Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Ivo Musil má o svém poslání jasno. Jako šaman chce pomáhat našemu společenství, které by mělo dospět dřív, než bude pozdě.
Ivo Musil se šamanství věnuje již dlouhou řádku let. Na prvním semináři se setkal s medvědem, který mu jen o pár chvil později pomohl porušit fyzikální zákony a Ivo tak poznal, že se jeho život ubírá správným směrem. V rozhovoru nám prozradil, jaká kouzla šamani ovládají, v čem je jedinečný rituál potní chýše nebo také to, proč je pro naši kulturu nebezpečné zahrávat si s ayahuascou.
Šamanismus je prastarý, pravděpodobně nejstarší způsob práce s tím, co nás přesahuje. Některé nálezy, které o šamanismu svědčí, jsou staré více než 50 tisíc let a z něj pak vychází všechny ostatní způsoby, metody a techniky. Výhoda šamanismu je, že je dostupný všem lidem, každý ho může dělat a je to vlastně něco, co přirozeně umí každý z nás. Malé děti běžně vnímají neobvyklou realitu a komunikují s bytostmi, avšak rodiče a jiní dospělí jim to vytloukají z hlavy, což vede k blokaci v mysli a po letech pak leckdy platíme velké peníze za to, abychom si obnovili naši přirozenou schopnost. Šamanismus je lidem přirozený a je o službě, šaman lidem slouží, slouží svému společenství a krajině.
Zdroj: se souhlasem Ivo Musila
Jaké jsou jeho základní cíle?
Cílem je, aby bylo všem lidem na světě dobře. Každý by se měl starat o své pole působnosti, nyní je trendy zachraňovat deštné pralesy v Amazonii, což je bezva, ale nejdřív bychom si měli uklidit kolem sebe, počínaje například našimi lesy, které jsou plné odpadků. To je naše práce a až ji budeme mít hotovou, tak můžeme začít pomáhat zachraňovat deštné pralesy, kde jsou zase jiní, kteří se o ně starají. V tuto chvíli mi takové chování přijde jako útěk nebo snaha o to být důležitý.
Vy jste šaman. Toto označení se používá pro všechny, kteří se šamanismem zabývají? Nebo značí pozici vůdce?
Každá kultura to má nastavené jinak, ale pokud vím, tak šaman není vůdce, ale ten, kdo slouží. To máte stejné jako u moderních způsobů managementu, dobrý manažer by měl také sloužit lidem a šamanství funguje na stejném principu. Navíc je zde ještě jeden důležitý moment, že vůbec být dospělý znamená přijmout svůj život jako službu svému společenství a své krajině. V naší kultuře, a na tom se shoduje celá řada vývojových psychologů, zůstává většina lidí až do své smrti v pubertě čili se nestanou dospělými. A pokud se chci stát dospělým, tak musím svůj život přijmout jako službu společenství, jehož součástí jsem i já, na sebe nesmíme nikdy zapomínat. Pokud šamanství nepřijmu jako službu, tak ho zneužívám. Opravdu je důležité používat ho k tomu, aby bylo společnosti líp, aby bylo jednotlivcům i celému světu líp.
Je to podmíněné kulturou, například šamani na Sahaře nepotřebují znát rituál na přivolání velryb, ale pro grónské šamany je to jedna ze základních věcí, bez které umřou hlady.
Takže pokud se zúčastním vašeho semináře, tak se ze mě stane šaman?
To určitě ne, na seminářích se učí jednotlivé techniky, které se v šamanismu používají a které pro nás mají nějaký přínos. Pokud člověk není lukostřelec, tak nepotřebuje znát techniky, které zaručují, že se šíp trefí cíle. Je to podmíněné kulturou, například šamani na Sahaře nepotřebují znát rituál na přivolání velryb, ale pro grónské šamany je to jedna ze základních věcí, bez které umřou hlady.
Když se chcete stát šamanem, tak musíte svůj život přijmout jako službu společenství, což může být obtížně a obzvlášť v naší kultuře. K tomu lidi vedu i na seminářích, ale nedá se říci, že je to naučím, ukážu jim cestu a pak už je to na nich. Někdo má třeba nízké sebevědomí, jiný zase příliš velké ego, a to musíte nejdřív překonat, vyléčit.
