Středa 17. 10. 2018 svátek má Hedvika, Heda

hledej na refresheru

Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
zdroj: angelcalzado/Flickr.com

Český internet dnes slaví 26 let od svého vzniku. První počítače se se světem spojily rychlostí 9,6 kb/s a připojení stálo 170 tisíc měsíčně

Jaká je historie českého internetu? Proč zrovna 13. února oslavuje své narozeniny? A proč české weby nepoužívají doménu .cs?

13. únor 2018, 15:07
13. únor 2018, 15:07

Jaká je historie českého internetu? Proč zrovna 13. února oslavuje své narozeniny? A proč české weby nepoužívají doménu .cs?

Internet. Zásadním způsobem ovlivňuje společnost, byznys, hudební průmysl, vědu a vlastně úplně všechno okolo nás. Dnes internet máme po kapsách, přijde nám normální se připojit na zastávkách při čekání na autobus, u doktora v čekárně, v práci, ve škole, doma a naopak nám nepřijde normální, když to někde najednou nejde.

 

Dnes je 26 let od připojení prvních experimentálních počítačů k internetové síti, které tehdy konečně rozhodly, že připojovat k internetu bude běžné, leč si významným vývojem ještě prošly. Jak vypadal internet před více než čtvrtstoletím? 

 

Český internet dnes slaví 26 let od svého vzniku. První počítače se se světem spojily rychlostí 9,6 kb/s a připojení stálo 170 tisíc měsíčně

 

Vracíme se do roku 1992, na půdu výpočetního střediska Českého vysokého učení technického v Praze. Už čtyři roky tu probíhají složitá jednání o dovozu zařízení, které bylo potřeba k připojení tamního počítače k internetu. Díky režimu to nebylo možné, po pádu komunismu zase o připojení rozhodovala americká grantová agentura National Science Foundation provozující a financující tehdy jedinou páteřní síť internetu, kde bylo velmi obtížné přístroj získat. Bylo potřeba vyplnit spoustu žádostí a také čestné prohlášení, že router bude k dispozici pouze na přihlášeném místě a nebude používán k výrobě chemických a jaderných zbraní.

 

Když pak po půlroce od odevzdání všech potřebných žádostí router konečně přišel, v krabičce chyběl patřičný kabel. Dnes by nebyl problém takový kabel na jakémkoli e-shopu objednat, jenže tehdy jaksi žádné e-shopy neexistovaly. „Ze zahraničí nám tehdy vzkázali, že budeme muset absolvovat celé dovozní martyrium znovu a dalšího půlroku čekat, vzpomíná na nepříjemnou situaci jeden z hlavních průkopníků internetového připojení u nás, Jan Gruntorád. I s tímto si však chytré hlavy z ČVUT poradily a potřebný kabel si vyrobily sami. Už žádné čekání.

 

Poté, v posluchárně č. 256 fakulty elektrotechnické, za asistence inspektorů z Národní vědecké nadace došlo 13. února 1992 k něčemu do té doby nevídanému: Tehdejší stále ještě Československo bylo, jakožto 39. země na světě, slavnostně připojeno k internetu.

 

Český internet dnes slaví 26 let od svého vzniku. První počítače se se světem spojily rychlostí 9,6 kb/s a připojení stálo 170 tisíc měsíčně

 

Rychlost připojení experimentálních počítačů činila 9,6 kb/s, poté se díky podpoře americké nadace George Mellona podařilo zvýšit přenos na solidních 19,2 kb/s. To z dnešního pohledu není mnoho – v současnosti se dá v České republice sehnat internetové připojení i o rychlosti 1 Gbit/s (což je mimochodem více než 52tisíckrát více), přesto to znamenalo neuvěřitelný progres v technologické oblasti. Avšak stále velmi nákladný progres.

 

„Když jsme vše propočítali na české reálie, vyšlo nám, že poslání jednoho e-mailu by nás vyšlo zhruba na tisíc korun. Takže naše první úvahy o využití internetu se nesly spíše v duchu podpory vědecké spolupráce,“ vzpomíná Gruntorád. Internetová komunikace nevyužívala grafiky, ale probíhala až na výjimky výhradně textovou formou.

 

Abychom si však takovouto rychlost vůbec uměli představit, dopomůžeme si k tomu obrázkem modrého éčka umístěným nad předchozím odstavcem. Jeho velikost je 143 kB. Při tehdejší „lepší“ rychlosti 19,2 kbit/s by tedy přenos takového ilustračního obrázku trval neuvěřitelnou jednu minutu a jednu sekundu, film ve formátu 1080p o velikosti 1,95 GB pak bezmála 243 dní.

