Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
S předsedkyní strany TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou jsme si povídali o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny, ruských zájmech Miloše Zemana nebo třeba o tom, proč v Česku stále vázne očkování proti koronaviru.
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) je v Česku jediná žena, která stojí v čele politické strany. Zjistili jsme pro tebe, proč je podle ní ve vyšší politice tak málo žen, z jakých důvodů prezident Miloš Zeman odmítá vyřadit Rusko z tendru na dostavbu Dukovan, jak se TOP 09 vypořádává s odchodem Miroslava Kalouska nebo i to, s kým by koalice SPOLU byla ochotna jít do vlády.
V současnosti jste v Česku jediná žena, která stojí v čele politické strany. Česká republika v současnosti zaujímá až 85. místo ve světovém žebříčku Women in national parliaments s 22,5% zastoupením političek v Poslanecké sněmovně a s 16% v Senátu. Proč je v české politice tak málo žen?
Nechci být mluvčí všech žen, těch důvodů je celá řada a mohu mluvit pouze sama za sebe a ze svých zkušeností. Ženy v České republice se angažují spíše na úrovni komunální a v zastoupení na obcích, v rolích starostek a místostarostek je žen celkem hodně. Čím vyšší je úroveň politiky, tím nižší je jejich zastoupení, a to z celé řady, i praktických, důvodů. Obecně mohu říci, že za posledních 30 let, resp. od revoluce, máme velmi málo ženských vzorů. Nikdy jsme neměli žádnou premiérku či prezidentku a v posledních prezidentských volbách dokonce nekandidovala ani jedna žena, ke kterém by ostatní mohly vzhlížet a následovat ji.
Dalším důvodem může být časová náročnost práce ve vyšší politice. Skloubit s ní ostatní role, které ženy zastávají, je velmi obtížné. U nás stále platí, že o rodinu se stará zejména žena a rozdělení úloh v domácnosti je většinou v náš „neprospěch“. Když vezmu Poslaneckou sněmovnu a naše poslankyně, tak mám obrovskou výhodu, že jsem z Prahy, neboť sněmovní politika znamená, že musíte být minimálně od úterý do pátku mimo domov. Pokud tedy ženy mají menší děti či děti ve školním věku, tak určitě nepřestěhují celou rodinu do Prahy, jako je tomu například v některých severských zemích. Kolegyně ze Švédska mi říkaly, že u nich je naprosto běžné, že rodina následuje politika, ale to je pravděpodobně dané i velikostí Švédska. U nás to takhle nefunguje, děti jsou vázané školní docházkou a ženám se proto hůř rozhoduje, zda takovou oběť chtějí přinášet a zda chtějí být víkendovými mámami.
Zdroj: se souhlasem Markéty Pekarové Adamové
Byla byste pro zavedení třeba jen dočasných kvót, které by poměr žen a mužů ve vrcholné politice srovnal?
Ne, jsem proti kvótám, důležitější je vytvářet podmínky pro skloubení rodinného a profesního života. Péče o malé děti, včetně jeslí a dětských skupin, by měla být dostupnější a měla by mít vyšší úroveň nejen v Praze, ale i v jiných městech. Musíme více podporovat částečné úvazky, které ženám umožní plnit obě role, jak tu v rodině, tak tu v profesním životě. Dlouhodobě razím heslo, že žena má právo na rodinu i kariéru a k tomu musí mít vytvořené podmínky, musí mít možnost volby a stát i firmy si musí uvědomit, že pracovat na částečný úvazek neznamená pracovat málo.
U nás je zhruba pouze 6 % lidí zaměstnaných na částečný úvazek, přitom zájem je mnohem vyšší, ale firmy to nepodporují, neboť se jim to nevyplatí. Proto je nutné snížit odvody u zkrácených úvazků, což je jeden z námětů, který prosazuji.
Jaké konkrétní kroky jste podnikla pro to, aby se zlepšilo postavení žen v politice?
