V Panamě jsem narazil na mrtvýho Kubánce, nemám problém vysypat čistej koks do hajzlu. Vítek je nejlepší český travel bloger

Před pár týdny internet objevil novou legendu. Svérázného cestovatele Vítka, který je ve svém youtubovém cestopisu vulgární, bere drogy, má rasistické narážky a popisuje své nevšední zážitky a pohledy na svět. Lidé jej vyhledávají pro jeho bezprostřednost, výstřednost, ale i pro zajímavosti, které divákům přináší o místech, na nichž se nachází.

V současnosti pobývá v Chile, odkud se s námi spojil přes WhatsApp. V rozhovoru, z nějž jedna část probíhala z ubikace a druhá z hospody, nám prozradil, do jaké míry jsou jeho videa ironická, proč začal cestovat a točit o tom videa nebo proč všude chodí v crocsech. 

Osvěžení při stopování na Pan-American Highway v Peru

Měl jsi už na škole nějakou představu o tom, co budeš v životě dělat?

Cestování bylo spontánní. V podstatě furt nevím, co budu v životě dělat. Na základní a střední škole jsem vůbec nevěděl, co budu dělat.

Ani trochu?Ne. Já jsem byl vždycky divnej.

Studoval jsi na zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Proč ses rozhodl zrovna pro tu školu a co se z člověka, který to vystuduje, může stát?

Bylo to kvůli tomu, že jsem tehdy pěstoval konopí. Zároveň mám rád přírodu. Střední jsem dělal úplně jinou. Obor informatika v ekonomice. Z toho jsem přešel na zahradníka.

Kdy jsi začal s cestováním?

Já jsem už od třinácti chodil do skauta, kde jsem cestoval po republice, jezdili jsme do Rumunska.

A na vysoké jsi začal stopovat?

Jo. Ve třeťáku jsem byl na Erasmu v Turecku, a tam jsem začal stopovat ve velkém.

Vítek se v mládí podíval s otcem do Afriky

Proč ses nakonec rozhodl cestovat na plný úvazek?

Na plný úvazek jsem se rozhodl až potom, co jsem dodělal vysokou školu. I předtím jsem ale vždycky, když byl čas, někam vypadl. Buď o víkendu, nebo jsem se s učiteli dohodl, že na měsíc jedu pryč.

No a potom jsem si řek, že si buď můžu najít práci, tam se zasekat a chodit tam třeba celej život, nebo můžu jet do prdele. Tak jsem si koupil za 5 tisíc korun letenku do Dominikánské republiky. V tý době jsem neměl žádnej plán. Po příletu jsem se rozhodl, že poletím do Venezuely. Tam jsem zůstal 3 měsíce a od tý doby takhle cestuju. 

Jak to ve Venezuele vypadalo?

Je to úplně šílenej stát. Říká se, že tam není jídlo a nic, ale když máš peníze a víš, jak je směnit, tak tam jídlo je. Je tam úplně všechno, ale oproti ostatním státům tam nic nefunguje. Je to šílený. To fakt člověk musí zažít. Pořád samý kontroly. Musíš čekat půl dne na lístek na autobus a další půl den, než ten autobus pojede. Potom tě zastaví policajt, celej ten autobus zkontrolujou a takovýhle věci. Ale když zas víš, jak tam žít, tak se tam dá žít normálně. Druhá věc je, že se to tam furt mění. Každej rok to tam funguje úplně jinak. Rozhodně to je země, kam byl měl cestovat někdo se zkušenostmi. Těžko se to srovnává.

Cestuješ většinou sám. Štve tě, když máš s sebou další lidi?

Ne, neštve. Ale celkově bych asi k sobě nenašel někoho, kdo by se mnou takhle cestoval pořád. Mě nevadí bejt sám. A hlavně, každej cestovatel ti řekne, že nikdy nejseš sám, ač cestuješ sám. Vždycky navazuješ kontakty. Já je mám po celým světě – v každé zemi v Jižní Americe, kam přijedu, někoho znám. Jinak mi to vyhovuje, mám klid na práci, na všechno. Zážitky jsou potom o to intenzivnější. Když člověk zažije extrémní situace sám, tak ho to asi víc obohatí. 

Venezuela, tři týdny před Štědrým dnem

Cestuješ převážně stopem?

Jo, teď jo. Je to úplně super na naučení jazyka i na seznámení se s kulturou, se vším. A je to velká zábava. Ale záleží na zemích.

Tys uměl španělsky už předem, nebo ses to naučil až v Latinské Americe?

