Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Co ho k masakru na škole vedlo?
Barry Dale Loukaitis ve 14 letech zavraždil tři lidi, dnes si jako 39letý dospělý muž odpykává doživotní trest. Na rozdíl od několika dětských vrahů se tedy nevyhnul spravedlnosti. Barryho otec ho už od mládí učil střílet a mladík z malého amerického městečka si vybudoval ke zbraním velmi pozitivní vztah. Doma se musel pravidelně potýkat s konflikty rozvádějících se rodičů.
Několik týdnů před masakrem mu jeho matka řekla, že plánuje svázat manžela s jeho milenkou na židli a následně se zastřelit. K sebevraždě dokonce vyzývala i svého syna. Zmatený Barry mohl oporu v rodině hledat jen těžko. Nezvládající svůj vnitřní boj se tedy ozbrojený školák vydal do třídy, ve které popravil tří nevinné lidi.
Jak mohla střelce podle obhajoby ovlivnit skladba od Pearl Jam nebo film Takoví normální zabijáci
Proč mu matka říkala o tom, že se chce zabít
Koho chtěl ve škole zastřelit a proč
Kdo se střelci postavil a zpacifikoval ho
Jak v dospělosti nadával na své „14leté já“
Barry D. Loukaitis ako tínedžer Zdroj: ABC/video screenshot
Inspirace hudbou nebo filmem?
Barry Loukaitis se narodil 26. února 1981 v americkém Moses Lake a od raného mládí miloval zbraně. K nim měl díky svému otci Terrymu pravidelný přístup. Právě on ho naučil už v mládí střílet. Jeho tehdejší přátelé u soudu dosvědčili, že si Barry doma se zbraněmi hrál zcela běžně, „jako kdyby šlo o hračky“. V kombinaci s násilnými filmy si dokonce podle jejich tvrzení představoval, jaké by to bylo, kdyby někoho zastřelil.
Po zhlédnutí filmu Takoví normální zabijáci (Natural Born Killers) od Olivera Stonea prý svému kamarádovi řekl, že by bylo "opravdu cool" spustit vražedné řádění tak, jako hlavní postavy, uvádí New York Times. Své představy o vraždění zakomponoval i do básní. V jedné z nich psal o „zabíjení s chladnou bezohledností stroje“.
Pokud si film Olivera Stonea neviděl, pouze v krátkosti zmiňme, že hlavní protagonisté Mickey (Woody Harrelson) a Mallory (Juliette Lewis) za sebou v příběhu zanechali spousty mrtvol.
Prokurátor John Knodell později u soudu tvrdil, že snímek vraha „očividně ovlivnil, ale existují statisíce dětí, které tyto věci sledují a své spolužáky nezastřelily“. Shazovat tedy vinu na film nepovažoval za opodstatněné.
Kamarádi tehdy jen 14letého Barryho dále před soudem prozradili, že si oblíbil skladbu Jeremy od hudební skupiny Pearl Jam. V ní kapela poukazovala na problematiku násilí dětí ve školách, přičemž v necenzurované verzi klipu je vidět zakrvácené žáky.
Na tento videoklip se pokoušeli odvolávat obhájci Barryho ve snaze snížit jeho trest. Psychiatr Alan Unis, jehož k soudu přivedla prokuratura, si však nemyslel, že by jeho jednání ovlivnily filmy či skladby, ve kterých se rozebírá násilí.
Matka mu popisovala svou sebevraždu, k ní vyzvala i Barryho
Několik týdnů před střelbou se Joann Phillips, matka Barryho, svěřila svému synovi s tím, že se s jeho otcem rozvede – důvodem měla být údajná nevěra. Ještě předtím ho ale chtěla i s jeho milenkou konfrontovat. „Řekla jsem mu (poznámka redakce - synovi Barrymu), že půjdu do Ellensburgu a jeho otce s přítelkyní přivážu v suterénu k židli,“ říkala svému synovi.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
V čem se po střelbě ukázala vrahova lidská stránka
Kromě toho mu prozradila, že by na ně mířila s pistolí, aby měli strach, a na konci konfrontace by se zastřelila, píše Seattle Times. Syna dokonce naváděla k tomu, aby sebevraždu spáchal i on, uvádí portál History Link. Podobná slova od vlastní mámy by určitě nesnadno snášel i dospělý člověk, natož 14letý školák. Svou matku prosil, aby to nedělala. Vyzval ji, aby svou bolest sepsala na papír a proměnila ji tak v něco kreativního.
U soudu své chování vysvětlovala tím, že trpěla silnou maniodepresí, a tak si prý častokrát neuvědomovala, čemu svého syna vystavuje. Tato porucha je charakteristická záchvaty obrovské radosti, po kterých následuje pokles v podobě enormního smutku.
Než začali mít v domácnosti jeho rodiče konflikty, Barry měl být podle ní veselý chlapec. Krize jejich manželství však dolehla i na něj. Navzdory potížím se však nezhoršily jeho výsledky ve škole. Patřil mezi výborné žáky a mohl se pyšnit nadprůměrnou inteligencí.
Zastřelit chtěl prý pouze jednoho spolužáka, zraněnému děvčátku dovolil odejít
2. února 1996 přišel Barry do své školy Frontier Middle School v Moses Lake s jasným cílem – vraždit. S sebou si přinesl otcovu loveckou pušku a dvojici jednoručních zbraní. V den vražedné akce se oblékl jako kovboj z westernů. Podle portálu History Link si kovbojský oděv koupil pár týdnů před střelbou a upravil si ho tak, aby pod ním mohl odnést pušku. Celou věc si tedy zjevně důkladně naplánoval.
