8 českých velikonočních zvyků, které fascinují cizince

Velikonoce (spolu s Vánocemi) patří mezi jedny z nejzajímavějších českých svátků a tradic. V podobě, v níž se v našich končinách slaví, se mísí vlivy pohanských oslav příchodu jara a křesťanské lítosti nad ztrátou Božího syna Ježíše Krista. Tento mix specifický pro naši zemi sem každoročně láká tisíce (nebo možná i více) cizinců ze všech koutů světa, kteří touží zažít nefalšovaný dotek cizí autentické kultury. My jsme se rozhodli představit ti Velikonoce tak trochu z jejich pohledu.

Co cizince tak fascinuje na českých Velikonocích?

1. Oslava jara, Zmrtvýchvstání, nebo co vlastně?

Velikonoce pochází ze složení slov Velká-Noc, která přišla po dni, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Zde nacházíme právě přídech křesťanské tradice, jíž je protknut celý průběh českých Velikonoc. V období komunismu byl náboženský charakter Velikonoc potlačen a ty byly tak povinně vnímány po vzoru pohanských předků jako oslavy jara. Tento charakter jim ve velké části zůstal až do dnešních dní, ačkoliv se od sametové revoluce a zhroucení komunismu v roce 1989 křesťanské kořeny Velikonoc pomalu obnovují.

2. Hlavní dny pohanských Velikonoc – neděle a pondělí

V pohanské verzi, která je přijímána většinovou částí naší společnosti, jsou hlavními Velikonočními dny neděle a pondělí, které je zároveň státním svátkem (stejně jako Velký pátek, který je ale obnoveným státním svátkem teprve poměrně krátkou dobu). Velikonoční neděle je zpravidla věnována přípravám na následující pondělní slavnosti. Dámy zdobí vejce, pečou beránky, pánové pletou pomlázky…

3. Abys neuschla, nechej se vyšlehat!

Tak zní rada, kterou dávají české maminky a babičky svým dcerám a vnučkám. Podle dávných tradic totiž pro ženu vyšlehání pomlázkou znamená, že neuschne, a že bude dlouho mladá a krásná a také plodná. Proto se celé generace českých žen vždy na Velikonoční pondělí nechávají dobrovolně sešlehávat pomlázkami nadšených koledníků. A ještě jim za to dávají dárečky, jako jsou vajíčka, sladkosti, nebo alkohol (pro starší koledníky).

4. Zdobení vajec

Zdobení vajíček, kraslic, je jednou z nejobvyklejších a nejznámějších českých tradic. Dívky zdobí vejce, které věší jako ozdobu do oken, umísťují do košů, nebo dávají na Velikonoční pondělí chlapcům, kteří je bičují svými pomlázkami. Dnes již existují široké možnosti zdobení, které tuto zvyklost nesmírně usnadňují – mezi ně patří třeba igelitová „košilka“, kterou namočíš do vody, navlékneš na vajíčko, přitlačíš a máš hotovo. Nebo se prodávají třeba gelové barvy, které naneseš na speciální igelitové rukavice, v nichž poválíš vajíčko. To pak stačí nechat uschnout a kraslice je na světě.

5. Červená (ne zelená) je symbolem Velikonoc

Červená je nejoblíbenější barvou velikonočních vajíček. A víš proč? Protože symbolizuje energii nového života, který přichází s jarem. Proto si ji někteří na velikonoční čas i oblékají, aby tak symbolizovali štěstí, zdraví a nový život.

6. Plný stůl dobrého jídla

Tradiční jarní svátky jsou u nás spojeny s řadou lahodných pokrmů, které cizincům (i Čechům samozřejmě) nedají spát. Vedle neskutečné pochoutky, jíž představuje obyčejný chléb s máslem a zužitkovaným obarveným vajíčkem (nebo vajíčkovou pomazánkou), je to mazanec s rozinkami a mandlemi, slaďoučký velikonoční beránek na tisíc způsobů, kynuté jidášky, perníčky, nádivka s kopřivami či špenátem, Božíhodová husa s knedlíkem a zelím a na zapití tučného jídla řízná slivovička! To všechno pohromadě nikde ve světě jen tak nenajdete! Češi zkrátka umějí slavit, to se jim nemůže upřít.

7. Řehtačkou na Jidáše

Přízrak Jidáše Iškariotského, který zradil Ježíše a vydal jej do rukou nepřátel, se podle tradice na Velikonoce zahání dřevěným chrastítkem nazývaným řehtačka. Konkrétně se jedná o Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Podle jedné tradice chlapci třetí den, v sobotu, navštěvují domácnosti, kde vydávají hluk, dokud nedostanou dar – obvykle peníze.

8. Velikonoce trvají téměř týden

Ačkoliv nejznámějším svátkem slaveným u nás je Velikonoční pondělí, ve skutečnosti trvají Velikonoce skoro celý týden. Jedná se o:

Ošklivou středu – den, kdy Jidáš zradil Ježíše.

Zelený čtvrtek – poslední večeře páně. Tradiční den půstu, kdy se nekonzumuje žádné maso a doporučuje se jíst zelená zelenina – symbol jara. V restauracích je dokonce k mání i zelené pivo.

Velký pátek – ukřižování Ježíše Krista. Od roku 2015 znovu oficiálním státním svátkem. Tohoto postu byl zbaven v období komunismu, kdy byly obecně potlačovány náboženské prvky Velikonoc.

Bílou sobotu – den světla. Symbolizuje Jěžíšovo Zmrtvýchvstání. Také poslední den, kdy chlapci obcházejí domy a snaží se zastrašit řehtáním Jidáše.

Velikonoční neděli – příprava na Velikonoční pondělí. Zdobí se vajíčka, pečou beránci.

Velikonoční pondělí – oslava jara, plodnosti a hojnosti.