Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Středa 13. 11. 2019 svátek má Tibor

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti - Věci
0
Vojtěch Vanda
3. listopad 2019, 14:15

Islámský stát ležící, spící: Hrozba, kterou nelze zažehnat

Pojďme se společně v kostce podívat na vzestup a pád Islámského státu, největší prokázané hrozby dnešní doby.

Vojtěch Vanda
3. listopad 2019, 14:15
  • 18+
CITLIVÝ OBSAH
  • Článek může obsahovat:
  • produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
  • sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
  • násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
JSEM STARŠÍ 18 LET A CHCI OBSAH ZOBRAZIT ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
0
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Dne 26. října 2019 bylo oznámeno, že poslední vůdce Islámského státu, Abú Bakr al-Bagdádí, byl zlikvidován. Stalo se tak po spolupráci Syrských demokratických sil Kurdů a Arabů (SDF) a americké rozvědky CIA. A přestože si tato organizace našla vzápětí vůdce nového, signifikantní vliv al-Bagdádího a jeho smrt prakticky dokončily kruh jednoho velkého a krutého období, které prakticky od roku 2006 do roku 2019 sužovalo obyvatele v oblasti Blízkého východu. Ale že by byl všem útrapám po smrti al-Bagdádího konec, se nedá ani zdaleka říct. 

 


Vznik teroru, který s sebou přinesl Islámský stát, se vám budeme snažit v tomto článku alespoň trochu přiblížit. Podíváme se na úplný začátek nitky, do amerických zajateckých táborů v Iráku a postupně se propracujeme skrze Arabské jaro a války v Iráku a v Sýrii až k událostem z minulého týdne. 

 


Americká věznice kulatým stolem

Příběh Islámského státu se začal psát už po roce 2004. Po americké intervenci v Iráku začaly zámořské jednotky zatýkat bojovníky snad nejznámější teroristické organizace Al-Kaidy a rozvážet je různě po vězeňských táborech. Mnoho z těchto bojovníků původně nechtěli s teroristy mít cokoliv společného, avšak frustrace a nenávist vůči Američanům poté, co rozpustili iráckou armádu Saddáma Husajna, je dostala do situace, kdy se nejspíš potřebovali projevit proti „okupantům“.

 

Do táborů tak nahnali nejen sunnitské zajatce, ale také šíity. Tyto dva hlavní směry ještě dokázali vojáci rozdělit, nenapadlo je však, že by mezi sunnitskými muslimy mohli být kromě radikalizovaných také umírnění, kterých nebyl zanedbatelný počet. 

 

 

Američané neměli dostatečné dozorčí kapacity na to, aby zvládli kontrolovat to, co se v samotných vězeních děje. Někam se dokonce ani nesnažili vstupovat, a tak tábory žily svým životem. Pro nás je nejdůležitější ten na jihu Iráku sousedící s městem Umm Qasr a Kuvajtem – tábor Bucca – pojmenovaný po hasiči Ronaldu Buccovi zasahujícím během 11. záři.

 

 

Tisíce zajatců se zde mohlo scházet a bavit se mezi sebou. Své šance se zde ujali radikalizovaní sunnité, jež se jali šířit myšlenku radikálního islámu mezi umírněné. Ti, kteří myšlenku přijali, na sebe nechali kontakt, který si prý vězni psávali zevnitř kalhot na gumu

 

Abu Bakr al-Baghdadiho civilní fotka v táboře Bucca


V momentě, kdy na tuto taktiku přišli Američané, bylo pozdě. I přes vyslání imámů (muslimských duchovních) do věznic, kde měli kázat umírněný islám, se jich zpátky k umírněné myšlence vrátilo málo. A tak muži jako Hadži Bakr, Abú Ahmed nebo Abu Bakr al-Baghdadi, hlavní iniciátoři vzniku IS, mohli naplnit svou vizi a po roce 2009, kdy byl tábor rozpuštěn a zajatci posláni domů, obnovit kontakty a začít konat.


Viditelné počátky

Tudíž organizace, kterou mohl svět znát do roku 2004 jako Džamáa at-Tauhíd wa-al-Džihád (Organizace pro monoteismus a džihád) a poté jako Bilád ar-Ráfidín neboli Al-Kaida v Iráku, se přes krátkou epizodu jako ozbrojená skupina Mudžáhidská rada šúry přeměnila na Islámský stát v Iráku. Mělo se jednat o oblast zahrnující hlavně provincie Bagdád, Anbár, Dijála, Kirkúk, Saladdín a Ninive, tedy oblasti, ve kterých byla převaha vyznavačů sunnitské větve islámu. K těmto provinciím se měly řadit i Babylon a Wasit s šíitskou převahou.

