Palmový olej je celosvětově nejpoužívanějším olejem rostlinného původu. V tomto článku se dočteš to, proč je ekologickým problémem.
Většina z nás dennodenně přichází do kontaktu s palmovým olejem, který dělá vrásky na čele nejednomu environmentalistovi. Látka, která je často jediným zdrojem příjmů lidí v jihovýchodní Asii nebo západní Africe, se nachází v obrovském množství produktů, včetně potravin, kosmetiky či dokonce v čisticích prostředcích.
Najdeme ho v šamponu, zubní pastě, polotovarech, sušenkách, v make-upu i v tělovém mléce. Palmový olej je celosvětově nejpoužívanějším olejem rostlinného původu, protože jeho pěstování je levné a má širokou škálu využití.
- Proč je nadměrné používání palmového oleje zkázou přírody
- Příběh samice orangutana Pony, která sloužila lidem jako sexuální otrok
- Jaké jsou náhrady palmového oleje
- Co můžeš změnit ty
- Zda se v Evropě používá fair trade palmový olej
- Jak se k problému staví politici
Všestranné využití
Je nutno podotknout, že palmový olej je mimořádně všestranný olej. Při pokojové teplotě je polotuhý, takže jsou díky němu pomazánky snadno roztíratelné, je odolný vůči oxidaci, a tudíž zajistí delší trvanlivost. Je stabilní při vysokých teplotách, a tak pomůže smaženým produktům ke křupavé struktuře a nezmění vzhled a vůni potravin, protože je bezbarvý a bez zápachu.
„Najdeme ho proto v každém druhém baleném výrobku na polici supermarketů, od lentilek přes deodoranty až po svíčky a přidává se i do potravy pro zvířata. Alarmující je, že téměř polovina palmového oleje dováženého do EU se používá jako biopalivo. Najdeme ho tedy i v bionaftě,“ řekl pro Refresher slovenský vědec, ekolog a poslanec Evropského parlamentu Michal Wiezik.
Palma olejná přirozeně roste ve vlhkých tropických podmínkách. Najdeme ji v geografických šířkách do 10 stupňů a dnes se pěstuje ve všech tropických oblastech. Zejména v Asii, Africe, Latinské Americe, i když jejím původním regionem je západní Afrika. Právě na vlhké tropické podmínky jsou přitom vázány deštné pralesy, které na průmysl s palmovým olejem doplácejí nejvíce.
„Až 90 % produkce pochází z Malajsie a Indonésie, kde některé ostrovy přišly až o 40 % pralesů. Kolumbie a Ekvádor jsou hlavními producenty palmy olejné v Amazonii. Nigérie je hlavním producentem v oblasti deštných pralesů Afriky,“ řekl Michal Wiezik.
Palmový olej = ekologický problém
„Zejména v Indonésii se plantáže nacházejí na syrových rašelinových půdách, které jsou v rámci kultivování plošně odvodňované, tím dochází k degradaci hrubých vrstev rašeliny a uvolňování fosilního uhlíku v půdě – tento proces není z hlediska vlivu na klima nepodobný spalování uhlí,“ vysvětlil Refresher Michal Wiezik.
Průvodním jevem masového pěstování palmy olejné jsou rozsáhlé lesní požáry nebo masivní používání pesticidů. Vzhledem k rozsahu a velikosti tohoto byznysu dochází k častému porušování lidských práv tamních komunit, které se postaví na odpor této aktivitě. „Masovým pěstováním palmových plantáží dochází k vážnému poškození životního a přírodního prostředí, i když se objevují snahy na minimalizaci negativního dopadu, celosvětově znamená palmový olej zkázu pro přírodu,“ dodal Michal Wiezik.
Největším producentem palmového oleje je Indonésie, kde kvůli výrobě palmového oleje v minulosti masivně vypalovali lesy. V plamenech tehdy zahynuly tisíce vzácných druhů zvířat a přes půl milionu lidí mělo problémy s dýcháním. Odlesňování, které je spojeno se spalováním rašelinišť, zejména v Indonésii a Malajsii, přispívá ke klimatickým změnám, a do ovzduší se tak kvůli palmovému oleji dostává obrovská spousta kouře.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Příběh samice orangutana Pony, která sloužila lidem jako sexuální otrok
- Jaké jsou náhrady palmového oleje
- Co můžeš změnit ty
- Zda se v Evropě používá fair trade palmový olej
- Jak se k problému staví politici