Není to ani tolik o tom, co ovládám, ale o tom, co mi povolí duchové. Jsem jenom prostředník. Když jsem s nimi za dobře a oni usoudí, že je to potřebné, tak udělají i takové věci, které jsem nikdy předtím neznal. Na druhou stranu lidé nemůžou dělat věci, které porušují fyzikální zákony, jenom proto, aby ukázali, že je umí. V takovém případě to nebude fungovat, a proto to také není vědecky prokazatelné. Kouzla mohou být užita, jen když je to potřeba, ostatně i v Bibli máte: „Když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší.“
Rozhlédl jsem se, zda v obchodě není někdo vyšší, kdo by mi gel podal, ale nikde nikdo a jak jsem byl zoufalý, tak jsem zaúpěl „medvěde, pomoz mi,“ a najednou jsem fyzicky cítil, jak mě něco popadlo v podpaží a táhne mě to vzhůru.
O jakých kouzlech mluvíte?
Třeba se teleportovat, komunikovat na dálku… řeknu vám svůj osobní příběh, který se stal po mém prvním šamanském semináři a který mě přivedl k šamanismu. Na základním semináři si hledáme silové zvíře a já jsem se setkal s medvědem, což bylo jako potkat se se ztraceným dvojčetem, byl to velmi silný emoční zážitek. Po skončení jsem šel domů a cestou jsem se stavil v obchodě, kde jsem si potřeboval koupit sprchový gel. Ten byl na nevyšší polici a ať jsem vyskakoval, stoupal si na špičky, tak jsem na něj nedokázal dosáhnout. Rozhlédl jsem se, zda v obchodě není někdo vyšší, kdo by mi gel podal, ale nikde nikdo a jak jsem byl zoufalý, tak jsem zaúpěl „medvěde, pomoz mi,“ a najednou jsem fyzicky cítil, jak mě něco popadlo v podpaží a táhne mě to vzhůru. Nohy a chodidla jsem přitom stále vnímal na zemi a fakt nevím, co se v tom okamžiku stalo, ale najednou jsem tam stál s lahví v ruce. To bylo takové moje první setkání s popřením fyzikálního zákona, tedy s kouzlem.
Naopak, čtyři nebo pět let předtím jsem prožil něco, co pravděpodobně bylo spontánní probuzení kundalini, kdy jsem se setkal s Bohem a od té doby mám důvěru v to, co se děje. Spousta lidí má z takových věcí strach, a právě proto u nich možná nefungují nebo můžou dokonce škodit, ale důvěra pomáhá. Samozřejmě jsou žijící i mrtví lidé, kteří chtějí škodit, a tam ta důvěra není na místě, ale v naprosté většině případů se vyplatí nebát se toho a zůstat otevřený.
To vyvrcholilo čarodějnickými procesy, inkvizicí, došlo k přerušení šamanských tradic a odklonu od spirituality.
Proč myslíte, že je v Česku šamanismus tak neobvyklý? V některých zemích je považován za naprosto normální a přirozenou věc...
Není to tak jen u nás, ale ve většině států Evropy a odpověď je jednoduchá. Na konci období stěhování národů byly na našem území zastoupeny tři kulturní okruhy, Keltové, Slované a Germáni, a všechny tři jsou šamanské kultury. Šamanismus máme ve svých kořenech, jenomže přišla katolická církev, a tím nenarážím na křesťanství, to je úžasná víra, ale na církev, což je mocenská organizace, která je postavena na moci. A ta chtěla svoji moc upevnit tím, že bude jediná v kontaktu s tím, co nás přesahuje, a začala šamanismus tvrdě stíhat. To vyvrcholilo čarodějnickými procesy, inkvizicí, došlo k přerušení šamanských tradic a odklonu od spirituality. Šamanství se víceméně podařilo udržet v Laponsku, Irsku, Skotsku a na dalších odlehlých místech, kde často koexistovalo spolu s křesťanstvím.
Zdroj: se souhlasem Ivo Musila
Jak velká je komunita šamanů v Česku?
Netuším, nemám potřebu se s někým stýkat, jsem introvert, který je rád doma a když potřebuji s něčím pomoct, což je velmi zřídka, tak požádám někoho blízkého. I u nativních národů to bývá tak, že každá vesnice má svého šamana a oni se nepotřebují scházet a povídat si, jako to známe třeba z čarodějnických sabatů. Žádné sjezdy šamanů jsem nezachytil, máme dost své práce, nemusíme se scházet a vést prázdné řeči.
Jak dlouho se šamanství věnujete?
Začalo to v roce 2000 či 2001.
Kde jste se šamanismus učil?