 

Islámští vzbouřenci v roce 2006


Když se o vzniku tohoto státu dozvěděla irácká vláda, přišla jim jen jako pouhý tlach. Tehdejší situaci monitoroval i iDnes, který přinesl vyjádření předsedy iráckého parlamentu Mahmúda Mašhadáního: „Ti, kdo věří této skupině, jsou omezení, a ti, kdo ji následují, jsou blázni. Tato skupina vyvolala sektářské násilí a vyhání z domovů sunnity i šíity." Kolem roku 2006 se opravdu jednalo pouze o teroristickou skupinu, která hmatatelně neovládala vůbec nic, s časem ale přibývala na síle


V jejím čele byly postavy z bývalé armády Saddáma Husajna. Hlavní postavou měl být jakýsi Abdalláh bin Rašíd Bagdádí, známý také jako Abu Omar al-Baghdadi, o kterém ani není jisté, jestli doopravdy existoval. Existují totiž teorie, které tvrdí, že veškeré nahrávky jejich vůdce byly nahrány starým iráckým hercem, který měl dát islamistické organizaci vedené především cizinci punc domáckosti. Nějaký Khaled al-Mashhadani, údajný prostředník samotného Osamy bin Ladina, se v americkém zajetí nechal slyšet, že byla tato postava účelově vyfabrikována Al-Kaidou.

 

Abu Omar al-Baghdadi


Nicméně v roce 2011 se Spojené státy rozhodly po sedmi letech stáhnout své jednotky z Iráku a ukončit tak okupaci. Islámskému státu se tudíž „povedlo” to, o co se od počátku podle jejich slov, jak zmínil iDnes, snažili: „vyhnat okupanty, obnovit bezpečnost a umožnit (sunnitům) důstojný život".

 

V momentě, kdy se vojáci stáhli zpátky přes oceán, nadešla chvíle radikálů, kteří toto vakuum bezvládí vyplnili. Stát tak začínal nabývat na síle. A samotná existence tohoto „státního celku” vlastně nikdy neskončila, přímo na něj navázal vznik územního celku Islámský stát v Iráku a Sýrii s tím rozdílem, že se do něj počítalo i syrské území.


Arabské jaro

Tam, kam nedokázala dosáhnout válka v Iráku, se ozvalo tzv. Arabské jaro. Konflikt, který se dotkl prakticky celého arabského světa, neskončil vlastně dodnes. Vznik tohoto pomalu fenoménu můžeme sledovat od roku 2010, kdy se v Tunisku upálil na protest vůči špatným životním podmínkám prodavač Muhammad Buazízí, jehož příkladu následovali někteří další.

 

Tyto činy, nápadně připomínající období Pražského jara v roce 1968, však měly úplně jiný dopad než ty Evropské. Zatímco do Československa provedla invazi vojska Varšavské smlouvy, tuniskému lidu se povedlo svrhnout dlouholetého autoritářského vládce Zína Abidína bin Alího.

 

Protest během Arabského jara v Jemenu
Tuniského příkladu si začaly všímat další země, které žily pod autoritářskými vládami, a začaly se hlásit o svůj kousek svobody. Protesty propukly v Egyptě, Alžírsku, Jemenu, Jordánsku a Bahrajnu, kde lidé v drtivé většině, někdy i na několik pokusů a přes ozbrojené potlačování tehdejších vládců, dosáhli svého.

 

Horší dopad demonstrací byl poté v Libyi, kde následně vypukla občanská válka. V našem příběhu však figuruje Sýrie. Stát, v němž protesty také přerostly v občanskou válku. Ale vzhledem k chaosu, který boj nastolil, v něm vybujela přeshraniční černá rakovinotvorná buňka Islámského státu, která zemi uvrhla do ještě temnějších hlubin.

Exkluzivní obsah pro předplatitele REFRESHER+
od 57,50 kč na měsíc
PŘEDPLATIT
Už máš předplatné? Přihlásit se
PROČ SI PŘEDPLATIT?

Co se dozvíš po odemknutí?

  • Jaké území Islámský stát ovládal;
  • za jaký prohřešek mohl být člověk ukřižován;
  • jak vypadal život v Islámském státu;
  • kolik lidí zemřelo při útoku na Mosul;
  • co vedlo k porážce teroristů;
  • jaká je dnešní situace.

Ohodnoť článek
5
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.