Leopoldov vypadá jako Osvětim, ve vězení se dají sehnat steroidy i pervitin. Michal seděl dva roky za marihuanu (Rozhovor)

Zažil jsem i horší. Musím se přiznat, že jsem na policejní stanici strávil několikrát více času. Konkrétně v tomto případě přišel kriminalista, který měl asi dva metry a 130 kilo a chytnul mě pod krk. Byl jsem připoután o radiátor a asi deset hodin mi nedovolili ani sednout si. Začal se mi vysmívat, že já jsem ten ko*ot, který pašuje tu gandžu. Řekl mi, že mě budou je*at do p*dele v base a jestli mám indulonu a vlastní mýdlo.

Žádali od tebe, abys někoho udal?

Žádali a samozřejmě jsem jim řekl , že neudám nikoho. Začalo to docela zábavně, protože nejprve chtěli, abych se přiznal. K tomu jsem nepřistoupil. Řekl jsem, že využívám právo nevypovídat. Na to mi řekli, že automaticky dostanu 10 let. Podotýkám, že jsem měl tehdy čerstvých 19. Nebyl jsem pořádně ani dospělý. 18-19letý kluk je podle papírů dospělý, ale v hlavě to ještě nemá úplně v pořádku. To mě ještě víc vyhecovalo, že když mi chcete dát 10 let, tak už určitě nic neřeknu. Budu tiše sedět.

První vyšetřovatel, který mě dostal, na mě byl extrémně milý. Hráli to na hodného a zlého policistu. Dal mi zapálit cigaretu, dal mi umýt ruce, aby na stěrech nic nezjistili. On mi rovnou řekl, že jede na dovolenou, že on toto nechce vůbec vypisovat. Prý on ráno o osmé odjíždí na dovolenou a tehdy byly čtyři hodiny ráno. Rovnou mi řekl, že mu to je jedno.

Pak přišel druhý, a ten řekl, že dostanu deset let, protože nechci vypovídat.

Jak dlouho trval proces od skutku, než jsi nastoupil do vězení?

Skoro tři roky. Byl jsem ještě na pár dovolených, když jsem byl na svobodě. Přebíral jsem si pravidelně poštu. Na všechny výslechy jsem se vždy dostavil, spolupracoval jsem. Nikdy jsem netvrdil, že uteču.

Také mi bylo jasné, že mě sledují, když mě pustili z cely předběžného zadržení, protože mě chytili s 200 gramy a nebyl jsem ve vazbě. Viděl jsem lidi za mnohem menší prohřešky ve vazbě i půl roku. Na druhé straně to bylo i v naší „alternativní scéně“ zábavné, protože si mnoho lidí myslelo, že donáším, jelikož mě pustili. Bylo to tím pádem na hraně. Neměl jsem jak vysvětlit lidem, které znám, že to tak není. Na druhé straně, když jsem se nad tím zamyslel, že kdyby mi můj kamarád toto říkal, tak mu asi také neuvěřím.

Tím, že jsi byl v podmínce za rvačku na neonacistickém pochodu, neměl jsi proto problém s orgány činnými v trestním řízení i ve vězení?

Měl jsem. Určitě jsem vedený v záznamech policie jako levicový extremista. Ve vězení se mi to i vymstilo, protože mi kámoška poslala fotky z jednoho festivalu, kde hrála kapela Rozpor a vyvěsili mi tam banner s mým jménem a vzkazem, aby mě pustili.

Na fotce byly centrofixkou vymazány tváře všech zúčastněných na tom koncertě a normálně mě zatkli za to ve vězení. Přišla za mnou preventivní bezpečnostní služba, což je v podstatě policie věznice. Dali mi pouta a vzali mě za zástupcem ředitele výkonu trestu.

Pro podezření z jakého trestného činu?

Zajistili mi v první řadě tu fotku jako důkaz pro ně a celou korespondenci. Bylo tam více takových fotek a vytáhli na mě knihu symboliky. Je to tlustá kniha, kde jsou fašisté, vegani, ekoteroristi a všichni pohromadě v jedné knížce.

Na fotce byla někde vlajka Antifa?

Ano, byla. Když mě dokonce zavřeli a nastoupil jsem na výkon trestu v Justičním paláci, tak si mě vzala pedagožka, viděla, že jsem veden jako levicový extremista a řekla mi, že doufá, že se mnou nebudou problémy.

