Výslovný souhlas k sexu se během posledních měsíců stal velkým tématem. Některé ženy však mají problém i s vyřčením důrazného nesouhlasu.
Sex je nedílnou součástí života většiny dospělých a je důležité si uvědomit, že ne vždy se jedná o chtěnou aktivitu. Dnes nebudeme rozebírat, jak předejít znásilnění nebo jak se v jeho případě zachovat, ale podíváme se na to, proč je pro ženy někdy těžké říci „ne!“ Ač si to možná neuvědomuješ, existuje mnoho důvodů, kdy dívka zamrzne, cítí se pod tlakem nebo chce vyhovět potřebám svého přítele. Více se o tom dozvíš v tomto článku.
Sex je skvělý, pomáhá nám upustit páru, ulevuje od stresu, vyplavují se nám při něm endorfiny a pokud je úspěšně zakončen orgasmem, dost možná se budeš na všechny v okolí usmívat i den po něm. Občas se ale, především ženy, mohou dostat do situace, kdy s pohlavním stykem tak úplně nesouhlasí, a přesto k němu dojde. Proč se to děje?
Když jsem se zeptala svých kamarádek, zda někdy prožily sex, k němuž by neudělily výslovný souhlas a který vlastně tak trochu nechtěly, většina mi odpověděla, že ano. Důvodů může být hned několik, od přirozeného respektu k muži, který je většinou větší a silnější než žena, přes vliv alkoholu až po strach z odmítnutí.
Neboj se říct NE, pokud...
Některé ženy se mohou cítit zahnané do kouta partnerovým naléháním na sex a nedokáží říct ne, neboť se obávají, že pokud se budou zdráhat, protějšek o ně ztratí zájem. V takovém případě ti můžeme poradit jedno... Ztratí zájem, protože ty nemáš chuť na sex? Není to milující partner a vykašli se na něj! S tím souhlasí i sexuoložka Renáta Androvičová: „Je nepravděpodobné, že by zájem opadl na základě jednoho dílčího nezdaru. A pokud ano, stojí za to zvážit, zda vám takový protějšek stojí za to. Partnerství je o vzájemném respektu a přátelství, ne o vykořisťování druhého.“
Dalším důvodem, s nímž se můžeš setkat, je pocit, že mu něco dlužíš. Zachránil tě v baru před dotěrným loudilem? Udělal za tebe projekt do školy? Pomohl ti získat novou práci? Vzal tě na výlet s přespáním? Ne, opravdu mu nic nedlužíš, a pokud ten pocit máš, sama můžeš nabídnout nějakou maličkost, kterou se mu odvděčíš. Rozhodně však neměj sex s někým, s kým nechceš, jenom proto, abys mu něco vynahradila.
Randění je, také díky internetovým seznamkám, opravdový oříšek. Během pár kliků se můžeš seznámit s někým novým a už za hodinu se můžete potkat na tvém oblíbeném místě. Vliv internetových seznamek je veliký a nejen kvůli nim se zdá, že někteří lidé slovo vztah považují za red flag a při sebemenším náznaku vážnosti berou nohy na ramena.
„Hodně tinderuji, beru to nezávazně, ale neznamená to, že chci s každým hned spát. Když jsem byla se sexem zdrženlivá, jeden kluk mi řekl, že čekáním ho do vztahu nedostanu a že nic vážného nechce. Pak už jsem se bála říct ne, aby to nevypadalo, že na něj vyvíjím tlak,“ svěřila se mi jedna z kamarádek. I taková maličkost pak může způsobit, že žena přistoupí k pohlavnímu sexu, i když o něj doopravdy nestojí.
Posledním důvodem, s nímž jsem se setkala, je strach z toho, co si o tobě partner pomyslí, pokud odmítneš. Potkali jste se na party, kde jsi ho zaujala svojí spontánností, trhlostí a divokostí a teď máš strach, že pokud sex odmítneš, klesneš v jeho očích? Neboj se říci ne, každý normální člověk si o tobě hned nepomyslí, že jsi upjatá a nudná, když nechceš mít pohlavní styk. Je to normální a v první řadě musíš myslet na sebe a na to, co chceš ty. Ne na to, co si o tobě pomyslí někdo, koho už možná nikdy neuvidíš...
