Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Na odpor proti nacistům se za druhé světové války postavili i nezletilí rebelové.
Nebylo jim ani 18 let, ale odmítali se podřídit nacistům a jejich zvrácené ideologii. Členů Edelweiss Piraten složených z mladých bojovníků proti režimu, si začal v průběhu druhé světové války stále více všímat velitel SS Heinrich Himmler.
Věřil, že odpor musí potlačit za každou cenu. Nezletilé rebely nacisté brutálně bili, mučili, posílali do koncentračních táborů či dokonce věšeli přímo na veřejnosti před očima všech lidí.
V čem se Edelweiss Piraten odlišovali od Hitlerovy mládeže
Jak proti nim plánoval zakročit Heinrich Himmler
Čím vším bojovali proti nacistům
Jak je uctil stát Izrael
Čeho chtěli bývalí členové Edelweiss Piraten dosáhnout ještě po roce 2000
Mladí, které nezmanipulovala Hitlerova mládež, bojovali proti režimu
Nacisté chtěli vést mladé Němce k poslušnosti a oddanosti režimu, a tak vytvořili Hitlerovu mládež (Hitlerjugend). V ní se sdružovali 14 až 18letí chlapci. Od založení organizace v roce 1922 do konce druhé světové války pomáhala diktátorovi Adolfu Hitlerovi propagovat režim a formovat z mladých mužů fanatiky odhodlané zemřít za Německo.
Členy však mohli být jen chlapci. Dívky patřily do Ligy německých dívek (Bund Deutscher Mädel), kterou založili až 8 let po Hitlerově mládeži. Zpočátku se členové hlásili o přijetí do těchto organizací dobrovolně, ale postupem času začalo být členství povinné. V roce 1939 nacisté přijali zákon Jugenddienstpflicht, podle kterého se nevstoupení do nacistických mládežnických organizací, až na výjimky, považovalo za trestný čin.
Během války se výchovně-vzdělávací funkce organizací a výcvik fyzické zdatnosti rozšířily i na některé vojenské funkce. Mnozí členové mládežnických organizací, kterým nebylo ani 18 let, při obraně nacistického Německa položili život. Podle All that’s interesting byla Hitlerova mládež s 8 miliony členů (jejich počet se podle zdrojů liší) tehdy největší mládežnickou organizací na světě.
V Německu však v opozici k Hitlerově mládeži vznikly i odbojové skupiny. Mezi nejznámější patřily Edelweiss Piraten.
Soudy je vnímaly jako sexuální devianty a hrozbu pro režim
Členové Edelweiss Piraten nosící znak Protěže (Edelweiss) nebojovali za vizi Hitlerovy Třetí říše, ale přímo proti ní. Odbojové skupiny vznikaly ve větších městech jako Frankfurt, Hamburk, Lipsko či Kolín nad Rýnem. Sally Rogow z Vancouver Holocaust Education Center řekla, že Edelweiss Piraten byli „jednou z největších mládežnických skupin, která se odmítla zúčastnit nacistických mládežnických aktivit“.
Odhady počtu členů Edelweiss Piraten se liší, ale dohromady jich mělo být několik tisíc. Deutsche Welle píše o zhruba 3 000 mladých odpůrců v Kolíně nad Rýnem a dalších stovkách v jiných městech. Andrew Rosthornz z Independent tvrdí, že jich mohlo být až 5 000.
Edelweiss Piraten však nebyly jen jednou organizovanou skupinou, ale širším seskupením několika buněk, které nesly různé názvy. Silný odpor proti režimu Adolfa Hitlera ukazovala zejména skupina Navajů z Kolína nad Rýnem.
Na rozdíl od členů Hitlerovy mládeže s krátkým účesem nosili rebelové z Edelweiss Piraten dlouhé rozpuštěné vlasy, místo uniforem měli krátké barevné košile a kalhoty, při přijímání členů nedbali na pohlaví, a oproti nacistům s oblibou poslouchali židovské hudebníky.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jaké tresty hrozily členům Edelweiss Piraten
Jak na své mládí vzpomínají přeživší bojovníci
Co chtěli mladí odpůrci režimu udělat se sídlem Gestapa v Kolíně nad Rýnem
Proč Edelweiss Piraten i po druhé světové válce v Německu stále vnímali jako kriminálníky
Jakým způsobem zástupci města Kolín nad Rýnem uctili život 16letého chlapce, kterého oběsilo Gestapo
Podle jednoho z bývalých členů Edelweiss Piraten Jeana Jülicha si rádi prozpěvovali například skladbu Es War in Shanghai, která volala po nezávislosti či touze po zahraničních zemích. Historička Nicola Wenge tvrdí, že si Edelweiss Piraten stylem oblékání a zpíváním skladeb proti režimu vytvořili vlastní subkulturu.
