Mladá chůva: Na Instagramu jsem předstírala, jak se mám dobře. Děti mi však dávaly zabrat (Rozhovor)

Vždy si mě více vážily zahraniční rodiny. Rodina s maminkou Kanaďankou a tatínkem Švýcarem, pro kterou pracuji v Salcburku, kde momentálně žiji, je jako moje vlastní. Velmi lidský a laskavý přístup jsem měla i v Bratislavě, kde jsem pracovala rok s chlapečkem od jeho útlého věku. Děti mě berou jako kamarádku, parťačku, v momentě, když jsem právě já jedna z jejich nejbližších osob.

Jaké nejbizarnější požadavky na tebe měli rodiče dětí?

Stalo se mi, že když dítě plakalo, nemusela jsem ho připoutat v autě do autosedačky. Občas je to těžké, ale pokaždé respektuji požadavky rodičů, když chtějí, abych jejich pětileté dítě vozila v kočárku a dala mu dudlík, když si o něj řekne, pustila mu Itsy Bitsy Spider na YouTube, tak to prostě dělám.

Pokud bych dělala opak, bylo by to náročné jen pro mě samotnou. Ale samozřejmě se snažím vytvořit program a udělat vše proto, aby dítě na dudlík ani nepomyslelo. Velmi příjemný požadavek byl, když jsem si mohla chodit přes oběd zdřímnout spolu s dětmi. Nikdy jsem však tvrdě nespala.

Zatímco moji vrstevníci skončili vysoké školy, já jsem vychovala několik dětí. Moje kamarádky jsou často právě maminky, i o deset let starší.

Říkáš, že vždy respektuješ požadavky rodičů. Nedošlo za ta léta k situaci, že ses rozhodla nerespektovat nějaké pokyny, protože jsi to vyhodnotila jako správnější řešení?

Ano, jednou, když jsem opatrovala jednoho jednoletého chlapečka a měl vysoké horečky, okolo 39 až 40. Matka mě ujišťovala, že jeho tělíčko se s tím popere. Já jsem s ním zůstala v ten večer sama a teplota vůbec neklesala. Tehdy jsem mu bez povolení dala sirup nebo čípek. Nepamatuji si to přesně. Jeho matce jsem to neřekla. Teploty klesly a ona pak konstatovala, že měla pravdu a tělíčko se s nemocí opravdu popralo samo.

Pracovala jsi také v jeslích. Jaký je největší rozdíl mezi výchovou v cizí domácnosti a v jeslích?

Jsem učitelka ve školce, začínala jsem v jeslích. Tam šlo zejména o péči než o program či výchovu. Vše běželo velmi rychle, stále jsem měla pocit, že se jen přebalujeme, oblékáme, uspáváme, krmíme. Hra byla až na posledním místě. Většinou s dětmi, které mi z osmi batolat zůstaly poslední už v podvečerních hodinách. Takže jednoznačně největší rozdíl je v počtu.

Co všechno by měla dobrá chůva ovládat?

Měla by být jako máma. Ani já neovládám všechno. Když se starám o děti v domácnosti buď u nás doma, nebo v jejich domě, chovám se jako máma a řídím se intuitivně a zdravým rozumem. Jako výhodu vnímám hru na hudební nástroj, tím si získáte každé dítě.

Řidičák je také super výhodou, v jisté rodině jsem měla možnost řídit skutečně prémiové a luxusní značky. To však není nutnost. Kurz první pomoci se také hodí, ale doufám, že ho nikdy nebudu muset v praxi využít.

Jak se změnil tvůj život poté, co ses stala babysitterkou?

Zatímco moji vrstevníci skončili vysoké školy, já jsem vychovala několik dětí. Moje kamarádky jsou často právě maminky, i o deset let starší. 90 % mých fotek v mobilu jsou fotky cizích dětí. Nečtu Evitovky, ale knihy určené pro rodiče. A můj život je normální, naplněný.

Co děláš, když tě děti rozzlobí? Jak se uklidníš?

Náročné období je období vzdoru. Tehdy dítě potřebuje spíše podporu, než nějaké kárání. U každého dítěte je to individuální. Moje reakce na jeho hněv je klíčová a vytváří u dítěte emocionální mapy, z nichž bude v budoucnu čerpat.

Pokud se podaří úspěšně přenést batole tímto náročným obdobím, dítě získá základ pro vysokou emocionální inteligenci. Jiné je, pokud si dítě vymýšlí. V tom případě se ho snažím zaujmout něčím jiným. Zachovat si chladnou hlavu a zdravý rozum je základ.

Co nejhoršího ti vyvedly?

Nejhoršího? Asi nic, já jsem velmi pozitivní člověk i v práci a v soukromí, když se něco stane, snažím se dívat na to z toho lepšího úhlu. Když je opravdu špatně, řeknu si, že může být vždy i hůř.

Byla jsi už v nějaké mezní situaci?

To ne, ale mé srdce na chvíli přestalo bit, když jsem si hrála na schovávanou v parku a nemohla jsem najít dítě. Nakonec jsem ho našla a moje srdce opět nastartovalo. Od té doby nehraju schovávačky, ani se nikde neschovávám za roh, abych dítě popohnala.