V oblasti skloubení rodinného a pracovního života, což je taková moje dlouholetá agenda i ve Sněmovně, jsem předkládala, a v každém volebním období předkládám, několik návrhů, které se týkají například zvýhodnění odvodů u částečných úvazků, aby u nás v porovnání s ostatními zeměmi nebyly tak nedostatkovou formou zaměstnání. U nás je zhruba pouze 6 % lidí zaměstnaných na částečný úvazek, přitom zájem je mnohem vyšší, ale firmy to nepodporují, neboť se jim to nevyplatí. Proto je nutné snížit odvody u zkrácených úvazků, což je jeden z námětů, který prosazuji.
Další je prarodičovská, což je taková moje oblíbená věc, kdy se snažím prosadit, aby rodičovský příspěvek mohli pobírat i prarodiče dítěte. Celá rodina by tak měla větší možnost se rozhodnout, kdo s dítětem bude v domácí péči. Maminka by mohla chodit do práce na částečný úvazek, babička by s ním mohla být doma a řešilo by to takové dva hlavní problémy ve společnosti, kterými je zaměstnávání matek a horší dostupnost pracovních míst pro osoby starší 55 let. To bohužel Sněmovnou neprošlo, ale ráda bych vypíchla, že jako TOP 09 jsme dlouhodobě podporovali a byli u vzniku dětských skupin, což je služba, která nahradila chybějící článek v systému péče o děti, jakým byly jesle. Nyní vedeme i hodně debat o tom, jak tyto služby financovat do budoucna, aby se rozvíjely a nezanikaly.
Před pár dny jste na Twitteru zveřejnila jednu z vulgárních zpráv, které vám píší občané. Myslíte, že byste takovým útokům musela čelit, pokud byste nebyla žena?
Ano, ale méně. Muži jim určitě čelí také, nejedná se pouze o „výsadu žen,“ ale na druhou stranu si myslím, a je to i prokázáno odborníky v sociálních vědách, kteří se touto problematikou zabývají, že my ženy sexuálně motivovaným útokům bohužel čelíme mnohem častěji.
Část společnosti stále zastává názor, že ženy by se měly jen starat o děti, vařit a politiku nechat mužům. Setkáváte se s tímto pohledem i v Poslanecké sněmovně? Máte kolegy, kteří na vaši práci nahlíží z vrchu jen proto, že jste žena?
Nesetkávám, za osm let ve Sněmovně se mi to ještě nikdy nestalo. Takové útoky opravdu dostávám většinou do zpráv na sociálních sítích či e-mailem, kde se čas od času objeví i takové to klišé, že „žena patří k plotně, nemá se cpát do politiky, kdyby radši rodila děti, tak by udělala lépe“ a další. To se děje často, ale zasměju se tomu a považuji to za věc, kterou v 21. století snad ani nemá smysl komentovat.
A když je něco dané zákonem, tak se to snáze vymáhá a je to mnohem jistější, než když může sám ministr, bez Parlamentu, vypsat nějaký program, jehož parametry může postupně měnit či rušit.
V současné době se ve Sněmovně snažíte prosadit odškodňovací zákon, který by mohl pomoci podnikatelům v této nelehké době. Proč se tak ještě nestalo? Co přijetí zákona brání?
Brání mu vládní koalice, což je jasně vidět na jejím vystupování k tomuto zákonu. Už minulý rok v červnu jsme po vládě chtěli, aby připravila zákon, který bude podnikatelům a živnostníkům zasaženým krizí dávat jistotu, že jim stát pomůže, a to nejen vypisováním různých programů na ministerstvech, kterých jsou nakonec až desítky, ale jednoznačným mechanismem, který bude daný zákonem. A když je něco dané zákonem, tak se to snáze vymáhá a je to mnohem jistější, než když může sám ministr, bez Parlamentu, vypsat nějaký program, jehož parametry může postupně měnit či rušit.
Vláda tak neučinila, tak jsme to za ni udělali my. Přes léto jsme napsali odškodňovací zákon, podali jsme jej vládě, následně do Sněmovny a teď se sice dostal do druhého čtení, ale vládní strany hnutí ANO, ČSSD a částečně i KSČM, nechtějí, aby byl přijat. Tvrdí, že si nemůžeme dovolit takovou míru odškodnění živnostníkům, ale já razím názor, že si nemůžeme dovolit, aby živnostníci a podnikatelé zkrachovali, protože ekonomika na nich zkrátka stojí. Jedná se zejména o odvětví, která nemohou podnikat již několik měsíců, jako je třeba cestovní ruch, gastro, ubytovací služby a další, která dohromady dělají 60 % českého HDP a byť je jim poskytována různá pomoc prostřednictvím programů, tak celá řada odvětví na ně nedosáhne. Příkladem jsou prádelny. Když nejede hotel, tak nejedou ani prádelny, které pro něj perou a na celou řadu programů přitom nedosáhnou.
