V některých částech světa se musí lidé vypořádat s teplotami až 54 stupňů Celsia.
Evropa zažívala v posledních týdnech historicky nejvyšší teploty. Ve Francii se obyvatelé museli vypořádat s teplotami nad 44 stupňů Celsia a nezaostávaly ani ostatní země, kde čtyřicítky padaly jako na běžícím pásu.
Tom Matthews z Loughborough University však upozorňuje, že tyto teploty pomalu začínají atakovat hranici, kterou nebude lidské tělo zvládat, informoval The Independent.
V některých částech planety už dnes teploty zřídka překročí hranici nazývanou efekt vlhké žárovky (wet bulb). Ten nastává tehdy, když se v oblasti zkombinují vysoká teplota s vysokou vlhkostí vzduchu.
Běžná předpověď počasí v televizi ti ukáže, kolik bude stupňů, aniž by byl efekt vlhké žárovky brán v úvahu. Pokud v takovém případě vidíš, že zítra bude 35 stupňů a bojíš se vysoké teploty, stále se můžeš spoléhat na přirozený ochlazovací mechanizmus svého těla.
Když náš organismus začne cítit příliš vysoké teploty, spustí proces pocení. Vypařování potu nás potom zchlazuje. V zemích s příliš vysokou vlhkostí vzduchu však pocení přestává být efektivní.
Pokud se objeví efekt vlhké žárovky, teplota vzduchu dosáhne 35 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu trefí strop v podobě 100 procent, vzduch je přeplněný vodní párou natolik, že se pot nedokáže vypařovat. V extrémních případech pak člověk umírá do 6 hodin.
Postupné oteplování naší planety způsobené klimatickými změnami může zapříčinit, že několik zemí, například v jihovýchodní Asii, budou tyto efekty vlhké žárovky zažívat pravidelně, lidské tělo se s nimi nebude umět vypořádat a státy se tak stanou neobyvatelnými. Následovat by proto mohla obrovská migrační vlna.
