Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Válka na hranicích Ukrajiny s Ruskem si od roku 2014 vyžádala už přes 13 000 obětí. Křehký mír může snadno skončit.
K ukrajinské hranici směřují ruské tanky. Podle zahraničních médií se tam pohybuje přibližně 25 000 ruských vojáků. K těm se připojily už i běloruské jednotky.
Na poloostrově Krym a v oblasti východní Ukrajiny to rozhodně nevypadá na příměří, spíše jako příprava na vojenský konflikt. Podle oficiálního stanoviska Ruské federace jde ale o vojenské cvičení.
To se uskutečňuje od anexe Krymu každý rok. Tentokrát se ovšem liší množstvím armádní techniky i počtem vojáků. Ukrajina i zbytek Evropy jsou proto ve střehu.
V tomto článku si přečteš:
Proč jsou na hranicích s Ukrajinou ruské tanky
Zda znovu hrozí otevřený vojenský konflikt na rusko–ukrajinských hranicích
Jak svět reaguje na ruskou agresi vůči Ukrajině
Podle politologa a experta na ruskou a ukrajinskou politiku Alexandra Duleby situace na Ukrajině letos eskalovala i proto, že Ukrajinská rada národní bezpečnosti odebrala v lednu licenci třem televizním stanicím, které vlastní ruský oligarcha Viktor Medvečuk, kmotr Putinových dcer.
„Rada se rozhodla, že obsah těchto televizních stanic ohrožuje národní bezpečnost Ukrajiny. Šíří totiž dezinformace a ruskou propagandu,“ vysvětluje Duleba. „Bylo jasné, že Rusko na to nějakým způsobem odpoví."
Od tohoto rozhodnutí začaly podle Duleby na rusko–ukrajinské hranici přestřelky po několika měsících příměří.
Odborník na ukrajinskou politiku Pavel Havlíček dodává, že může jít o strategii Ruska, jak sjednotit obyvatelstvo prostřednictvím zahraniční politiky. Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě ztrácel popularitu, což se odráželo už i při regionálních volbách. Také proti němu protestovaly v ulicích tisíce Rusů, kteří bojovali za osvobození lídra opozice Alexeje Navalného a svobodnější zemi.
Odvést pozornost od vnitřních problémů směrem k nějakému uměle vyvolanému zahraničněpolitickému problému je známou Putinovou strategií.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč jsou na ukrajinských hranicích ruské tanky
Ať znovu hrozí otevřený vojenský konflikt
Jak by oživení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou ovlivnilo Slovensko
„Rusko se ocitlo pod tlakem. Vůči mnohým vládním představitelům jsou uvalovány sankce, celý svět sleduje případ uvězněného opozičního lídra Alexeje Navalného i vývoj parlamentních voleb, které budou v září,“ vysvětluje politolog Pavel Havlíček.
Ukrajinu slovně podpořily Velká Británie, Spojené státy americké, Evropská unie i NATO. Všechny země či instituce se v posledních dnech ohradily proti rostoucí ruské agresivitě.
Americký prezident Joe Biden ujišťoval ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského o tom, že USA Ukrajinu podpoří. K situaci se vyjádřilo i americké ministerstvo obrany.
„Znepokojuje nás nedávná eskalace ruské agrese na východní Ukrajině a porušování příměří z července 2020. To vedlo k zabití čtyř ukrajinských vojáků a zranění dalších dvou členů ukrajinské armády,“ prohlásil americký Pentagon.
Rusko nepopírá, že svá vojska poslalo na hranici s Ukrajinou. „Ruská federace přemisťuje svá vojska v rámci svého území tak, jak uzná za vhodné. Pro nikoho to nepředstavuje žádnou hrozbu,“ reagoval na přesun vojsk mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Rusko ale zároveň prohlásilo, že pokud NATO zvýší počet vojenských jednotek v regionu (aktuálně jsou nejblíže k Rusku přítomné v pobaltských státech), bude na to reagovat.
Zamrzlý konflikt
I tak přezdívají rusko–ukrajinské válce politologové. Pohraniční konflikt na východní Ukrajině se totiž táhne už sedm let. Vypukl v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krymský poloostrov, který předtím patřil Ukrajině. Části východoukrajinského Donbasu tehdy ovládli nacionalističtí proruští separatisté.
Jedním z důvodů, proč Rusko napadlo Ukrajinu, byla také její snaha o prozápadní orientaci. V principu celý konflikt vyvolala obchodní dohoda, kterou chtěl Kyjev podepsat s Evropskou unií, a dlouholetá snaha Ukrajiny vstoupit do NATO.
Zdroj: TASR
Konflikt si od té doby vyžádal přes 13 000 obětí, do zahraničí emigrovaly statisíce Ukrajinců. Směřovali především do Polska, ale mnozí požádali o azyl i v Čechách a na Slovensku.
Když v červenci 2020 podepsalo Rusko s Ukrajinou (další) příměří, svět si na chvíli vydechl. Mír byl křehký, ale fungoval alespoň zčásti. V zájmu Evropy je, aby opět nedošlo k otevřenému vojenskému konfliktu.