V případě odškodňovacího zákona by bylo vše jasně dané a pokud by došlo k omezení či zastavení podnikání, tak by stát musel uhradit fixní náklady plus náklady na lidi, což je v podstatě kurzarbeit, u nás tedy program Antivirus. Naše snaha je vytrvat, aby odškodnění bylo jednoznačné, transparentní, přehledné a zároveň spravedlivé.
Zdroj: se souhlasem Markéty Pekarové Adamové
Před pár týdny se vám podařilo prosadit zvýšení nemocenské o 370 korun denně. Proč to podle vás bylo nutné, neměli bychom momentálně spíše šetřit?
Lidé, kteří jsou již delší dobu doma s dětmi na ošetřovném, protože naše školy jsou ze všech zemí Evropské unie zavřeny nejdéle, nemohou žít pouze ze 70 %. Proto ošetřovné navrhujeme zvýšit alespoň na 80 %, což je pořád méně, než co by lidé vydělali, ale výrazně by jim to pomohlo. Musíme předejít druhé epidemii, která by mohla přijít po té koronavirové, a to epidemii chudoby. Musíme citlivě, s ohledem na udržitelnost rozpočtu, pomáhat těm, kteří jsou postiženi, protože když se lidé dostanou na úplné dno, tak se z něho budou strašně těžko dostávat zpátky nahoru.
Co se příspěvku 370 korun denně týče, tak ten jsme prosazovali na základě identifikovaného problému, kdy lidé nenahlašovali osoby, s nimiž se nakažení setkali, neboť je nechtěli ohrozit existenčními problémy. Pro spoustu lidí je přednější finanční motivace a museli jsme tedy docílit toho, aby se nemuseli bát, že nástupem do karantény nebudou schopni hradit své složenky, závazky a živit děti. Po ministerstvu zdravotnictví požadujeme data, zda karanténní příspěvek zabral, zda se zvýšila ochota hlásit kontakty a zatím jsme je teda nedostali. Musíme najít kompromis mezi tím, jak přehnaně nezatížit státní rozpočet, ale zároveň pomoci lidem, kteří si nevybrali, že jejich dítě musí být doma, že jejich byznys stojí, že nemohou vydělávat. To zavinila vláda, která nezvládá koronavirus.
Podporujete dostavbu Dukovan, ale zároveň požadujete, aby vláda z tendru vyřadila Rusko a Čínu. Proč by podle vás tyto země neměly dostat šanci se zapojit a co by hrozilo, pokud by jim zakázka byla přidělena?
Všechny naše bezpečnostní složky a tajné služby jasně říkají, že tyto dvě země jsou velmi rizikové. Těch důvodů je hned několik, ale zmíním například ten, že Rusko, které má k tendru nejblíž, neboť je prosazované Hradem a jeho okolím, považuje všechny země NATO, což je i Česká republika, za své nepřátele. A když je někdo váš nepřítel a máte příležitost pustit ho do zakázky, která je klíčová pro vaši energetickou soběstačnost a celkovou energetiku vaší země, tak se vystavujete riziku, že vás skrze takovou zakázku, která vůbec není levná, naopak je velmi drahá, není snadno proveditelná a trvá mnoho let, bude vydírat. Vůči Rusku uplatňujeme sankce, stejně jako ostatní země Evropské unie a NATO, neboť nezákonně anektovalo Krym na Ukrajině a jednoduchá matematika jasně říká, že pokud bude Rusko zvoleno dodavatelem takové zakázky, tak to použije k vydírání. Stačí pozdržet stavbu, to povede k jejímu prodražení a případné znovuotevření zakázky vás bude akorát stát další čas, peníze a arbitráž se strany Ruska, které jste vybrali.