Ženy samozřejmě umí odmítnout sex, toto jsem jen situace, které mohou nastat, a ty se nemusíš stydět říci „ne!” Na to, proč to někdy ženy někdy nedokáží, jsme se zeptali sexuoložky Renáty Androvičové. „Ženy samozřejmě dokáží říct ‚ne‘, když se sexem nesouhlasí, případně dají nesouhlas najevo nonverbálně. V jednotkách procent sexuálních interakcí se stane, že jeden z páru (a může jít jak o ženu, tak i o muže), podlehne tlaku toho druhého, přestože po sexuálním sblížení nijak zvlášť v dané chvíli netouží.“
„Toto se může dít z nejrůznějších důvodů, a to i díky mýtům, které se šíří ve společnosti, např. že by muže nějak traumatizovalo, kdyby musel uprostřed sexuální situace přestat nebo že když už proběhl nějaký petting, je neslušné přestávat. To jsou samozřejmě nesmysly. Prožitek sexuální a partnerské intimity je možný díky emocionální synchronizaci partnerů, a pokud z nějakého důvodu v dané chvíli k emocionální synchronizaci partnerů nedochází, je lepší ze situace odstoupit.“
Jak se naučit říkat NE
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
125 Kč 25 Kč
Máš již předplatné?
Přihlásit se
Dočíst článek
Poslat sms
Pošli SMS na 90211 s textem CLANEK 96284 a dočti tento článek.
Cena SMS za otevření článků je 89 Kč s DPH.
Jak to funguje?Po odemčení získáš
Přístup k prémiovým článkům
Přístup k benefitům
Např.:
Celodenný Skipas v PARK SNOW Donovaly ZDARMA
, Poukázka v hodnotě 200 korun na nákup v Furiosa
nebo PPV kód na Oktagon 65
Zobrazit všechny (9)
S tím ti sexuoložka Renáta Androvičová může poradit . „Je možné udělat takové mentální cvičení – celou situaci otočte a představte si, jak vy byste reagovala, kdyby muž řekl ‚promiň, nechci teď pokračovat dál‘. Předpokládám, že by následovala úplně normální civilní reakce typu ‚rozumím, to je v pořádku, nic se nestalo‘. Pokud dokážete takto reagovat vy, není důvod, proč by tak nedokázala reagovat jiná dospělá osoba. Je dobré uvědomit si, že negativní reakce, kterou očekáváte, je také o stereotypech ve vaší hlavě a může pramálo souviset s tím, jak by dotyčný reálně reagoval.“
„Pokud je neschopnost ohradit se skutečně pervazivní a komplikuje dotyčné osobě život, stojí za to přihlásit se na kurz asertivity. Je mylnou představou, že lidé vás budou mít rádi jenom pokud jim vždy vyhovíte. Naopak, pošlapáváním vlastních pocitů ztrácíte u druhého respekt a respekt a láska jdou často ruka v ruce.“
A co když v takové situaci úplně zamrzneš? I s tím ti může pomoci sexuoložka: „Jde o prastarý instinktivní mechanismus, který má za cíl minimalizovat zejména fyzická zranění v dané situaci. Stačí, když osoba, od níž cítíte ohrožení, je větší a silnější. K stavu zamrznutí bohužel může dojít i v situaci, kdy by rázné vyjádření odporu ještě mohlo situaci zvrátit.