Odloučení od dětí je i pro mne vždy velmi náročné a emotivní. Snažím se s nimi zůstat alespoň v minimálním kontaktu. Rodiče mi posílají fotky a videa, jak rostou.

Biješ děti, když neposlouchají?

Nikdy jsem fyzické tresty nepoužila, Právě naopak děti občas dovedou po dospělých i hodit židli. V té chvíli opravdu přemýšlím, jak reagovat. Umím byt i velmi přísná, ale vím, že tělesné tresty by situaci jen zhoršily.

Jaký je rozdíl mezi opatrováním v zahraničí a doma?
Vše záleží na lidech, na které natrefíte. Samozřejmě v Rakousku je rozdíl i ve vyšším platu. Ve Španělsku jsem byla na kulturně-jazykové výměně, tak je definován aupair program. Tam jsem vydělávat nešla.

Umíš být i konkrétnější, jak se přibližně liší plat v Rakousku a doma?

Hodinová mzda za opatrování v Rakousku je minimálně 13 až 16 €. Když odpracoval přes 160 hodin, vyděláš minimálně 2 000 €. Samozřejmě to vše stojí na tobě, tvých schopnostech, tvých možnostech a na jakou rodinu narazíš. Dostávala jsem i pravidelný měsíční tuzér, nebo jak to nazvat, v hodnotě přibližně 40 €. K Vánocům jsem dostala dokonce 200 € plus drahý parfém. Jednou jsem za hlídání dostala i pobyt v Tatrách.

Takže si dokážeš i slušně vydělat.

Určitě ano. Je třeba se umět slušně ohodnotit.

Co když děti vyrostou a ty od nich po letech odcházíš? Jak to prožívají? Přece jen si jim několik let nahrazovala matku, musí to být asi velký citový zásah.

Snažím se zůstat alespoň v minimálním kontaktu s dětmi, které mi přirostly k srdci. Daří se mi, ačkoli je to není tak často, ale v kontaktu jsme. Rodiče mi posílají fotky a videa, jak děti rostou. Když je možnost, setkáme se. Období těsně po skončení mé práce je pokaždé velmi náročně a emotivní. Oni samotní to tolik nevnímají, přestože rodiče mi občas předají info, že si o mně povídali, že jim chybím, že by mě rádi viděli nebo něco podobného.

Bydlíš v jedné domácnosti a rodinou, o kterou se staráš?

Ne, zásadně nebydlím s rodinou. A co musím dodat, nestarám se ani o domácnost, jen výjimečně.

Co tvůj soukromý život? Máš na sebe vedle celodenního starání se o děti vůbec čas?

Na Slovensku jsem neměla téměř vůbec čas na nic, chodila jsem do práce, pak jsem měla babysitting, pak jsem se učila. Začarovaný kruh.

Kolik dětí jsi už opatrovala?

Jak já říkám, byla jsem na „mateřské“ rok s chlapečkem v Bratislavě. A druhý rok byl s dvěma dívkami, jednu jsem však měla ve školce. Kromě nich asi 20 dětí babysitting a ve školce? Tak to nesečtu.

Občas se přistihnu, že vezu nákupní vozík jako kočárek nebo se zajímám o věci pro děti.

Pečovatelku si většinou pořizují bohatí lidé. Je to tak i ve tvém případě?

Ne vždy to tak je, ale převážně ano.

Jezdíš s nimi na dovolené nebo prožíváš Vánoce v kruhu jejich rodiny?

Po mé první zkušenosti na dovolené v Řecku jsem odmítla nabídku na Maledivy nebo Kanárské ostrovy. Ale udělám výjimku, pokud jde o rodinu, kterou znám déle a vnímám je jako kamarády i oni mě. Co se týče Vánoc, přes svátky mám volno.

Doporučeno

Žil jsem měsíc na vozíčku. Řidiči MHD mi odmítli pomoct, spadl jsem do asociálního života, změnil se mi pohled na svět 12. října 2019 v 9:11

Máš i nějaké nemoci z povolání?

Občas se přistihnu, že vezu nákupní vozík jako kočárek nebo se zajímám o věci pro děti. Ať už jde o hračky, oblečení, nebo nálepky na měření teploty.

Co je největší nevýhodou pečovatelství?

Že si dokážete vytvořit silný vztah s dítětem.

A naopak výhodou?

Ta láska je naopak i největším bonusem.

Je to práce, o které jsi snila?

Babysitting je už jen doplněk k mé učitelské práci. A učitelkou jsem chtěla být od narození mé mladší sestry.

Co když budeš mít vlastní děti a rodinu? Už asi nebudeš mít čas opatrovat jiné děti.

Věřím, že budu, dostala jsem se do bodu, kdy se rodiny přizpůsobují mému rozvrhu, ne já jim. Mohu si vybírat a odmítat, za čímž je dlouhá cesta a za to jsem vděčná každý den.

Mnohé ženy se chodí starat i o důchodce do Rakouska. Je podle tebe těžší opatrovat staré lidi, nebo děti?

Je to úplně jiná práce, nemám s tím osobní zkušenost. Netroufám si porovnávat.