V následujících zaměstnáních se mohou i malé chyby stát fatálními.
Už od dětství má většina lidí vysněnou představu o svém povolání. Do doby, kdy je třeba udělat opravdu vážné rozhodnutí se naše vize sice několikrát změní, ale cíl je vždy jasný. Množství z těchto vysněných jobů je však poměrně nebezpečných - jako příklad můžeme uvést třeba astronauta. Některá povolání si však lidé nevybírají a v příšerných podmínkách se snaží vydělat si alespoň něco. Jiné jsou zase plné adrenalinu a dobře vynášející, ale obě tyto skupiny spojuje jedno - nebezpečí. A s ním spojená i vysoká úmrtnost. Žebříček povolání seřazený právě podle míry úmrtnosti (tj. počet smrtí na počet dotyčných pracovníků) v USA publikoval časopis Forbes, díky čemuž víme, že se těmto povoláním máme raději v životě vyhnout (samozřejmě v něm nebyla započtena přirozená úmrtí na pracovištích, ale ty způsobené oficiálními riziky).
10. místo | Taxikáři
I na taxikáře číhá nebezpečí za každým rohem, desátá příčka je však přece jen trošku překvapující. Kromě běžné jízdy si ale musí dávat pozor například na únavu a především nepřizpůsobivé zákazníky. Násilí už není žádnou raritou, a tak je vrcholná opatrnost maximální prioritou. Ideálně se při vezení hlučného pasažéra ještě nějakou srážkou nezabít. Na 100 000 taxikářů ročně v práci zemře 19,7 lidí, což při obrovském počtu žlutých aut v USA dělá číslo 63.
9. místo | Elektrikáři, elektroinstalatéři
Na deváté příčce se nacházejí elektrikáři a elektroinstalatéři. Na mysli máme nyní ty frajery, kteří ve výškách opravují mohutné distribuční sítě, přičemž jediným nesprávným pohybem mohou přijít o život. Za největší rizika práce, ze které by měl nejeden noční můry, jsou považovány výška a elektrický proud. Právě lidé s tímto adrenalinovým povoláním stojí za skutečností, že si můžeš například i číst tento článek. Není jich zrovna moc, ale o to větší míra je jejich úmrtnosti - ze sto tisíc lidí zahyne na stožárech ročně 20,3.
8. místo | Řidiči kamionů
Kromě únavy a možných dopravních nehod s fatálními následky, podobně jako taxikáři, čeká na budoucí řidiče někdy i vykládání zboží, či v USA možná dokonce i prodej na daném místě. Kromě možných obchodních neshod tě může například něco zavalit, nebo se můžeš pokusit přenést něco až příliš těžkého. S mírou úmrtnosti 24 lidí na sto tisíc řidičů je toto osmí nejrizikovější povolání.
7. místo | Farmáři, rančeři, jiní zemědělští pracovníci
Nejriskantnější částí podobných povolání jsou především těžké stroje. Seriózně se stává, že někdy někoho přejde kombajn, ať už z nepozornosti toho, co ovládá stroj nebo z nepozornosti oběti. Velkou část úmrtí tvoří také pády (nebo případná zranění vedoucí k jejim podlehnutí) ze zvířat či vysokých schůdků na strojích. Ze statisíce lidí s podobnou pracovní náplní v práci zahyne 25,3.
6. místo | Svářeči
Na mysli máme především pracovníky, kteří ve výškách pracují s těžkými kovovými konstrukcemi. Kombinace velké výšky, stresu, nutné koncentrace a létajících jisker totiž není nejšťastnější a někdy ústí v pád nebo zavalení. Kromě toho často nebezpečně manipulují a hýbou samotnými tělesy, což ne vždy dopadne dobře. Podobně fatální smůlu mívá i 26,9 lidí s tímto povoláním ze sta tisíc.
