Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Už jsi slyšel o divadelním Netflixu? Najdeš na něm přes 100 inscenací.
Dramox je takový divadelní Netflix, který vznikl teprve v říjnu minulého roku. Během pár měsíců se z něj stala uznávaná platforma, která si získala zhruba 7 000 předplatitelů a dál upevňuje svoje jméno nejen na českém trhu. S jedním ze tří zakladatelů, Martinem Zavadilem, jsme si povídali o tom, co s Dramoxem bude až odezní pandemie koronaviru, jaká představení divákům nabízí, ale třeba také o tom, jak funguje firma, která nemá kanceláře a veškeré komunikace probíhá vzdáleně.
Důvody jsou dva. Než jsme založili Dramox, tak panovala situace, kterou rád přirovnávám k té ve filmu nebo v hudbě v roce 2008, neboť neexistovala legální ani příjemná varianta pro diváky, jak se podívat na záznam z divadelního představení.
Primární důvod, proč to celé děláme, je, že chceme, aby lidé mohli trávit více času s divadlem a aby zároveň mohli objevovat nová představení. Co se hudby týče, 90 % toho, co poslouchám, objevuji na Spotify, jinak bych se k té hudbě nikdy nedostal. Jsem rád, že se nám daří poskytnout podobnou službu i v oblasti divadel a lidé mohou objevit divadelní představení například z druhé strany republiky, na které by běžně nezašli. Doufám, že brzo to bude i ze zahraničí, k čemuž zatím všechno směřuje. To, že se diváci dostanou k divadlu, ke kterému by se jinak nedostali, nemyslím jenom geograficky, ale také třeba žánrově.
Druhý důvod je, že chceme podpořit divadelní umění jako takové, proto máme model stanovený tak, že 55 % tržeb dáváme zpět divadlům, tvůrcům, hercům.
Primární motivace tedy není covidová, ale covid to hrozně urychlil.
Takže za založením Dramoxu není pouze pandemie koronaviru? Jak dlouho už fungujete?
Fungujeme od 20. října minulého roku. Jen pár měsíců před zahájením provozu, na konci března, mi zavolal jeden ze spoluzakladatelů Martin Hájek a zeptal se mě, zda s ním nechci spustit něco podobného. Následně jsem přizval Radima Horáka a několik dní jsme si volali, diskutovali, a nakonec jsme se dohodli, jak náš projekt bude vypadat. Od 1. června 2020 jsme začali oslovovat divadla, absolvovali jsme stovky schůzek a po létě jsme byli schopni spustit Dramox. Primární motivace tedy není covidová, ale covid to hrozně urychlil.
Zdroj: se souhlasem Martina Zavadila
Kolik lidí kouká na on-line divadla? Jaká je vaše návštěvnost?
Dnes se pohybujeme kolem 7 000 předplatitelů.
Očekával jste takový zájem? Nebo vás to překvapilo?
Nárůst diváku je rychlejší, než jsme čekali. Jsem zvyklý pracovat s pesimistickou variantou, raději se nechám překvapit v tom pozitivním slova smyslu. Hlavně mám velikou radost z toho, že lidé tráví poměrně hodně času s divadlem, k dnešnímu dni bylo odstreamováno hrubě přes 100 tisíc hodin.
Nebojíte se, že po odeznění pandemie opadne i zájem diváků?
Hrozně se těším, až divadla opět otevřou a nebojím se toho. Samozřejmě to asi něco udělá, ale nikdo nevíme co. Nevytváříme něco, co v době před covidem neexistovalo, jenom reagujeme na něco, co tu již desítky let funguje a děláme to příjemnější.
A třeba bych si přál, aby měl časem takový efekt, že si lidé už pošesté nepustí Přátelé, ale pustí si Dramox a nějaké skvělé divadlo.
Nehrozí naopak, že už se malá alternativní divadla nikdy nevrátí k původnímu fungování?
