Dylan Williams bojuje s plameny na východním pobřeží Austrálie každý den.
Dylan Williams žije přibližně dvě hodiny jižně od australského Sydney. Právě zde začíná pásmo nejničivějších požárů, které už několik týdnů sužují kontinent na území států Nový Jižní Wales a Victoria. Situace se vyhrotila zejména v první dny roku 2020, o víkendu stouply teploty těsně pod 50 °C.
Požáry v Austrálii si vyžádaly už 24 lidských životů a jen ve státě Nový Jižní Wales, kde žije i Dylan, shořelo již více než 2000 domů. Lidé jsou ohroženi plameny i v největších městech jako Sydney či Melbourne. V hlavním městě Canberra se zas dusí hustým kouřem. Ten se z Austrálie podle záběrů NASA dostal i nad Nový Zéland či nad 12 000 kilometrů vzdálený kontinent Jižní Ameriky.
Rozsáhlé ztráty jsou i ve zvířecí říši. Podle posledních zpráv z australských médií se počet mrtvých zvířat blíží už k miliardě. Nejvíce ohroženi jsou koalové, kteří jsou, podle vědců, ve volné přírodě už nyní funkčně vyhynulí. Vyhlídky na nejbližší týdny nejsou pozitivní. Meteorologové říkají, že vrchol léta s nejvyššími teplotami ještě neuhodil, do toho na severu země začíná sezóna cyklonů. Lidé se podle dobrovolného hasiče Dylana snaží přežít doslova ze dne na den.
Dylan se celoročně stará o rodinnou farmu, na které pěstuje různé ovoce a zeleninu. Pro hrozící riziko se ještě před sezónou požárů rozhodl vstoupit do Sboru dobrovolných hasičů a připravoval se na nejhorší scénář, který se nakonec ukázal být reálným. Požáry mu zničily část farmy i domu, ve kterém žil. Aktuálně se do něj nemůže vrátit.
Kvůli rozhovoru pro REFRESHER musel cestovat do nejbližšího města, protože mu doma po požárech nefunguje internet.
Dylan se připravuje do služby dobrovolného hasiče
Dylane, jak to vypadá v Durrasu aktuálně poté, co o víkendu udeřila další vlna veder?
Celý víkend jsme pracovali na tom, abychom z oblasti v okolí města Batemans Bay dostali všechny turisty. Myslím, že to byla zatím jedna z největších evakuaci v Austrálii během těchto požárů. Byl to opravdu obrovský počet lidí. Situaci komplikovaly i plameny vedle hlavní silnice Princess highway směrem na Sydney. Lidé čekali hodiny v zácpě, dokud se situaci nepodařilo uklidnit. Dnes (v úterý) to je už lepší, neboť napršelo asi 6 milimetrů srážek v okolí Batemans Bay, takže jsme vděční alespoň za to.
Klesly i teploty?
Trochu, ale bylo z čeho – v sobotu zde bylo 49 °C. Nyní je něco přes třicet.
Jak velká je oblast, kterou jste evakuovali?
Od města Eden na jihu Nového Jižního Walesu až sem po severní Durras. Je to přibližně 400 kilometrů, které jsou aktuálně v plamenech.
Museli odjet i běžní obyvatelé těchto pobřežních městeček?
To je na nich. Ale mnoho lidí zůstalo – jednak hlídat své domy a také proto, že na cestách byly takové zácpy, že bylo pomalu nemožné odjet. A priorita tedy byla dostat nejprve z oblasti turisty.
„Pokud chci někam jet, zkontroluji si průjezdnost na mapách NSW Rural Fire Service. Vše záleží na počasí a na odhadu hasiče, kudy půjdou plameny,“ komentuje hasič aktuální fungování dopravy.
Dostal ses jako dobrovolný hasič do situace, že jsi musel někoho evakuovat z již hořícího domu?
Ne, to řeší většinou profesionální hasiči. Žádné hrdinské záchrany, jen jsem některým lidem pomáhal připravit se na odchod. Jinak mám na starosti zejména noční směny, hlídám, aby se oheň v noci nerozšiřoval. V posledních dnech to bylo klidné, protože když zašlo slunce, ustal i vítr.
