Ani desítky milionů někdy nestačí na kvalitní zpracování digitálních efektů.
O CGI jsme vám již přinesli mnoho článků, ale vždy jsme se víceméně zaměřili na ty, jejichž tvůrci si dali skutečně záležet a mnohokrát jsme je ve filmu ani jen nepostřehli. S digitálními efekty se již setkáváme téměř v každém hollywoodském filmu. Od úprav menších detailů až po digitálně vytvořená města a celou Zemi. Dnes se podíváme na opačnou stranu spektra. Nebudeme však shazovat nízkonákladové ani třicetileté filmy, protože je logické, že projekt, který byl uveden do kin v minulém tisíciletí, zřejmě nebude splňovat dnešní technické nároky, tak jako ani film s pětimilionovým rozpočtem. Soustředíme se tedy na relativně nové počiny, které i přes obrovské investice vypadají spíše směšně, až absurdně.
Dnes neumírej (Die Another Day, 2002, rozpočet 140 milionů)
Celková popularita či renomé filmu je v tomto případě vedlejší, takže nám neuniklo ani dvacáté pokračování slavné špionážní série o agentu 007. Dnes neumírej v hlavní roli s Piercem Brosnanem je obecně považováno za jeden z nejslabších snímků o agentovi s povolením zabíjet. Uvedení do kin v roce 2002 tak provázely smíšené dojmy a odsuzující komentáře ze strany kritiků, ale i běžných diváků. Nejvíce kritizovaným aspektem bylo právě bezduché použití počítačových efektů, které vypadaly mírně nepřesvědčivě a film jimi byl doslova přeplněn. Naši pozornost si však zaslouží zejména pro jednu konkrétní scénu. Ano, hádáte správně. Scéna se surfujícím Brosnanem na obrovském ledovém tsunami vypadá vskutku strašně a snad se ani nedá brát vážně, což je u filmu s rozpočtem 140 milionů dolarů velmi špatná reklama. Paradoxně se však v době svého uvedení na filmová plátna stal nejziskovějším z celé série o Jamesi Bondovi. Negativní ohlasy bondovky nakonec vyústily až v reboot celé série, za což můžeme být upřímně šťastní, protože Casino Royale předvedlo špičkový návrat ke kvalitním špionážním thrillerům.
Hulk (2003, rozpočet 140 milionů)
Možná mírně odvážné rozhodnutí, se kterým se zřejmě nebudou všichni ztotožňovat, ale i přes pokročilejší věk prvního "New Age" Hulka mohla být digitální stránka filmu propracovanější. Zejména co se týče samotné hlavní postavy, jejíž barevné spektrum je mírně přes čáru. Nadmíru to lze pozorovat na akční sekvenci v poušti, která mě svým nepovedeným vizuálem zaujala asi nejvíce. Barevná strukturovanost celé scény mi přímo trhala oči. Narážím na zemité barvy pouštní krajiny v kontrastu se zeleně svítícím obrem poskakujícím jako žába. Několikrát jsem měl dokonce pocit špatného velikostního vykreslení objektů (podivuhodné měřítko mezi vrtulníky, Hulkem a prostředím) a jakékoliv náznaky fyziky zůstaly pravděpodobně zapadlé prachem v ateliérech. Opomenout nelze ani scéna s běsnícími psy, kteří v provedení také značně pokulhávají.
Ultraviolet (2006, rozpočet 30 milionů)
Spousta z vás bude určitě znát Equilibrium, kvalitně vystavěný sci-fi thriller, který vyobrazuje svět po 3. světové válce. Proč to ale zmiňuji? Oba filmy totiž napsal a režíroval Kurt Wimmer, nepříliš známý režisér, ale o to slavnější scenárista (Test, Králové ulice, Ctihodný občan, Total Recall). Úspěch utopického thrilleru z roku 2002 vystřídalo o čtyři roky později trpké zklamání. Svět v budoucnosti, v němž Mila Jovovich alias Violet Song Jat Shariff (to je opravdu jméno hlavní postavy) bojuje proti vládnoucí síle, aby zachránila malého chlapce před jistou smrtí. Jelikož si film zakládá zejména na akčních scénách, nečekejte žádný srdceryvný příběh. Smysluplného děje je v celém filmu jako šafránu a využívá se pouze na občasné vsuvky mezi létajícími náboji a vybuchujícími auty. Nebylo by na tom nic zvláštního, ale to až do chvíle, kdy si tento filmový skvost nerozhodnete skutečně pustit. Příšerné CGI, které jakoby zkoušelo vaši trpělivost se vám zaryje do mozku a ničí všechny nervové buňky. Z extrémně silného retuše a barevného kontrastu se vám udělá nevolno, což špatný zážitek ještě více umocní. Pokud jste ale vyznavači latexu, zbožňujete barvy japonského anime a na ději vám až tak nezáleží, pak směle do toho.