I pro samotné Rusko a Čínu je férové, aby se jim dopředu řeklo, že od nich zakázku nechceme, protože musíme předejít situacím, do kterých bychom se mohli dostat. Musíme se řídit doporučením bezpečnostní komunity a v případě Číny vláda už dokonce naznačila, že na její doporučení dá a Čínu neosloví, ale Rusko, byť je stejnou či dokonce větší hrozbou, vláda nevyřadila a my se ji snažíme dotlačit k tomu, aby tak učinila, protože se nám to může nesmírně vymstít.
Okolí pana prezidenta, včetně pana Mynáře, se zkrátka snaží vyhovět zájmům Kremlu, místo toho, aby hledělo na zájmy České republiky.
Proč podle vás prezident Zeman chce, aby se Rusko a Čína mohly zapojit navzdory argumentům, které jste mi teď předložila?
Protože mu Rusáci platí. Pan Nejedlý, který nemá prověrku našich bezpečnostních složek a je hlavním poradcem pana prezidenta, u něj má kancelář, pyšní se diplomatickým pasem vydaným Českou republikou a je jednoznačně napojený na Rusko, k tomu existuje mnoho nezpochybnitelných důkazů. Okolí pana prezidenta, včetně pana Mynáře, se zkrátka snaží vyhovět zájmům Kremlu, místo toho, aby hledělo na zájmy České republiky. Rusko není demokratickou zemí, je velmi autokratické a další problém, který s ním je, je nižší vymahatelnost práva, neboť není právním státem, jako jsme u nás či u dalších zemí Evropské unie zvyklí. Takže když chce Rusko uplatňovat svoje zájmy v jiných zemích, tak v nich musí mít své ambasadory a politiky, a to se mu v Česku, bohužel, podařilo u hlavy státu a ta mu již mnoho let věrně slouží.
Dlouholetý člen a výrazná tvář strany Miroslav Kalousek před nedávnem složil svůj poslanecký mandát. Váš bývalý kolega ze Sněmovny byl často terčem útoků premiéra Babiše. Myslíte si, že odchod pana Kalouska mu v tomto směru mohl vzít vítr plachet, nebo si podle vás najde nového obětního beránka?
Andrej Babiš rád využíval Miroslava Kalouska jako hromosvod a jeho PR hodně nainvestovalo do toho, aby z Mirka Kalouska udělalo takového obecného strašáka. Na druhou stranu Andrej Babiš moc dobře věděl, že Miroslav Kalousek je zkušený politik a schopný rétor, který umí velmi dobře vystihnout podstatu věci a problémů, které Andrej Babiš do české politiky přinesl. Ať už to je jeho ohromný střet zájmů, schopnost lhát kudy chodí, protiřečení si a mnoho dalších. V tomto Miroslav Kalousek, vedle jeho mnoha dalších kvalit, v opozici odváděl velmi dobrou práci a musím říct, že i dnes v Parlamentu postrádám jeho hlas.
Jaké téma podle vás bude klíčové před letošními volbami do Poslanecké sněmovny?
Hlavním tématem bude, jak Českou republiku postavit na nohy, a to sice ve všech směrech, ale především ekonomicky. Mnoho lidí kvůli vládnímu přístupu ke koronaviru krachuje, přichází o práci, o firmy, které mnoho let budovali a je nutné těmto lidem pomoct a zároveň udržet veřejné finance na uzdě, abychom nezkrachovali a nemuseli jít řeckou cestou. Ne všechna odvětví ekonomiky byla zasažena stejně, některá na tom naopak velmi vydělávají, jako například e-commerce a je potřeba zaměřit se na to, abychom si nenechali ujet vlak. Potřebujeme investovat do digitalizace, infrastruktury a školství, což jsou klíčové oblasti, abychom neztratili krok s ostatními zeměmi a abychom vhodně využili peníze z fondu obnovy Evropské unie.
Každá krize je zároveň velkou příležitostí, a i tato krize má své vítěze, ne jenom poražené. Nyní je tedy před námi celá řada výzev, které se dají shrnout slovy „postavit Českou republiku na nohy.“
Do voleb jdete v rámci trojkoalice SPOLU. Podle průzkumů se zatím pohybujete na třetím místě za hnutím ANO a Piráty a Starosty. Jste s tímto průběžným výsledkem spokojená?