Takto vypadal severní Durras před rokem
Takto vypadá stejný poloostrov dnes
Co přesně děláš jako dobrovolný hasič, četla jsem, že vás je již více než 74 000! Jak vypadá tvůj den?
Pracujeme ve skupinách. V Sydney je řídící centrum, které nás vždy přiřadí k nějaké roli – například některé noci jsme stříkali vodu na plameny, které se přiblížily příliš blízko silnic, jindy jsme zase v liniích pročisťovali les od potenciálního „paliva“ pro plameny. Ale pokud někdo zavolá na 000 (pozn. red. Tísňová linka v Austrálii), že je v ohrožení a my jsme právě nejblíže, tak jdeme pomáhat přímo tam. Ve spolupráci s profesionálními hasiči, samozřejmě.
Co znamená čistit les od „paliva“, které tam sbíráte?
Cokoliv, co dobře hoří – suché listí, odpadky, padlá dřeva. Nejhorší je ale kyslík, s tím nemáme jak pomoci...
Dylan je jeden ze 74 000 dobrovolníků, kteří pomáhají v boji s požáry
Absolvoval jsi nějaký trénink?
Ano, nyní se učím jezdit v těžkých strojích, abych mohl být požární řidič. Také mám výcvik pro boj s lesními požáry – to je pro mě priorita, neboť v okolí mé farmy je mnoho lesů a keřů, které se snadno zapálí.
Stalo se ti už tedy, že si šel pomáhat ostatním hasičům s hašením požáru v obytných částech?
Znám velmi odvážné dobrovolníky, kteří byli v takové situaci. Já jsem bohužel ještě neměl příležitost být v úplně prvních řadách, ale na druhou stranu je to i trochu štěstí, protože ještě nemám dost zkušeností. Většina z mých kolegů jsou již starší lidé, já jim říkám „dad's army“ ( „armáda otců“), jsou úžasní, pozitivně naladění a jsem opravdu vděčný, že s nimi dělám, ale nemůžeme dělat úplně všechno. Být v prvních řadách přímo před plameny je velmi, velmi nebezpečné. Ale ani my si při běžné kontrole ohně nemůžeme být jisti, jak se to zvrtne. Zejména, když jsou špatné podmínky.
Myslíš, když je příliš silný vítr a ty nevíš, ze které strany můžeš ten oheň čekat? Bojíš se někdy v takových situacích?
Opravdu záleží na podmínkách. Někdy se podívám nahoru na oblaka a vidím, jak se hýbou. To znamená, že budeme mít silný vítr, takže to může být na hraně. Možná nejsem vystrašený, ale jsem rozhodně velmi pozorný, adrenalin mi proudí v krvi celým tělem. Občas je velmi náročné zůstat klidný, ale snažím se zůstat pozitivní a představuji si, jak se situace zlepší.
Co konkrétně si například představuješ? Já tě znám jako nejzanícenějšího surfaře, jakého jsem v Austrálii potkala... Myslíš na to, jak pojedeš surfovat?
(smích) Jo, i na to myslím. Minule jsme dohlíželi na požár přímo tady v severním Durrase a přesně v pozadí byly vidět krásné vlny a já jsem pomalu nevěděl, na co se dívat! Měl jsem neuvěřitelnou chuť rozběhnout se a skočit rovnou s deskou do moře. Koneckonců, je to nejbezpečnější místo, kde se během těchto požárů můžeš ukrýt.
V Dylanově domě vypadla elektřina, nefunguje ani internet. Kvůli rozhovoru musel přijet do města
Zmínil jsi, že některé cesty jsou i hodiny zavřené. Také jsem si všimla, že máš problém se signálem, protože jsi musel přijet do města, abychom si zavolali. Jak tyto požáry ovlivnily běžný chod lidí, jejich domácností. Máte problémy se někam dostat, případně se vůbec kontaktovat?
Ano ... je to dost drsné, život v temnotě. Ale mnoho lidí má záložní generátory na benzín, takže ty drží naše ledničky při životě. Myslím, že už je to týden, co v Durrasu nejde elektřina. A komunikace je samozřejmě důležitá. Zcela jednoduše jsme se vrátili k vyprávění, ne telefonování. Držíme jako komunita u sebe, když má někdo rádio nebo jede na otočku do města, rozšíří nové informace i mezi sousedy.
