Kurdové už nemohou hlídat teroristy z Islámského státu a jejich příbuzné, jde jim o život.
V březnu 2019 svět obletěla zpráva, že teroristická organizace Islámský stát (ISIS) byla oficiálně poražena a většina jejích přívrženců zadržena. Osmiletá občanská válka v Sýrii tím ale neskončila.
Boje v Sýrii se zúžily na okolí severozápadního Idlibu, kde vládním jednotkám čelí poslední zbytky rebelů a opozičních skupin. To se ale změnilo 9. října 2019, kdy Turecko zaútočilo na Kurdy obývající Rojavu, která se nachází v severovýchodní části Sýrie. Kurdové ji spravovali díky tomu, že jejich jednotky pomohly porazit hrdlořezy z Islámského státu.
Útok Turecka zasáhl přes 2,2 milionu obyvatel. Ti nyní utíkají ze svých domovů, aby si zachránili životy. Sýrie dlouhodobě čelí obrovské humanitární katastrofě, a tento útok výrazně ohrozil další, dosud jakžtakž klidné oblasti, ale i hlídání zajatců ISIS ve vězeňských táborech. Těm se opět naskytla šance, aby se dostali na svobodu a získali ztracenou moc.
- Kdo jsou Kurdové a proč nemají státní příslušnost;
- proč má s nimi Turecko problém;
- jak Kurdové pomohli porazit ISIS v Sýrii;
- co stalo, když Trump odvolal americké síly z území;
- proč mají teroristé možnost uprchnout na svobodu;
- jaké humanitární následky má konflikt na životy lidí v Sýrii;
- co se stalo kurdské političce Hervin Khalaf.
Kurdové a jejich dlouholeté problémy s Tureckem
Kurdové jsou etnická skupina, která obývá území mezi hranicemi Turecka, Sýrie, Íránu, Iráku a Arménie. Jelikož neexistují přesné statistiky, podle neoficiálních odhadů na celém světě žije 30 až 45 milionů Kurdů. I když jsou čtvrtou nejpočetnější etnickou skupinou na Středním východě, nikdy nezískali vlastní oficiální stát.
Nedá se ale říci, že by se o to nesnažili. Počátkem 20. století založili Kurdistán, který měl zastřešovat všechny kurdské komunity a být oficiálním státem. Dokonce jim po porážce Osmanské říše vítězné západní velmoci do Sèvreské mírové smlouvy vložili ustanovení, které by Kurdský stát opravdu umožnilo.
Tato naděje ale byla zmařena o 3 roky později, když Lausannská smlouva určila hranice novodobého Turecka a vynechala z ní uznání Kurdského státu. Zůstali tak ve svém domově jen menšinou. Kurdům se nelíbilo, že jim Turecko zakázalo používat typická národní jména a oblečení, nemohli používat vlastní jazyk a dokonce Turci potlačili i jejich národnostní identitu, když je namísto Kurdů začali oslovovat „horskými Turky“.
Kurdové ale nezůstali tiše sedět a v roce 1978 založili vlastní stranu s názvem PKK (Strana kurdských pracujících), která požadovala nezávislost na Turecku. Nepokoje vyvrcholily v ozbrojený konflikt. Až 40 tisíc lidí v něm zahynulo a stovky tisíc dalších Kurdů násilím vytlačili. Turecko považuje Stranu kurdských pracujících za teroristickou organizaci.
Dočasné zastavení konfliktu se událo až v roce 2013, ale trvalo jen krátké dva roky. Boj se znovu obnovil, když ISIS zavraždil 33 mladých kurdských aktivistů v tureckém městě Suruc během sebevražedného bombového útoku. Členové PKK dávali spoluvinu i Turkům a zaútočili na vojáky a policii. Turci na oplátku prohlásili PKK za stejné zlo, jako je samotný ISIS.
V Sýrii pomohli porazit teroristy
Kurdové jsou ale i součástí SDF (syrských demokratických sil), které se z velké části zapříčinily o to, že ISIS byl na území Sýrie poražen. V roce 2017 je začaly podporovat i USA, které jim poskytly zbraně a munici. SDF proto podařilo získat kontrolu nad městem Raqqa, které v té době bylo de facto centrálou ISIS teroristů.
Kromě Raqqy rovněž převzali kontrolu nad provincií Deir-al-Zour, což byla pro ISIS poslední opravdu významná strategická oblast. V březnu 2019 SDF dobyli poslední teritorium Islámského státu u vesnice Baghouz blízko hranic s Irákem a tím byl ISIS oficiálně v Sýrii poražen. Poražení teroristé Islámského státu a všechny jejich ženy a děti zůstaly na starosti právě Kurdům.
Trump odvolal americké jednotky, Turecko zaútočilo
9. října 2019 Turecko leteckými útoky napadlo kurdské jednotky v severovýchodní Sýrii. Tento útok přišel poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že z území stahuje americké jednotky. Podle kritiků právě toto rozhodnutí poskytlo příležitost k tomu, aby Turecko využilo situaci a zaútočilo na Kurdy.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan momentálně situaci v Sýrii využívá k tomu, aby vytvořil takzvanou „bezpečnou zónu“ na hranicích mezi Tureckem a Sýrií, kde by byli umístěni syrští uprchlíci. Tato zóna se má rozprostírat po délce 480 km a v šířce 30 km. Jde o zónu na území ovládaném Kurdy, které Turecko považuje za teroristy.