Ten podle politologa Alexandra Duleby nelze vyloučit.
Zdroj: TASR
„Když se dá do pohybu takové množství vojenské síly, je to vždy hrozba a může se stát to nejhorší. Doufejme však, že obě strany vyhodnotí, že do vojenského konfliktu nepůjdou,“ vysvětluje expert. Dodává, že dalším reálným scénářem je lokální konflikt.
„Je několik ohnisek konfliktů, kde by mohlo dojít k přestřelkám mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou. Takovým místem je například přístavní město Mariupol."
Putin se totiž může snažit o to, aby fyzicky propojil území mezi Ruskem a okupovaným Krymem.
Předejít otevřenému vojenskému konfliktu je v zájmu celé Evropy. Každý krok, který učiní západní státy, bude nyní klíčový. Podle analytika Pavla Havlíčka je důležitý zejména dialog.
„Je důležité ujistit Ukrajinu o tom, že má podporu Západu. Ukrajincům je potřeba dát najevo, že jsme ochotni jim pomoci a že podporujeme jejich územní integritu. Dalším klíčovým krokem je také dialog s Kremlem. Západní státy musí Rusko vyzvat k deeskalaci celého konfliktu,“ vysvětluje politolog.
Ve srovnání s konfliktem, který se rozhořel v roce 2014, je nyní Západ lépe připravený reagovat na ruskou vojenskou agresivitu. Pokud by Rusko opět zaútočilo na Ukrajinu, zahraniční instituce by na něj uvalily sankce. Podle Pavlíčka ale ještě není přesně dohodnuté, o jaké sankce by šlo a proti komu by byly mířené.
„Pokud by došlo k plnohodnotnému vojenskému konfliktu, není zatím jasné, zda by byly uvaleny na ruské banky nebo například lidi blízké Putinovi,“ dodává analytik. Je ovšem třeba připomenout, že Západ zavedl sankce i v roce 2014, týkaly se zejména obchodu.
Na dezinformace a hoaxy dnes narážíme zejména v online prostoru. Jeho využitelnost už před lety dokonale pochopila ruská vláda, která dnes financuje celé oddělení zaměstnanců, kteří šíří proruskou propagandu. Rusové jsou přitom stále sofistikovanější a efektivnější a dokáží doslova zaplavit internet různými zkreslenými pohledy na aktuální dění.
„Proruská média v Česku a na Slovensku již od ledna hlásají, že se Ukrajina chystá obsadit separatistické území. Podle nich je potenciálním agresorem, Rusové jen brání své separatistické území. Je důležité přemýšlet o tom, kdo co propaguje a jakým způsobem,“ vysvětluje Duleba.
Země by podle něj měly investovat mnohem více energie do boje proti dezinformacím. Mnoho lidí jim totiž věří.
Internetovým trollům předevčírem čelil i slovenský státní tajemník Martin Klus, který na Facebooku vyjádřil podporu Ukrajině. V krátkém čase se pod jeho příspěvkem objevilo více než tisíc proruských komentářů, mnohé téměř totožné, jako kdyby je uživatelé pouze kopírovali.
„Od roku 2014, anexe ukrajinského Krymu a vypuknutí konfliktu na Ukrajině, jsme svědky, ale i terči hybridní války. Proruská propaganda a dezinformace v ní hrají velmi důležitou roli. Součástí této kampaně bývá i neobvykle vysoká činnost takzvaných trollů v diskusích na sociálních sítích,“ tvrdí Klus.
„Pod mým statusem o slovenské podpoře Ukrajiny z pondělí 5. dubna se doslova za pár hodin vyrojilo až velmi neobvyklé množství příspěvků namířených proti EU a NATO. Vysvětluji si to jako koordinovanou propagandistickou akci, protože vykazuje takové znaky. Jsou to komentáře jako přes kopírák,“ dodává.
Část z nich může být podle Martina Kluse placená, protože jde o profily bez jasného jména či fotografie, založené pouze nedávno nebo v cizím jazyce. Velkou část z nich však psali i autentičtí uživatelé Facebooku.
Hrozí na Ukrajině válka?
Podle odborníků se otevřený vojenský konflikt nedá vyloučit. Byla by to však spíše otázka několika týdnů či měsíců, nikoli dní. Na Ukrajině nyní vládne nepříznivé počasí, v němž by se těžko bojovalo. Podle Pavla Havlíčka mají Rusové tendenci čekat s vojenskými kroky na léto.
Pokud by nedošlo k otevřenému vojenskému útoku, je velmi pravděpodobné, že se budou opakovat minimálně lokální přestřelky. V nejlepším případě dojde k včasné deeskalaci napětí mezi Ukrajinou a Ruskem a země tak předejdou dalším ztrátám na životech. Západní státy by měly podle odborníků ostražitě sledovat situaci.
Je třeba mít také na paměti, že když naposledy Rusko napadlo Ukrajinu a připojilo ke svému území Krym, Putin se dlouhé měsíce tvářil, že Rusko v žádném konfliktu není a na Ukrajině jsou ruští rekreanti a podobně.