Catwoman (2004, rozpočet 100 milionů)
Zřejmě nikoho neurazím, když řeknu, že se pravděpodobně jedná o jeden z nejhorších filmů podle komiksové předlohy. Kromě filmového provedení tomu napovídá i úspěšnost v kinech, která nedokázala pokrýt ani rozpočet, který byl mimochodem 100 milionů dolarů. Když se k tomu přimíchají i hodnocení ze světových a domácích filmových serverů, které nesahají ani k 40 %, něco je asi špatně. Ale zpět k rozpočtu. Ptáte se, kde skončilo 100 milionů dolarů? To nikdo neví, ale za CGI to určitě nebylo. Kromě velmi nevýznamného hereckého výkonu Halle Berry nám totiž film nabízí i její dvojnici, kterou se tvůrci rozhodli vymodelovat pomocí CGI, což byl opravdu nešťastný nápad. Nesmírně špatné grafické zpracování Halle Berry máme přitom možnost pozorovat v průběhu celého filmu. Plastičnost a gumovost vygenerované postavy kontrastující se zbytkem filmu je snad největší problém. Ovšem jen do chvíle, kdy se hlouběji nepodíváme na scénář a herecké výkony vedlejších aktérů. Nesmyslná zápletka a hloupé dialogy dělají z Catwoman černou díru komiksového světa.
Green Lantern (2011, rozpočet 200 milionů)
Za zmínku určitě stojí i další komiksovka, která je však od té předchozí na trochu jiné úrovni. Jednak za to může dvojnásobný rozpočet a do značné míry i 7letý technologický posun vpřed. Do žebříčku se dostal právě kvůli 200milionové investici a necelým 6 letům, před kterými měl premiéru. Nejnovější a zároveň nejdražší filmový počin z našeho výběru, který navíc disponuje zvučnými jmény, ať už na straně herců nebo samotných tvůrců. No i tak není po vizuální stránce propracovaný, jak by měl. Poukazujeme zejména na uniformy Green Lantern Corps, které se tvůrci rozhodli kompletně digitální vymodelovat, čímž si na sebe upletli tak trochu bič. Hlavním záměrem bylo v co největší míře odlišit obleky od běžného oblečení, tedy zdůraznit určitou nadřazenost, ale obávám se, že zdůraznily akorát tak nedostatky v postprodukci. Na velkém filmovém plátně nevypadají vůbec dobře a hlavy trčící ze zeleně zářících kombinéz působí spíše parodicky.
Lovci dinosaurů (A Sound of Thunder, 2005, rozpočet 50 milionů)
Lovci dinosaurů jsou jednoznačně nejméně známým filmem v našem výběru. A proč je sci-fi snímek s rozpočtem přesahujícím 50 milionů dolarů zapadlý silnou vrstvou prachu? Zřejmě proto, že bezpochyby jde o nesmírně špatný film, který si vysloužil mohutnou sprchu tvrdé kritiky, ovšem v tomto případě oprávněné. Dobrodružná sci-fi epocha vycházející z knižní předlohy Raye Bradburyho nabízí jedno z nejhorších CGI, jaké bylo kdy do kin vpuštěno. Akční dobrodružný sci-fi thriller z mezinárodní koprodukce USA, Německa a České republiky byl na filmová plátna uveden v roce 2005, ale při jeho zhlédnutí budete mít spíše pocit, že se díváte na něco, co bylo vyprodukováno někdy v 80. letech. Novějším ročníkům bude grafika možná připomínat hry začátkem nového tisíciletí. Mně osobně například GTA 3. Za obrovsky nezvládnutou vizuální stránkou stojí zejména krach produkční společnosti v době postprodukce, což znamenalo značný škrt přes rozpočet.