Neuměl jsem nic. Když jsem byl poprvý v Peru, to bylo ještě pár let předtím, tak jsem neuměl skoro nic. Po příletu do Dominikánský republiky jsem pořád neuměl nic. A až tam jsem se začal trošku učit. Pořádně jsem se naučil až Venezuele tak, že jsem tam žil.  A teď mluvím plynule, i když ta španělština není nic extra. Ale dokážu mluvit jako Venezuelec nebo jako Chilan, protože jsem se to naučil od lidí.

Kde přespáváš?

Kde se dá. Když jsem jel stopem v Ekvádoru až sem do Chile, tak jsem chrápal furt venku někde v příkopech. Jinak občas spím ve tříhvězdičkovejch hotelech, občas i v pětihvězdičkovým, ale spíš pak hodně u známejch. Bydlel jsem tejden v Ekvádoru u indiána, v Turecku jsem spal v mešitě, všude možně. Teď momentálně jsem na Airbnb na měsíc, dávám si trošku pauzu.

Kde na cestování bereš peníze?

Momentálně to jsou youtube money. Začínám na tom vydělávat. Předtím, když jsem byl ve Venezuele, tak jsem těžil. Měl jsem stroj na těžbu kryptoměn, a jelikož je ve Venezuele hyperinflace, tak jsem tam žil úplně za hovno. Měl jsem pasivní příjem, nedělal jsem nic. Momentálně se ale snažím nějak zpeněžit cestování a udělat si více pasivních příjmů dohromady. Dávám fotky do fotobank a takovýhle věci. Ale zásadní je, že moc neutrácím. Nekupuju si téměř žádný oblečení a žiju skromně.

Během exkurze v Darién Gapu

Co se týče kryptoměn, zajímalo by mě, jestli to funguje a zda to není trochu stresující.

Mě to naučilo hrozně trpělivosti a práci se stresem. Když jsem byl mladší a obchodoval jsem s tím, hrozně jsem se nervoval. Ale já se tím teď vůbec nezabývám, to bylo dřív.

Proč vlastně videa na YouTube točíš?

Nikdy jsem to nedělal a ani teď to nedělám primárně za účelem zisku. Samozřejmě, je to příjemný a bylo by super, kdybych se mohl živit jenom tím, ale já jsem vůbec neměl představu, kolik se z toho dá vydělávat, a taky jsem neměl představu, že mi třeba ten kanál zablokujou a tak. Původně to bylo čistě z humoru. Zároveň to však dělám kvůli vzpomínkám, protože si videa točím jako deník.

Urážím důchodce, Čechy, Slováky, černochy a sebe taky

Tvá videa jsou oblíbená i proto, že jsi v nich vulgární, rasistický a bereš na nich drogy. Do jaké míry je to image a do jaké míry jsi to opravdu ty?

Jsem to já, ale něco je samozřejmě nadsázka. Kus toho je prostě jenom humor, nadsázka a lidi nepochopěj ani to, že to nemyslím vážně. Hlavně je to real a na některejch těch videích jsem tak ožralej, že si v ani neuvědomuju, co říkám. Co se přihodí, to natáčím.

Když máš teď více odběratelů, cítíš větší odpovědnost?

Cítím hlavně to, že bych si měl dávat víc pozor kvůli YouTube. Ty podmínky mi přijdou dost debilní a sporný, takže na to si pozor dávám, ale měnit to nijak zásadně nebudu. Každej mi píše, že doufá, že budu stejnej kokot jako doteď. Trošku mi z toho teď hrabe. Zatím jsou odezvy dobrý, až jsem sám překvapanej.

Ty starý videa mají někdy mnohem větší hodnotu než ty, co točím teď, ale vůbec nikoho to nezajímalo. Občas ze mě vyjede něco, co řeknu, aniž bych nad tím uvažoval, a když se na to někdo podívá prvně, tak chápu, že to vezme tak, že jde o rasismus nebo urážku, ale mně by mohli takhle nadávat všichni. Já urážím důchodce, Čechy, Slováky, černochy a sebe taky. Ta skupina, na kterou bych chtěl cílit, to chápe. 

Toto selfie si Vítek pořídil na konci roku 2017 v Dominikánské republice 

Natočil jsi neoficiální klip k Haadesově tracku a ve videích pouštíš Tylera Durdena. Mám to chápat tak, že jsi fanoušek českého undergroundového rapu?

Dá se říct, že asi jo. To s tím Tylerem je sranda, divím se, kolik lidí to v Česku poslouchá. Poslouchal jsem to a občas to poslouchám, ale v podstatě jsem to tam dal, protože jsem v počítači neměl nic jinýho.  Haadese jsem taky poslouchal, Sodomu Gomoru, tady tu komunitu. Mám rád inteligentní underground. Velkej fanoušek Tylera ale nejsem, to zas ne. A s Haadesem, to se tam prostě hodilo, protože jsem se vožral jak svině a řádil jsem.

