Podívali jsme se na situaci kolem nouzového stavu, který bude končit 14. února.
Čeští politici stojí před dalším rozhodnutím, zda prodlouží nouzový stav. Přestože se vláda v pondělí shodla na žádosti Sněmovně o prodloužení nouzového stavu o další měsíc, není jisté, zda k tomu nakonec dojde. I přes stále se nelepšící koronavirovou situaci se zdá, že podpora tohoto návrhu nemá mezi zbytkem Sněmovny velké zastání. Proč?
Vláda navrhla prodloužit nouzový stav, který nyní platí pouze do 14. února, až do půlky následujícího měsíce, tedy 16. března. Poslední nouzový stav se vládě podařilo, stejně, jako ty předchozí, vyhlásit s pomocí komunistů. Ti ale nyní nemají zájem vládu podpořit, jelikož slib, který dala vláda komunistům při vyhlášení posledního nouzového stavu, tedy, že se v únoru dostane více dětí do školy, nesplnila.
Co by znamenalo neprodloužení nouzového stavu? Jak píší Novinky.cz, skončila by některá opatření, která byla pro kabinet klíčová ke zvládnutí nynější epidemie, v níž hraje hlavní roli nakažlivější britská mutace viru. Skončilo by nejen omezení prodeje maloobchodů a služeb, ale také například omezení pohybu, který je omezen na dobu od 5. hodiny ranní do 21. hodiny večerní.
Splnila by se také vize komunistů v tom smyslu, že by přestalo platit omezení výuky ve školách, a školáci by se mohli vrátit do škol. Stejně tak by se začalo pracovat na úřadech a začaly by znovu fungovat návštěvy, a to jak ve věznicích, tak i v krizových sociálních či zdravotnických zařízeních. S koncem nouzového stavu by také přestalo platit nutné testování zaměstnanců léčeben dlouhodobě nemocných a zaměstnanců sociálních služeb.
Konec nouzového stavu přinese chaos a kolaps zdravotnictví, míní Hamáček
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), jak ses mohl dozvědět v našem článku, nabídl v rozhovoru pro deník Právo svůj vhled do situace. Podle něj by zrušení nouzového stavu znamenalo pro Českou republiku katastrofu.
„Pokud nebude nouzový stav, pak všechna opatření skončí. Takže v situaci, kdy jsme na tom nejhůř v Evropě, se všechna opatření rozvolní a následek je jasný: kolaps českého zdravotnictví, armáda bude muset skončit s pomocí v těchto zařízeních, skončí opatření podle krizového zákona a nastane chaos,“ uvedl.
Restrikce by pak kabinet musel údajně řešit přes ministerstvo zdravotnictví, což by mohlo být napadnutelné u soudu. Hamáček uvedl, že nechápe, proč ve Sněmovně neexistuje větší ochota spolupracovat, tuto situaci popsal jako šílenou. Před kolapsem varovali premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Vláda: Nebudeme moci nasadit vojáky do nemocnic
Vládní kabinet je také dále přesvědčen, že pokud se nouzový stav neodsouhlasí, nebude možné nasadit armádu do zdravotnických a sociálních zařízení. V červenci ale vláda rozhodla, i bez vyhlášení nouzového stavu, o nasazení armády „k záchranným pracím a prevenci šíření koronaviru“ mimo nouzový stav. Rozhodnutí umožňovalo nasazení až 68 vojáků do konce roku 2020 podle potřeby ministerstva zdravotnictví.
Na možnost pomoci armády i bez vyhlášení nouzového stavu upozornili i komunisté po posledním zasedání výkonného výboru, který jednal o podpoře či nepodpoře vládního záměru. Poslanec Jiří Dolejš (KSČM) podle ČT24 například uvedl, že nasazení armády v nemocnicích není tímto stavem podmíněno, stejně jako další opatření, která je možné ustanovit bez něj.
Jednotlivé strany by měly během úterka definovat podmínky pro návrh vlády prodloužit nouzový stav, o němž se má hlasovat ve čtvrtek. Ať už hlasování dopadne jakkoliv, co by zrušení nouzového stavu stejně neovlivnilo, by bylo nošení ochranných pomůcek úst a nosu a také například kontroly na hranicích.
