Předchůdce Facebooku vydržel online jen pár dní. Zuckerbergovi vyčítali porušování soukromí již na vysoké škole

Harvard ho proto obvinil z porušení bezpečnostních pravidel, autorských práv a soukromí studentů. Zajímavé je, že o 16 let později čelí Facebook, jeho mnohem úspěšnější a ziskovější projekt, prakticky stejné kritice.

Facebook started as Facemash--a hot-or-not ripoff site that stole women undergrads' pics off internal Harvard "facebook" servers in order to humiliate and demean them. FOR CLICKS. FOR FUN. JUST TO SEE IF HE COULD. pic.twitter.com/jSDofL549Z

— Mar Hicks (@histoftech) July 26, 2018

Facemash se tedy při životě udržel jen několik dní. Při svém druhém projektu si už Mark Zuckerberg dal pozor. I The Facebook zpřístupněný 4. února 2004 však zůstal úzce spojený s jeho vysokoškolským studiem.

Americké univerzity mají totiž ve zvyku na začátku roku vydávat seznamy studentů i s fotografiemi, aby se osoby v jednom ročníku a na stejných kurzech mohly rychleji poznat. Harvard se o takovou „knihu tváří“ (angl. právě Face Book) v online podobě snažil už delší dobu.

Mladý a šikovný programátor se ale nemohl dívat na tempo, jakým ji škola vyvíjela: „Všichni hodně mluví o univerzální knize tváří v rámci Harvardu. Myslím, že je trochu směšné, že univerzitě trvá několik let se k tomu dostat. Já to umím udělat lépe než oni, a dokážu to udělat za týden,“ řekl tehdy dvacetiletý Zuckerberg školnímu deníku The Harvard Crimson pár dní po spuštění webu thefacebook.com.

Facebook byl rychle otevřený i pro další americké univerzity a přítomnost na něm již byla podmíněna registrací či nahráním vlastní fotografie. Služba také mohla omezit možnost vyhledání profilu pouze pro uživatele navštěvujících stejnou školu či katedru.

Už na konci roku měl Facebook téměř milion uživatelů. Proto přišel logický krok a 26. září 2006 se služba otevřela úplně každému. 

V Česku přibližně od roku 2009

V Česku a na Slovensku začala většina profilů vznikat ke konci roku 2009. Prodlení mohlo souviset spíše s méně rozvinutým internetem a tím, že jsme tu více používali například ICQ.

Na Facebook tě pravděpodobně nalákali spolužáci, možná i na hodině informatiky. Tehdy se už daly přidávat fotografie, odkazy na externí weby a vše komentovat nebo lajkovat.

Hlavní obsah však tvořily statusy, v té době psané většinou v první osobě. Na prehistorické stěně se totiž zobrazovaly těsně za tvým jménem. Dnes by ses za tyto triviální střípky ze svého teenagerská života zřejmě styděl.

Dnes reklama a profesionální stránky

Facebook prošel několika změnami designu, kterou lidé téměř vždy přijímali s kritikou, protože měnila něco, na co byli každý den zvyklí.

Zajímavé je ale sledovat i to, jak se změnilo chování samotných uživatelů. Dnes už na Facebooku krátké triviální statusy shrnující celý den snad ani nenajdeš, zároveň mizí i dovolenková alba s desítkami fotografií.

Na stěnu raději přidáme odkaz na článek z jiného webu nebo vtipné meme. Pro mnohé se také Facebook stal hlavním zdrojem informací, čímž si však zároveň Mark Zuckerberg zadělal na svůj největší problém.

Průzkumník v roce 2017 a středoevropská katastrofa

Když se Facebook kromě běžných lidí otevřel i firmám a firemním profilům, platformy se chytili novináři, magazíny, televize a různé weby, které si z něj chtěly několik kliknutí a návštěvníků urvat na své stránky.

To však přineslo dva velké problémy. Pro velkou část webů byl Facebook největším zdrojem návštěvnosti a na nejpopulárnější sociální síti se staly doslova závislými.

Facebooku ale pochopitelně jde hlavně o zajištění pravidelných zdrojů příjmů. Algoritmus, na jehož základě ti mezi novinkami zobrazuje obsah, se tak neustále vyvíjí. V říjnu 2017 i u nás proto odstartoval test, který přesunul všechny příspěvky ze stránek do samostatné kategorie nazvané Průzkumník. V klasickém zobrazení zůstaly pouze příspěvky od přátel a sponzorované posty, které firmy podpořily zaplacenou reklamou. 

