu narušilo zdraví a zároveň nakonec vzalo život. Je po něm pojmenován v současnosti velmi oblíbený alkohol Captain Morgan.
Francis Drake
Viceadmirál Sir Francis Drake v začátcích alžbětinské éry působil jako respektovaný kapitán a významný mořeplavec, který jako druhý v pořadí obeplul v letech 1577 až 1580 zeměkouli. Později během anglo-španělské války pod záštitou samotné královny útočil na katolické Španěly, jejich kolonie a neopevněné přístavy. Měl za sebou úspěšné útoky na San Juan a velký přístav Puerto Rico, za cenu velkých ztrát získal i Santo Domingo, odkud následně podnikal další korzárské výpravy. Tento dlouhotrvající spor mezi Anglií a Španělskem se vyostřil až do bitvy u Gravelines, ve které zvítězili ostrované i díky kapitánově strategii výbušných lodí. Sir Francis Drake - anglický korzár, velký mořeplavec, admirál, politik a konstruktér alžbětinského období nakonec ještě pasován na rytíře a velký boháč zemřel v časných ranních hodinách v roce 1596 (pravděpodobně) na dysenterii - nemoc špinavých rukou. Tichá smrt si sice vzala jeho život, ale do historie vyryl svůj nesmazatelný odkaz.
Bartholomew Roberts
Bartholomew Roberts (Černý Bart) se díky svým bystrým navigátorským schopnostem zařadil k velšským pirátům již jako 13letý. Za svého života dočasně ovládl, oloupil nebo zničil přes 470 lodí. Nejznámější příběh jeho života pojednává o „hrdinském činu“, kdy se špatně vyzbrojenou a vyhladovělou posádkou zaútočil na dvojnásobnou přesilu holandské lodě, přemohl je a přeživší zavěsil na průčelí lodi. Když napadl otrokářskou loď, 80 spoutaných Afričanů nechal spálit zaživa. Tak nelítostný býval kapitán Roberts - pirát 17. století, jehož doprovázela jeho pověst až po pobřeží Jižní Ameriky. Zemřel tam, kde to měl nejraději - na rozbouřeném moři, pronásledován pro kruté činy. Při jedné z mnoha bitev mu kartáčová střela z lodního kanónu provrtala krk a téměř utrhla hlavu.
Anne Bonny
Do pirátské historie se svou krutostí a vynalézavostí zapsalo i něžnější pohlaví, přesněji Irka Anne Bonny. V mládí mívala problém s trpělivostí, lehkým rozptýlením a záchvaty zuřivosti, což ji v konečném důsledku přimělo utéct z domu a vdát se za piráta Johna Rackama. K posádce se později přidala i další žena, obávaná Marry Read, která společně s výše uvedenými tvořila nejkrutější trojici v rámci Zlaté éry pirátství. Není však přesně známo, jaké vztahy mezi nimi panovaly, ale když později došlo k zatčení, obě ženy byly těhotné a tak soudem osvobozeny od smrti, samotný John bez milosti skončil na popravišti. Johnovu krvelačnou pověst ale obě svou pirátskou aktivitou zřetelně zvýšily a upevnily, neštítily se mučení, krádeží čí vražd bezbranných. Mary zemřela na horečku ve vězení, neexistuje však důkaz, co se stalo s Anne. Je pravděpodobné, že ji mohl z vězení vykoupit její bohatý otec, ale také mohla strávit zbytek života v žaláři v Charles Town.
