Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Palmový olej je celosvětově nejpoužívanějším olejem rostlinného původu. V tomto článku se dočteš to, proč je ekologickým problémem.
Většina z nás dennodenně přichází do kontaktu s palmovým olejem, který dělá vrásky na čele nejednomu environmentalistovi. Látka, která je často jediným zdrojem příjmů lidí v jihovýchodní Asii nebo západní Africe, se nachází v obrovském množství produktů, včetně potravin, kosmetiky či dokonce v čisticích prostředcích.
Najdeme ho v šamponu, zubní pastě, polotovarech, sušenkách, v make-upu i v tělovém mléce. Palmový olej je celosvětově nejpoužívanějším olejem rostlinného původu, protože jeho pěstování je levné a má širokou škálu využití.
V tomto článku si přečteš:
Proč je nadměrné používání palmového oleje zkázou přírody
Příběh samice orangutana Pony, která sloužila lidem jako sexuální otrok
Jaké jsou náhrady palmového oleje
Co můžeš změnit ty
Zda se v Evropě používá fair trade palmový olej
Jak se k problému staví politici
Zdroj: Instagram/palmoilfree
Všestranné využití
Je nutno podotknout, že palmový olej je mimořádně všestranný olej. Při pokojové teplotě je polotuhý, takže jsou díky němu pomazánky snadno roztíratelné, je odolný vůči oxidaci, a tudíž zajistí delší trvanlivost. Je stabilní při vysokých teplotách, a tak pomůže smaženým produktům ke křupavé struktuře a nezmění vzhled a vůni potravin, protože je bezbarvý a bez zápachu.
„Najdeme ho proto v každém druhém baleném výrobku na polici supermarketů, od lentilek přes deodoranty až po svíčky a přidává se i do potravy pro zvířata. Alarmující je, že téměř polovina palmového oleje dováženého do EU se používá jako biopalivo. Najdeme ho tedy i v bionaftě,“ řekl pro Refresher slovenský vědec, ekolog a poslanec Evropského parlamentu Michal Wiezik.
Palma olejná přirozeně roste ve vlhkých tropických podmínkách. Najdeme ji v geografických šířkách do 10 stupňů a dnes se pěstuje ve všech tropických oblastech. Zejména v Asii, Africe, Latinské Americe, i když jejím původním regionem je západní Afrika. Právě na vlhké tropické podmínky jsou přitom vázány deštné pralesy, které na průmysl s palmovým olejem doplácejí nejvíce.
„Až 90 % produkce pochází z Malajsie a Indonésie, kde některé ostrovy přišly až o 40 % pralesů. Kolumbie a Ekvádor jsou hlavními producenty palmy olejné v Amazonii. Nigérie je hlavním producentem v oblasti deštných pralesů Afriky,“ řekl Michal Wiezik.
Zdroj: Instagram/redzuannaitin74
Palmový olej = ekologický problém
„Zejména v Indonésii se plantáže nacházejí na syrových rašelinových půdách, které jsou v rámci kultivování plošně odvodňované, tím dochází k degradaci hrubých vrstev rašeliny a uvolňování fosilního uhlíku v půdě – tento proces není z hlediska vlivu na klima nepodobný spalování uhlí,“ vysvětlil Refresher Michal Wiezik.
Průvodním jevem masového pěstování palmy olejné jsou rozsáhlé lesní požáry nebo masivní používání pesticidů. Vzhledem k rozsahu a velikosti tohoto byznysu dochází k častému porušování lidských práv tamních komunit, které se postaví na odpor této aktivitě. „Masovým pěstováním palmových plantáží dochází k vážnému poškození životního a přírodního prostředí, i když se objevují snahy na minimalizaci negativního dopadu, celosvětově znamená palmový olej zkázu pro přírodu,“ dodal Michal Wiezik.
Největším producentem palmového oleje je Indonésie, kde kvůli výrobě palmového oleje v minulosti masivně vypalovali lesy. V plamenech tehdy zahynuly tisíce vzácných druhů zvířat a přes půl milionu lidí mělo problémy s dýcháním. Odlesňování, které je spojeno se spalováním rašelinišť, zejména v Indonésii a Malajsii, přispívá ke klimatickým změnám, a do ovzduší se tak kvůli palmovému oleji dostává obrovská spousta kouře.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Příběh samice orangutana Pony, která sloužila lidem jako sexuální otrok
V důsledku produkce palmového oleje dochází i k ničení biotopů, ve kterých žijí i ohrožené druhy jako orangutani, nosorožci, tygři a sloni. Vypalováním pralesů přicházejí tyto vzácné druhy zvířat o své přirozené prostředí a ty, které nezahynou v plamenech, se v cizím prostředí stávají snadnou kořistí pro pytláky.
