O plánu opozice vyhlásit nedůvěru vládě Andreje Babiše jsme se pobavili s politologem Milošem Brunclíkem.
Trojkoalice SPOLU se chystá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Tato informace rezonovala éterem minulý týden. Zástupci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do jednoho týdne požádal Sněmovnu o vyslovení důvěry, a pokud to neudělá, strany začnou sbírat podpisy k tomu, aby se mohla vyvolat mimořádná schůze. Zde by koalice chtěla hlasovat o nedůvěře nynější vlády.
Zástupci SPOLU hovoří o jednání a chování nynější vlády jako o chaosu, který musí skončit. Mluví o potácení se v agónii a neefektivním řízení státu. Co konkrétně by ale takové vyslovení nedůvěry vládě znamenalo? Co by se dělo dál? Politolog Miloš Brunclík, docent Katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, odpovídal REFRESHERu na všechny základní otázky.
Co všechno vyslovení nedůvěry vlády obnáší? Myslím tím, co je k tomu potřeba a co všechno by to znamenalo?
Ústava, respektive článek 72, říká, že vyslovení nedůvěry musí navrhnout nejméně 50 poslanců. To by byl pro opozici jistě snadný úkol. Nicméně k vyslovení nedůvěry je nutných nejméně 101 poslanců, což už je náročnější požadavek. Při současné situace však nikoli nesplnitelný.
V případě vyslovení nedůvěry vláda podá demisi. Nicméně prezident může vládu, jejíž demisi přijal, pověřit výkonem funkce až do jmenování vlády nové (podle článku 62). V praxi se tak nemusí vlastně vůbec nic změnit: bude tu stále vláda Andreje Babiše. Sice v demisi, ale pro běžného občana a pro chod státu to nic neznamená.
Ostatně Miloš Zeman již dal najevo, že by nechal dovládnout vládu Andreje Babiše do řádných voleb. Něco jiného by nastalo v případě, kdy by se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu novou. V každém případě povede úspěšné hlasování o nedůvěře vládě k posílení pozice prezidenta, který bude moci určovat to, co se bude dít dále.
Jak scénáře by mohly nastat, pokud by Sněmovna byla skutečně rozpuštěna?
Přidej se do Refresher Clubu
Dočíst článek
Máš již členství?
Přihlásit se
Dočíst článek
Poslat sms
Pošli SMS na 90211 s textem FRESH 97380 a aktivuj si členství na celý měsíc.
Cena SMS členství je 125 Kč s DPH.
Jak to funguje?
Přidej se do Clubu a získej
Refresher bez reklam
Přístup k exkluzivnímu obsahu (články, videa)
Benefity ve formě slev na beauty, fashion nebo sport
Vstupenky na koncerty, festivaly nebo do kina
PPV kódy
Možnost sdílet obsah kámošům a kámoškám
Zobrazit všechny
Pokud má dojít k rozpuštění Poslanecké sněmovny, je třeba to udělat relativně rychle, neboť ústava nepřipouští rozpuštění Sněmovny v době tří měsíců před skončením volebního období. Každopádně mi uniká racionalita v úvahách o rozpuštění Sněmovny jen pár měsíců před říjnovými volbami.
Myslím, že ti, kteří o tom budou chtít rozhodnout, nebudou schopni voličům takový krok vysvětlit, a hrozí, že je voliči za to ve volbách potrestají. Navíc je problém, že stále ještě není schválen nový volební zákon. Rozpouštění Sněmovny v tuto chvíli může ohrozit schválení tohoto zákona.
Jak by do toho všeho zasáhl prezident Miloš Zeman. Jakou hraje v této situaci roli?
Prezident Zeman by mocensky posílil v okamžiku, kdyby byla vládě vyslovena nedůvěra. Pod záminkou jmenování vlády odborníků by mohl využít situace a jmenovat takovou vládu, která by konvenovala jeho názorům a která by se skládala z ministrů, kteří by k prezidentovi byli velmi loajální. Ostatně precedent tu již máme – pád vlády Petra Nečase v roce 2013 a následné jmenování tzv. vlády odborníků Jana Rusnoka. Prezident tehdy ústavu neporušil, ale spíše ji „ohnul" a porušil některé ústavní zvyklosti.
Další věc. Podpora prezidenta Zemana nedemokratických systémů Ruska a Číny je známá, a je pravděpodobné, že i jeho úřednická vláda by následovala Zemanovu politiku, což by mohlo výrazně ovlivnit tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Mohlo by to dále výrazně podrýt důvěryhodnost ČR v očích našich partnerů v EU a NATO. Mít proruskou vládu pod patronací proruského prezidenta v současné situaci, kdy je Rusko vážně podezíráno z výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, je podle mého názoru černá můra pro ČR.
Z tohoto pohledu je vyvolávání hlasování o nedůvěře velmi riskantní, jestliže se nerýsuje jasný plán toho, co se stane po tom, neboť v takové situaci přebírá iniciativu prezident Zeman, a opoziční strany mají jen omezené možnosti, jak si udržet kontrolu nad vývojem událostí.
Co tímto krokem tedy trojkoalice SPOLU sleduje?Opoziční strany se chovají instinktivně. Vidí slabou vládu, které „jdou po krku", a snaží se ji shodit. Určitě očekávají, že na sebe strhnou mediální pozornost, a získají větší popularitu. Bohužel, opozice nepředstavila jasný plán toho, jak v případě pádu vlády Andreje Babiše sestavit vládu odborníků, která by ovšem nekonvenovala názorům prezidenta.
Jak jsem již předeslal, mám obavu, že by mohla být sestavena tzv. vláda odborníků, ve které by tyto opoziční strany sehrály jen podružnou roli. Prezident Zeman má v Poslanecké sněmovně dost loajálních stran a jejich poslanců, kteří by jeho „prezidentskou" vládu podpořili.
Myslíte si, že Sněmovna najde 120 hlasů k podpoření iniciativy SPOLU,nebo ne? A popřípadě proč?
Situace ve Sněmovně je pro mne těžko čitelná. Můj skromný odhad je takový, že vládě nakonec vyslovena důvěra nebude ani nebudou předčasné volby. Obě alternativy totiž současnou situaci neřeší a potenciálně ji jen zhoršují.
