Davida štvala plastová brčka, tak začal vyrábět vlastní ze slámy. Nejsem ekofanatik, ale chci je do celého světa, říká

I když zákaz brček a plastového nádobí není jedinou zbraní pro záchranu oceánů a životního prostředí na naší planetě, rozhodně je nasnadě, aby se o problému veřejně hovořilo a ještě lépe – aby se přicházelo s nápady na výrobu alternativních nástrojů, díky kterým bude plastová varianta zbytečná.

Plastová brčka se stala na čas hlavním tématem v diskuzi o ekologii, mnoho firem přicházelo s jejich nahrazováním papírovou, kovovou nebo skleněnou variantou.

Papírová se však při delším používání mohou rozmočit, ta nejednorázová je zase potřeba důkladně mýt, takže jde rovněž o poměrně krkolomnou variantu, kterou se budou snažit provozovny v rámci efektivity snažit obcházet.

Na problém se proto podíval pětadvacetiletý David Macháček, který pod sloganem „sláma je s náma“ přišel s jednoduchým, ale efektivním nápadem. V rámci projektu We-Straw vzal obyčejné stéblo slámy a proměnil ho v brčko. „Z hořejšku žita se dá dělat chleba, ze spodku se dá udělat brčko,“ popisuje tvůrce ve svém videu.

Dává si za cíl svůj nápad rozšířit nejen na území České republiky, ale později i do dalších zemí a možná – pokud se všechno podaří – i do celého světa. Určen má být pro pití jakýchkoli nápojů. Jeho nápad se zalíbil i nápojovým gigantům.

Potenciál jeho nápadu je velký a na crowdfundingovém serveru Hithit je to znát: zbývá několik dní do konce a Davidovi stihlo přispět přes šest stovek lidí téměř 250 tisíc korun. Davida jsme se rozhodli zeptat na pár otázek.

Jak tě napadlo, že se ze slámy dá udělat brčko?

Vše začalo v mé oblíbené kavárně, kde jsem si objednal citronádu. V limonádě bylo po okraj ledu a chybělo v ní brčko. Nevím jak vy, ale já si s brčkem užiju drink mnohem více. Vyrazil jsem se osobně zeptat na bar, kam že se podělo.

Od mladé číšnice přišla prudká odpověď: „Brčka zabíjí želvy a zvířata v oceánech, nedám vám ho...“ Byl jsem zaskočen a v první chvíli vyveden z míry, ale místo hledání argumentů, proč by mi ho měla dát, jsem poté doma přemýšlel nad řešením, co udělat pro to, aby mi to brčko mohla dát s milým úsměvem a nikomu neškodilo. Z té nejprostší dedukce: slámka – sláma, jsem došel k názoru, že to stojí za to zkusit.

Je velká výzva zkoušet nahrazovat plastová brčka?

Vždy jsem vyhledával příležitosti, jak udělat něco lépe a jinak. Nechtěl jsem jen sedět doma na zadku a říkat: „Šlo by to asi takto nebo možná takto.“ Jakmile jsem měl nápad produkovat žitné slámky pro všechny, šel jsem bezhlavě do toho.

Nyní mě inspiruje představa, že i jedním malým brčkem dokážu pomoci od plastové katastrofy. Motivují mě větší a větší skupiny lidí, kterým se to líbí a vidí v tom společně se mnou jeden cíl, a to zlepšit naši planetu.

Jak ses dostal ty osobně k zero-waste životnímu stylu?

Můj životní styl je být veselý, šťastný a dělat věci, co mi dávají smysl. We-Straw slámky jsou pro mě velkým projektem, který mi dává smysl od A po Z. Upřímně jsem překvapený, jak mě samotného slámky za poslední půl rok ovlivnily.

Přemýšlím jinak, jednám jinak a také ovlivňuji myšlení mého blízkého okolí. Nikdy jsem nebyl a ani nebudu ekofanatik. Je pro mě důležitá harmonie a ta dle mého názoru není v žádných extrémech. Hledat rovnováhu v současném světě je složité, ale účelné. Jsem optimista a věřím, že se dá vše posunout k lepšímu.

Kampaň na Hithitu se setkala s velkým úspěchem, je vybráno přes 160 % z původní částky. Čekal jsi takový úspěch?

Doufal jsem, že mám dobrý produkt, který by lidé mohli chtít. Ve skrytu duše jsem věřil, že se to lidem bude líbit a podpoří moji myšlenku. A jak je vidět, povedlo se.

Co to pro tebe znamená?

Mám o to větší chuť a motivaci to dotáhnout, jak nejdále to půjde. Ta představa, že nahradím všechna plastová brčka za We-Straw žitné slámky, mě nepřestane hnát dopředu. Díky skvělému týmu, který se okolo mě nyní vytvořil, věřím, že to zvládneme.

Na co využiješ aktuálně vybraných 250 tisíc?

Peníze půjdou jednoznačně do dalšího zpracování a tvorby We-Straw slámek, abychom byli schopni dodávat do celého Česka, Slovenska a dalších zemí, kde mají o naše brčka zájem.

Jaký je postup při zpracovávání slámy, aby z toho vzniklo pevné brčko?Musí se to na poli opatrně ustříhat, kombajn by to rozdrtil. Z nastříhaného žita se poté odstříhá horní část, tedy klasy. Z těch se dá dělat chleba. Ze spodní části stébla, která nám zbude, se poté stříhají brčka. Zde je důležité říci, že žito má svým charakterem na stéblu nedutá kolínka, takže maximální délka dosahuje těch 21 cm. Po nastříhání probíhá dvojitá sterilizace, speciální čištění a sušení. Poté už jen napočítat, nabalit a poslat.

Jak bude vypadat balení, která si budou moci lidé nakoupit?

Balení bude po 50 a 500 kusech. Pro domácí použití si lidé koupí právě menší balení, naopak do podniků a restaurací se skvěle hodí ta větší.

Jsou nějaké limitace při použití tohoto typu brčka? Ovlivní chuť nápoje? Například ty papírové se někdy umí rozmočit.

Limity jako takové slámka nemá, pouze ta délka není nafukovací. Již historicky se využívaly právě tyto slámky, takže ozkoušené to již je. Může se stát, že po žvýkání naprasknou, nicméně neovlivňují chuť nápoje a nerozmáčí se jako například papírová. Jo a nemají ohýbací kolínko!

Jaké máš s projektem plány? Plánuješ je rozšiřovat do různých podniků a např. i obchodů?

Nyní jsem se svými slámkami ve více než 35 podnicích po ČR. V polovině května jich bude přes 100, ne-li více. Nyní řešíme zásobování a distribuování po ČR i Slovensku, kam budeme zavážet také. Ano do obchodů se plánujeme dostat také, nyní jsou to e-shopy a menší kamenné prodejny. V blízké době to bude nejeden z větších řetězců. Jakmile se ustálí distribuce v ČR a na Slovensku, posuneme dodávky dále po střední Evropě. Věřím, že ještě tento rok.

Co si myslíš, že je v dnešní době v rámci ekologie největším problémem?

U mě jsou to standardně vyzdvihovaná témata – špatné hospodaření s pitnou vodou, nadužívání obalů a destrukce lesů.

Jeho projekt na Hithitu můžeš podpořit i ty. David má připraveny různé balíčky odměn pro jednotlivce i firmy, které by alternativní zdroj brček mohl zajímat.