Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Existuje vědecké vysvětlení tvrzení, že prvorozené děti mohou mít tendenci dosahovat vyššího IQ než později narození sourozenci.
I když je inteligence jedním z nejdiskutovanějších pojmů a předmětů psychologie, neexistuje standardní definice toho, co přesně představuje inteligenci.
Lidská inteligence spočívá ve schopnosti učit se ze zkušeností, přizpůsobit se novým situacím, porozumět abstraktním konceptům, umožňuje nám analyzovat, zdůvodňovat, plánovat. Není to tedy jedna jediná schopnost, ale efektivní spojení mnohých schopností, jako fyzická zručnost, plynulé vyjadřování se, smyslové rozlišování, emoční citlivost, matematická gramotnost a schopnost správně fungovat ve společnosti.
Hra o geny
Jakou roli ale hrají genetické a environmentální dopady při určování inteligence? A je vůbec možné určit, který z těchto dvou faktorů je v tomto případě důležitější? Odborníci dnes uznávají, že při určování inteligence hraje roli genetika i prostředí, bylo ale nutné přesně určit, jak velký vliv má každý faktor.
Když se zamýšlíme nad tím, do jaké míry má genetika a dědičnost vliv na inteligenci jako takovou, je třeba si uvědomit jednu skutečnost – rozvoj inteligence není řízen jediným „genem inteligence“. Namísto toho je výsledkem složitých interakcí mezi mnoha geny, přičemž genetika a prostředí vzájemně spolupracují s cílem přesně určit, jak se zděděné geny následně projeví.
Studie publikovaná v časopise Nature Genetics určila, že existuje nejméně 22 specifických genů souvisejících s inteligencí. Vědci analyzovali skóre testů inteligence a kompletní genomy více než 78 000 lidí. Byly to geny, o kterých se dříve prokázalo, že se podílejí například na regulaci růstu neuronů.
Za vše může rodina a přátelé
Pokud se narodíme s geny, které rozvoj naší inteligence a hodnotu IQ předurčují, jsou zde i jiné faktory, které přispějí k tomu, aby se tyto geny projevily. Jsou to například faktory související s domácím prostředím, socioekonomickým statusem, výchovou, životním stylem, dostupností vzdělání a technologií.
Například, pokud má člověk vysoké rodiče, je vysoce pravděpodobné, že z něj vyroste také vyšší člověk. Přesnou výšku, kterou ale člověk dosáhne, mohou do jisté míry ovlivňovat i faktory prostředí, jako jsou výživa a nemoci.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Existuje gen inteligence?
Jak nám intelekt formují přátelé
Jak by to vypadalo kdyby měl Einstein identické dvojče
Takže to, co nám genetika nadělila, musíme podpořit vhodným prostředím, ve kterém žijeme a vyrůstáme. V prvních letech života nám takové prostředí vytváří rodina. Právě interakce v rodinách a podněty, se kterými se setkáváme již od mala, jsou důležitým faktorem rozvoje našeho intelektu v raných stádiích života. Jak dospíváme, vstupují nám do života kamarádi, spolužáci a širší okolí, kteří mají také významný vliv na formování inteligence.
Dr. Shaw se zaměřil na výzkum šedé mozkové kůry, tedy šedé hmoty u dětí a dospělých. Tato struktura završuje svůj proces přibližně ve 20. roku života. Při pozorování šedé kůry dětí a dospělých přinesl podobné závěry, že na ní neexistuje jedno určité místo, které bychom mohli označit jako sídlo inteligence. Ačkoli zjistil, že pozorovaní lidé měli některé oblasti šedé kůry nadprůměrně větší, mohlo to způsobit prostředí, ve kterém člověk žil a vyrůstal.
A co kdyby měl Einstein dvojče
Zajímavé závěry ohledně vztahu dědičnost vs. prostředí přinesly mnohé studie identických jednovaječných dvojčat, dvojvaječných dvojčat, biologických a adoptovaných sourozenců (ve srovnání s adoptivními rodiči a sourozenci, resp. s biologickými rodiči a sourozenci). U identických jednovaječných dvojčat, která sdílejí stejné geny, bylo zajímavé sledovat vliv prostředí, ve kterém vyrůstala, a to, zda byly vychovávány spolu nebo v odlišných domácnostech.
Jedním z nejpozoruhodnějších zjištění studií dvojčat je, že dědičnost inteligence je velká, v rozmezí 50 % – 80% a pro verbální IQ dokonce dosahuje 86 %. Díky tomu je lidská inteligence jedním z nejvíce dědičných znaků chování. Závěrem je fakt, že 50% dědičnost inteligence je jen celoživotní průměr napříč všemi studiemi.
Dědičnost inteligence se mění v průběhu celého života. Studie dvojčat naznačují, že IQ identických dvojčat bylo více podobné než IQ dvojvaječných dvojčat. Identická dvojčata vychovávaná v odlišných prostředích měla méně shodné IQ než identická dvojčata vychovávaná ve stejném prostředí.
Nizozemská studie poukázala na vliv genů, společného prostředí a separátního prostředí na IQ v různých věkových kategoriích, přičemž podle závěrů věkem výrazně rostl vliv genů (ve věku 50 let dosáhl až 85 %) a vliv prostředí (zejména toho společného) se zmenšoval.
Můj bratr je génius a proč já ne?!
Sourozenci, kteří vyrůstali spolu v jedné domácnosti jsou si ohledně inteligence více podobní než adoptované děti vychovávané spolu ve stejném prostředí. Kromě zděděných vlastností mohou inteligenci ovlivňovat i další biologické faktory, jako jsou věk matky, prenatální vystavení škodlivým látkám a prenatální podvýživa. Geny tedy mohou významně přispět k výsledné inteligenci a osobnosti. Přesto se dědičnost může v různých případech lišit.
Jsou nejmladší děti nejméně inteligentní?
Dalším poznatkem výzkumu mezi sourozeneckou inteligencí bylo, že prvorozené děti mohou mít tendenci dosahovat vyšší IQ než později narození sourozenci.
Proč je to tak? Mnoho odborníků se domnívá, že je to proto, že prvorozeným dětem věnují rodiče větší pozornost. Výzkum také naznačil, že u prvorozených dětí mají jejich rodiče větší očekávání týkající se například jejich prospěchu a výkonu, zatímco u mladších sourozenců se tyto nároky snižují.