Vzhledem k tomu, že mezi členy patřili chlapci i dívky, docházelo mezi nimi i k milostným vztahům. Jak řekla Nicola Wenge, nacistické soudnictví je kvůli jmenovaným a dalším důvodům, ke kterým se dostaneme, „označovalo za zločince, sexuální devianty a hrozbu pro stát“.
Od fyzických trestů až po popravu
Edelweiss Piraten zpočátku páchali jen menší výtržnosti. Házeli kameny do fabrik na výrobu munice a zbraní nebo malovali protinacistické nápisy typu „Pryč s Hitlerem“ či „Pryč s nacistickou brutalitou“, uvádí The International Raoul Wallenberg Foundation.
Nacisté jejich činy proto nemuseli považovat za žádnou velkou hrozbu, ale spíše za jakousi mládežnickou rebelii. A pokud by se tak nestalo, existuje mnoho způsobů, kterými by s velkou efektivností zlomili jejich vůli.
Později se však Edelweiss Piraten odvážili pomáhat Židům a uprchlíkům z koncentračních táborů či útočit na Hitlerovu mládež a na dospělé důstojníky. Když už fronta postupovala směrem k německým hranicím a Adolfu Hitlerovi začalo téct do bot, Hitlerova mládež se stále více zapojovala do pomoci vojsku.
Edelweiss Piraten se naopak všemožnými způsoby pokoušeli pomáhat řádnému vnitřnímu odboji tvořenému dospělými partyzány nebo Spojencům. Informace ze zahraničí necenzurované nacistickým režimem podle Hannah Cleaver z The Daily Telegraph získávali ilegálním poslechem BBC World Service.
Když shazovali nepřátelé nacistického Německa nad městy protinacistický letáky, členové Edelweiss Piraten se je snažili rychle posbírat a roznášet do schránek místním rodinám. Mladým rebelům pro tyto skutky hrozil výslech, výhrůžky, mučení či ponížení v podobě oholení hlavy. U těchto relativně mírných trestů to ale nekončilo.
Podle portálu History Collection přišly tvrdší sankce pro Edelweiss Piraten po intervenci vůdce SS Heinricha Himmlera. Ten pro mladé členy Edelweiss Piraten žádal převoz do koncentračních táborů a zákaz jakéhokoli dalšího studia na škole.
Kromě toho chtěl prošetřit, zda je jejich rodiče podporovali v protistátních ideálech a pokud ano, plánoval jim zabavit majetek a také je poslat do koncentračních táborů. Některé mladé bojovníky z Edelweiss Piraten však Gestapo rovnou pověsilo na ulici, aby lidé viděli, jak dopadnou odvážlivci, kteří se pokusí vzdorovat režimu.
Nezletilé členy Edelweiss Piraten popravili bez soudu
Někteří členové Edelweiss Piraten přežili druhou světovou válku a veřejně se odhodlali o své rebelské minulosti mluvit. Ne všichni ale měli to štěstí. Mezi přeživší odpůrce režimu patří i Fritz Theile, který se narodil v roce 1927 v Kolíně nad Rýnem. Jako člen Edelweiss Piraten dělal nacistům problémy všude, kde se jen dalo. V roce 1943 ho Gestapo za protistátní činnost ve svém sídle v Kolíně nad Rýnem brutálně zbilo, ale Fritz přesto po propuštění nepřestával bojovat.
V roce 1944 se naneštěstí opět dostal do rukou Gestapa a skončil v koncentračním táboře Dachau. Odtud se mu nakonec podařilo uprchnout a poslední měsíce války se skrýval. Podle Independentse ve skupině, ve které operoval, nacházelo asi 128 členů. Některé z nich nacisté chytili a popravili.
Tragickým příkladem je i tehdy pouze 16letý Barthel Schink (fotografie výše), kterého Gestapo 10. listopadu 1944 v Kolíně nad Rýnem společně s dalšími 12 mladými lidmi oběsilo bez jakéhokoliv soudu. Mnozí z nich byli přitom nezletilí teenageři. Barthela a další popravené obvinili ze zabití pěti lidí a plánování útoku na místní sídlo Gestapa. Ulici, na níž ho nacisté zavraždili, úřady na jeho počest pojmenovaly Bartholomäus–Schink–Straße.