Některé weby zaznamenaly propad návštěvnosti až o 50 %, jak uvádějí podrobněji analýzy. Nadávali však i samotní uživatelé Facebooku, kterým se tehdy příspěvky již definitivně přestaly zobrazovat v chronologickém zobrazení.

Když na Facebook přijdeš dnes, vyskočí na tebe nejprve virální příspěvky a videa s množstvím lajků, až potom statusy od stránek a přátel, se kterými si píšeš nejčastěji nebo na jejich obsah pravidelně reaguješ. Často jako první vidíš několik dní starý post s informací, kterou jsi už viděl. Od malých webů a zapomenutých kámošů ze střední dokonce neuvidíš vůbec nic, ačkoli sis jejich sledování nikdy nezrušil. 

Každý má vlastní bublinu

Washington Post tento algoritmus analyzoval hlouběji a všiml si, že Facebook vlastně každého z nás uzavírá do bubliny s výraznou cenzurou.

Jelikož je pravděpodobné, že máš kámoše s podobnými názory a zálibami, může se stát, že ti služba začne zobrazovat jen obsah plný názorů z jednoho názorového spektra. Může jít o videa s kočičkami, weby propagující veganskou stravu nebo média s určitým pohledem na politiku.

Lidí, kteří lajkují něco jiného než ty a tví nejbližší kámoši, už podle analýz v Novinkách téměř vůbec nevidíš. Facebook tě podle mnoha lidí (možná i neúmyslně) uzavírá v kruhu výhradně pravicových, liberálních nebo naopak pravicově extremistických názorů a výrazně tak ovlivňuje společnost kolem nás. Pokud začneš lajkovat pár konspiračních webů, obsah tvých Novinek se také výrazně změní a zřejmě vytlačí reálnou žurnalistiku.

Skandály, kvůli kterým musel Zuckerberg až před Kongres

Facebook se v roce 2017 blížil k hranici dvou miliard uživatelů, kteří se na něj přihlásili alespoň jednou za měsíc. Ti na této platformě zveřejňovali hodně informací ze svých soukromých životů, včetně adres, věku a bydliště.

Na Facebook se proto nahrnulo množství společností, které tato data sbírají, analyzují a později prodávají dál. Na začátku roku 2018 takto vypukl skandál kolem britské firmy Cambridge Analytica, která využila díry v zabezpečení Facebooku a sesbírala informace o přibližně 87 milionech uživatelů.

Její služby si objednávala i dvojice republikánských kandidátů na amerického prezidenta v roce 2016 – senátor Ted Cruz a pozdější vítěz Donald Trump. Hlavně ale Cambridge Analytica a samotný Facebook musely čelit obviněním, že pomohly ovlivnit výsledky voleb. Podezření, že volební štáby mohly na základě údajů ušít předvolební témata a přesně cílit reklamu, přivedla Marka Zuckerberga až k výslechu před americkým Kongresem.

Pro podobné příklady ale nemusíme jít až do oblasti politiky. Když se přihlásíš na Facebook, obchody a weby mohou tvé návštěvy na internetových stránkách sledovat prostřednictvím reklamních nástrojů Facebooku a následně na tebe přesně cílit reklamu.

Kolikrát se ti už stalo, že sis v e-shopu prohlížel nové tričko nebo tenisky a následně je ještě týden viděl v News Feed i mobilní apce? 

Opouštíme Facebook? 

Cambridge Analytica byla zřejmě prvním varovným prstem. Facebook se však nemusí bát pouze toho, že uživatele ztratí díky několika skandálům. Výzkum společnosti Edison Research odhalil, že v kategorii 12 až 34 let v průběhu let 2017 až 2019 služba ztratila až 17 % uživatelů.

Dokazují to i data z Pew Research Center, podle kterého před dvěma lety používala Facebook jen přibližně polovina 13 až 17letých teenagerů. Ještě nedávno to přitom bylo až 71 %.

Dnes se takovými čísly může pochlubit spíše YouTube, Instagram a Snapchat. Část z uživatelů navíc na síti drží jen schopnost komunikovat se svými známými přes Messenger. Mark Zuckerberg tak možná bude muset najít nové cesty, jak na svou síť přilákat nové tváře, jinak se jeho projekt dalších 16 let nedožije.