Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pondělí 21. 10. 2019 svátek má Brigita

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti - Lidé
3
Kateřina Lukášová
28. únor 2019, 21:45

Jak by se mělo lidstvo chovat, aby nedošlo k další černobylské tragédii?

Seznam se s dílem filosofa, které rozebírá, jak by se člověk měl popasovat s technologiemi, které sám vytvořil, aby mu nezačaly přerůstat přes hlavu.

Kateřina Lukášová
28. únor 2019, 21:45
Jak by se mělo lidstvo chovat, aby nedošlo k další černobylské tragédii?
Zdroj: Pixabay, FreeCreativeStuff
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
3
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Jean-Jacques Salomon, který zemřel v roce 2008, byl přední francouzský filosof a historik, světově uznávaný badatel a velký přítel české vědy a kultury. Za svůj život stačil napsat desítky knih a stovky prací, které vycházely nejen v jeho rodní francouzštině, ale v celé řadě světových jazyků. Jedna z nich vyšla i u nás a můžeš si ji tak přečíst i ty. Jmenuje se Technologický úděl a Salomon v ní píše o tom, že by lidé měli být pokorní a poučit se katastrofami, které zapříčinili jimi vytvořené technologie, k tomu, aby se podobné věci již neopakovaly. Příkladem hovořící za všechny je podle něj třeba Černobyl.

Držet techniku na uzdě – ano, či ne?

Technologie a technologický systém je jedním z nejúžasnějších důkazů toho, co dokáže lidský rozum. Ano – lidský rozum, lidská racionalita má na svědomí vznik oněch, na jedné straně úžasných, na druhé děsivých, věcí, které souvisejí s technikou. Její nástup, průběh i konec vstává i padá spolu s rozumem člověka. Jak pak ale vysvětlit katastrofu, kterou skončila a stále ještě může skončit řada projektů, u nichž neúspěch nikdy nebyl předpokládán?

 

Lidé si rádi hrají na Boha – a to vždy skončí špatně. Pro příklad nemusíme chodit daleko – vzpomeňme na holokaust, kdy se Hitler sám dosadil na post toho, jenž rozhoduje o životě a smrti celé jedné rasy a mnoha dalších. Nezměrná a neukojitelná lidská touha po dokonalosti a dosahování stále vyšších a vyšších cílů často přerůstá do téměř nestvůrných rozměrů a do ještě nestvůrnějších důsledků. Když se vrátíme do oblasti technologie, vezměme příklad, který mluví za vše – Černobyl. Ačkoliv je přímo děsivé, co dokáže zplodit a zároveň zničit lidská ruka, máme u těchto a dalších typů katastrof jistého viníka – člověka. Jak ale uvažovat o přírodních katastrofách?

 

Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

Ovlivňuje člověk i katastrofy přírodní?

Přírodní katastrofy jsou podle Salomona dobrým důvodem k metafyzickým úvahám. Takovou debatu mezi osvíceneckými filosofickými velikány rozpoutalo například zemětřesení v Lisabonu v roce 1755 – jejím centrem se stala otázka, jak vysvětlit existenci nekonečné Boží dobroty a zároveň tak hrozivé účinky přírodních sil? Jako by se sám Bůh na člověka rozzlobil a udělil mu trest, z kterého by se měl poučit.

 

Narážíme zde na otázku teodiceje, v jejímž rámci se filosof Leibniz pokouší ospravedlnit Boha proti výtce, že chce ve světě zlo, nebo že je vůči němu bezmocný. Kritika Leibnize se objevuje ve Voltairově díle Candida, částečně rovněž v Poemu o zkáze Lisabonu – tomu zase oponuje Rousseau, který se domnívá, že zdroj zla, a to jak fyzického, tak morálního, je třeba hledat jen a pouze v člověku. Množství životů, které si vyžádalo zemětřesení v Lisabonu, má tak podle Rousseaua zcela jistě a zřetelně na svědomí člověk. Kdyby byli konstrukce domů lehčí a jinak rozestavěné, nemuselo k tolika úmrtím vůbec dojít. Salomon se s tím plně ztotožňuje.                           

