Do machinací byl zapleten i nejznámější pár na odhalování paranormálních jevů - Ed a Lorrein Warrenovi.
Po celém světě se nacházejí více či méně známé strašidelné domy, o nichž kolují nejrůznější mýty a pověry. Většinou však daleko překračují skutečnou realitu. Podivné zvuky a přesouvající se předměty, případně stále se otevírající dveře či okna se tak v mnoha případech dají racionálně objasnit. Když se však do některých amerických „oblíbenců“ pustí Hollywood s cílem vydělat co nejvíce, dopadá to pak tak, že daný dům vypadá jako vražedná kolébka, v níž je nemožné přežít byť jedinou noc. Příběh na Ocean Avenue zná snad každý fanoušek hororu. Mediálně rozšířený zejména jako „Horor v Amityville“ měl hodně zastánců a ještě více skeptiků.
23letý Ronald DeFeo vběhl 13. listopadu 1974 do baru se slovy: „Potřebuji pomoc, moji rodiče byli zastřeleni!“ Tu noc měla domem otřást série šesti výstřelů, které způsobily rodině DeFeových smrtelná zranění. Chladnokrevné řádění přežil jen jeden - Ronald DeFeo. K činu se brzy přiznal, ale své výpovědi často měnil a dodnes je v případě několik nejasností. Navíc tvrdil, že ho k onomu činu navedly hlasy, které v domě (v hlavě?) slyšel. Na celém případu však nedává smysl jedna podstatná věc. Jak mohl mladý DeFeo zastřelit šest členů rodiny jedinou puškou kalibru .35 Remington bez tlumiče, když bylo prokázáno, že pět z pozdějších obětí spalo ve svých postelích? Vzhůru měla být jen Ronaldova sestra Dawn. Jinak řečeno, po první ráně z této lovecké pušky měl být celý dům na nohou, ale nebyl. Všechny spící oběti byly navíc nalezeny v téměř stejné poloze, tedy na břiše.
Dům prošel několika rekonstrukcemi a dnes vypadá takto. Ikonické okna ve tvaru půloblouků byla přestavěna.
Touto událostí však řádění v Amityville na Long Islandu ani zdaleka nekončí. Případ naplno otřásl médii až po nastěhování se dalších nájemníků. Těmi byla rodina Lutzových, která se do domu nastěhovala v roce 1975. Novomanželé George a Kathy hledali krátce po svatbě domov, kde by se mohli spolu se svými třemi dětmi usadit. Hovoříme o 9letém Danielovi, 7letém Christopherovi a 5leté Missy, které do vztahu přivedla Kathy. Čerstvá rodinka měla také psa Harryho (jistě si na něj vzpomínáte z filmu). Do oka je udeřil prostorný a zachovalý dům postavený v roce 1924 v malém městečku Amityville ležícím asi hodinu od New Yorku. Cena 80 tisíc dolarů za velkou, historií nabitou nemovitost na předměstí v nich vyvolávala až pocit rozpačitosti. A hned při první prohlídce se onen pocit ukázal jako oprávněný. Realitní makléř je byl ze zákona nucen seznámit s událostmi, které domem před necelým rokem otřásly. Vyvražděná rodina je nakonec od koupě domu neodradila, ale vydrželi v něm jen 28 dní.
Zpráva z osudné noci v novinách
Ronald DeFeo Jr.
Okamžitě po nastěhování se novomanželé rozhodli dům posvětit místním farářem. I když nebyli silní věřící, měli za to, že přítomnost faráře pomůže jak domu, tak samotné rodině. Po jeho příchodu na místo se však začaly dít podivné věci. Jako kdyby dům proti faráři protestoval a snažil se ho vyhnat ven. Tomu se měly navíc na rukou objevit puchýře připomínající stigmata. Alespoň tak to později tvrdili manželé. Zakrátko se měli Gorge a Kathy dozvědět další nemilou novinu. Na pozemku, kde dům stojí, se mělo nacházet jakési blíže nespecifikované zařízení, kam byli odkládáni umírající a psychicky nemocní indiáni. Kathy přitom v noci pronásledovaly noční můry z vražedné noci Ronalda DeFea. Ráno se budila s otoky na krku. George měl oproti tomu jiný problém. Velmi těžko usínal a i když usnul, vzbouzel se v době, kdy byla rodina DeFeových brutálně vyvražděna - mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. Podle výpovědí rodičů se tajuplné okolnosti nevyhnuly ani dětem. Všechny tři se probouzely přesně v poloze, ve které byli jejich předchůdci zabiti. Zvláštní pachy a neustále se přesunující nábytek už byly jen špičkou ledovce. Poslední kapkou bylo objevení zastavěné červené místnosti v suterénu. Po měsíci v domě hrůzy se tak rodina Lutzových sbalila a už se nikdy nevrátila.
Rodina Lutzových
Případ se brzy stal mediálním bestsellerem, ale tak, jak přitáhl pozornost mnoha „odborníků na slovo vzatých“, vysloužil si i obrovskou pozornost racionálně myslící veřejnosti a mnoha skeptiků. První podezření padla na samotné podivuhodné incidenty z onoho domu, které se až náramně podobaly těm z filmu Exorcista. Ten byl totiž uveden do kin v roce 1973 a okamžitě se stal kasovním trhákem. Špetka inspirace byla okamžitě zřejmá. Duchovní otec na nápor kritiky také potvrdil, že náhle se objevující stigmata a běsnící roje much nejsou tak úplně pravda. Jim a Barbara Cromarthyovi, kteří dům koupili po Lutzových, všechny strašidelné historky odmítli a trvali na tom, že v domě se nic podivuhodné neděje. Přesunující se nábytek, stále se otevírající okna a noční můry byly tak okamžitě vyvráceny.
Tvrzení o umírajících indiánech na pozemku byla rovněž vyvrácena, o což se postarali místní vůdci indiánské komunity. Navíc ani výše zmíněná červená místnost se v suterénu nenacházela. Příběhu se přesto ujal Hollywood a více spisovatelů, kteří chtěli stůj co stůj vydělat na fiktivním příběhu obrovské miliony. A to se také podařilo. O hrůzostrašném domě v Amityville vzniklo již více než deset filmů a řada knižních titulů. Ostatně, později i sám DeFeo přiznal, že příběh jako z hororu si vymyslel spolu s Lutzovými při pití alkoholu. Jejich cíl byl tedy jasný, vydělat co největší množství peněz a trochu se zviditelnit. A to se jim také vyplnilo. Jediné, co je tak v případě strašidelného domu v Amityville skutečné a pravdivé, je vražda rodiny DeFeových.