5. místo | Klempíři
Kromě pochopitelného nebezpečí pádu číhá na lidi pohybující se na střechách ještě jedno značné nebezpečí. Úpal. Ostrému slunci totiž dopomáhají lesklé plechy či tašky, někdy dokonce světlo odrážející střešní okna. Často proto nosí brýle, ty je však proti krutému slunci neochrání. Klempířskému řemeslu podlehne ze sta tisíc lidí 31,8.
4. místo | Popeláři
Aneb také sběrači bioodpadu a podobně. Ze sto tisíc jich ročně odejde 41,2, důvody jsou poměrně jasné. Kromě dětmi vysněné, ale výrazně nebezpečné jízdě na zadních plošinách (ano, už odtamtud někdo spadl) a dopravy působí jako značné riziko i samotný odpad. Vyskytlo se množství případů, kdy se popeláři pořezali, k tomu někdy dostali i infekci. Jiný muž téměř zemřel na zadní plošině popelářského auta, když řidič za ním nedával dostatečný pozor a do auta před ním (a bohužel i do muže) napálil.
3. místo | Piloti, letečtí inženýři
Jednoduše všichni, co nějakým způsobem létají na něčem, co má motor. Ať už jde o piloty nebo letecké inženýry (kteří například stroje testují), úmrtnost se pohybuje v téměř stejných číslech. Její důvod je průhledný - selhání stroje či lidského faktoru. Často však nemusí jít pouze o běžný let, množství nehod s fatálními následky mají například záchranné lety. Ze sto tisíc pilotů zemře v práci na oficiální pracovní rizika ročně 57 lidí.
2. místo | Pracovníci se dřevem
Dřevorubci, skladníci či řidiči nákladních aut - zkrátka všechny profese, kde je možné, aby vás nějaký obrovský strom zavalil. Za další rizika jsou považovány také nebezpečný terén či možnost zabít se například motorovou pilou - ne nadarmo stojí na pilách jedné americké značky štítek, aby si ji nezastavoval rukama nebo genitáliemi, zřejmě to už někdo zkoušel. Co se týče úmrtnosti, dostáváme se zde k poměrně znepokojivým číslům. Výše úmrtnosti 102,4 na sto tisíc pracovníků se dřevem znamená, že ročně v práci podlehne každý tisící (0,001024.) takový zaměstnanec. Přidáme ještě jeden méně příjemný fakt - pokud dejme tomu pracuješ jako dřevorubec již 30 let, za celou svou kariéru máš přes tříprocentní šanci v práci zemřít (za jeden rok je to 0,1024%). To je extrémně hodně. Nebuďte dřevorubci, zabíjí to.
1. místo | Rybáři
A ještě více je nebezpečná profese rybáře. Lidem, kteří se na malých loďkách prohánějí daleko od pobřeží, táhnou tu za sebou těžké sítě plné ryb a jiných živočichů za mzdu, která není důvodem k příliš širokému úsměvu, hrozí poměrně rozmanité množství konce ve vodě. Už jen převrátit se dá množstvím způsobů - od vln a bouřek až po automatické navijáky lana se sítí, které navíjejí sítě někdy tak těžké, až loď převáží. Kamkoli můžeš omylem nacpat ruku a vzápětí o ni přijít, může se ti pokazit motor a díky proudu nedovesluješ - zkrátka, možností na nešťastný konec je až příliš mnoho. A právě ten nešťastný konec ukončí díky míře úmrtnosti 121,2 životy mnoha lidem. Opět - představ si, když pracuješ jako takový rybář 30 let, statistická šance, že během nich v práci umřeš je 3,6464% (protože v jednom roce je to 0,1212%).
Množství povolání je tedy mnohem rizikovější, než bychom si mysleli. I přesto jsou však v dnešním světě nutné, protože bez jejich výsledků bychom se vůbec neobešli. Samozřejmě, jiná povolání jsou na tom podobně - vysoké úmrtnosti dosahují i profese jako například turistický průvodce, truhlář, kovář či pracovník s radioaktivními materiály. Někteří lidé dělají podobně adrenalinové povolání v rámci svého koníčka - zbývá jen doufat, že v tom ještě dlouhou dobu budou pokračovat.