 

Salomon je však evidentně zcela spokojen a snad i z velké části ztotožněn s Rousseauovým náhledem – masové úmrtí v Lisabonu vidí jako následek lidské neprozřetelnosti, a dokonce se domnívá, že když se člověk přestěhuje do takového města, jako je Lisabon, vědomě a dopředu tak již riskuje svůj život, takže se potom nemůže divit, když o něj skutečně přijde:

 

„Když se lidé rozhodnou žít v Lisabonu, Tokiu nebo San Franciscu, osudových městech, jako mnoho jiných vystavených zemětřesení, znamená to, že jejich instinkt, zájem o život, zisk a zábavu a o přežití převážil nad jejich strachem ze smrti. Proč se nad nimi dojímat, když si vybrali podobně jako Římané, kteří se rozhodli strávit víkend na úpatí Vesuvu, a tedy zemřít v Pompejích? Kdyby lidé zůstali doma a meditovali, místo toho, aby chtěli změnit nebo dobýt svět, byli by si ušetřili mnoho nepříjemností. Ale koho přesvědčilo ono Pascalovo poučení, kromě lidí, kteří se, stejně jako on, odřekli světa?“, táže se v knize Technologický úděl.

 

Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

Žijeme ve světě plném rizik

Salomon se zkrátka domnívá, že dnešní svět je světem rizik – rizika na nás čekají všude, na každém kroku: Vydat se na cestu, nebo dokonce jen přejít ulici, nás dnes podle něho vystavuje riziku, jehož pravděpodobnost je velice vysoká. Lidem to však nevadí: Podstupují je a berou je na sebe. Co nám ale jiného zbývá? Když vezmeme k ruce Martina Heideggera – je pravda, že jsme do života a světa vrženi a jediným východiskem je smrt. Určitě si za podobu dnešního světa a života můžeme plně sami, avšak takový je svět a my v něm musíme přežít. Zbývá nám tedy skutečně jiná možnost, než je každodenní podstupování rizik?

 

Na tento stav se nás vlastně podle Salomona pokouší připravit celé generace filosofů již od antiky – Salomon tvrdí, že filosofování je vlastně učení, jak umírat. Rizika zde samozřejmě byla vždy, dříve však, jak popisuje Salomon, měla spíše individuální ráz. Určitému riziku nebyl vystaven každý. Co se změnilo, co se stalo, že je tomu dnes jinak? Opět se dostává ke slovu technika, konkrétně strojová. Banalizovala soukromou smrt. Přírodní a pro člověka přirozené prostředí je stále více odsouváno a nahrazováno technickým prostředím a stroji, které se pokouší eliminovat strach ze smrti a její děsivost zdánlivou neporazitelností a silou, která dokáže všechno – snad i zastavit smrt.

 Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

 

Paradoxem bohužel je, že člověk tak vědomí smrti celý život odsouvá jakoby snad ani neexistovala, jako by se jeho samotného ani nemohla týkat, až nakonec, když přijde, na něj dopadne s daleko tíživější a nesnesitelnější děsivostí, která bude způsobena především náhlostí vytržení z mlžného oparu blaženě strojené nevědomosti.

Osud za to nemůže

Technická katastrofa se podstatně liší od té přírodní. V čem? V lidské moci. Přírodní katastrofy, ať jsou sebekrutější a sebeděsivější, jednoduše ovládnout nemůžeme, tvrdí Salomon. Podle mého názoru je to sporné – možná, kdyby se člověk choval k přírodě jinak, nevypouštěl do ovzduší škodlivé plyny, skladování odpadů atomového průmyslu apod., bylo by všechno jinak. Je reálně možné, aby člověk svou destruktivní činností změnil chod a řád přírodních věcí? O tom lze polemizovat. O čem však polemizovat nelze, je fakt, že pokud něco v lidské moci jistě a skutečně je, pak umění zabránit technickým katastrofám.