Pokud dojde k zamrznutí a vy cítíte, že je to předčasné a ještě by stálo za to zahájit obranu, je dobré zkusit pohnout nejdřív prstem, pak pootočit hlavou… jednoduše skrz kaskádu drobných pohybů tento stav rozhýbat. Je důležité mít na paměti, že u normálního muže taková situace povede k opadnutí vzrušení. Sexuální interakce je dyadická záležitost a pokud mozek nedostane od protějšku signály vzrušení a zájmu, u většiny lidí začne vzrušení opadávat.“
„U těch, u kterých neopadne, naopak se zvýší, lze uvažovat o přítomnosti patologického mechanismu (kdy člověka vzrušuje vidět protějšek v distresu a překonávat jeho odpor a nechuť). Citlivost vůči signálům může být narušena i alkoholem nebo drogami. V zásadě obě pohlaví dokáží velmi citlivě rozlišovat signály sexuálního zájmu a potřebují je k optimalizaci vlastního vzrušení (pokud nemají nějakou atypickou strukturu sexuálně motivačního systému).“
Lze v takovém případě mluvit o znásilnění?
Pokud jsi k sexu neudělil výslovný souhlas, avšak ani nesouhlas, může se jednat o znásilnění, ale také nemusí. „V první řadě si musíme uvědomit, že drtivá většina sexuální interakce neprobíhá za přítomnosti explicitně a verbálně vyjádřeného souhlasu. Souhlas je komunikován nonverbálně a je to tak v pořádku. Čili, je nutno rozlišovat případ od případu. Pokud narážíte na situace, kdy nedochází k aktivní sebeobraně znásilněné, je nutno si uvědomit, že toto může být součásti tzv. zamrznutí, co je častá a těžko ovladatelná instinktivní reakce na stav ohrožení,“ říká sexuoložka Renáta Androvičová.
Pokud usoudíš, že opravdu došlo k nechtěnému sexu, který chceš nahlásit, posuzování bude na soudních expertech. „V naprosté většině nahlašovaných případů znásilnění se skutečně nepohybujeme v oblasti ‚nedorozumění‘ nebo ‚špatného čtení signálů‘. Naopak, pohybujeme se v oblasti zcela úmyslného překračování hranic toho druhého, přestože agresor jasně odečítá, že si to protějšek nepřeje.
Jak už jsem zmiňovala, ‚nesouhlas‘ může být pro agresora dokonce eroticky vzrušujícím prvkem. Čili, podobně formulované otázky můžou být zajímavé z hlediska práva nebo novinařiny, ale v rámci sexuologie jsou poněkud sofistické. Takhle to reálně nefunguje. Pokud se vyskytne případ, kde je slovo proti slovu, lze se obrátit na soudní experty z oboru psychologie a sexuologie, kteří posoudí věrohodnost a také povahu sexuálních řídících mechanismů u obviněného,“ uvádí na pravou míru sexuoložka.
Ani s výslovným souhlasem to není tak růžové
Nejen spolek Amnesty International v posledních měsících usiluje o legislativní změnu, která by nově definovala pojem znásilnění. Za to by se pak mohl považovat každý pohlavní styk, který proběhl bez výslovného souhlasu. A co si o tom myslí sexuoložka Renáta Androvičová?
„Jak už jsem říkala, případů znásilnění, ke kterým došlo takříkajíc ‚omylem‘, kvůli nesprávnému čtení signálů, je minimum. Většinou agresor ví moc dobře, co dělá. Ví, že překračuje hranici a v naprosté většině případů to dělá vědomě a úmyslně. Argumentace ‚nedostatkem vyjádřeného nesouhlasu‘ je pouze právnická klička.
Na druhou stranu, je pravda, že způsob, jakým je v našem právu definováno znásilnění je nedostačující a zasluhuje revizi. Unikají teď případy, kdy někdo znásilní spící osobu či osobu se změněným stavem vědomí a můžou unikat i případy, kdy nedochází k aktivní sebeobraně, třeba i kvůli strachu z fyzické brutality.
Důležité je uvědomit si, že daný souhlas platí jenom v daný moment. Za pět minut může být všechno jinak. Nedokážu si představit, že by kus papíru poskytoval jakoukoli ochranu komukoli,“ doplnila pak.
