Studie bude hledat odpověď na základní otázku všech takových diskusí. Stráví lidé tři roky sezením na gauči a užíváním si svobody, nebo naopak nadále zůstanou v zaměstnání, aby měli ještě více peněz, které pak použijí pro své záliby?

Čti také

Aktualizováno: Nová finská premiérka by ráda zavedla čtyřdenní pracovní týden. Pracovalo by se pouze šest hodin denněAktualizováno: Nová finská premiérka by ráda zavedla čtyřdenní pracovní týden. Pracovalo by se pouze šest hodin denně

Vzhledem k této neznámé není jasné ani to, zda by stát, který poskytne univerzální základní příjem, zkrachoval, nebo právě naopak. Základní příjem by se totiž podle některých ekonomů dal financovat například větším zdaněním bohatých, píše CNBC.

Více peněz v peněženkách lidí by také zvýšilo spotřebu, čímž by se část zdrojů vrátila přes daně zpět do státní kasy. To by však neplatilo v případě, kdyby se lidé na produktivitu vykašlali.

O podobný experiment se už snažilo Finsko. Pokus tam dnes považují za selhání, ale je třeba dodat, že v severské zemi vypláceli peníze téměř dvěma tisícům nezaměstnaných. Mnohým z nich se sice zvýšila kvalita života, ale nadále zůstali bez práce, přičemž již dříve pobírali podobné sociální dávky. 

V případě Finska tedy šlo o špatně zvolený vzorek lidí. To by mohlo znamenat, že teorie univerzálního základního příjmu stále žije a v budoucnosti, kdy mnoho povolání nahradí automatizace, by se mohla znovu dostat ke slovu.