Právě orangutani nejčastěji hynou v plamenech a i ti jedinci, kteří se zachrání, nedokáží přežít. Na plantážích totiž nedokáží najít vhodnou potravu ani úkryt před farmáři, kteří je zabíjejí mačetami. „Věda zná tři druhy orangutanů, všechny jsou kriticky ohrožené vyhynutím, přičemž jejich situace se výrazně zhoršila právě v posledních dekádách nevídaného rozmachu pěstování palmových plantáží,“ smutně konstatoval Michal Wiezik.
Některá zvířata například končí v domácnostech pro potěšení, používají je pro léčebné účely nebo je zabíjejí pro kly nebo kůži.
Samice orangutana jako sexuální otrok
V roce 2018 světem otřásl příběh samice orangutana jménem Pony, kterou její majitelé používali jako sexuální otrokyni. Pony nabízeli v Indonéské vesnici Karenga Pang jako neobvyklý sexuální zážitek. Cena jedné návštěvy Pony stála v přepočtu přibližně 65 korun.
Zdroj: Instagram/theorangutanproject
Samici orangutana její majitelé holili na intimních partiích každé dva dny, malovali ji a musela mít na sobě parfém s náušnicemi. „Pony jsme zachránili, když měla přibližně 6 nebo 7 let. Je jasné, že byla v zajetí velmi dlouhou dobu. Já osobně ani nedokážu uvěřit, že toto dokázali lidé udělat zvířeti,“ řekla majitelka organizace Boren Orangutan Survival Foundation Michelle Desilets a dodala, že majitelé Pony se jí odmítali vzdát, protože byla obrovským zdrojem jejich příjmů.
Na osvobození Pony se v roce 2003 podílelo 35 ozbrojených policistů. Samice orangutana dnes žije v rehabilitačním centru s jinými ohroženými orangutany.
Náhrada palmového oleje
V posledních letech se téma palmového oleje, nekontrolovatelného ničení tropických deštných pralesů a devastace fauny i flóry dostala do popředí. Kvůli kontroverznosti pěstování palmy olejné se podle slov Michala Wiezika velcí výrobci snaží najít vhodnou náhradu. Smícháním exotických olejů, jako například kakaového másla, extra panenského kokosového oleje, bambuckého másla, jojobového oleje nebo mangových jader, lze vytvořit směs s podobnými vlastnostmi, jaké má palmový olej: „Žádná z těchto složek ale není tak levná nebo snadno dostupná jako palmový olej.“
Palmový olej má schopnost prodlužovat datum spotřeby balených potravin a vylepšuje strukturu těsta. Toto jsou například vlastnosti, které potravinářští výrobci oceňují.
Kosmetické firmy upřednostňují jeho schopnost odstraňovat mastnotu a zároveň hydratovat. Využívají jeho vázanost barev u dekorativní kosmetiky a také to, že se při pokojové teplotě nerozpouští. „Protože největší spotřeba palmového oleje je ve formě paliva, nejúčinnější by bylo hledat alternativu biopaliv. Jednou z možností jsou řasy,“ řekl Wiezik a dodal, že zatím jsou tyto výrobky ekonomicky nerentabilní a nemohou konkurovat palmovém oleji, což je velkou překážkou.
„Palmový olej je bohatý na esenciální mastné kyseliny a pomáhá vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Přesto obsahuje poměrně vysoký podíl saturovaných tuků, a proto nepatří mezi nejzdravější varianty olejů,“ dodal Michal Wiezik.
Pro lidské tělo může být vyšší příjem palmového oleje a nasycených mastných kyselin, které jsou jeho součástí, příčinou škodlivého účinku na organismus. Palmový olej vytváří riziko pro vznik aterosklerózy, srdečně-cévních onemocnění a dalších potíží. Svým podílem tuků se totiž blíží k živočišným tukům. Samozřejmě, tento fakt ho i přesto neřadí do skupiny zakázaných potravin. I u živočišných tuků totiž platí, že je důležitá vyvážená strava.