Hned první moment, kdy bachař otevřel celu, tak proběhl přes celu potkan a skočil do té díry.

Ve které nápravně výchovné skupině jsi byl?

V první. (Skupina s nejnižším stupněm střežení, pozn. red.)

Jak se žije zrovna v justičáku? Já jsem slyšel, že tam je strašná zima.

Je. Mám odtud zlatou žílu.

Jak vypadá nástup do vězení?

Nejprve ti přijde předvolání k nástupu k výkonu trestu a v tom dopise ti neřeknou víceméně nic. Neřeknou ti, zda si můžeš vzít tabák, kávu. Řeknou ti, že si máš vzít drogerii, a když přijdeš, tak ti ji vezmou a musíš si ji vyžádat.

Kompletně tě prohledají, zda nepašuješ něco dovnitř, odevzdáš své civilní oblečení do skladu. Na 48 hodin tě zavřou do cely, kde máš nárok na jednu hodinovou vycházku denně.

V letech, kdy jsem byl v justičáku já, tak probíhala rekonstrukce. Když jsem se tam dostal, tak jsme byli v části, kde rekonstrukce neproběhla a místo záchodu máš jen díru v zemi. Hned první moment, kdy bachař otevřel celu, tak přes ni proběhl potkan a skočil do té díry.

Sedíš v bezprostřední blízkosti člověka, který mohl někoho zabít, zatímco ty jsi jen kouřil trávu.

Uprostřed té cely byla hozená dvoulitrová láhev od Kofoly, ke které mi bachař řekl: ,Strčte si tu láhev do té díry, jestli nechcete, aby vám z ní v noci vylezli potkani' Teď jsem přemýšlel nad tím, odtud vylézají krysy a že mám 10 centimetrů nad tím čupět a vykonávat potřebu.

Je tam ukrutná zima, plus jsme měli na cele rozbité okno.

Následně jsem udělal takovou okružní jízdu po slovenských věznicích. Původně jsem nastoupil do justičáku a odtud mě eskortovali do Leopoldova, odtud jsem šel do Hrnčiarovec nad Parnou a odtud zpět do justičáku.

Když jsem se vrátil do justičáku, tak už byl konec října a začalo sněžit. V noci jsem se jednou vzbudil tím, že mi sněží na nohy.

Jak to vypadá v Leopoldově?

Nejotřesnější díra. Nejhorší vězení. I tím, jak působí. Vypadá to jako Osvětim. Přicházíš tam a jsou tam kolejnice a brána. Je to fakt otřesné, zavřou tě ​​do cely, která má asi 400 let.

Smrdí to tam. Neumím to říct na 100 procent, ale myslím si, že tam porušují zákon, protože tam na eskortu čekají lidé z jedničky, dvojky a trojky (stupeň ostrahy, pozn. red) v jedné cele. Teoreticky můžeš být v jedné cele s násilníkem. Jsou sice připoutáni, ale i tak. Sedíš v bezprostřední blízkosti člověka, který mohl někoho zabít, zatímco ty jsi jen kouřil trávu.

Je slovenské vězení nebezpečné?

Fyzicky není. Určitě bych se nebál toho, že mě znásilní nebo zbijí. 

Čili tě nepobodá někdo zubním kartáčkem.

To ne, to tam nevidíš. Tohoto jsem se fakt nebál. Spíše bych podotkl to, co se stále opomíjí. Vězení je nebezpečné pro psychiku člověka. Říkají tomu nápravně výchovný ústav, ale nic na něm není nápravně výchovné. Zotročí tě tam, ponižují a chovají se tam k tobě jako k věci. Potom tě vyplivnou a čekají, že ses napravil a budeš vést řádný život, protože když ne, tak tě znovu zavřou.

Doporučeno

Bestiální vrah Roubal svazoval své oběti, aby se pomalu dusily vlastní vahou. Tělo muže nechal rozežrat v odpadní jímce 23. července 2019 v 11:48

Pracují tam s tebou psychologové nebo sociální pracovníci?