Zatím spokojená nejsem, ale jsme v mezičase. Jakožto sportovec na dlouhé tratě vím, že v půlce závodu vůbec nemůžeme vědět, kdo ho nakonec opravdu vyhraje a jako každá strana či koalice, i my jdeme do voleb s tím, že je chceme vyhrát, chceme uspět, chceme realizovat potřebné věci a postavit zemi na nohy. Věřím, že voliči ocení náš zkušený a kompetentní tým, protože žádný další amatérismus a chaos si už nemůžeme dovolit. Všem musí být jasné, že ten, kdo nás svojí neschopností uvrhl do této hluboké krize, nemůže být ten samý, kdo nás z ní vyvede ven, neboť na to evidentně nemá schopnosti. My jsme sestavili koalici, která vydrží delší volební období, a to i přes to, že to bude velmi těžké, protože další vláda přijde ke snědenému krámu a bude muset napravit celou řadu věcí. Stát nyní selhává na plné čáře a my musíme obnovit důvěru lidí v to, že je možné, aby fungoval dobře.
Druhá koalice Pirátů se STAN by pro nás byla tím nejbližším přirozeným koaličním partnerem
S jakou politickou stranou či s jakým politickým uskupením byste po volbách byli ochotni jít do vlády?
Do vlády nikdy nepůjdeme s extremistickými stranami či s hnutím ANO, které je pro nás také nepřijatelné. Dalších možností už tedy moc nezbývá a je zřejmé, že druhá koalice Pirátů se STAN by pro nás byla tím nejbližším přirozeným koaličním partnerem.
Zdroj: se souhlasem Markéty Pekarové Adamové
Po současné vládě Andreje Babiše tu příští čeká nelehké období. Společnost je velmi rozpolcená, státní schodek nebude pod 300 miliard korun, připravujete se už nyní, jak se s těmito problémy poprat?
Ano, máme opravdu kvalitní týmy, které se zabývají jednotlivými oblastmi od životního prostředí, školství, zdravotnictví, až po sociální věci. Každé ministerstvo bychom byli schopni obsadit hned několika kompetentními ministry a dobrá ukázka toho, jak fungujeme, je náš AntiCovid tým. Hlavním tématem za poslední rok je koronavirus a vše kolem něj, takže jsme dali dohromady tým lidí, který se zabývá řešením krize a na něm ukazujeme, jak systematicky a kompetentně se umíme postavit k věcem a problémům. A takovým stylem bychom fungovali na všech svěřených resortech. Umíme spolupracovat, jsme kooperativní, a to je klíčové pro úspěšné zvládnutí výzvy, která je před námi. Samozřejmě bude nutné dělat i nepopulární rozhodnutí, peníze nerostou na stromech, nemůžeme si dovolit je i nadále neúčelně rozhazovat, musíme je investovat do prospěšných věcí a zároveň je potřeba, aby stát začal šetřit i sám na sobě.
Váš kolega z koalice SPOLU Jan Zahradil (ODS) deníku Právo v únoru řekl: „Házíme záchranné lano TOP 09, která je vyřízená a vždy nám škodila. Já do toho házet vidle nebudu, ale poprvé v životě si na podzim vyřídím voličský průkaz a pojedu do Liberce volit kandidátku vedenou poslancem Petrem Beitlem. Paní Pekarovou volit nemůžu.“ Jak se k takovým vyjádřením stavíte?
Já panu Zahradilovi přeji dobrou volbu, jsem ráda, že půjde volit naši koalici a myslím si, že nyní je klíčové, abychom si takovéto výtky či výhrady říkali za zavřenými dveřmi. Pan Zahradil je jediný, kdo s tím má nějaký větší problém a vlastně by bylo i zvláštní, kdyby všichni z těch několika desítek tisíc členů, které dohromady naše koalice má, byli pouze nadšení. Jedná se tedy o ojedinělý hlas a uzavřená spolupráce je úspěšná.
Budete i po volbách postupovat v rámci Poslanecké sněmovny jednotně jako koalice SPOLU?
Ano, naše koaliční smlouva jasně říká, že společně jdeme jak do voleb, tak společně budeme pracovat i po volbách, a to buď ve vládě nebo v opozici a jednotlivé kroky budeme samozřejmě společně koordinovat.