 

Jak říká Salomon v Technologickém údělu, tak katastrofa technického rázu není ničím jiným než „produktem člověka, jeho neschopnosti zvládnout všechny části systému, který zkonstruoval, a jeho spěchu uplatnit ve velkém měřítku řešení a produkty, které nevyzkoušel, jeho slabosti, jeho nesvědomitosti, jeho násilnosti nebo jeho šílenství. Neexistuje, nikdy nemůže existovat chyba osudu, pokud mu nepřipíšeme tak hrozné způsoby, že by Bůh filosofů a věřících byl tím, co nemohl pochopit Einstein: ďábelský, zlý, zlomyslný.“
                                                                         

Nedokonalost a z ní plynoucí nebezpečnost lidského zásahu pramení především z jeho nepředvídatelnosti. Ačkoliv se předpokládá, že se rozum neobrátí proti sobě samému, nikdo nikdy nezaručí, že se tak nestane, i když stroj může být bezchybný, systém stroj-člověk není bezchybný nikdy. A právě ona nepředvídatelnost, která je charakteristickým rysem veškeré lidské činnosti, je důvodem, proč se člověk velice často vymlouvá na osud a přenáší na něj zodpovědnost.

Člověk ignoruje indicie značící blížící se zkázu 

Salomon uvádí, že ve všech případech, které předcházely technické nehodě, existovalo množství velice jasných indicií, které možnost katastrofy naznačovaly a dávaly tak člověku možnost ji zarazit. Lidská zaslepenost ve věci vlastní dokonalosti je však nedozírná, a tak není nic snazšího než svést vše na vrtkavý osud, než se zamyslet nad vlastním pochybením a prohrou, které přesto bijí do očí. Ryze vědecký charakter technologických vynálezů a podniků totiž osudu neponechává ani to nejmenší místo – ve skutečnosti neexistuje technologická katastrofa, kterou by neměl na svědomí člověk.

 Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

 

Lidské vynálezy, tak perfektně a do nejmenších detailů zkonstruované a propočítané, totiž předvídatelné jsou – to člověk je nepředvídatelný a tuto vlastnost přenáší i na to, co sám vytvořil: „Stroj se nepředvídatelně porouchal, ale proto, že se lidé kolem něho a mimo něj začali chovat nepředvídatelně“, píše Salomon v Technologickém údělu. Zde dokonce tvrdí, že s technickým rizikem, které s sebou nese např. případ Černobylu, se problém teodiceje začíná týkat každého z nás a stává se tak každému z nás doslova bezprostředně blízkým a přímo dotknutelným.

Racionální a rozumné

V souvislosti s jadernou energií a četných debat, které se kolem ní hromadí, je dle Salomona nutné rozlišit význam slov racionální a rozumný, jimiž bývá často charakterizována moderní společnost či společnosti.

 

K vysvětlení odlišného významu a funkce těchto dvou pojmů si vypomáhá slovy německé-britského sociologa, politologa, filosofa a liberálního politika Ralfa Dahrendorfa: „Jako racionální mohou být označeny všechny prostředky k jakémukoliv myslitelnému účelu; a popsat nějaký přístup jako rozumný je často jen způsob, jak vyjádřit jeho schválení. Jednat racionálně znamená odvolat se na vědce, aby vyřešili problémy, na poradce, aby našli adekvátní řešení, přijmout technické tlaky a zdánlivě nezměnitelný tlak skutečnosti. Být rozumný znamená diskutovat, poslouchat, informovat se, uzavírat společenskou smlouvu místo abychom se hádali, věřili síle rozumování a zdravého rozumu,“ píše v Technologickém údělu.

 Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

 

Salomon se domnívá, že racionální uvažování často vede k „legitimování stupidní či šílené praxe“ – k praxi naší doby, v níž je vítězství vědy obtěžkáno nesejmutelným bříměm absolutní hrozby, např. v podobě přemíry jaderných zbraní, a v níž je produktivita chápána jako účel světící prostředky.  Navzdory tomu, že technika a technologie dnes ovládá převážnou většinu našich životů, začínají k ní, a k vědě obecně, podle Salomona být lidé skeptičtí stejně, jako náboženské pospolitosti počali nakonec být vůči svým kněžím – jen dnes na místo kněžích máme experty.

Zdroj: SALOMON, Jean-Jacques. Technologický úděl. Praha: Filosofia, 1997, avcr.cz Tagy: hitler, technológie, lisabon, chernobyl, tragédie, holokaust, Osvětim, katastrofy, digitalizace, černobylská elektrárna
Ohodnoť článek
5
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.