Takže míváte pravidelně nějaká komunitní setkání? Pokud „pokec“ na dvoře u piva nazveme komunitní setkání, může být... (úsměv).
Jak je to s dopravou? Je těžké se dostat například do města Batemans Bay? Konkrétně dnes ne, ale situace se každý den mění. Některé hlavní silnice do Canberry jsou aktuálně zavřené. Také cesty směrem na jih od Batemans jsou omezené. Pokud chci někam jít, zkontroluji si průjezdnost na mapách NSW Rural Fire Service. Vše záleží na počasí a od odhadu hasiče, kudy půjdou plameny.
„Jak sis mohla všimnout, tak celou dobu během našeho rozhovoru pokašlávám. To mám od začátku požárů proto, že to dýchám každý den,“ odpovídá Dylan na otázku, jaký je momentálně v Austrálii vzduch.
Máte problémy s vodou?
Tady aktuálně ne, ale vím, že více na jihu mají velké problémy. Denně tam musí jezdit cisterny s pitnou vodou. Já jsem si naštěstí nedávno doplnil nádrže s dešťovou vodou, abych měl čím zalévat rostliny na farmě v případě nouze. Hned potom mi shořela nějaká potrubí na pozemku, tak jsem měl štěstí, že jsem byl připraven.
Ano, tvá farma... Jak se jí daří?
Bohužel, veranda téměř celá shořela. Dům je zčásti poškozen, několik oken se rozbilo, ale jinak je v pořádku.
Takže i tvůj dům hořel?
Ano. Naštěstí byly v okolí nějací dobrovolníci na hlídce, tak jsem měl velké štěstí, že ho zachránili.
A ty jsi v té době nebyl doma?
Ne, já jsem také pomáhal, ale na jiném místě. Věděl jsem, že taková situace může nastat, ale uvědomil jsem si, že mě záchranáři potřebují více jinde. Byl jsem ochoten ztratit svůj dům při záchraně domů jiných lidí.
To je opravdu od tebe šlechetné... Jak se snažíš ochránit svou farmu teď? Minule jsi říkal, že ji musíš přichystat na víkendové požáry.
Potřebuji dokoupit nějaké základní věci jako motorovou pilu, abych mohl odstranit padlé dřevo a také speciální hasičskou vodní pumpu, abych ji mohl ochránit i sám, kdyby se to náhodou přihnalo. Na obyčejné elektrické pumpy se nemohu spoléhat. Také musím postupně začít měnit ta potrubí.
I Dylanův dům zčásti shořel. Aktuálně se do něj nemůže vrátit
Jak to vypadá s domem?
To je trochu horší. Aktuálně tam nemohu bydlet, neboť požáry uvolnily část azbestu z domu, který se může šířit vzduchem. Takže se tam nemohu vrátit, dokud to technici neodstraní a nezajistí.
Myslíš, že se situace v nejbližších dnech zlepší?
Hm... řekl bych, že ano, kdybych věděl, že bude takto pršet i nadále, ale bohužel to nevím. Je to takové přežívání ze dne na den, musím být mentálně připraven na jakýkoliv scénář.
Viděl jsi předpověď počasí?
Upřímně jsem se nestihl ještě ani podívat, teď jsem byl týden bez internetu. Mám ale pocit, že některé zprávy jsou přehnané – minule jsem v NY Times četl, že Austrálie páchá klimatickou sebevraždu. Jakože ano, je to strašné, východní pobřeží je v nestandardních plamenech, ale jinak je pro Austrálii přirozené, že hoří. Problém je, že nemáme systém, který by tyto požáry kontroloval ve správném čase a rozměru. Původní Australané dělali pravidelně regulované vypalování a já si myslím, že bychom se k tomu měli vrátit.
Co tím přesně myslíš?
Například v národním parku Kakadu jsme měli během návštěvy možnost vidět plameny. Když jsme se ptali lesníka, o co jde, řekl, že to je kontrolované vypalování. Ano, ale podle toho, co vím, vláda stopla financování takových regulovaných vypalování. A dvacet lidí, co se o to starali, už přišlo o práci. Takže nevím, jakou to má budoucnost, ale tyto požáry budou stejné, ne-li horší, i v dalších letech, takže bychom měli najít řešení.