Co si myslíš o současném boomu cestovatelů, kteří jsou někde pár měsíců, napíší knihu a pak o tom přednáší?

Teď je cestování hrozně trendy a každej, kdo jede do Asie, je cestovatel. Já proti tomu nic nemam, ať si lidi jezděj do Asie, ale nepřijde mi, že by to bylo nějak obohacující. Nebo z toho dělají, že to je prostě hrozně náročný. Já o sobě neříkám na rozdíl od nich, že jsem dobrodruh, ale jsem si jistej, že jsem zažil mnohem extrémnější situace než oni.

Oni dokáží popsat, že jdou 10 kilometrů a jak to bylo hrozný. Myslím si, že se cestování hrozně přeceňuje. Tím neříkám, že to je špatný, ale je to taková móda. Už to pak není o cestování, ale o tom, jak se člověk dokáže prodat. Já jsem to nikdy kvůli tomu nedělal, mně se to teď přihodilo tím hypem, a to se právě lidem líbí. Že jsem přirozenej a nehraju si na nic.

Taky chceš napsat knihu, nebo už na nějaké pracuješ?

Chtěl bych. Já vím, že celkem umím psát, ale nezačal jsem psát nic. Nevím, jak to úplně pojmout. Chtěl jsem psát parodii na Travel Bibli, která by se jmenovala Travel Korán, ale ještě vůbec nevím, jak to pojmout. Ale jestli budu cestovat dál, tak asi něco napíšu. Zatím mám v plánu procestovat všechny země na světě, možná si to rozmyslím, nebo si někde najdu ženu nebo něco takovýho. Nebo se na to prostě vyseru. Nevím.

Stopování v Peru

Máš plán, kam budeš cestovat příště?

Pojedu do Brazílie, do Ria de Janeira. To je můj první plán. Pak asi přeletím do Mexika a dodělám Latinskou Ameriku. Potom bych chtěl navštívit pobaltský státy, Írán a Afghánistán.

Narazil jsem tam na mrtvýho Kubánce

Co si s sebou na cestách nosíš?

Úplně zásadní věci, co mám, jsou můj stan, spacák a počítač. Plus kamera, abych mohl točit. Pak mám v podstatě už jenom oblečení. Hodně zabírá ta technika. Kdybych cestoval bez toho, tak jsem úplně v pohodě, ale všechny ty nabíječky, powerbanky, to dohromady váží dost. Jinak mam bágl tak do 8–10 kilo i s vodou. 

Prošel jsi Darién Gap, o němž se tvrdí, že jde o nejnebezpečnější místo Střední Ameriky, které se hemží pašeráky. Co je na tom pravdy?

Já si myslím, že nejnebezpečnější místa ve Střední Americe budou někde v Mexiku a Hondurasu, kde ve velkým fungují drogový kartely. Tady jsou občas nějaký přestřelky, ale normálně se tam dá jít. Jediný, čeho jsem se bál, byli hadi. Ale nikdy nevíš. On tě tam může někdo zabít a pak tě nikdo jen tak nenajde, což je problém. Já jsme se tam ale nebál a bylo to v pohodě.

Normálně tam chodí stovky uprchlíků denně, kteří nikdy nikde nechodí a přejdou to. I když některý teda ne. Narazil jsem tam na mrtvýho Kubánce. Je to ale zároveň hrozně velká oblast, takže se to těžko soudí. Každopádně neexistuje žádná statistika, že by tam zabili nějakýho cizince. Akorát tam přepadli před pár lety vesnici a zabili pár vesničanů. Jednou tam unesli dva Američany, kteří tam sbírali nějaký orchideje. Pustili je asi za půl roku, ale to bylo asi před 20 lety.

Vítek v tradičním muslimském mundúru

Co byl největší průser, který jsi v Jižní Americe zažil?

Nebyl to asi průser, ale největší dobrodružství, které jsem zažil. A to bylo, když jsem byl na policejní stanic ve Venezuele a našli u mě LSD. Byl jsem ve vězení i v Dominikánský republice. To jsem neuměl ani španělsky. 

Nemám problém vysypat čistej koks do hajzlu

Když u tebe našli drogy, jak dlouho jsi tam seděl a jak ses dostal ven?

Byl jsem tam dohromady zhruba 7 hodin. Bylo hned vidět, že budou chtít úplatek, ale tam byl problém s tím, jak to zaplatit. Když jsem četl o dalších gringoších v Jižní Americe, tak zažili mnohem větší průsery. Asi mám štěstí. Obecně, Jižní Amerika je dost nebezpečná. V tý Venezuele je to dost o štěstí. 

Jak je těžký v Jižní Americe získat drogy?