Zdroj: Instagram/nationalgeographic
Navzdory silným argumentům za omezení pěstování palmy olejné bychom z krátkodobého hlediska měli věnovat větší pozornost zvýšení udržitelnosti stávajících výrobních procesů. Palmový olej bychom neměli zcela zatracovat, protože je to mimořádně výnosná plodina – na jedné ploše můžeme vyprodukovat mnohem více palmového oleje v porovnání s jinými olejninami.
Fair trade palmový olej v Europě
Poslední zpráva s údaji zveřejněná organizacemi EPOA a IDH ukazuje, že v roce 2019 bylo zhruba 86 % evropského dovozu palmového oleje z udržitelných zdrojů. Roční sledování udržitelného dovozu palmového oleje jmenované organizace provádějí od roku 2016 pro země Evropské unie a Švýcarska. Skóre udržitelnosti nákupců palmového oleje můžeme vidět například na stránce WWF.
Nejvíce palmového oleje směřuje podle europoslance Michala Wiezika do zemí EU z Indonésie a Malajsie. V mnohem menší míře z Papuy-Nové Guiney, Kolumbie, Hondurasu a Guatemaly.
V reakci na mezinárodní kritiku postupů v průmyslu masivní výroby palmového oleje se v posledních letech zavedly různé systémy certifikace. Nejvíce rozšířený je mezinárodní Kulatý stůl pro udržitelnou výrobu palmového oleje (RSPO), další známé organizace jsou například Rainforest Alliance, International Sustainability & Carbon Certification (ISCC) a Kulatý stůl pro udržitelné biomateriály (RSB).
„Certifikace udržitelnosti otevírá přístup na mezinárodní trh, což opět zvyšuje zaměstnanost a příležitosti vydělávání ve venkovských regionech producentských zemí. Systémy certifikace, v případě, že jsou objektivní, jsou důležitým krokem ke zlepšeným a udržitelným postupům v sektoru palmového oleje,“ doplnil Wiezik.
Zdroj: palmoilscorecard
Postoj EU k palmovému oleji
Zjišťování původu palmového oleje za účelem jeho vyloučení z určitých podpůrných schémat nedávno schválila EU v podobě směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Podle ní by se na výrobu biopaliv do roku 2030 měly zcela vyloučit ty plodiny, kvůli kterým dochází k odlesňování. Tato kritéria potenciálně nejvíce postihnou palmový olej. Indonésie se proti tomuto rozhodnutí EU postavila a své výhrady zaslala Světové obchodní organizaci (WTO). Je možné, že pokud WTO neuzná důvody Evropské Unie jako legitimní, ohrozí to zavedení tohoto nařízení.
„Ve Francii přemýšleli o zavedení zvýšené daňové povinnosti na palmový olej v potravinářské výrobě, který by zatížil produkty obsahující palmový olej na úrovni 900 eur (přibližně 25 tisíc korun) na tunu. Po rázných protestech ze strany Malajsie se toto opatření stáhlo,“ prozradil Wiezik.
Proti používání palmového oleje jako takového se prý na evropské úrovni nebojuje, protože nejde o jediný olej, jehož nevhodný způsob pěstování může způsobit odlesňování. „Na půdě, kde se již olejová palma pěstuje, se může zlepšit metoda pěstování a výrazně snížit negativní environmentální dopady,“ řekl Wiezik.
Palmový olej, který neubližuje
Jak jsme již zmínili výše, v Evropě se vyskytuje palmový olej, který nemá negativní dopady na faunu, flóru a celý ekologický systém. Proto je třeba, abychom palmový olej, který se využívá v mnoha výrobcích, nezatracovali, ale dokázali si vybrat ten správný a konzumovali ho s mírou.
Existuje například palmový olej, který v Ghaně vyrábějí tamní obyvatelé a nemá nic společného s ničením deštných pralesů. Například v oblasti Bolgatanga je nezaměstnanost kritická a společně s vysokou mírou negramotnosti a špatným přístupem ke zdravotní péči jsou zde rozšířené choroby, jako je malárie. Zapojením se do programu, který zastřešuje výrobu palmového oleje a bambuckého másla, si mohou lidé vydělat peníze na lepší život.