Co přesně by podle tebe měla vláda dělat, aby se předešlo takové katastrofě?
Určitě potřebujeme doplnit přesně takové lidi, kteří se starají o bezpečnost v národních parcích. Rovněž je třeba zvýšit financování záchranných složek – ať už profesionálních či dobrovolných hasičů.
Vnímáš pomoc ze zahraničí? A teď nemyslím jen finanční – lidé, celebrity, sportovci, politici pořádají sbírky na pomoc Austrálii, ale i lidskou sílu. Země jako Kanada či Nový Zéland sem poslaly desítky záchranářů na pomoc.
Zatím to nevnímám, ale všechno má svůj čas. Slyšel jsem, že i naše vláda uvolnila na pomoc při požárech například mnoho lidí z armády. Ale to trvá, než se všichni zmobilizují a na to je už teď pozdě.
Takže máš pocit, že vláda podcenila situaci?
Takto... já jsem s požáry pomáhal úplně od začátku, takže jsem viděl i první požár, který jsme tu v této sezoně měli a způsobil ho blesk. Kdyby tehdy nasadili tolik hasičů a techniky jako teď, vše by bylo v pořádku a požár bychom uhasili. Ale dávat tolik peněz na tak malý problém, je obtížné prosadit. Protože si musíte představit, že taková hasičská helikoptéra stojí na hodinu 5 000 dolarů. Takže chceme takové peníze vyhodit na malý lesní požár, nebo počkáme raději, co se s ním stane? S takovým přístupem pak opravdu můžeme už jen přihlížet, co se stane a doufat, že se nepromění v takovou „příšeru“, v jakou se nakonec proměnil.
Každodenní realita ve státech Nový Jižní Wales a Victoria
Můžeš popsat, jak to vypadá venku například teď? Jaký je tam vzduch, dá se dýchat?
Jak sis mohla všimnout, tak celou dobu během našeho rozhovoru pokašlávám. To mám od začátku požárů proto, že to dýchám každý den. V noci se kouř usadí blíže k zemi a zhoustne. Takže s téměř nulovým větrem je viditelnost maximálně 200–300 metrů. Na Nový rok to bylo ještě horší, neviděli jsme více než na 50 metrů. Aktuálně je situace lepší, neboť sem fouká čistý vzduch od oceánu. Západní strana požárů v okolí Canberry je na tom úplně zoufale, tam se žádný čerstvý vzduch jen tak brzy nedostane.
Mluví se o obrovských počtech mrtvých zvířat. Prý už zahynula miliarda jedinců. Na internetu se objevují hrozné obrázky mrtvých těl zvířat. V okolí tvého domu je mnoho klokanů, chodí i na pláž. Jak jsou na tom zvířata ve tvém okolí?
Klokani většinou mají své metody evakuace a jsou dobří běžci, takže většinou přežijí. Pokud mají štěstí, najdou bezpečná místa, kde nehoří. Hůř jsou na tom pomalá zvířata jako ještěři, dobytek nebo koaly. Ty ale v naší oblasti nejsou.
Kouř je někdy takový hustý, že nevidíte přes 50 metrů před sebe
V Austrálii jsou právě velké školní prázdniny, takže předpokládám, že školy jsou zavřené. Co ostatní veřejná místa, jsou otevřené nemocnice, obchody? Chodí lidé normálně do práce?
Co jsem slyšel, v některých městech byly právě budovy škol značně poškozené, některé děti se tak v novém školním roce nebudou mít pravděpodobně kam vrátit. V Batemans Bay je velký problém právě s malými obchody a restauracemi. Je to převážně turistické město, které má zisk zejména přes prázdniny. Jelikož jsme turisty ale museli evakuovat, mnoho provozoven zůstalo zavřených. Doufám, že se z toho vzpamatují.
Letošní požáry si už vyžádaly minimálně 24 obětí. Znáš někoho, kdo přišel o život právě v oblasti Batemans Bay?
Slyšel jsem o různých hrozných scénářích, které se udály, je možné, že jsem i kolem nich procházel. Ale osobně, všichni, které zde znám, jsou zatím v pořádku a já jsem rád, že o nich vím. Věřím, že to tak i zůstane.