Jako pavouk (Along Came a Spider, 2001, rozpočet 60 milionů)
Morgan Freeman jako detektiv Alex Cross v mysteriózním thrilleru podle knižní předlohy Jamese Pattersona příliš nezazářil. Pokračování úspěšnějšího a vydařenějšího Sběratele polibků se krátce po premiéře propadá do zapomnění. Zkrátka, ničím neobvyklá kriminálka, kterých se ročně vyprodukují desítky. Až na jednu věc! Autonehoda ze začátku filmu se stala široko daleko jednou z nejhorších automobilových kolizí uvedených na plátno, tím pádem i jednou z nejpamátnějších. Nejde ani o tak o grafické zpracování, které je ale také značně podprůměrné, hovoříme však o celkové fyzice a chování se auta po nárazu. Myslím, že toto by bylo špatné už jen jako materiál do nového traileru na Need for Speed Underground. Každý, kdo absolvoval fyziku alespoň na základní škole, musí nevěřícně kroutit hlavou, co nám to tvůrci servírují za nesmysly.
Mumie se vrací (The Mummy Returns, 2001, rozpočet 100 milionů)
Po komerčně velmi úspěšném prvním díle, který nabízel plno triků, sympatických herců, exotickou výpravu a velkou dávku humoru, bylo jen otázkou času, kdy světlo světa spatří i pokračování. O dva roky později tak zavítal do kin druhý díl s názvem Mumie se vrací. Mírně neoriginální název však nebyl jediný problém tohoto filmu. I přes nezměněnou režisérskou a scenáristickou základnu, které se ujal Stephen Sommers, nezměněné herce, navíc obohacené o proslulého amerického wrestlera Dwayna Johnsona, v té době ještě známého jako "The Rock", se filmu nepodařilo prorazit v tak rozsahu jako jeho předchůdci. V duchu jistého úspěchu dokonce vymezilo studio Universal Picture pro dobrodružné pokračování vyšší rozpočet, ale zřejmě ani to nestačilo. I když si film dokázal vydělat čtyřnásobek své ceny, postupem času se stal šedým průměrem, který je památný snad jen díky hereckému debutu dnes již světoznámého Dwayna Johnsona a velmi nepovedeným vizuálním trikům. Namísto velkého finále s The Rockem jsme obdrželi jen jeho chabou digitální kopii, vypadající jako z typické nízkorozpočtovky.
X-Men Origins: Wolverine (2009, rozpočet 150 milionů)
Ano, X-Men možná nemá tak příšerný vizuál jako některé ze zde zmíněných titulů, ale do kin byl uveden v roce 2009, čímž se řadí mezi ty novější filmy a navíc má královský rozpočet, až 150 milionů dolarů, což ho řadí mezi typické blockbustery. Jistě máme ještě všichni v živé paměti, když se v roce 2009 objevil Avatar a se svými CGI efekty nám všem vyrazil dech. To se však nedá říci o první Loganově sólovce. Film sice zaznamenal finanční úspěch, ale v důsledku slabého scénáře a vizuálních efektů byly ohlasy z divácké, tak kritické obce mírně rozpačité. Největší rozruch vyvolaly Wolverinovy drápy, jejichž nekvalitní textury bily do očí snad všechny. Negativní ohlasy také zaznamenal finální souboj mezi Deadpoolem a Wolverinem, který mohl za tu cenu také vypadat profesionálněji.
Kruh 2 (The Ring Two, 2005, rozpočet 50 milionů)
Po výborné jednotce, která předvedla hutnou atmosféru, výbornou kameru a dokonalý hudební doprovod přišlo na scénu ne tak úplně kvalitní pokračování. Za nezdařeným návratem Samary paradoxně stojí Hideo Nakata, tvůrce originální japonské verze. Právě tato výměna na režisérské stoličce filmu do značné míry uškodila. Za obrovskou vlnu kritiky mohla do jisté míry i přehnaná očekávání, se kterými fanoušci navštěvovali kinosály. Tak či onak, film je bezpochyby o kategorii níže než jeho předchůdce, což se odrazilo samozřejmě i na efektech. Zmíním zejména ten, který musel spatřit i člověk se zrakovým postižením. Kolize s jeleny se stala jakýmsi symbolem vyjadřujícím názor na celý film. Na první pohled je zřejmé, že v těle hnědosrstých sudokopytníků netluče srdce a neproudí krev. A čím déle se jelen před kamerou promenáduje, tím vám je jasnější, že s touto scénou se filmaři příliš nenatrápili.
A jaké CGI scény praštily do očí tebe? Své tipy nám můžeš napsat do komentářů.
