90 % fotek v jejím telefonu jsou fotky cizích dětí. Občas se prý přichytí při tom, jak v supermarketu houpe s nákupním vozíkem, jakoby kočíkovala.
Kristína Hradiská je mladá babysitterka, která již v pubertě začala opatrovat malé děti často dokonce i daleko od domova. Zatímco její vrstevníci končí vysoké školy, ona stihla vychovat množství ratolestí. „Moje kamarádky jsou většinou maminky, někdy i o deset let starší,“ tvrdí Kika.
Pracovala také v jeslích či ve školce. K dětem má odmala velmi blízko, ale ne vždy jde o procházku růžovou zahradou. „V jistém okamžiku jsem pro ně jednou z nejbližších osob v jejich životě. Není to však jednostranné,“ tvrdí mladá chůva a dodává, že odloučení od dětí je i pro ni samotnou vždy velmi náročné a emotivní.
- Jaké má nemoci z povolání;
- jakým způsobem jí dávají děti zabrat;
- zda zahraniční děti učí i nadávky;
- jak to vnímají děti, s nimiž má hluboký citový vztah, když se po letech odloučí;
- kolik si dokáže vydělat babysitterka v zahraničí;
- jaké nejbizarnější požadavky na ni měli rodiče dětí;
- zda ji děti berou jako součást rodiny.
Sice je to trochu klišé, ale protože jsi mladá, zajímá mě, jaký a kdy byl tvůj první kontakt s pečovatelstvím?
Nazvěme to babysittingem. S tím jsem začala asi jako patnáctiletá. Bylo to v době, kdy jsem se dostala do prostředí samých dětí, ve školce, kterou si otevřela maminka mé kamarádky. Tehdy začaly různé nabídky.
S „profesionálním“ babysittingem jsi začínala v zahraničí. V jakých zemích?
Po skončení španělského gymnázia jsem se rozhodla odejít do Španělska jako aupair, kdy jsem s danou rodinou i bydlela. Zahraniční nabídky jsem později odmítala. Byly to velmi zajímavé země jako Severní i Jižní Amerika, Čína, Itálie, Mallorca.
Neměla jsi problém komunikovat s dětmi v jejich rodném jazyce?
S komunikací jsem neměla nikdy problém, mluvím anglicky, španělsky, stále se zdokonaluju v němčině. Díky mým jazykovým schopnostem jsem i na Slovensku opatrovala mnoho zahraničních dětí, jako například rodinky z Argentiny či z New Yorku.
Mnozí lidé, a zejména děti, se v cizím jazyce mezi prvními slůvky učí právě vulgarismy. Naučila jsi i ty děti, o které ses starala, nějaké nadávky?
Pamatuji si, že moje dvě dívky ve Španělsku jsem naučila nějaká slova, ale nadávky to nebyly.
Jistou dobu jsem na Instagramu a i dokonce před svou maminkou předstírala, že všechno je ideální. Děti mi však dávaly zabrat.
Co ti dělalo v počátcích pečovatelství největší problém?
Šlo to všechno tak spontánně, že mi nikdy nic nedělalo problém.
Nedávaly ti děti zabrat?
S dětmi to není vždy snadné, ale je to úhel pohledu. Zažila jsem právě ve zmíněném Španělsku velmi temperamentní dívky. Byla jsem mladá a nevěděla jsem věci, které vím teď, když jsem starší a možná o něco zkušenější. Byl to čas, kdy jsem na Instagram a i dokonce před svou maminkou předstírala, že všechno je ideální. Ale měla jsem velké krize, nemohu říci, že deprese, ale opravdu psychicky náročné období.
No a naposledy jsem měla na starosti čtyři dívky na rodinné dovolené u moře. To bylo pro mě nejen psychicky, ale zejména fyzicky náročné. Vařila jsem téměř pro sedm lidí, uklízela vilu, neustále dávala pozor aby se děti neutopily v bazénu, v moři. Období rostoucích zubů je také velmi náročné, ale jak u koho.
Berou tě děti jako součást rodiny?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Kolik vydělá jako babysitterka;
- jakou odměnu dostala Kristína na konci roku;
- proč odmítla dovolenou na Maledivách nebo Kanárských ostrovech;
- jak si poradila v mezní situaci a zda používá tělesné tresty;
- co bude Kristína dělat, když bude mít vlastní děti;
- jaké nejbizarnější požadavky na ni měli rodiče dětí.