Ching Shih
Svou jedinečností a zajímavým životním příběhem se může pyšnit i pirátka Ching Shih. I když se její skutečné jméno nedochovalo, (Ching Shih znamená v čínštině „vdova po Chengovi“) víme, že manžel této ženy byl známým kapitánem pirátské flotily Červená vlajka, působící v Jihočínském moři. Ching Shih, nejprve luxusní Gejša si tohoto muže nedobrovolně vzala, přičemž se tak stala jednou z členek zločinecké bandy. Z předešlé „zkušenosti“ si přinesla konexe a tajné informace o různých vlivných lidech, díky čemuž postupně šplhala po společenském žebříčku. Později do jejího plánů zasáhla smrt manžela, ale prozíravá Ching Shih neotálela, vzala si nekompetentního důstojníka flotily a převzala celkové vedení Rudé vlajky. Neomezeně vládla čínským vodám, získala bohatství, uznání a při ukončení svého působení dokonce šlechtický titul. V klidu se dožila 69 let.
Henry Every (John Avery)
Anglický pirát známý jako „Dlouhý Ben“ nebo „Král pirátů“ z konce 17. století začínal s postem korzára v královském námořnictvu. Ve službách Španělska pomohl zosnovat vzpouru, díky čemuž ho posádka zvolila za kapitána na pirátské lodi Fancy. Novopečený pirát na cestách kolem Afriky podnikal své kruté nájezdy. Pomocí malé, ale dobře vyzbrojené flotily okrádal čínské a indické obchodní lodě, přeživší brutálně mučil, ženy, nehledě na věk, bez milosti znásilňoval. Při rabování lodě Gang-i-Sawai, která vezla poklady z Indie na Blízký východ, piráti „zabavili“ přes 600 000 liber zlata, stříbra a drahokamů. Podle odborníků podnikal nejvýnosnější pirátské nájezdy v historii, vynikal mistrovstvím v taktice boje a také měl výbornou schopnost snadno manévrovat svou loď přes nástrahy moře. Navzdory úspěchům se později rozhodl flotilu rozpustit a odplul do Karibiku. I když na jeho hlavu bylo vypsáno 500 liber zlata, nepodařilo se ho nikomu chytit, vždy jaksi utekl nebo se ztratil v neznámu. Henry Every - dnes známý pod pseudonymem postrach Rudého moře zemřel kolem roku 1694.
William Dampier
Angličan William Dampier nejprve působil jako mořeplavec, ale do dějin se zapsal i v rámci korzárství a úspěšného přepadání obchodních lodí. Kromě toho, je první Angličan, který obeplul svět třikrát. Co je ale zajímavé, tento pirát měl zálibu ve zkoumání přírody, čemuž obětoval vlastně téměř celý svůj život. Rád ji pozoroval, objevoval její zákonitosti a podle všeho velel slavnému literárnímu trosečníkovi Robinsonovi Crusoeovi. Během života zkoušel vést plantáž na Jamajce, těžit dřevo v Mexiku, ale nakonec se přece vrátil k plavebním expedicím. Loupil a přepadal španělské lodě kvůli exotickým bylinám a koření. Později vydal své deníky a pustil se na spisovatelskou dráhou. Vskutku zajímavý a všestranný pirát, který byl však více průzkumníkem než pirátem zemřel roku 1715 zadlužený a opuštěný ve farnosti sv. Stephena Colemana Streeta v Londýně.
Francois L’Ollonais
L’Ollonais je jedním z mnoha pirátů podporovaných státem, kteří přišli do karibské oblasti přibližně v roce 1650. Plavil se po Karibském moři, později útočil na španělské lodě, pobřežní osady a svou pověst si tak opravdu bedlivě upevňoval. Tento pirát se však proslavil zejména krutostí při mučení vězňů. Nepohodlné osoby rozřezával zaživa a krmil je vlastními údy, brutálně je bičoval řetězy či utahoval lano kolem krku tak silně, až jim začali z jamek vylézat oči. Zaútočil a krvavě vyplenil například venezuelský přístav Maracaibo či města v okolí Giblartaru. Temné barvy jeho krvavého životopisu však vybledly po neúspěšném útoku na přístav Puerto Cabello. Na tomto místě s kumpány zabloudil a skončil v žaludku místních kanibalů. Nešťastný, ale pravděpodobně spravedlivý konec pro krutého piráta.
