Povedla se nová minisérie o Draculovi?
Tvůrci Sherlocka nelenili a po skončení poslední série ohlásili, že zpracují Drákulův příběh. Všichni jsme se samozřejmě nesmírně těšili. BBC One jim poskytlo všechny potřebné zdroje, a tak se Mark Gatiss a Steven Moffat mohli pustit do práce.
Po roce a půl práce, 4. ledna, se na Netflixu objevily všechny tři díly a my tak můžeme zhodnotit, jak se nejnovější zpracování legendárního příběhu podařilo. Autoři čerpali přímo z klasického románu od Brama Stokera z roku 1897.
Těžko říci, zda tvůrci zamýšleli nějaké další díly, nebo jde o uzavřený příběh. Osobně jsem měl pocit, že bychom z Drákulova života mohli vidět víc. Žil stovky let, ale tvůrci se rozhodli zaměřit na dvě krátká období. Pokud čekáš klasického Draculu s plnou ukázkou jeho schopností, cílů, podřízených a chceš i nahlédnout do jeho mytologie, budeš zklamán.
Minisérie je spíše hloubkovou charakterovou studií legendární bytosti, což mě osobně zamrzelo. Je to ale jen subjektivní dojem, protože jsem doufal, že kromě adaptace knižního příběhu dodají tvůrci více i z tohoto prostředí.
Rád bych totiž viděl jeho svět, mytologii, rozsah jeho moci a dlouhověký život z více úhlů. Dracula ale z hlediska těchto témat jen klouže po povrchu a více se zaměřuje na jeho charakter a osobnost jako takovou. Nepotěší ani fanoušky hororů a klasických jump scares. Dracula téměř vůbec nepracuje s těmito elementy. Na druhou stranu se ale ani nesnaží zbytečně šokovat. Využívá spolehlivé postupy, přičemž většinu prvního dílu sledujeme z retrospektivního hlediska.
Odhalujeme Drákulovy způsoby přežívání, a také poznáváme nejsilnějšího protivníka, s jakým se kdy setkal. Je jím odhodlaná jeptiška Agatha, která Drákulu dlouhodobě studuje a věří mnohým legendám, z nichž jí některé zachrání život v impozantní první epizodě.
Ta mě neuvěřitelně bavila. Užíval jsem si retrospektivní scény, příběhová odhalení a také všechny scény s Drákulou. O úžasnou atmosféru se postarali hlavně herci. Od Johna Heffernana (Jonathan Harker) jsme postupně přešli k Dolly Wells (sestra Agatha) a nakonec k mistrovi samotnému, Claes Bang. Osobně jsem neměl možnost setkat se s jeho dosavadní prací, ale pevně věřím, že po tomto po něm sáhne několik tvůrců.
Drákulu pojal osvěžujícím stylem, díky čemuž jsem si postavu okamžitě zamiloval. Jeho gestikulace, mimika, práce s tělem a hlasem dokonale imitují nadřazenou a sebevědomou bytost. Zároveň dokáže bez problémů prodat jakékoli jeho slabiny a emoce. Bez jeho hereckého výkonu bych Draculu zdaleka tak nedokázal docenit.
Po úžasné první epizodě, kterou jsem hltal po celou stopáž, ale přišel mírný útlum. Druhá část se odehrává v úplně jiném, avšak originálním prostředí. Drákula cestuje na moři, během čehož se musí krotit, aby nevypil krev celému osazenstvu lodě. Postupně ale mizí těla a okruh možných viníků se zužuje. Dracula ale má dalšího soupeře a nikdy to nemá jednoduché.
Právě dynamika mezi postavami na obou stranách způsobuje napětí a atraktivitu děje. Bez zajímavých postav by seriál nedokázal tak dobře zacházet s příběhem, na jaký vsadil.
Na konci druhé epizody diváka zarazí úžasný cliffhanger, na který ale třetí epizoda nedokáže správně zareagovat. Seznámí nás s novými postavami, z nichž je většina pro děj nepodstatná (a navíc divácky nezajímavá) a rozehrává zčásti novou hru. Ta sice ve finále funguje a dodává příběhu potřebné logické zakončení a opodstatnění charakterové studie Drákuly, ale divácky není zdaleka tak atraktivní a poutavá.
Způsob, jakým uchopili nečekané odhalení a vývoj děje ve třetí epizodě mi osobně vůbec nesedl, a dokáži si představit, že se dal využít úplně jinak. Minisérie Dracula je tedy v mých očích originální, většinu stopáže zábavnou a svěží verzí legendárního příběhu. Začíná nesmírně silně, ale s přibývajícími epizodami a vývojem příběhu klesala na síle.
I kvůli tomu jí uděluji sedm a půl bodu z deseti s tím, že zcela chápu diváky, kteří půjdou s hodnocením mnohem níže. Dracula se může pyšnit vynikajícími hereckými výkony, úžasnými zvraty a povedeným koncem. Má zajímavou formu a přináší do příběhu něco nového. Nicméně, vzhledem k tomu, že za ním stojí tvůrci Sherlocka, můžeme hovořit o zklamání.
