Opět se ukazuje, že spánek je pro nás velmi důležitý.
Mozek patří mezi nejsložitější orgány lidského těla a nová zjištění o jeho fungování nás stále dokáží překvapit. V mnoha směrech tomu napomáhá neurověda, pro kterou tento orgán představuje jedno z hlavních polí působnosti v rámci výzkumů. Nejnovější zjištění poukazují na to, že mozek dokáže ve spánku vytvářet nové vzpomínky. Pokud máte pocit, že jste tuto informaci už někde slyšeli, nejste úplně vedle. S touto teorií věda koketovala už před 90 lety, kdy se popularizovala myšlenka tzv. hypnopédie.
Šlo o specifickou metodu výuky, která probíhala v hypnotickém spánku na základě sugestivního působení a s oblibou ji využívali například lektoři v některých jazykových kurzech. Využívá princip toho, že lidský mozek produkuje několik typů vln různé vlnové délky, přičemž to, která z nich převládá, závisí mimo jiné i na tom, zda člověk bdí, nebo spí. Čím je frekvence nižší, tím mozek dokáže snadněji přijímat okolní podněty, například učivo přednášené lektorem. Její nevýhodou je ale samotný fakt, že člověka je třeba uvést do hypnózy a cíleně na něj působit. Přestože se ukázalo, že si lidé ve vzácných případech po probuzení předmětné informace skutečně pamatovali, současnost ukazuje na to, že tuto vlastnost má mozek takříkajíc v sobě.
Nejnovější studie francouzských vědců poukazuje na to, že si mozek dokáže pamatovat zvuky, které „slyšel“ během spánku. Skupině 20 dobrovolníků pouštěli během odpočinku zvukové nahrávky náhodně obsahující krátké úseky tzv. bílého šumu – jde o zvuk, který disponuje stejnou spektrální hustotou. V praxi to znamená, že má stejný výkon bez ohledu na to, v jaké frekvenci si ho vyslechnete. Jeho vlastnosti se využívají v případech, kdy je třeba odstranit nežádoucí vedlejší zvuk v nahrávce (konverzace apod.) nebo ve vozidlech záchranné služby, protože umožňuje, aby zvuk sirény pronikl v hluku dopravního provozu a umožnil řidiči jednodušší rozpoznat, ze kterého směru sanitní vozidlo přijíždí.
Dobrovolníkům byly následně po probuzení nahrávky opět přehrány. Překvapujícím zjištěním bylo, že jedinci dokázali rozeznat, kde se stopa bílého šumu nacházela. Ukazuje se, že mozek dokáže vytvořit nové vzpomínky tehdy, kdy nemusí vytvářet složité vzorce a spojení. To je také důvod, proč neslavilo učení cizích jazyků metodou hypnopédie kýžený úspěch – mozek potřebuje registrovat zvuk a sémantiku. Je třeba dodat, že toto specifické učení probíhá výhradně během REM spánku.
Výsledky výzkumu vytvářejí prostor pro vznik dvou hypotéz, které se zabývají rolí spánku při tvorbě nových vzpomínek. Zatímco první se domnívá, že náš mozek si ve spánku z období, kdy bdíme, vytváří pevnější synapse (spojení mezi nervovými buňkami), druhá tvrdí, že ve spánku se nám z paměti odstraňují staré a slabé vzpomínky, aby daly prostor novým a důležitějším. Někteří neurovědci si myslí, že oba procesy fungují společně.
