Recenze: WandaVision

WandaVision je ve svém jádru příběhem o Wandě a Visionovi. O tom, jak se Wanda (ne)vyrovnala s jeho ztrátou a jak zvládá žal. Tato dějová linie je dostatečně silná a zajímavá na to, aby se v seriálu tvůrci věnovali pouze jí. V rámci Marvel Cinematic Universe je to příjemná změna, když se postavám dostáváme hlouběji pod kůži. Méně akce, více charakterového vývinu a více prostoru pro herce ukázat své schopnosti.

Elizabeth Olsen (Wanda) a Paul Bettany (Vision) se té šance chopili a předvedli jedny z nejlepších hereckých výkonů v rámci marveláckých projektů. Obzvláště Elizabeth Olsen byla v celé minisérii úžasná. Jejich společných scén mohlo být určitě více, jelikož mezi herci fungovala skvělá chemie. Stejně tak mohlo být delší i finále, které se nám jevilo jako příliš uspěchané. Některé postavy doslova zmizí ze scény a ty hlavní by si zasloužily více dialogů.

Z herců musíme vyzdvihnout i Kathryn Hahn jako Agnes/Agathu. Na druhé straně, něteré scén ze základny SWORD se nám zdály opravdu slabé, a to kvůli nepřesvědčivým hereckým výkonům trojice Teyonah Parris (Monica), Randall Park (Jimmy) a Kat Dennings (Darcy).

Užili jsme si samotný formát minisérie, odkazy na legendární americké sitcomy i první, celkem humorně laděné části. Marvel zainvestoval, a tak skvěle působily i digitální triky či akční scény, přestože jsme se jich pořádně dočkali až ve finále. Rozhodně šlo o jeden z těch originálnějších projektů od Marvelu, který nás bavil sledovat od začátku do konce.

Na jedné straně chtěli tvůrci vyprávět osobní a emotivní příběh o ztrátě, žalu a o tom, jak tyto události změní Wandu. Příběh, který fungoval skvěle a v závěru dokázal být i překvapivě emotivní, se však rozhodli přerušovat. Neustále odkláněli divákovu pozornost směrem k jiným dějovým liniím, které se ve finále ukázaly jako absolutně nepodstatné.

Zklamaní jsme i z těch dějových linií, které tvůrci nedokončili, nebo se je ani nesnažili vysvětlit. Zamrzí celé rozuzlení kolem „Fietra“ i další falešné příběhové návnady, jako například Fantastic Four. Buď se jim v příběhu věnujte dostatečně, nebo jimi zbytečně diváka netahejte od skutečného děje.

Marvelácké filmy trpěly formátem, kdy jeden neustále odkazoval na další, otvíral nové příběhy a představoval postavy budoucích velkofilmů. Zdá se, že ani seriály nebudou jiné a nedokáží plnohodnotně uzavřít své příběhy ani za 5 hodin.

Rovněž se budeme muset smířit s tím, že spousta věcí v marveláckých projektech prostě nedává smysl. Kde byl například po celou dobu Doctor Strange? O něčem tak magicky silném a nebezpečném se měl dozvědět okamžitě. Těch nelogičností tam ale bylo bohužel mnohem více. Pokud se rozhodneš ignorovat logické trhliny, určitě si tedy nějaký ten bodík navíc příhod.

WandaVision má své mouchy. Umělé vytváření zbytečných dějových linií ve snaze zmást diváky se nám nelíbí a dost nám kazí výsledný dojem, který by byl jinak velmi dobrý. Vše ostatní totiž funguje. Skvělí herci a příběh, s jakým se v Marvelu často nesetkáváme.

Tvůrci a herci dokážou překvapivě vyvolat i emoce, a pokud to ještě dávalo smysl, potěšila i různá překvapení a komiksové narážky. Po finální epizodě udělujeme sedm a půl bodu z deseti.