Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Neděle 17. 1. 2021 svátek má Drahoslav

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Zdraví - Duševní zdraví
0
Tereza Šnajdrová
14. leden 2021, 14:17
Čas čtení: 9:47

Měla jsem pocit, že tu pro mě není žádná budoucnost, že je to konec, říká Tereza s bipolární poruchou (Rozhovor)

Své stavy Tereza připisovala depresi, následně ji však byla diagnostikována bipolární porucha a její život se otočil o 180 stupňů.

Tereza Šnajdrová
14. leden 2021, 14:17
Čas čtení: 9:47
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek

S Terezou, kterou můžeš znát z YouTube kanálu Teryll ART, jsme si povídali o životě s bipolární poruchou. Ta jí byla diagnostikována již v pokročilém stádiu, kdy přestávala zvládat výkyvy svého chování spojené s tímto onemocněním. V rozhovoru se můžeš dočíst, co vlastně bipolární porucha znamená, s jakými démony musí nemocní bojovat a jak je na její léčbu připravený český zdravotnický systém.

 

Kdy sis poprvé uvědomila, že jsi jiná?

To je těžká otázka, já jsem se už od malička od ostatních oddělovala svými koníčky, kdy jsem se hodně zaměřovala na malování. V mládí jsem také byla šikanována, ale ne proto, že bych byla jiná, spíše proto, že jsem se tím naopak nenechávala rozhodit. Věděla jsem, že vyrostu a život bude lepší.


Co se týče bipolární poruchy, tak jsem si nepřipouštěla, že bych byla jiná. Jediné, co mě vždy napadalo je, že za můj talent a vlohy pro kreativní věci, se mi rozhodně musí v životě stát něco nepěkného, že se to musí nějak vyrovnat. Přišlo mi zvláštní, že bych se našla v tak nízkém věku a nebylo to nijak komplikované.

 

Ta jistota stability, kterou jsem měla jako mladší, se naprosto vytratila, moje sebevědomí odešlo a začala jsem hodně přemýšlet nad smrtí. Měla jsem pocit, že tu pro mě není žádná budoucnost, že je to konec a na víc prostě nemám.

Co tě vedlo k vyhledání odborné pomoci?

Já jsem ji, stejně jako většina lidí, vyhledala velmi pozdě. Vážné problémy u mě začaly v 19 letech, kdy jsem se po střední škole odstěhovala do Prahy, do toho jsme měli nějakou nemoc v rodině a mně se začaly objevovat deprese. Přestala jsem dělat, co mě baví, měla jsem pocit, že nic z toho nemá smysl a že nemá smysl plánovat si nějaké vyšší cíle, neboť na ně stejně nemám. Ta jistota stability, kterou jsem měla jako mladší, se naprosto vytratila, moje sebevědomí odešlo a začala jsem hodně přemýšlet nad smrtí. Měla jsem pocit, že tu pro mě není žádná budoucnost, že je to konec a na víc prostě nemám. 


Tyto stavy se začaly zhoršovat, takže jsem se vrátila domů, šla jsem na vysokou školu, kde jsem začala více pít alkohol, poznávala jsem nové kamarády, začala jsem opět malovat a měla jsem světlé chvilky, které trvaly týdny až měsíce. Chodila jsem na Univerzitu Palackého v Olomouci, malovala jsem na veřejných akcích, dělala jsem komiksy, různé věci na zakázku a byla jsem velmi aktivní. Pak ale opět přišel propad, který člověku úplně vezme jeho temperament, šťávu a všechno dobré. V depresi člověk ztratí sám sebe, ale v té době mě vůbec nenapadlo, že by to mohla být nemoc. To jsem si uvědomila až po sebevražedných pokusech, osmiměsíční depresi a ukončení studia, kdy jsem byla zavřená v pokoji, nebyla jsem schopna vyjít ven, neboť jsem se bála lidí a slyšela jsem pouze to negativní, co mi kdo říkal. Nechtěla jsem žít už v nějakých 22 letech. 


O rok později jsem vyhledala lékařskou pomoc, takže dost pozdě.

Bipolární porucha (Rozhovor)
Zdroj: facebook.com/teryllweb
Následně ti byla diagnostikována bipolární porucha? 

Myslela jsem si, že mám pouze deprese, protože jsem měla pocit že to, jak jsem akční a extrovertní, je moje normální já. Sebevražedné nutkání a pocit, že nejsem součástí reality, to přišlo až později. Strašně jsem chtěla, aby na mě nikomu nezáleželo, abych měla ten odchod z tohoto světa jednodušší. Tyto depresivní psychózy, kdy mě pálila kůže už jenom z toho, že jsem dýchala vzduch, mě donutily navštívit psychiatra. 


Doktorce jsem zmínila také tu moji kreativní stránku, to že maluji a zajímám se o umění, čehož se chytila i moje psychiatrička ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Právě na základě těchto kreativních výkyvů ihned odhadla, že se pravděpodobně nejedná o deprese, nýbrž o bipolární poruchu. To pro mě byla strašná rána, nechtěla jsem být za tu psychicky nemocnou a když vám někdo řekne, že jste bipolární, tak vám vlastně říká, že máte genetickou poruchu, jež se nedá vyléčit a budete s ní muset žít až do konce života.


Takže bývalá paní primářka moji diagnozu tipla na první dobrou, ale i nadále jsem docházela na terapie, pomocí kterých se to akorát potvrdilo. Já jsem tomu nevěřila ještě další dva roky.

Z bipolární poruchy není možné se vyléčit?

Článek pro předplatitele REFRESHER+
PŘIDEJ SE K PŘEDPLATITELŮM
nebo Odemkni 1 článek přes SMS
Pošli SMS na 90211 s textem CLANEK 93409 a dočti tento článek.
Cena SMS za otevření článků je 89 Kč s DPH. Jak to funguje?
POSLAT SMS
Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Ohodnoť článek
1
Sdílet
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Dostávej upozornění na aktuální události, jako je tato. Zapnout upozornění
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.