Toto je na tom nejhorší. Když máš psychické problémy a svěříš se tam s tím psychologovi, tak si to nenechá pro sebe. Když někomu řekneš, že máš sebevražedné sklony nebo deprese, tak všechno řekne tím dozorcům a hlavně vedení. Hned tě dají na tabletky, hned to máš ve vězeňské kartě a také se k tobě tak chovají. Dají tě na oddíl s lidmi, kteří půl dne spí a tečou jim sliny. Pak jsi tam s nimi, a to se odráží i na tom, když se chceš dostat ven na podmínku.

Čili jsi motivován k tomu nebýt upřímný?

Osobně se k nim chovám jako k policistům. Nikdy s nimi nebudu nemluvit upřímně a říkat jim pravdu.

Jaké lidi jsi tam poznal?

Viděl jsem 18letého chlapce, který ukradl šéfovi kartu a hrál online poker až po člena organizované skupiny, který někoho zastřelil. Široká škála trestných činů.

S kolika lidmi jsi byl v cele?

V Leopoldově nás bylo 16 v dost velké cele. Akorát, že skříňku mělo 15 lidí, ten poslední měl smůlu. V Hrnčiarovce nad Parnou nás bylo devět, ale také v dost velké cele. Měli jsme normální stolek pro čtyři osoby, bylo tam místo i zvlášť pro záchod.

Nejmenší cela byla v Bratislavě, kde jsme byli čtyři. To bylo něco otřesného. Dvě patrové postele naproti sobě a když se jeden postavil do té chodbičky, tak se už nikdo nevešel. Čili, když jsme ráno vstávali, tak jsme po jednom vycházeli jako hasiči.

Co to bylo za lidi ti tři spoluvězni?

Jeden vykradl sázkovou kancelář. Další byl profesionální zloděj, který vykrádal zlatnictví ve Francii.

Za těch osmnáct měsíců se mi v té cele vystřídalo deset lidí. V Bratislavě totiž většinou nechávají lidi, kteří mají trest do roku nebo jim zbývá už jen půl roku do konce trestu.

Tím, že jsi byl v Bratislavě, zohledňovali i to, že si odtud?

Ano. Vždy, když tě zařadí do některé věznice, tak se snaží zohlednit to, kde bydlíš. Jsou ale i tzv. protestní eskorty, kdy si s tebou nevědí rady v Bratislavě, tak tě dají do Košic.

Zkus mi popsat ještě běžný den ve výkonu trestu.

Budíček je o páté ráno. O půl šesté přijde velitel spočítat každého vězně – kdo neutekl, kdo přibyl. Od šesté až do půl sedmé je snídaně. Po snídani máš čas na hygienu a na osmou jdeš do práce.

V 11:30 máš jídelní přestávku hodinu, a následně pracuješ do 15:00. Potom přijdeš na oddíl a rozhodneš se, jestli chceš jít na procházku nebo do posilovny nebo využít kulturně-osvětovou činnost. Pak je okolo 17:30 večeře a přibližně v 18:30 je další sčítání vězňů. Do 21:00, kdy začíná večerka, máš volný čas na cele.

Já jsem četl, že tabák je v justičáku měna. Setkal ses s tím?

Nejen tabák. Například i známky, neboť jediný kontakt s vnějším světem je korespondence. O známky se hraje i poker. Když něco potřebuješ, tak to můžeš vyplatit ve známkách. Jinou hodnotu zas mají ubalené cigarety nebo normální. Káva je také dost velké platidlo.

Dá se tam dostat k drogám nebo alkoholu?

I k sypačče (anabolické steroidy, pozn. red.). Dá se dostat ke všemu. Například v Hrnčiarovce nad Parnou nebo v Leopoldově, když chceš například piko nebo růstový hormon, tak ti ho ti bachaři donesou.

Měl jsi ve výkonu trestu alkohol nebo drogy? Dostal ses k tomu?

Ne. Dostal jsem se k tomu, ale neměl jsem.

Sbor vězeňské a justiční stráže bere úplatky a zvýhodňuje vězně, kteří si to mohou dovolit. Já to ale nemám za zlé žádnému vězni. V bídě se chce mít každý lépe.

Když jsi tam potkal lidi z organizovaného zločinu, tak jsi měl pocit, že by byli privilegovaní nebo si uměli vybavit ve vězení něco, co jiní ne? Ladislav Bašternák má podle informací bulváru chlapce, který mu tam pere.