Trávu a kokain seženeš víceméně úplně všude. V Kolumbii jsou jak kokain, tak tráva hrozně levný. Tady skoro všichni hulí. Mluvil jsem s jedním celníkem a říkal, že to nesmíš nosit přes hranice, ale hulit to můžeš, jak chceš. Tady v Chile jsou taky kokain a tráva všude. 

Spláchl jsi kokain do záchoda. Platí tedy, že už drogy nebereš?

Občas jsem si dal, ale nikdy jsem na tom nebyl závislej, nikdy jsem to neužíval ve velkým. Teď jsem měl takovou příhodou. Takovou malou mrtvici. Odlítal jsem z Kolumbie a řekl jsem si, že si udělám malou pauzu. Já jsem to původně chtěl někam schovat a dát tomu GPS souřadnice jako takovej fet-geocaching, ale neměl jsem na to čas. Nemám problém vysypat čistej koks do hajzlu. To je takový symbolický.

V Las Vegas

Takže na videích nejsi pod vlivem drog?

Vůbec. Dřív jsem byl závislej na trávě a cigaretách. Co se týče stimulačních drog, tak jsem nikdy nebyl fanoušek. Byl jsem spíš fanoušek psychedelik, ale teď už to moc neřeším. Nezajímá mě to. Ale celkem dost chlastám.

Máš vůbec z něčeho na svých cestách strach?

Nemám. Asi jsem postiženej nebo tak. Já s něčím mám třeba problémy, ale když jde o nebezpečí, tak se nebojím. Podle mě, když se bojíš, tak je to na tobě vidět a tím spíše se ti něco stane. Všichni jsou hrozně posraný, až mi občas přijde divný, že já strach nemám. Samozřejmě si dávám pozor, ale vyloženě strach nemám. 

Je nějaká země, do které bys necestoval, protože by ses tam bál?

Hele asi ne. Třeba v Kongu je to celkem drsný, na Haiti jsem se taky nebál, ale bylo to celkem drsný. Ale nemusím za každou cenu jezdit do nejnebezpečnějších zemí. Za 10 let třeba ty země ani nebudou existovat nebo budou úplně jiný. Venezuela byla před 20 lety nejbohatší země Jižní Ameriky, teď je nejchudší. Dřív utíkali lidi z Chile do Venezuely, dneska je to naopak.

Na videích a fotkách máš na sobě crocsy. Chodí se v tom pohodlně?

Já jsem s nimi vyšel dvoutisícový kopce. V Americe jsem si tím sešel kaňon po šutrech dolu a nahoru. Poslední dobou jsem chtěl přejít na pětiprsté boty. Ale zkurvil jsem si nohu a doteď mám zánět šlach. Teď asi přejdu na normální boty. Ta chůze na boso se mi neosvědčila, crocsy jsou pro mě pořád lepší, ale spíš to byla taková prdel. Já jsem vylezl v crocsech ztripovanej na nejvyšší horu na ostrově Svatá Lucie. Vždycky mi všichni řeknou, že nemůžu vylézt někam v crocsech, ale já tam prostě vyjdu. Mám na sobě vždycky nějaký specifický věci. 

Vítkova nejoblíbenější obuv

Hodláš se někdy vrátit nastálo do Česka?

Já nevím. Zatím se vidím tak, že možná rozjedu nějaký podnikání tady v Jižní Americe, ale zatím si hledám místo kde. Ale mně se Čechy líběj, já to tam mám rád. Přírodu i lidi. Ale jak jsem si zvykl na to teplo, tak mi víc vyhovuje ten Karibik. Uvidím. Je mi 28 a nevím, jakej budu mít pohled na svět za pět let nebo za rok. Mění se to. Rychle. Nevím, kde budu.

Proč by měli lidi raději cestovat?

Já bych chtěl spíš lidi motivovat, ať dělají, co je baví, bez ohledu na to, co jim lidi říkají nebo co je trendy. Já jsem si řekl, že budu cestovat, protože mě to baví, mám k tomu vztah. Když má někdo vztah k něčemu úplně jinýmu, tak ať dělá to. Nemyslím si, že je úplně dobrý cestovat za každou cenu. Je to dobrý, rozšíří ti to obzory, ale zároveň můžeš být celý život na jednom místě a dělat, co tě baví a naplňuje. 

Co tě tvé cesty naučily?

Teď vím, že kdyby mě někdo zbil a okradl o všechny věci, tak to nějak vyřeším a život půjde dál. Pochopil jsem, že všude jsou dobrý lidi. Je jedno jestli jsou černí, nebo jakýkoli. 

Pokud tě Vítkův příběh zaujal, můžeš ho sledovat na YouTube nebo Facebooku.