Plánujete stěhování? Zvažujte dobře, kde kořeny zapustíte.
Žijete v Praze, Jihočeském nebo Královéhradeckém kraji? Gratulujeme. Dle letošních výsledků srovnávacího výzkumu kvality života v České republice projektu Místo pro život bydlíte na nejlepších místech u nás. Alespoň co se zhodnocení jednotlivých kategorií týče. Cílem konečného žebříčku je nastínit případnou celospolečenskou debatu o jednotlivých hodnotách, které obyvatelé vyznávají a nabídnout přehled o stavu a vývoji jednotlivých regionů. Jak jsou na tom ostatní části Česka?
Průzkum regionů probíhá každoročně, dlouhodobě a velmi pečlivě. Hodnocení nezávisí pouze na jednostranném úsudku, ale rovnou na třech názorových pilířích – objektivní kritéria získaná z nezávislých zdrojů, dotazníkový průzkum prováděný mezi 1400 obyvateli všech regionů a názory kolegia. Na výzkumu spolupracují takové organizace jako Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti.
Ze získaných dat bylo hodnoceno 52 kritérií v 8 oblastech – péče o děti a vzdělávání, zdravotnictví a sociální sféra, pracovní podmínky a kupní síla, volnočasové aktivity a turismus, rozvoj infrastruktury, bezpečnost, občanská společnost a tolerantnost, ekologie a příroda.
A teď už konečně k samotným výsledkům. Asi ne zcela překvapivě, prvenství obhájilo hlavní město Praha. Kvalitní infrastruktura, zdravotní péče, vysoké mzdy i bohaté kulturní a volnočasové vyžití. Milionové město má zkrátka vždy co nabídnout. Pokud bychom české metropoli měli, v porovnání s ostatními kraji, něco vytknout, je to nižší míra bezpečnosti nebo malý počet lůžek v zařízeních pro seniory. Chybí také dostatečné množství koupališť a bazénů nebo sportovních aktivit obecně. To ovšem nic nemění na tom, že obyvatelé jsou zde nejméně nemocní a mají nejdelší naději na dožití.
Na druhém místě skončil kraj rybníků a rozkošného selského baroka. Jihočeský kraj vyniká krásnou přírodou i historickými památkami. Ovzduší se tady dýchá jedna báseň a místní silnice patří k těm nejbezpečnějším. Na rozdíl od Prahy zde najdeme větší kapacitu v zařízeních pro seniory nebo obří nabídku ubytovacích zařízení pro turisty. Zapracovat na jihu Čech by ale měli třeba na otázce ochrany životního prostředí.
Na třetí příčku se z loňského pátého umístění vyšplhal Královéhradecký kraj, když se zlepšil snad ve všem, v čem se zlepšit šlo. Obyvatelům je v tomto kraji poskytována skvělá zdravotní služba, počet kulturních institucí je v regionu nejvyšší, naděje na doživotí patří k nejvyšším a počet úmrtí na místních silnicích naopak k těm nejnižším. Problémem ovšem zůstávají průměrné mzdy a poměrně vysoká dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost obyvatel do 24 let.
Dobře si vedou také v Plzeňském, Libereckém a Karlovarském kraji, které se umístily na čtvrtém, pátém a šestém místě. V Plzni se investuje do ochrany životního prostředí a boduje s vůbec nejnižší nezaměstnaností. Špatná je ovšem infrastruktura v celém kraji, kde chybí dostatek opravených silnic, dálnic i železnic. V Libereckém kraji se nachází regulérně nejvyšší podíl zeleně a chráněných krajinných oblastí na celkové ploše kraje. Pokud tedy k životu hledáte přírodní oázu, Liberecký kraj se zdá být ideálním kandidátem. Pozor však na průměrné mzdy a vysokou kriminalitu.
Další příčky patří Pardubickému, Zlínskému kraji, kraji Vysočina, Jihomoravskému a Olomouckému kraji. Na úplném konci žebříčku skončily kraje Ústecký, Moravskoslezský a Středočeský. V prvním zmíněném je sice velmi dobře vyřešena dopravní infrastruktura, ovšem ani to nevynahradí fakt, že mnoho dalších věcí není úplně ideálních. Vysoká kriminalita, podprůměrné mzdy, znečištěné ovzduší, mnoho nehod na silnici a zdejší studenti jsou u maturit nejhorší v celé republice.
Ani v Moravskoslezském kraji to není žádná veliká idylka. Kraj se snaží zapracovat na vzdělání i rekultivaci prostředí po těžkém průmyslu a těžbě. Ale podobně jako v Ústeckém kraji, i tady je bohužel vysoká kriminalita, podprůměrné mzdy, velká produkce podnikového odpadu, slabá recyklace odpadu, vysoká nemocnost, nízká naděje na dožití nebo velké množství dětí ve třídách základních škol.
A nakonec kraj Středočeský. Zde se problémem zdá být opět mnoho aspektů. Málo lékařů i lůžek v nemocnicích, nejvyšší produkce komunálního odpadu v Česku a zdejší obyvatelé dle šetření nejeví příliš zájmu o účast v samosprávě. V žádné z osmi sledovaných kategorií se Středočeský kraj nedokázal dostat alespoň do první poloviny žebříčku. Pro letošní rok mu tedy patří poslední místo.