Oceněný vědec z České republiky Tomáš Koblas pracuje se svým týmem na nové metodě léčby cukrovky prvního typu, díky které by se pacienti mohli zcela vyléčit za pouhé dva týdny.
Český vědec Tomáš Koblas z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se v současné době se svým týmem badatelů věnuje novému výzkumu léčby cukrovky prvního typu, který by v případě úspěchu mohl pro pacienty trpící vrozenou nemocí znamenat vyléčení za pouhé dva týdny.
Cílem je vyvinout mechanismus, díky němuž by bylo možné přeprogramovat buňky produkující trávící enzymy na takové buňky, které vytvářejí inzulín. Ten totiž tělo diabetiků není schopné v dostatečné míře samo vytvářet a zejména pacienti trpící cukrovkou 1. typu jsou proto odkázání na každodenní umělé vpravování inzulinu do těla injekcemi. Tomu by však díky objevu vědců, kteří za něj obdržel prestižní ocenění Discovery Award za inovativní počin v oblasti biomedicíny, mohl být v budoucnosti konec.
„Do teď podobné výzkumy využívaly pro přeprogramování buněk virové nosiče, ty jsou ale problémové a mohou eventuálně spustit i rakovinotvorné procesy. Naše metoda je v tomto ohledu bezpečná, využívá jen tělu vlastní mechanismy, které buňky nepoškozují,“ vysvětlil šéf výzkumu Tomáš Koblas z Laboratoře Langerhansových ostrůvků Centra experimentální medicíny IKEM. Postup léčby je nyní testován s lidskými buňkami ve zkumavce, po kterém by mělo následovat testování na myších a v časovém horizontu tří až pěti let by se mohla metoda začít zkoušet na lidech.
Ilustrační obrázek. Podobné předměty nezbytné pro pacienty s cukrovkou prvního typu by se v případě úspěchu léčebné metody mohly stát minulostí
IKEM již v současné době nabízí diabetikům možnost léčby prostřednictvím transplantace slinivky nebo jejích částí. Po operaci se pacientům začne v těle vytvářet inzulín, což znamená, že si jej nadále nejsou nuceni dodávat do organismu injekčně, nebo alespoň ne v takové míře. Na druhou stranu však musí dotyčný užívat léky, aby jeho tělo transplantovanou tkáň přijalo, a kromě toho nemocnice podobných zákroků zvládne za rok uskutečnit jen několik desítek. Metoda Tomáše Koblase a jeho týmu by tak mohla v tomto ohledu znamenat důležitý krok vpřed, který může jednoho dne zlepšit život, nebojíme se říci, několika milionům diabetiků po celém světe. Jen v Česku je podle Koblase diabetiků prvního typu téměř 100 tisíc. Pokud bychom pak vzali do úvahy i diabetiky druhého typu, dostali bychom se na hodnotu okolo jednoho milionu pacientů.
V případě zmíněných pacientů trpících cukrovkou druhého typu, která se objevuje spíše v dospělosti a její příčinou je nezdravý životní styl, nevidí Koblas použití testované metody léčby příliš pozitivně. „Buňky bychom jim mohli znovu nahradit, ale ony by se nejspíš během krátké doby opět vyčerpaly. Pro tyto pacienty by určitě byla lepší změna životního stylu a včasná záchrana jejich vlastních buněk,“ citují slova oceněného vědce Hospodářské noviny. Ten dále dodává, že vhledem k vysokým nákladům na léčbu a vysokému počtu diabetiků druhého typu by to navíc bylo pro zdravotní systém z finančního hlediska nemožné, pokud by se nenašel vhodný bohatý investor.