 

O rok později přišel zásadní zlom v práci s českými webovými adresami – začala se používat doména *.cz. Nebyla to taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát – československá doména .cs příliš dlouho kvůli rozpadu Československa nevydržela. Nebýt této historické události, tak by tento článek byl zřejmě publikován na webu refresher.cs.

 

Tato koncovka se používala od roku 1990 a úplně první internetovou stránkou byl web Ústavu pro aplikovanou kybernetiku v Bratislavě. Jaká byla úplně první ryze česká stránka, se neví. „Tehdy migroval celý balík webů, takže to bylo nějakých deset domén, vesměs z akademického prostředí. Kvůli tomu nejsme schopni zjistit, kdo měl jako první koncovku .cz, víme to pouze u domény .cs,“ řekl v rozhovoru pro Novinky Ondřej Filip, šéf sdružení CZ.NIC. 

 

Český internet dnes slaví 26 let od svého vzniku. První počítače se se světem spojily rychlostí 9,6 kb/s a připojení stálo 170 tisíc měsíčně

 

Internetové připojení bylo tehdy samozřejmě bezesporu věcí akademických vod. Že by měl být internet věcí pro domácí potřebu, tehdy nikoho ani nenapadlo. Vždyť také počítače byly velice drahou záležitostí – v roce 1995 stály desítky tisíc korun ty, které v sobě měly pár MB RAM. Díky dohodě rektorů pak o rok později, roku 1996, přišel rozmach internetu do firem a také ve velmi omezené míře do českých domácností

 

Tady opět nabídneme srovnání: běžná cena za připojení pro první pevné přípojky firemním zákazníkům tehdy vyšla na neuvěřitelných 170 000 korun měsíčně. K internetu se dostávali jen ti největší velikáni, kterým se taková přípojka už musela vyplatit. Dnes jsme naštěstí na trochu jiných cenách. Běžný zákazník v tuzemsku platí, dle informací NIX.cz, v průměru kolem 500 korun za měsíc.

 

Jak jsme uváděli na začátku, internet ovlivnil samozřejmě i byznys. Dokázal být životní šancí pro mnoho lidí a jeden z nejklíčovějších byznysmenů českého internetu je bezesporu Ivo Lukačovič, jenž založil v roce 1996 vyhledávač Seznam. Ten tehdy byl hlavně internetovým katalogem – vyhledávání měl vypůjčeno od tehdejší vyhledávací platformy Altavista. Se sloganem „Seznam těch nejlepších míst českého internetu“ pod sebou sdružoval všechny praktické stránky, které by se mohly hodit tehdejším návštěvníkům. Asi by ho tehdy ani ve snu nenapadlo, že půjde o nejnavštěvovanější web v České republice s ročním obratem přes 3,4 miliardy korun. Vznikl světový unikát, díky kterému si i Google dobře všímá českého trhu.

 
Český internet dnes slaví 26 let od svého vzniku. První počítače se se světem spojily rychlostí 9,6 kb/s a připojení stálo 170 tisíc měsíčně

 

Na přelomu tisíciletí se internet začal dostávat do českých domácností a jeho důležitost se navyšovala. V roce 2002 spustila Wikipedia svoje působení v tuzemsku a její obsah se začal počešťovat, a téhož roku se první zařízení, které umožňovaly bezdrátové připojení Wi-Fi mohly napojit na patřičné routery a bezdrátově přenést pár megabitů dat.

 

Je potřeba si uvědomit, že žádný z tehdejších poskytovatelů internetu neumožňoval neomezený přístup k internetu – buď byl každý jednotlivý kilobit nekompromisně zpoplatněn, nebo existoval tzv. FUP, který v současnosti známe z datového připojení. Až v dubnu 2003 spustil Eurotel neomezené připojení za paušál. Netrpělivě vyhlížíme, kdy se tak konečně stane i u zmíněného datového připojení, jako je tomu v zahraničí.

 

Dnes má přístup k internetu přes třičvrtě českých domácností a obejm internetové ekonomiky loni posílil na 188 miliard korun, což jsou více než čtyři procenta tuzemské HDP. Používáme Facebook, lajkujeme si selfies na Instagramu a videa sledujeme odkudkoli z YouTubu.

 

I přesto v České republice stále žije, dle dat z roku 2017, okolo 1,5 milionu lidí, kteří nikdy nepoužili internet. Toto číslo se nejvíce týká těch nejmladších a nejstarších u nás, a postupem času se bude nadále zmenšovat. Vděčíme za to právě kolektivu lidí okolo Jana Gruntoráda, kteří před 26 lety tak horečně prosazovali připojení u nás a umožnili tím růst české internetové komunitě – i díky níž se dnes internetový svět dostal tam, kam se dostal. A že to stojí za to.

Ohodnoť článek
16
Sdílej článek
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a ohodnotit článek.
Přihlásit se
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.