Jak jste se v rámci koalice poprali s rozdílnými názory například na manželství pro všechny nebo přijetí eura?
S politickými otázkami, jako je přijetí eura, jsme se poprali celkem jednoduše, došli jsme ke shodě a přišli jsme s kompromisy a řešením. Co se týče eura, tak v příštím volebním období bude v první řadě nutné dát opět do pořádku české veřejné finance, abychom vůbec splňovali všechna kritéria k přijetí eura, což se zatím neděje. Teprve potom se můžeme posunout k jeho přijetí. V příštím volebním období to tedy pravděpodobně nebude možné, i kdybychom si to sebevíc přáli, ale opravdu je nejprve nutné fokusovat se na kroky, které tomu předcházejí. Zároveň je našim cílem umožnit firmám vést účetnictví plně v eurech, i když u mnoha velkých firem se tak již děje, ale tento proces stále vyžaduje určité změny, aby byl schůdnější pro všechny. To je náš plán a naše stanovisko, které máme jednoznačně společné.
Co se týče manželství pro všechny, tak to je spíše etická věc, u níž záleží na jednotlivých názorech všech poslanců, nikoli politická, takže v tomto máme názorovou volnost. Nemá smysl se vzájemně přesvědčovat k jednotě stanoviska, a i v TOP 09 jsou na to oba dva názory. Je to věcí každého poslance, je to jeho rozhodnutí a bude to tak i v příštím volebním období a je férové to dopředu říci i voličům, ať mohou počítat s tím, že někteří naši poslanci budou pro a někteří budou proti. Ale myslím, že to není to nejstěžejnější téma v této době, které by mělo rozhodovat volby.
Jaký máte názor na očkování u nás? Proč nepostupuje tak rychle, jako je tomu v ostatních státech?
Jednoznačně se jedná o zanedbání celkové přípravy strategie očkování ze strany vlády. Když uvedu dva důležité příklady, tak zaprvé vláda objednala pouze 81 % vakcín, které měla možnost objednat a statisíce dávek, které neobjednala, nám budou velmi chybět. Vláda nám odmítá odpovědět, kdo o objednávkách rozhodoval, čí je to chyba, čí je to odpovědnost a je to trestuhodné, protože pokud bychom měli větší množství vakcín, a tím pádem i dříve, tak jsme na tom mohli být mnohem lépe a nemuselo být tolik zbytečných obětí.
Druhý problém je, že tato vláda skutečně na co sáhne, to kazí a všechno dělá až příliš za pochodu. To, že vakcíny jsou jedinou cestou z celé této šlamastiky, bylo zřejmé a jasné již v průběhu léta minulého roku. Už v červenci 2020 jsme po vládě chtěli, ať představí strategii, ať řekne, jak očkování bude probíhat, a zatímco si Němci stavěli očkovací centra, tak v České republice se na očkovacím plánu nehnulo ani prstem. Všechno se začalo řešit až někdy v prosinci 2020, kdy k nám přišly první dodávky vakcín. Registrační systém ministerstvo zdravotnictví začalo programovat čtyři dny před Vánocemi, což znamená, že to nechali na to „nejhorší“ období svátků. Tím pádem na to bylo velmi málo času, a proto má systém tolik chyb a problémů. Distribuce vázla, místo toho, aby vakcíny byly aplikované, tak ležely někde na skladě, a to je jeden střípek ke druhému. Vláda vždy dělá vše až pět minut po dvanácté, za pochodu, pozdě a nedostatečně kvalitně.
Zdroj: se souhlasem Markéty Pekarové Adamové
Ministerstvo zdravotnictví nefunguje dobře, lidé odcházejí, schopní zaměstnanci s ním už nechtějí mít nic společného… Připomeňme si, jak od vlády postupně dávali ruce pryč i různí odborníci, protože jedná chaoticky,
Může být příčinou i nestálá situace na ministerstvu zdravotnictví?
