Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Čtvrtek 23. 1. 2020 svátek má Zdeněk

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Zajímavosti
2
František Kulhánek
20. červen 2018, 21:09
Čas čtení: 3:53

Terorismus z psychologického hlediska: Jak vypadá obraz typického teroristy a jsou všichni útočníci psychicky vyšinutí?

Téma, které hýbe světem a dává zabrat širokému spektru odborníků.

František Kulhánek
20. červen 2018, 21:09
Čas čtení: 3:53
Terorismus z psychologického hlediska: Jak vypadá obraz typického teroristy a jsou všichni útočníci psychicky vyšinutí?
Zdroj: Paramount Pictures
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
2
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Fenomén terorismu je na zemi přítomen od nepaměti. Avšak tři proměnné jeho potenciál výskytu zvýšily na maximum. Mluvíme o stupni globalizace, otevřenosti hranic, resp. možnosti cestovat a extrémním toku a dostupnosti informací.

 

Jak říká Guaranatna: „11. září 2001 je jedním z výsledků a pravděpodobně i varováním o budoucích událostech“. A jeho výrok vyřčený před sedmnácti lety se skutečně ukázal jako pravdivý. Definice samotného terorismu je však velmi komplikovaná, což jinak dokazuje i snaha Schmida, švýcarského odborníka na danou problematiku, který sesbíral 109 akademických definic terorismu. To vypovídá o velké heterogenitě teroristického chování a rozmanitosti motivací, které k tomuto chování vedou.

 

I přesto se ale v definicích zobrazují dva společné prvky – terorismus zahrnuje agresi vůči civilistům a teroristická akce sama o sobě neočekává, že její pachatel dosáhne cíle, ale úmyslem je měnit chování davu způsobem, který bude v souladu se zájmy teroristů.

 

Terorismus z psychologického hlediska: Jak vypadá obraz typického teroristy a jsou všichni útočníci psychicky vyšinutí?

 

Pokud jde o psychologické přístupy, které se snaží vysvětlit teroristické chování, existují dvě hlavní obecné kategorie. První je přístup „shora dolů“. Ten hledá zdroj terorismu v politických, sociálních a ekonomických okolnostech. Zjednodušeně řečeno, teroristické chování jedinců do značné míry formuje právě prostředí, rodina a společnost, v níž člověk žije. Druhou kategorií je přístup „zdola nahoru“, ten se zaměřuje na zkoumání samotných aktérů a skupin. Na jejich vzdělání, výchovu, psychické anomálie. Nutno podotknout, že tyto přístupy se vzájemně nevylučují.

 

Terorismus z psychologického hlediska: Jak vypadá obraz typického teroristy a jsou všichni útočníci psychicky vyšinutí?

 

Kdybychom se chtěli podívat na obrázek typického teroristy, výsledky studií jsou napříč dobou velmi dynamické. Výzkumy ze 60. a 70. let poskytly profil typického teroristy jak dobře vzdělaného svobodného muže mezi dvacítkou a třicítkou pocházejícího ze střední třídy.

 

Koncem 90. let byli teroristé z Blízkého východu charakterističtí větším demografickým rozpětím včetně vysokoškolských studentů, profesionálních vojáků i obyčejných ženatých mužů. Od tragických událostí 11. září 2001 se pozornost přesunula k psychologii islámského fundamentalistického terorismu. Například piloti z 11. září Mohamedd Atta a Ziad Jarrah pocházeli ze střední až vyšší třídy, navštěvovali školy s křesťanskou ideou a běžně byli vystavováni diskotékám a alkoholu.

 

Terorismus z psychologického hlediska: Jak vypadá obraz typického teroristy a jsou všichni útočníci psychicky vyšinutí?

 

Avšak pozdější studie ukázaly typického teroristu z Blízkého východu jako 17 až 23letého nevzdělaného muže, pocházejícího z velké chudé rodiny. David Hubbard popsal 5 znaků, které byly pro tyto jednotlivce příznačné. V domácnosti byl násilný otec, hluboce náboženská matka, subjekt byl v dospívání sexuálně plachý a pasivní, vyrůstal po boku mladších sester, vůči kterým působil ochranitelsky a byl poznamenán slabým sociálním úspěchem.

 

Ferracuti a Bruno identifikovali v 80. letech u 908 pravicových teroristů v Itálii osm základních charakteristik. Ambivalentní postoj vůči autoritě (ambivalentní – vnitřně rozpolcený, orientovaný na dvě strany), emocionální oddělení od důsledků svých činů, nejistota sexuálních rolí, magické myšlení, destruktivitu, nízké vzdělání, dodržování násilných subkulturních pravidel fetiše ve zbraních. Německé studie z 80. let došly k obsahově podobným zjištěním. Značné procento zkoumaných teroristů ztratilo v pubertálním věku jednoho nebo oba rodiče, ale pokud i rodiče byli na živu, přítomné byly vážně konflikty.  

 

Terorismus z psychologického hlediska: Jak vypadá obraz typického teroristy a jsou všichni útočníci psychicky vyšinutí? 