Prvních pár let jsem se učil u The Foundation for Shamanic Studies, kterou založil profesor Harner v 60. letech a najdete ji po celé Evropě. Tam jsem zhruba 3 roky docházel na semináře, kde jsem se hodně naučil, ale později jsem si uvědomil, že moje učitelka příliš manipulovala s lidmi, vytvářela si sektu, závislost na sobě, a to byl jeden ze dvou zásadních problémů, proč jsem tam skončil. Druhé lektorce šlo zase příliš o peníze, což je takové postižení naší západní kultury, kdy se ze všeho snažíme získat hlavně něco pro sebe.
V této nadaci mají navíc v Evropě největší slovo německy mluvící země a aplikují svůj způsob výuky, tedy dril a omezují kreativitu. A bez kreativity není šamanismus, protože každý z nás je v něčem jiný. Když děláme rituál, tak záleží na lidech, kteří tam jsou, jakou mají momentální náladu, jaké je počasí, jaká je fáze měsíce a na spoustě dalších faktorů, a je potřeba s tím pracovat. Tam jsem tedy přestal docházet, začal jsem hledat jiné zdroje a zjistil jsem, že k nám jezdí desítky různých šamanů, kteří u nás vyučují malé skupinky lidí. Ono, když je žák připraven, tak si ho učitel najde.
Vy se věnujete také šamanskému léčitelství. Tím myslíte léčbu duše nebo těla?
V šamanismu máme čtyři základní archetypy. Na východě je vizionář, který strhne lidi k tomu, aby mu pomohli naplnit jeho vizi, na jihu je to léčitel, což je člověk, který musí umět praktikovat a nepotřebuje vědět, proč to dělá. Na západě je to bojovník, který překonává temnotu v sobě a slouží tak, že je vzorem, což by mohl být například i Wim Hof. A na severu je učitel, který šamanství nemusí umět provádět, ale musí mu rozumět a musí je být schopen vysvětlit tak, aby tomu porozuměli druzí. Čili učitel může učit léčitele, aniž sám umí léčit, ale samozřejmě jsou i šamani, kteří v sobě mají všechny čtyři archetypy. Já jsem učitel a mojí cestou je učit lidi a pomáhat jim, aby našli cestu k radostnému a naplněnému životu. Umím některé léčitelské techniky, pár lidí jsem vyléčil, ale není to moje těžiště a upřímně řečeno to ani nedělám moc rád.
Protože si myslím, že mám důležitější poslání. Léčitelů je tady spoustu, ale dobrých učitelů ne.
Existuje mnoho návodů, které hlásají, že je důležité přijmout sám sebe, ale nikdo vám neřekne, jak přesně to udělat, ale existují techniky, které vás k tomu dovedou.
Když jste zmiňoval, že lidem ukazujete, jak mají žít, tak to děláte konkrétními radami?
Vždy říkám, že moje práce je na pomezí šamanismu, psychoterapie, koučinku a mentoringu. Vnímám, co člověk potřebuje, a to se mu také snažím dát. Existuje mnoho návodů, které hlásají, že je důležité přijmout sám sebe, ale nikdo vám neřekne, jak přesně to udělat, ale existují techniky, které vás k tomu dovedou. Je škoda každé rady, kterou dáte klientovi, místo aby na ni přišel sám. Takže spíš kladu otázky, a když klient přijde na to, co potřebuje, poradím mu konkrétní techniku, jak toho dosáhnout.
Kolik peněz stojí takové sezení?
Mám dva typy sezení, takové normální, které trvá zhruba 2,5 hodiny a stojí tolik, na kolik si ho klient cení. Při odchodu mi dá dar, který by měl odpovídat tomu, co si myslí, že dostal, neboť by nikdy neměl odcházet s pocitem, že mi něco dluží nebo s pocitem, že vyhodil peníze zbytečně.
Druhý typ práce s klientem je doprovázená pouť, kdy jdeme na jeden či více dní do přírody a u toho si povídáme. On povídá, já mu kladu otázky, nastavuji zrcadlo, dávám pozor na to, jak reagují duchové a příroda, jaké zprávy vysílají, a předávám to klientovi. V takovém případě mám ceny nastavené trochu jinak. Klient předem zaplatí za můj čas a vycházím z toho, že můj čas je stejně drahý jako jeho čas, takže chci za společně strávený den zaplatit jeho denní hrubý příjem. Na konci zase on sám ocení to, co mu naše pouť přinesla.
Kromě toho ještě dělám semináře, kde mám konkrétní ceny a pokud s tím má někdo problém, může kdykoliv zažádat o slevu, ale to se stává pouze zřídka.