Na zabití Barthela později vzpomínal i Jean Jülich, kterému bylo tehdy 15 let, ale na rozdíl od svého kamaráda válku přežil. Jülich potvrdil, že Barthel a jeho kamarádi plánovali centrálu Gestapa v Kolíně nad Rýnem vyhodit do vzduchu, ale tvrzení, že Barthel někoho zabil, je podle něj lživé. Rozhodnutí Gestapa však tehdy nikdo nezpochybňoval.
Přeživší z odboje, kteří promluvili
Jean Jülich se tak jako mnozí jiní Němci bez ohledu na své názory dostal do Hitlerovy mládeže. Říká, že činnosti v této organizaci sestávaly z nudného výcviku, při kterém museli mladí chlapci neustále zvedat svou pravou ruku a hajlovat.
„Ráno jste se nahlásili s pozdravem Heil Hitler, pokud jste chtěli jít na záchod, znovu Heil Hitler. Při návratu zpět opět Heil Hitler, celý den šla vaše ruka nahoru a dolů, a já jsem to skutečně nesnášel,“ cituje jeho slova Deutsche Welle. Jeanova otce, komunistu, nacisté zajali a poslali do vězení, kvůli čemuž žil Jean od svých 7 let s prarodiči. Neměl tedy příliš mnoho důvodů k tomu, aby patřil mezi věrné stoupence nacismu. Právě naopak.
Jeana Jülicha nacisté sice nezabili, ale i on v mládí zjistil, co ho čeká za odpor vůči totalitnímu nacistickému režimu. Když mu bylo jen 15 let, Gestapo ho bez soudu na čtyři měsíce drželo ve vězení, kde to pravidelně mučili. O svém příběhu za druhé světové války napsal v roce 2003 knihu Hard Times, Jail and Carnival: An Edelweiss Pirate Looks Back on His Life.
Mezi přeživší Edelweiss Piraten patřil i Walter Mayer z Porýní narozený v roce 1927. Walter vyrůstal v rodině otce, který neuznával nacismus a synovi to odmalička vštěpoval do hlavy. Walter Mayer sice oficiálně patřil do Hitlerovy mládeže, ale ve skutečnosti spolupracoval s členy Edelweiss Piraten a pomáhal skrývat své židovské přátele, kterým hrozila smrt.
Kvůli krádeži bot z obchodu a členství v Edelweiss Piraten se v roce 1943 dostal před soud. Walter v interviewprozradil, že obžaloba pro něj navrhovala trest smrti. Soud ho ale nakonec poslal „pouze“ na nucené práce v kamenolomu do koncentračního tábora Ravensbrück. Odtud v roce 1945 utekl a po válce se přestěhoval do USA.
Edelweiss Piraten měli do roku 2005 status kriminálníků
Přežít druhou světovou válku se podařilo i Gertrud Koch narozené v roce 1924. Jako členka Edelweiss Piraten s krycím jménem Mucki společně se svou rodinou mezi lety 1938 až 1939 schovávala a živila židovského hudebníka. Za pomoc Židovi přitom mohli být s rodinou označení za zrádce a tvrdě potrestáni.
Gertrud však k jejímu štěstí přistihli pouze při menším zločinu — roznášení protinacistických plakátů. Členku Edelweiss Piraten za to poslali na 9 měsíců do opatství v Brauweiler, ve kterém ji mučilo Gestapo. Shodili ji i ze schodů, přičemž jí zlomili rameno. Poslední dva roky druhé světové války se se svou matkou skrývala v horách.
Edelweiss Piraten v roce 1988 získali od Komise pro rozpoznávání spravedlivých ocenění Spravedliví mezi národy. Takové uznání se uděluje lidem nežidovského původu, kteří během druhé světové války pomáhali Židům před útlakem nacistů.
Po iniciativě Gertrud Koch a Jeana Jülicha organizaci Edelweiss Piraten v Německu v roce 2005 uznali za součást tehdejšího odboje, čímž zrušili jejich postavení kriminálních živlů, kterým je označovalo Gestapo.
Gertrud Koch vysvětlovala, že tento proces trval dlouho, protože po válce zůstalo ve svých funkcích mnoho nacistických soudců, kteří nechtěli Edelweiss Piraten vyškrtnout ze seznamu zločinců.
War History Online ale uvádí další možný důvod. Většina členů se po druhé světové válce nechtěla politicky angažovat na straně Spojenců, ale ani komunistů, a tak neměli ničí podporu.