O mýtech a předsudcích, které dnes hýbou slovenskou společností v souvislosti s Romy, jsme si popovídali s kulturním antropologem Alexandrem Mušinkou.
Pět let žil mezi Romy v obci Svinia u Prešova. Říká, že není nic horšího, než když vám z obce začnou odcházet Romové a že slovenské vesnice vypadaly před sto lety jako dnešní romské osady. Byl poradcem ministryně a zmocněnce pro romské komunity. Je spoluautorem Atlasu romských komunit 2019.
O mýtech a předsudcích o Romech, které dnes hýbou slovenskou společností, jsme si popovídali s kulturním antropologem z Ústavu romských studií Prešovské univerzity Alexandrem Mušinkou (1969).
Jste spoluator Atlasu romských komunit. Byl to prý první atlas, ve kterém nebyly mapy.
Atlas romských komunit vznikl spontánně v rámci projektu Svinia už v roce 1998, kdy jsme začali sbírat údaje o romských komunitách v Prešovském kraji. O tom, kde a v jakých podmínkách žijí, kolik jich vlastně je a tak dále. V roce 2003 se parta kolem socioložky a pozdější ministryně a premiérky Ivety Radičové rozhodla, že vydáme první celoslovenský atlas romských komunit a tehdy opravdu neobsahoval žádné mapy.
Aktualizovali jsme ho v roce 2012, s mapami vyšel v roce 2013. Je to jeden ze základních materiálů, který by měl sloužit vládě, krajům a samosprávám na plánování aktivit směřujících k Romům a vůbec, na plánování státní politiky v rámci romské komunity. Nyní, v září 2019 jsme ho aktualizovali znovu.
Kolik Romů žije na Slovensku?
V roce 2013 byl náš kvalifikovaný odhad 402 810 Romů. V roce 2019, po nejnovější aktualizaci, je tento počet 440 000.
-
Kolik Romů žilo na Slovensku v roce 2013 a kolik jich tam žije dnes;
-
co je to Atlas romských komunit;
-
jak se dá vyřešit romská otázka;
-
jak mohou pomoci obce a starostové;
-
proč Romové nežijí a zda vůbec mohou žít stejně jako bílí;
-
jak nás vidí high society a jak my vnímáme under class
-
co se dnes děje se slovenskou střední třídou;
-
proč se Romové nebojí budoucnosti.
Zažíváme extrémní nárůst romské porodnosti?
Žádný romský „boom“ se nekoná. Je to mýtus. Průměrná porodnost Romů je téměř stejná jako u majority, jde tam pouze o časový posun. To například znamená, že některé nejzaostalejší romské komunity, kde se dnes rodí nejvíce dětí, mohou dosáhnout dnešní úrovně porodnosti majority (bílých) až za dvacet let. V principu se ale porodnost nějak extra neodlišuje.
Na Slovensku žije 440 tisíc Romů, převážně v osadách. Romské osady ve Zborově (okres Bardějov), Gelnici a v Malcové (Bardějov) po požáru v roce 2015
Mají sociální dávky a politika státu nějaký vliv na počet Romů?
Téměř nulový. Žádná státní sociální politika nemá nikdy podstatný vliv na zvyšování nebo snižování počtu Romů, jejich porodnost a demografii. To, co reálný dopad má, jsou očekávání lidí – životní jistota nebo nejistota.
Jsou Romové na Slovensku ekonomický problém?
Je přesně spočítáno, že pokud by stát nedal Romům žádné sociální dávky, ušetřil by pouze 0,5 % z rozpočtu, podle mě je to ještě mnohem méně. Romové absolutně nejsou ekonomický problém. Kromě toho, počet Romů, kteří nejsou evidováni v sociálním systému, je mnohem větší než počet těch, kteří pobírají nějaké sociální dávky. Velká většina jsou zcela integrovaní Romové, kteří pracují, platí daně a žijí normálním životem.
„Člověk může být šťastný v jakékoliv společenské třídě, i v té nejchudší,“ říká vysokoškolský učitel
Pokud se zlepší postavení a finanční situace romské rodiny, počet narozených dětí klesne. Právě nejchudší rodiny vždy měly a mají nejvíce dětí.
Takže nerodí děti kvůli přídavkem a penězům?
Další mýtus. Pokud byste zrušili všechny přídavky a sociální dávky, budou rodit stejně, dokonce možná ještě více. Funguje to přesně naopak. Pokud se zlepší postavení, například finanční situace romské rodiny, počet narozených dětí klesne. Právě nejchudší rodiny vždy měly a mají nejvíce dětí. To platí v každé společnosti či komunitě.
Proč?
Protože pokud máte více peněz, zlepší se vaše sociální postavení. V chudobě vyšším počtem dětí zvyšujete šanci na úspěch, na takzvanou sociální mobilitu. Tedy na přechod nějakého vašeho dítěte do vyšší, lepší, úspěšnější sociální vrstvy. Šance na lepší život. To, co stojí více peněz, je právě vyšší sociální status rodiny. Ne její biologický nebo fyziologický základ. Jídlo pro dvě nebo pro pět dětí, vás nestojí dvakrát víc.
Co vás stojí více, je druh oblečení pro střední třídu, způsob stravování střední třídy, nebo investice do vzdělání dětí ve střední třídě. Lidé vždy nejvíce investují do statusových prvků. Kromě toho jim velmi záleží na tom, co o nich říkají jiní lidé. Nejefektivnější způsob neformální společenské kontroly je pomluva. Jak to okomentují jiní, když udělám tohle, nebo když neudělám tamto.
Jak byste řešil romský problém?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak se dá vyřešit romská otázka;
- proč Romové nežijí a zda vůbec mohou žít stejně jako bílí;
- jak nás vidí high society a jak my vnímáme under class;
- co se dnes děje se slovenskou střední třídou;
- proč se Romové nebojí budoucnosti.
