O plánu opozice vyhlásit nedůvěru vládě Andreje Babiše jsme se pobavili s politologem Milošem Brunclíkem.
Trojkoalice SPOLU se chystá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Tato informace rezonovala éterem minulý týden. Zástupci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do jednoho týdne požádal Sněmovnu o vyslovení důvěry, a pokud to neudělá, strany začnou sbírat podpisy k tomu, aby se mohla vyvolat mimořádná schůze. Zde by koalice chtěla hlasovat o nedůvěře nynější vlády.
Zástupci SPOLU hovoří o jednání a chování nynější vlády jako o chaosu, který musí skončit. Mluví o potácení se v agónii a neefektivním řízení státu. Co konkrétně by ale takové vyslovení nedůvěry vládě znamenalo? Co by se dělo dál? Politolog Miloš Brunclík, docent Katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, odpovídal REFRESHERu na všechny základní otázky.
Co všechno vyslovení nedůvěry vlády obnáší? Myslím tím, co je k tomu potřeba a co všechno by to znamenalo?
Ústava, respektive článek 72, říká, že vyslovení nedůvěry musí navrhnout nejméně 50 poslanců. To by byl pro opozici jistě snadný úkol. Nicméně k vyslovení nedůvěry je nutných nejméně 101 poslanců, což už je náročnější požadavek. Při současné situace však nikoli nesplnitelný.
V případě vyslovení nedůvěry vláda podá demisi. Nicméně prezident může vládu, jejíž demisi přijal, pověřit výkonem funkce až do jmenování vlády nové (podle článku 62). V praxi se tak nemusí vlastně vůbec nic změnit: bude tu stále vláda Andreje Babiše. Sice v demisi, ale pro běžného občana a pro chod státu to nic neznamená.
Ostatně Miloš Zeman již dal najevo, že by nechal dovládnout vládu Andreje Babiše do řádných voleb. Něco jiného by nastalo v případě, kdy by se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu novou. V každém případě povede úspěšné hlasování o nedůvěře vládě k posílení pozice prezidenta, který bude moci určovat to, co se bude dít dále.
Jak scénáře by mohly nastat, pokud by Sněmovna byla skutečně rozpuštěna?
