Příběh, který napsal sám život a může nám být inspirací v překonávání překážek či těžkých situací.
Olympijské hry a celkově sport přináší řadu zajímavých příběhů a obdivuhodných životních cest, které jsou cennější než jakékoliv velké vítězství. Jen si vzpomeňte například na Eddieho Edwardse, který si na ZOH 1988 v Calgary získal davy lidí a přitom nepředváděl výkony srovnatelné s úzkou špičkou. O kráse a síle sportu nás nejnovější přesvědčil Mark McMorris.
Jde o 23letého snowboardistu z Kanady, který si 11. únor 2018 navždy zapamatuje snad nejlépe ze všech sportovců bojujících o medaile v Pchjongčchangu. Jezdec, jehož domovská trať je ukryta ve Whistleru, sice vůbec nepatří mezi outsidery, ale po perfektně rozjeté kariéře ho v průběhu loňského března zastihl pád s vážnými zraněními.
Držitel 15 cenných kovů z X Games nezvládl skok ve volném terénu a vletěl přímo do stromu. Při nehodě si zlomil čelist, pánev, žebra a ruku, nešťastně si natrhl slezinu a také mu selhaly plíce, přičemž jen málokdo včetně samotného Marka mohl doufat v návrat na sjezdovky. Kanaďan však prokázal obrovskou touhu a bojovnost, díky níž probíhala rekonvalescence mnohem lépe a rychleji, než jak odhadovaly prognózy lékařských specialistů.
Talentovaný snowboardista tak mohl opět okusit radost z kopců a už o několik měsíců později stál opět na startu velkých závodů. Televize CBC se rozhodla Markův příběh dokonce zfilmovat v podobě dokumentu s názvem Unbroken - The Snowboard Life of Mark McMorris, který měl premiéru 7. února.
Emočně nejsilnější moment si ale Mark mohl užívat dnes ráno po obhajobě bronzové medaile z ruského Soči. V disciplíně Slopestyle byli lepší jen dva jezdci, a to Max Parrot a 17letý Redmond Gerard.
Za posledních 11 měsíců tak Markovi život ukázal obě své tváře a my pevně věříme, že zranění se mu budou obloukem vyhýbat až do konce kariéry.