Zdroj: se souhlasem Ivo Musila
Dočetla jsem se, že děláte také rituály a jedním z nich je například rituál potní chýše. Co takový rituál obnáší?
To je jeden z nejrozšířenějších rituálů u severoamerických indiánů. Postaví se konstrukce z prutů, zakryje se dekami, aby dovnitř nešlo žádné světlo a aby neutíkalo teplo. Doprostřed konstrukce se vydlabe jáma na kameny, venku se rozdělá velký oheň, v němž se rozpaluje určitý počet kamenů a samotný obřad je tvořen ze čtyř kol. Na začátku každého kola se do jámy v konstrukci donese několik rozžhavených kamenů, zavře se vchod a lídr začne lít vodu na kameny, takže uvnitř sedíme v horku, vlhku, v takové parní lázni, v naprosté tmě, a to je ta fyzická složka. Něco se tam děje, je to hodně individuální a mnohdy záleží na lídrovi, jak rituál vede. Někdy se lidé modlí, ale nikoliv naučenou modlitbou, ale upřímně ze srdce vyjadřují svá přání nebo svoji vděčnost. Jakmile každý dostane prostor, je krátká pauza a pak je další kolo. Nedokážu popsat, co konkrétně se uvnitř odehrává, je to na úrovni různých energií našich předků, spojenců, živlů a vše se tam míchá a působí to na nás.
Takže rituál potní chýše nemá konkrétní cíl?
Ne, takhle obecně skupinové rituály nefungují, takhle funguje léčení, které ale může být prováděno i prostřednictvím rituálu. Každý, kdo se účastní rituálu, mívá svůj konkrétní cíl a síla skupiny je jim pomáhá naplnit.
Když si na internetu najdete zkušenosti s ayahuascou, tak se dočtete, jak to byl krásný spirituální zážitek, ale popisy těch, které to poškodilo či dokonce zničilo, moc nikde nenajdete. Já se s nimi setkávám a vím, jak je to nebezpečné.
Co si myslíte o rituálech s ayahuascou? Ty se v posledních letech těší velké oblibě…
Jsou to úžasné rituály, ale nejsou pro nás. Oprávněně to můžeme vnímat jako tzv. rychlokvašku, neboť je to nějaká zkratka, která vám sice může pomoci něčemu v životě porozumět, ale taky může hodně ublížit. Každá přírodní kultura má svoji rostlinu síly, ale mimo deštné pralesy je mnohdy využívána tak, že si ji vezme pouze šaman a jen jednou za život. V deštných pralesech je největší sílou právě síla rostlin, od malička s nimi pracují, používají je, chovají se k nim s úctou a můžou si dovolit sjíždět se ayahuascou třeba každý měsíc.
Ale my nežijeme v deštném pralese, máme k rostlinám jiný vztah a takové rituály pro nás prostě nejsou. Když si na internetu najdete zkušenosti s ayahuascou, tak se dočtete, jak to byl krásný spirituální zážitek, ale popisy těch, které to poškodilo či dokonce zničilo, moc nikde nenajdete. Já se s nimi setkávám a vím, jak je to nebezpečné.
Vyloženě koníček nemám, většinu času vkládám do toho, abych naplnil své poslání. Děti už jsou odrostlé, ale mám ženu, takže se s ní jednou za rok vydáváme na tři týdny na nějakou pouť přírodou. Tam jsme odříznutí od lidí, jsme závislí na tom, co si neseme na zádech a opadávají z nás civilizační slupky. Dostáváme se k sobě, prohlubujeme sebepoznání, objevujeme tužby a zbavujeme se okolí, které nám říká, co se má a nemá dělat. V přírodě neřešíte, zda máte módní oblečení, s nikým se nesrovnáváte, nesnižujete si sebevědomí
Naťukl jste problémy, které trápí dnešní společnost. Líbí se vám, jakým směrem se ubírá?
Naše západní kultura je velmi vážně nemocná a je potřeba ji vyléčit, nebo zahyne.
Za jak dlouho se povede ji vyléčit? Dožiju se toho?
Mohla byste, záleží to i na vás. Nezapomeňte ale, že vše, co říkám, jsou moje názory, nikoliv Pravda. Podle mě je nutné, abychom všichni přestali být v pubertě a prošli si, i přes naše obavy a strachy, těžkým obdobím druhé fáze dospívání a abychom začali být dospělí. A to je podle mě jediná cesta, jak můžeme vyléčit naši západní kulturu. Ale bude to pomalé, zdlouhavé a všem bych doporučil přečíst si knihu Příroda a lidská duše od Billa Plotkina.