Osobně jsem viděl, jak zavřeli Pavla Ruska, který byl dost privilegovaný. Ostatní, co byli vazebně stíháni, měli stokrát horší oblečení. On tam přišel a dostal kompletně vše nové. Když se půjdeš jednou podívat do věznic, tak uvidíš, jak jsou ti vězni oblečení. Potrhané 70leté košile, obrovské boty jako šašek.

Později jsem viděl osobně Piťa (mafián Juraj Ondrejčák pozn. red.) na eskortě. Tím, že jsem dělal hlavního skladníka, tak jsem ho naschvál oblékl jako trotla.

Myslím si ale, že jsou privilegovaní ve věznicích, v nichž sedí. Tam, kde sedí, mají určitě své výhody. Nemluvíme ale nyní o soudnictví nebo vězení, jako kdybychom byli ve Skandinávii.

Celé naše soudnictví a celé vězeňství je zkorumpované. Pokud máš peníze, abys seděl na dobrém místě, tak budeš sedět na dobrém místě.

Není to tím, že mají dobré advokáty, tak se k nim i lépe chovají?

Ne. Je to čistě o tom, co mohu z vlastní zkušenosti říct, že Sbor vězeňské a justiční stráže bere úplatky a zvýhodňuje vězně, kteří si to mohou dovolit. Já to ale nemám za zlé žádnému vězni. V bídě se chce mít každý lépe.

Ty bys toho využil, kdybys měl tu možnost?

Nevím. Byly pokusy mi to vyřídit bez mého vědomí ze strany mé rodiny. Jedna příslušnice ZVJS vzala dokonce i úplatek a nevyřídila nic. Toto jsou strašně takové věci, že pak tito lidé, kteří berou ty úplatky, na konci rozhodují, zda jsi dostatečně napraven, abys mohl jít mezi lidi jako oni, kteří berou úplatky.

Už jsme zmínili tvé rodiče. Jak se na to dívali?

S otcem se už pár let nemluvím. Celé to prožívala se mnou moje máma, která to snášela strašně těžko. První pololetí na návštěvách pouze plakala. Šestkrát přišla na návštěvu a šestkrát dvě hodiny plakala. Snášela to velmi těžko a já ještě hůř. Ona po těch dvou hodinách ale vstane a jde do toho civilního světa. Já ale po dvou hodinách jdu do cely.

Jak se dívala na ten trestný čin?

Já jsem se dobrovolně přiznal, že kouřím marihuanu, když jsem měl asi 18 let. Řekl jsem jí, že mám ADHD a potřebuji gandžu na uklidnění. Můžu se pak více soustředit. Když něco potřebuji dělat, tak si dám a jde mi to super. Podotýkám, že moje máma nepije, nekouří cigarety, je čistý straight-edge. Řekla mi, že chápe, proč to dělám.

Ona žila s tím, že jsem nevynášel rodičům nic z bytu, nekradl jsem mámě peníze. Máma o tom věděla a mrzelo ji to. Cítil jsem v ní ale největší oporu a v životě mi nic nevyčítala. Stála při mně až do chvíle, kdy mě pustili. Chtěla vše vyřešit tak, abych se tam měl co nejlépe. Podporovala mě finančně, měl jsem i fakt dobrého advokáta.

Jak probíhalo tvé podmíněné propuštění?

Funguje to tak, že podáš podnět na podmíněné propuštění, to za mě udělal advokát. Právník to podal k soudu, a ten má na to 60denní lhůtu. Já jsem čekal přibližně měsíc. Následně to projde přes tvou pedagožku, která vzala ten úplatek. Ona mi napsala vyhodnocení, jak jsem se choval po celou dobu.

Pak to jde na tvé pracoviště. Tam byl velitel ze ZVJS, který byl fakt dobrý. On se k tomu vyjádří také, jak jsem se choval na pracovišti, jestli jsem plnil své úkoly. Následně to dostane ředitel věznice, který na to dá razítko. Pak to jde k soudu, kde to vyhodnotí, zda výška tvého trestu stačila na to, aby ses napravil. Je to individuální. Viděl jsem milión lidí, které pustili, nepustili.