Dnes již americký prezident Trump hrozí Turecku sankcemi a píše Erdogaovi dopisy, které vyznívají až směšné. Jelikož mu mimo jiné napsal, aby „nebyl blázen“.
EXCLUSIVE: I have obtained a copy of @realDonaldTrump’s letter to #Erdogan. @POTUS warns him to not “be a tough guy! Don’t be a fool!” Says he could destroy Turkey’s economy if #Syria is not resolved in a humane way. Details tonight at 8pm #TrishRegan #FoxBusiness pic.twitter.com/9BoSGlbRyt
— Trish Regan (@trish_regan) October 16, 2019
Kurdové přestávají hlídat zajatce ISIS, ti utíkají
Situace se ale momentálně ještě více komplikuje. Přestože ISIS je poražen, existuje šance, že se opět začne rozmáhat. Zajatci se totiž nacházejí ve vězeňských táborech, které hlídají právě Kurdové.
V těchto táborech se jich momentálně nachází více než 11 tisíc. Podle deníku Kurdistan24 se však Kurdové dohodli se syrským prezidentem Bašárem al-Asadem. Nejenže je podpoří v boji proti Turkům, ale vládní vojska by měla převzít kontrolu nad tábory. SDF totiž prohlásila, že tábory opustí, když je zahraniční spojenci nechají napospas Turecku.
Asad přitom dlouhá léta nebyl přítelem Kurdů. Ti chránili svá území, lidí a zájmy, zatímco Asad a jeho vojska podporovaná Ruskem bojovala proti rebelům v občanské válce. V tomto roce se jim podařilo dobít zpět většinu území Sýrie a zbytek odporu vytlačit do provincie Idlib.
Podle české reportérky Markéty Kutilové už Kurdové opustili některé své pozice. Nyní se mohou zajatci dostat na svobodu a podle jejího tvrzení se očekává příchod pozůstatků ISIS, kteří mají své lidi osvobodit a vyhnout se tak příchodu Asada.
Pokud jsou informace pravdivé a zajatci ISIS jsou skutečně na útěku, může to mít katastrofální následky a celá snaha o boj s teroristy by mohla být zbytečná. Podle vyjádření Bílého domu má být nyní Turecko zodpovědné za všechny ISIS teroristy, kteří byli v posledních dvou letech zajati. Ti se ale k této situaci nikdy veřejně nevyjádřili a zůstává otázkou, jak bude konflikt pokračovat.
Humanitární krize eskaluje, ohrožených je milion lidí
Podle Organizace spojených národů (OSN) od začátku války v roce 2011 muselo své domovy v Sýrii opustit přes 13 milionů lidí. Více než polovina odešla zejména do sousedních zemí jako Jordánsko, Libanon, Turecko či Irák. Právě Turecko se stalo přechodným bydlištěm pro největší počet lidí, protože se odhaduje, že v něm přebývá více než 3,6 milionu uprchlíků.
Kromě těchto lidí se více než 6 milionů lidí přestěhovalo v rámci Sýrie, aby se dostali do bezpečí od devastující války. Poslední oficiální statistiky v prosinci 2018 zaznamenaly, že ve válce zemřelo 370 tisíc lidí, z toho 120 tisíc civilistů. Tato statistika ale nezahrnuje nezvěstné a v posledních měsících se odhaduje, že se číslo mohlo vyšplhat na 500 tisíc obětí.
Po útoku Turecka byly další desítky tisíc lidí nuceny uprchnout ze severovýchodní Sýrie. Přesná čísla jsou momentálně neznámá, ale podle OSN jde o více než 160 tisíc lidí. Číslo se ale ještě může postupně vyšplhat, protože na území kontrolovaném Kurdy žije až 2,2 milionu lidí.
Kurdskou političku brutálně zavraždili
13. října 2019 otřásla celým světem zpráva, že 35letou kurdskou političku Hervin Khalaf brutálně zavraždili ozbrojenci spojení s Tureckem. Podle Syrského institutu pro lidská práva Hervin zavraždili společně s dalšími 9 civilisty.
Vracela se ze setkání v Hasace, když její auto napadli a všechny zabili. Mluvčí tureckých ozbrojenců Youssef Hammoud pro Reuters tvrdil, že jednotky se do Hasaku ještě nedostaly. Turecká média ale oslavovala zabití političky jako úspěšnou likvidaci nepřítele.
Na internetu koluje video, na kterém je vidět tělo ženy ležící v prachu, do které ozbrojení muži střílejí ze samopalů. V dalším z videí nad tělem nebohé ženy stojí muž, který se jí dotýká svou nohou a říká: „Toto je mrtvola prasete.” Jeden z místních novinářů, Ousama Muhammed, se pro CNN vyjádřil, že auto na videu skutečně patří Khalafové.
