Zdroje dat pro meteorology jsou totiž i tam, kde bys je nečekal.
Zdá se ti, že předpovědi počasí v poslední době příliš nevycházejí? Podle studie, kterou cituje CNN, za to může pandemie nového koronaviru.
Přesnost předpovědí se měla výrazně zhoršit právě v období od března do května tohoto roku. Počasí totiž předpovídají matematické modely a počítače, ale do těch je třeba nejprve nasypat dostatek dat, včetně teploty vzduchu v konkrétní nadmořské výše. S tou pak souvisí proudění větru a všechno ostatní.
Meteorologové tyto údaje o teplotách získávají z pozemních meteorologických stanic, ale i senzorů na lodích a letadlech, kterých však bylo v provozu během nejtvrdších karanténních opatření výrazně méně než v předchozích letech.
Data tedy chyběla, a protože jich bylo méně, přesnost matematických modelů klesla. Nad pobřežím je možné chybějící data sesbírat vypouštěním meteorologických balónů s potřebnými senzory, ale počasí výrazně formuje i proudění vzduchu nad moři a oceány, kde už to tak jednoduché není.
Právě senzory na letadlech mají být zodpovědné až za 13 % dat, která putují do evropského modelu ECMWF. Je tedy zřejmé, že evropské předpovědi počasí byly zasaženy poměrně výrazně, ještě hůř ale na tom jsou odlehlé části světa, jako je Grónsko nebo Sibiř, kde během předchozích měsíců nelétalo vůbec nic.
Problémem nesprávných či nepřesných předpovědí přitom není jen to, že ti bude zima nebo po cestě z práce nečekaně zmokneš. Mnohem větší starosti mají oblasti, kde hrozí vznik záplav nebo hurikánů. Pro úřady tak může být obtížnější včas varovat občany.