Když jsem viděl, kolik jich nepustili, tak jsem si řekl, že já odtud v životě nevyjdu a ještě mi přidají. A pustili mě. Kdyby každý soudní spor takto fungoval, tak se lidé rádi soudí. Já jsem tam přišel v květnu a soudce se mě zeptal, jestli mi je teplo. Byl jsem v dlouhé košili a kalhotách a úplně jsem se potil. Soudce najednou řekl, že mu je teplo a zda se nechci jít koupat. Tak mu říkám, že po dvou letech bych se rád. Tak mi řekl, ať jdu domů a pustil mě. A to bylo všechno (smích).

Jak vypadalo zařazení do společnosti po propuštění z vězení?

Já podle mě nejsem postižený tím, že bych byl vyloučen na okraj společnosti. Nejsem ze sociálně slabších poměrů, měl jsem i spoustu kamarádů, kteří mě podporovali. Když jsem šel ven, tak mě kamarád ubytoval na dva měsíce zdarma v centru města. Další kámoš mi hned vybavil práci barmana v Savage Garden. Měl jsem hladký průběh zařazení do společnosti.

Já jsem byl z toho trochu mimo hlavně první měsíc. Bál jsem se jít i na červenou. Když jsi v podmínce jako soudně trestaný, tak je to mnohem vážnější než běžná podmínka. Já jsem si ale nikdy neříkal, že mi to tak moc vzalo, když jsem se porovnal s lidmi, kteří tam seděli například osmý rok.

Vezmi si, jak se změnily technologie, jak se změnila Bratislava. Seděl jsem tam s člověkem, co tam seděl 16. rok. Po 16 letech, kdy máš vystudovanou i vysokou školu, tak kde tě zaměstnají? I když si nevyžádají výpis z rejstříku trestů, tak co dáš do CV? 16 let ničeho. Toto je na tom to nejhorší.

Jsem po té zkušenosti více nas*aný na tento systém. Obecně asi víme, v jaké zemi žijeme, ale mnohem víc tě to trápí, když se to děje tobě. Pokud si mysleli, že mě to napraví, tak dosáhli pravého opaku.

Nyní kde pracuješ?

Jsem barman a stěhovák.

Setkal ses lidmi, kteří tě stigmatizovali za to, že jsi byl trestán?

Jak kdy. Setkal jsem se i s velmi konzervativními názory i v práci.

Báli se tě?

Hlavně, když jsem vyšel z vězení a měl jsem 92 kilo, protože jsem nonstop cvičil, tak jsem cítil, že se mě po prvotním kontaktu zalekli. Když jsem ještě řekl, že jsem přišel z vězení, tak se na mě dívali tak, že jsem měl pocit, že se báli.

Častokrát jsem se setkal s úplnými hoaxy a mylnými představami o tom, jak to ve vězení funguje. Na základě toho i odsuzovali lidi, kteří odtud vyšli, a proto jsem se rozhodl o tom mluvit.

Jak bys zpětně zhodnotil tu zkušenost. Myslíš, že jsi vyšel lepší, nebo horší? Říká se, že vězení je vysoká škola zločinu.

Jsem po té zkušenosti více nas*aný na tento systém. Obecně asi víme, v jaké zemi žijeme, ale mnohem víc tě to trápí, když se to děje tobě. Pokud si mysleli, že mě to napraví, tak dosáhli pravého opaku.

Co se týče vysoké školy zločinu, tak bych to nenazval. Spíš dostaneš velmi mnoho primitivních tipů, jak si můžeš ještě více zkazit život (smích). Na to je to dobré. Když máš ale trochu rozumu, tak nejdeš prodávat drogy, jakmile vyjdeš z vězení, když víš, že už jen na to policisté čekají.

Velkým tématem je nyní dekriminalizace. Ty máš na to jaký názor jako někdo, kdo za to seděl?

Je to těžké téma. Pojímá to strašně spoustu dalších otázek. Je třeba ty lidi o drogách edukovat. To, že to zakážeš, neznamená, že to přestanou dělat. Musíš umět někomu vysvětlit, že když bere MDMA, tak má k tomu pít vodu. Ty lidi je třeba edukovat, a ne jim to zakazovat.

Chodíš volit?

Tento rok jsem byl poprvé. Do té doby jsem volil, ale protestně. Teď jsem šel poprvé opravdu, protože jsou tu fašisté. Volil jsem koalici PS/Spolu.