Popovídali jsme si s držitelem Guinessova rekordu a zakladatelem aplikace Holiday Swap Jamesem Asquithem.
James Asquith toho ve svém mladém věku stihl neskutečně mnoho. Už jako 24letý se mohl pyšnit tím, že se stal nejmladším člověkem v historii, který procestoval 196 zemí světa. Své cesty si financoval úplně sám a vedle nich zvládl dokonce i studium na univerzitě.
Jamesovi je dnes 30 let a cestování se stalo jeho pracovní náplní. Mladý Brit totiž založil aplikaci Holiday Swap, jejímž cílem je z umožnit cestování úplně každému za málo peněz. My jsme se s Jamesem setkali, aby nám vyprávěl o svých cestách, nejzajímavějších cestovatelských zážitcích a také o tom, proč je tak kritický na slovo influencer.
- Jak stihl James za 5 a půl roku procestovat 196 zemí;
- jak se dostal do válečných zón a co všechno tam zažil;
- za mu někdy šlo o život;
- jak si James na všechny cesty vydělal;
- proč by nikdy nepřijal peníze za příspěvek na Instagramu;
- co si myslí o dnešních influenceroch;
- proč se rozhodl založit aplikaci Holiday Swap a jak usnadňuje jiným cestovatelům život;
- které místo doporučuje každému navštívit;
- co zažil v Severní Koreji;
- do kterých zemí by se už nikdy nevrátil.
Kdy tě poprvé chytila cestovatelská horečka?
Už ve velmi mladém věku jsem začal pracovat a šetřit si peníze. Myl jsem auta, vypomáhal jsem v restauracích. Zvláštní věc je však ta, že cestování mě nikdy moc nelákalo. V dětství jsem jezdíval možná jednou ročně s rodinou někam do Evropy na dovolenou.
Ale když mi bylo 18 let, tak se dva moji nejlepší kamarádi rozhodli vycestovat do jihovýchodní Asie. Nikdy jsem nebyl mimo Evropu, tak jsem se k ním přidal. Byli jsme ve Vietnamu, tam jsem si koupil můj první cestovatelský batoh. Kamarádi se mi smáli, že mě teď chytí cestovatelská horečka.
Já jsem jim tvrdil, že toto je můj jediný výlet a pak se vracím zpět domů. Doma jsem však vydržel jen dva dny a pak jsem si koupil svůj první výlet na Blízký východ, kam jsem už jel úplně sám. Tady to začalo, hledal jsem si pak levné letenky vedle školy a impulzivně jsem využíval zajímavé nabídky.
Jak se ti podařilo procestovat 196 zemí, když ti bylo pouhých 24 let a ještě k tomu studovat na univerzitě? Dokončil jsi ji?
Ano, nějak se mi to podařilo. Dnes říkám, že na univerzitě jsem se toho moc nenaučil. Studoval jsem matematiku a dosud jsem ji v životě nikdy nepoužil. Možná by to mělo význam, kdybych se chtěl stát inženýrem, ale to by mě nebavilo. Celkově to tedy pro mě byla ztráta času. Jít do světa, zažít svět, to bylo asi nejlepší vzdělání, jaké jsem mohl dostat.
Odešel jsem tedy z hodiny, šel domů, vzal batoh a zamířil na letiště Heathrow. Tam jsem si koupil letenku do Afriky a zůstal tam 9 měsíců.
Jak jsi to ale dokázal skloubit?
Mnoho hodin jsem samozřejmě absolvoval online, jinak by to nešlo. Pamatuji si však na svůj druhý ročník, kdy jsem se objevil na své první hodině ve školním roce. Vydržel jsem tam 20 minut, protože spolužáci si kolem mě povídali, jak půjdou přesně do stejného baru jako loni a budou dělat přesně to samé, co dělají vždy.
Já jsem tam seděl a říkám si: „Toto se mi už nechce dělat, nic se za ten rok nezměnilo.“ Odešel jsem tedy z hodiny, šel domů, vzal batoh a zamířil na letiště Heathrow. Tam jsem si koupil letenku do Afriky a zůstal tam 9 měsíců. Nebyl jsem už na žádné jiné hodině v tom školním roce. Domů jsem se vrátil 7 týdnů před zkouškami a pak jsem nocoval 7 týdnů v knihovně. A to doslova, byly tam matrace i sprchy. Za 7 týdnů jsem se tedy naučil učivo z celého roku a zvládl jsem to.
196 zemí za 5 a půl roku, to sis asi nemohl užít každou zemi opravdu pořádně, ne?
Je to mnohem delší doba, než si možná představuješ. Momentálně se to závodění, aby člověk stihl všechny země, dostalo mimo kontrolu. Mluvil jsem s mnoha lidmi, kteří chtějí být nejmladšími nebo nejrychlejšími cestovateli kolem světa. Se závoděním o čas nesouhlasím.
Když jsem se já dostal do poslední země po těch letech cestování, vůbec jsem si nemyslel, že jsem všechno viděl. A i teď mám stále co objevovat a stále se velmi těším. Viděl jsem toho v životě hodně? Ano. Viděl jsem všechno? To ani náhodou. V každé ze zemí jsem strávil alespoň jednu noc, například ve Vatikánu. V Severní Koreji jsem strávil 4 noci a bylo to víc než dost. Myslím si však, že každé zemi jsem dal férovou šanci.
Říkáš, že jsi na začátku neměl cestovatelskou horečku. Kdy tě tedy napadlo, že překonáš světový rekord?
Nevím přesný moment. Bylo to až někdy, když jsem procestoval již více než 100 zemí. Tehdy jsem už měl za sebou země jako Írán, Severní Korea a Afghánistán. Teprve potom jsem začal přemýšlet, že vlastně bych mohl a chtěl vidět všechny.
Jak se ti podařilo dostat do válečných zón?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Zda mu někdy šlo o život;
- jak si James na všechny cesty vydělal;
- proč by nikdy nepřijal peníze za příspěvek na Instagramu;
- co si myslí o dnešních influencerech;
- proč se rozhodl založit aplikaci Holiday Swap a jak usnadňuje jiným cestovatelům život;
- které místo doporučuje každému navštívit;
- co zažil v Severní Koreji;
- do kterých zemí by se už nikdy nevrátil.