Ministerstvo zdravotnictví je v rozkladu, a to samé naše hygieny, které jsou na epidemii totálně nepřipravené a neschopné ji zvládat. Během osmi let vlády ANO a ČSSD se neaktualizoval pandemický plán, což nyní odhalila a pojmenovala i kontrola NKÚ, podle které ministerstvo nezareagovalo včas. Přitom globální pandemie je jedním z klíčových rizik, před kterými je nutné se mít na pozoru a je potřeba mít připravené strategie, jak je řešit. Tím to tedy začalo a pak už se to celé jen vezlo.
Ministerstvo zdravotnictví nefunguje dobře, lidé odcházejí, schopní zaměstnanci s ním už nechtějí mít nic společného… Připomeňme si, jak od vlády postupně dávali ruce pryč i různí odborníci, protože jedná chaoticky, pan ministr nemá příliš velké slovo, byť by mu měl v této věci premiér Andrej Babiš (ANO) naslouchat, stejně tak jako odborníkům a jejich radám. Ten však místo toho do pandemie vstupuje sám na základě marketingových strategií, neřídí se krizovým managementem, nýbrž chaos managementem, a to je to, co krizi prohlubuje. Proto máme taková špatná čísla a nejvíc úmrtí v přepočtu na obyvatele v Evropě. Za prvních šest týdnů tohoto roku jsou počty mrtvých o 46 % vyšší, než je historický normál, což je jednoznačně na vrub neschopnosti naší vlády. Jasně, i v jiných zemích mají koronavirus, naše vláda v tom není sama, ale vedení v jiných zemích není tak špatné, chaotické a tuto situaci zvládá mnohem lépe.
Před několika dny se Václav Klaus ml. nechal slyšet, že končí v politice z důvodu nedostatku energie a motivace. Necítíte vyčerpání z politiky i vy, nebo váš drive za roky ve Sněmovně nevyprchává?
Jasně že cítím, je potřeba dobíjet baterky, je to přirozené a myslím, že to občas pocítí každý, ať už dělá cokoliv. Jsem zastánce jednoduchého příměru, že chcete-li porazit strom, musíte sekeru, jíž sekáte, brousit. Tupou sekerou to sice také uděláte, ale trvá to déle a více se u toho nadřete. Je potřeba umět vypínat, dobíjet baterky a čerpat inspiraci.
Jedna z mála věcí, kterou máme s panem Václavem Klausem ml. společnou, je láska k silniční cyklistice, což je jeden ze způsobů, jak dobíjím baterky a jak relaxuji. Sport mě dlouhodobě drží v kondici, pomáhá mi vyčistit si hlavu a motivuje mě. Ačkoliv mojí hlavní motivací je, a vždy bylo, aby se nám v této zemi dobře žilo, abychom tu byli šťastní, abychom se odsud nechtěli stěhovat, abychom tu chtěli vychovávat děti, chtěli tu pracovat a abychom si s nějakou pokorou vážili toho, čeho se zde dá dosáhnout. Mám něco málo nacestováno a Česká republika je opravdu skvělá země, vždy se sem strašně ráda vracím, protože si uvědomuji, i díky odstupu a nadhledu, že byť máme často tendence sýčkovat, tak máme být na co hrdí. Zároveň se tím ale nesmíme nechat ukolébat, a naopak se musíme snažit, aby byl život u nás lepší a lepší.
Těch 8 let chaosu, neschopnosti, sobeckosti a nekompetence stačilo. Potřebujeme do politiky vrátit morálku, slušnost, základní politickou kulturu, která se za poslední roky bohužel úplně vytrácí
Kam byste se chtěla s TOP 09 dostat?
Můj cíl pro TOP 09 je, abychom měli znovu příležitost zasednout ve vládě. Těch 8 let chaosu, neschopnosti, sobeckosti a nekompetence stačilo. Potřebujeme do politiky vrátit morálku, slušnost, základní politickou kulturu, která se za poslední roky bohužel úplně vytrácí, a zároveň velkou kompetenci. Vláda má fungovat jako tým, má mít jednoznačnou vizi a cíle, kterých chce dosáhnout a má pracovat na tom, aby se jí to podařilo ve spolupráci se všemi občany této země, protože pro ně to dělá. Cílem vlády by mělo být, aby Česko bylo ekonomicky úspěšné, aby v něm lidé chtěli žít a aby z něho bylo příjemné místo k životu pro všechny.