Ozbrojený mladý střelec během 5. školní hodiny vešel do učebny, ve které měly právě algebru. Na místě ihned spustil palbu a zastřelil své spolužáky – 14letého Manuela Velu Jr. a jeho vrstevníka Arnolda Fritze. Barryho zběsilou střelbu nepřežila ani 49letá učitelka a matka čtyř dětí Leona Caires.
Téměř smrtelně však zasáhl také 13letou dívku jménem Natalie Hintz. Krátce na to do místnosti vběhl učitel tělocviku Jon Lane. Tomu střelec alespoň dovolil, aby kriticky zraněnou Natalie odvedl z místnosti. Minimálně v jejím případě proto můžeme určitě říci, že ji nechtěl zavraždit. Na zraněného Arnieho Fritze ale reagoval odlišně a učiteli řekl, že může klidně umřít.
Později však tvrdil, že Arnieho zabít nechtěl. V plánu měl prý zastřelit pouze Manuela Velu Jr. Střelbu do dalších lidí označil za náhodu či reflex. Barry údajně věřil, že Manuel Vela je členem gangu a „lidé jako on by měli zemřít“, píše The Spokesman-Review. V daném čase někteří spolužáci tvrdili, že Manuel Vela Barryho šikanoval. Tato tvrzení však rodiče oběti i samotný Barry popřeli.
NNa další žáky už Barry sice nestřílel, ale rozhodl se je držet jako rukojmí. Zřejmě si tak chtěl zaručit bezpečný odchod ze školy, což se mu však nepodařilo. Jeho vražednou akci zastavil tělocvikář Jon Lane, který mu navrhl, že bude při odchodu jeho hlavním rukojmím.
Plánoval se tak dostat do jeho blízkosti, aby mu sebral zbraň a chlapce zpacifikoval. Nechtěl však nikoho ohrozit, a tak čekal na správný moment. Ten nastal asi po 15 minutách, když učitel spatřil, že Barry nedrží svůj prst na spoušti, uvedla televizní stanice Kiro 7. Tehdy 14letého střelce rychle odzbrojil.
Advokáti se pro Barryho snažili vybojovat co nejlepší pozici, a proto se odvolávali nejen na jeho věk a situaci v rodině, ale také na psychické problémy. Jeden z Barryho obhájců jménem Mike Frost žádal, aby chlapce z důvodu nepříčetnosti uznali za nevinného. Poukazoval na to, že trpěl bipolární poruchou, respektive maniodepresí – tak jako jeho matka.
Prokurátor John Knodell mu ale podle Seattle Times oponoval tvrzením, že Barry přesně věděl, co dělá. Odkazoval i na tvrzení svědků, podle nichž mladý střelec jednal rozvážně. Psychiatr Alan Unis od prokuratury potvrdil, že měl Barry duševní potíže. Podle něj však nešlo o maniodeprese, ale dystymii.
Portál neziskové organizace Liga za duševní zdraví uvádí, že dystymie je „porucha nálady, která se projevuje chronickou depresivní rozladěností a podrážděností, nízkým sebevědomím, poruchami spánku a změnami v apetitu a váze.“
Dále si soud potřeboval odpovědět na otázku, zda k Barrymu přistupovat jako k mladistvému nebo dospělému. V prvním případě by musel ve vězení vydržet pouze do 21 let, a pak by se dostal na svobodu. Nakonec ale zvolili možnost číslo dvě.
Byl jsem hloupý, patetický a slabý, řekl již dospělý odsouzenec Barry Loukaitis
24. září 1997 Barryho Dalea Loukaitise odsoudili za dvě vraždy prvního stupně (spolužáci Manuel Vela Jr. a Arnold Fritz), jednu vraždu druhého stupně (učitelka Leona Caires), jeden pokus o vraždu prvního stupně (spolužačka Natalie Hintz) a únos spolužáků. Verdikt zněl: 2 doživotní tresty odnětí svobody a dalších 205 let bez možnosti podmínečného propuštění.
Nejvyšší soud USA ale v roce 2012 rozhodl, že lidé, kteří vraždili před 16 rokem života, nemohou dostat doživotní trest, aniž by později dostali šanci na podmínečné propuštění. Toto rozhodnutí začalo být od roku 2016 platné i zpětně, a tedy i vůči předešlým rozhodnutím.
V roce 2017 se proto už dospělý Barry Dale Loukaitis znovu postavil před soud, který ho ale opět uznal vinným a vyměřil mu trest 189 let za mřížemi. Jednání se mimo jiné zúčastnil i tělocvikář John Lane, který ho odzbrojil, a Natalie Hint, která navzdory těžkým zraněním v osudný den přežila.
Proti rozhodnutí se Barry Loukaitis neodvolal, protože s ním souhlasil, píše Komo News. Za své činy se v dopise odeslaném soudu omluvil a mrzí ho, že to neudělal už dříve. „V první řadě se nic z toho nemělo stát. Ale stalo se to. Mohl jsem mít alespoň tu slušnost, abych uznal svou vinu, místo toho, že jsem se pokusil utéci před spravedlností,“ napsal o své minulosti.
U soudu řekl, že v době střelby byl „hloupý, patetický a slabý“. Během uvěznění Barry Loukaitis dálkově absolvoval středoškolské i vysokoškolské studium v oboru podnikání. Ve vězení dnes již 39letého odsouzence podle History Link zhruba jednou měsíčně navštěvuje jeho otec Terry. Doživotí si aktuálně odpykává v Clallam Bay Corrections Center.