Jak řekl italský kriminolog Franco Ferracuti před více než dvaceti lety, což následně podpořily i následující zprávy, zatímco teroristické skupiny jsou častokrát vedeny nemocnými lidmi, samotní teroristé páchající tyto ohavné činy jen zřídka splňují diagnózu psychické poruchy.

 

Populární názor veřejnosti, že teroristé musejí být duševně nemocní nebo lidově řečeno „psychopati“, není ani zdaleka tak pravdivý. I když na se na zkoumání klinických poruch mezi teroristy provádělo jen velmi málo výzkumů zahrnujících komplexní psychiatrické vyšetření, přinejmenším na základě psychologických studií levicových německých militantů, členů Alžírské národní fronty (FLN), členů Prozatímní irské republikánské armády (PIRA) a Hizballáhu se zjistilo, že teroristé nejsou postiženi psychickými poruchami, jak se většina veřejnosti domnívala.

 

Terorismus z psychologického hlediska: Jak vypadá obraz typického teroristy a jsou všichni útočníci psychicky vyšinutí?

 

Pokud většina teroristů nesplňuje diagnostická kritéria pro závažnou duševní chorobu nebo sociopatii, znamená to, že jejich činy vznikají na základě racionálních rozhodnutí? Právě toto zkoumá Teorie racionálního výběru (Rational choice theory), která říká, že teroristické činy vyplývají z vědomého, racionálního, vypočítaného rozhodnutí přijmout tento konkrétní typ chování jako optimální strategii k dosažení sociálního/politického cíle.

 

Teorie racionálního výběru v podstatě spojuje oba hlavní psychologické přístupy zkoumání terorismu, které jsou zmíněny výše (přístup „shora dolů“ a „zdola nahoru“), neboť považuje jak politiku a socioekonomickou situaci země, tak i chování a uvažování jednotlivce za stejně důležité. Tuto teorii však nelze aplikovat u tzv. „osamělých vlků“, neboť ti se dopouštějí násilí z jednoznačně iracionálních motivů (paranoidní schizofrenie atd.).  

 

Avšak obrovská nelidskost útoků vůči nevinným civilistům nedává velkou možnost nezainteresovaným chápat takové chování jako racionální. I když je motivace teroristů značně odlišná, ať už mezi skupinami nebo jednotlivci, a většinou politicky neefektivní, historické důkazy naznačují, že terorismus je v některých případech levnou strategií, jejímž prostřednictvím podřízené skupiny využívají svou moc k úspěšnému dosažení svých cílů.

 

Moderní dějiny nabízejí nejeden příklad úspěšného politického násilí: sebevražedná bombová kampaň Hizballáhu v letech 1983–1985 přímo vedla ke stažení americké, francouzské a izraelské strany a založení společnosti řízené Shiou v hlavních částech Libanonu. Africký národní kongres (ANC) použil terorismus jako součást své pozoruhodně úspěšné strategie na svržení vlády apartheidu v Jižní Africe. Brutální nadnárodní kampaň al-Káidy včetně útoku na New York v roce 2001 pomohla Usámovi bin Ládinovi nejen odstranit velkou americkou vojenskou přítomnost ze Saúdské Arábie, ale sloužila také jako mimořádně silný náborový nástroj.

 

Terorismus z psychologického hlediska: Jak vypadá obraz typického teroristy a jsou všichni útočníci psychicky vyšinutí? 

Avšak teorie racionálního výběru nevysvětluje, proč se jen velmi málo jednotlivců mezi stovkami tisíc ve stejných politických situacích stává teroristy. Jak uvedl Crozier, „člověk nemusí nutně rebelovat jen proto, že jeho životní podmínky jsou nesnesitelné“. Pokud ani duševní nemoc, sociopatie ani racionální volba nemohou plně zodpovídat za vznik teroristického chování, jaké alternativní psychologické vysvětlení se jeví jako nejpravděpodobnější?

 

Americká profesorka psychologie Martha Crenshaw říká, že i když terorismus nevyplývá z konkrétního psychopatologického stavu, neznamená to, že rozhodnutí vstoupit do teroristické organizace není ovlivněno nebo v některých případech dokonce určováno nevědomými nebo latentními psychologickými motivy. Jinými slovy, ačkoliv teroristé jen zřídka vykazují psychologické poruchy, mohou vykazovat identifikovatelné psychologické rysy nebo mohou být ovlivněni identifikovatelnými sociálními faktory. Politologové, sociologové, psychologové a psychiatři nabízejí různorodé názory na míru, do jaké jsou kořeny teroristické agrese vrozené a do jaké získané.

 

Všechny informace pocházejí z článku The Mind of the Terrorist: A Review and Critique of Psychological Approaches, který byl uveden v odborném časopise Journal of Conflict Resolution

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Zdroj: VICTOROFF, J. (2005). The Mind of the Terrorist: A Review and Critique of Psychological Approaches. Journal of Conflict Resolution, Vol. 49 No. 1, 3-42.Foto: Paramount Pictures, Film 44 Tagy: terorizmus, ISIS, psychológia, terorista
Ohodnoť článek
19
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Nejčtenější
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.