Byl bych rád, kdybychom mohli divadla razantně podporovat, ale nedokážu si představit divadelníka, který by vyměnil on-line přenosy za živého diváka. Takového opravdu neznám (smích). Kontakt se živým divákem je jedinečný a když se budu držet té analogie, se kterou jsem začal, tak kino lidem také nabízí jiný zážitek, než když si pustí film doma. Zážitek v divadle je vždy jiný, jsou představení, která vás můžou v divadle uhranout, ale ze záznamu vás nedostanou. Anebo naopak, dostanou vás na záznamu, ale naživo to třeba tolik nezafunguje, protože jste mohli zrovna mít špatnou náladu či cokoliv. Takže Dramox podle mě stojí vedle divadla a doufám, že to tak bude i nadále. A třeba bych si přál, aby měl časem takový efekt, že si lidé už pošesté nepustí Přátelé, ale pustí si Dramox a nějaké skvělé divadlo.
Zdroj: se souhlasem Dramoxu/Martina Zavadila
A jaký je ohlas divadel? Oslovují vás ke spolupráce sama od sebe?
Teď už ano, ale na začátku před spuštěním Dramoxu jsme my byli ti, kdo primárně vysvětloval, jak Dramox funguje, co máme v plánu atd. Ale jakmile jsme projekt spustili, tak se nám divadla začala ozývat poměrně ve velkém sama. Dnes spolupracujeme s přibližně 100 divadly z Česka, Slovenska, Evropy, dokonce jsem v kontaktu s divadly z Austrálie, Argentiny, minulý týden jsem měl call s divadlem z Brooklynu. Dnes je to tedy tak půl na půl, některá divadla oslovujeme, některá se nám ozývají sama a celkový proces začíná být velmi přirozený.
Dnes tedy spolupracujeme s 80–100 divadly a máme něco přes 100 inscenací, které pochází ze zhruba 56 divadel
Kolik představení v současné době na webu Dramoxu najdeme?
Nejdříve je důležité zmínit, jak Dramox funguje, neboť je to spojené. Když navazujeme spolupráci s divadly, tak nejprve řešíme záznam. Zjišťujeme, zda ho divadlo má, jestli existuje z nějakého jiného zdroje, od České televize, v archivu, v soukromí, občas jsou to opravdu různého zdroje, kdy záznamy nacházíme na půdách, a to je první krok. Bez záznamu se záznam špatně ukazuje (smích).
Druhý krok jsou autorská práva, která proces získání záznamu mohou velmi natáhnout. Máme představení, která jsme začali řešit v červenci minulého roku a autorská práva stále nejsou vyřešena, a naopak máme inscenace, u nichž byla autorská práva vyřešena během jednoho či dvou týdnů. Dnes tedy spolupracujeme s 80–100 divadly a máme něco přes 100 inscenací, které pochází ze zhruba 56 divadel, což je to, co dnes mohou diváci na Dramoxu najít. Ale načítáme a snažíme se domluvit zhruba dvojnásobek.
Mnoho lidí vás označuje za divadelní Netlix, který postupně začal přidávat i filmy a seriály vlastní produkce. Neplánujete něco podobného?
Vlastní divadlo určitě neplánujeme, ale na natáčení záznamů se již nyní podílíme.
Máte nějaké favority, které byste doporučil ke zhlédnutí?
Neuděláte chybu ať ukážu na cokoliv z Dejvického divadla. Mezi velmi úspěšné patří také například Tři holky jako květ v hlavní roli s paní Balcarovou z Divadla Na Fidlovačce, Ženitba z Divadla Na Jezerce, Jakub a jeho pán od Milana Kundery v hlavní roli s Jiřím Bartoškou a panem Heřmánkem z Divadla Bez zábradlí… je to opravdu dlouhý seznam, mohu si otevřít Dramox a diktovat, ale to bychom tu byli velmi dlouho (smích). Nově máme například i představení Naši furianti z Divadla v Dlouhé a já mám velmi rád i Baladu pro banditu z Divadla Husa na provázku, což je trochu jiné zpracování než to původní s Miroslavem Donutilem. To když si čtenáři pustí, tak si troufám říci, že na konci potvrdí, jak hezký večer to byl.
Máme informaci, že některé školy Dramox využívají při výuce češtiny, dějepisu, občanské výchovy a dokážu si představit například i jeho využití při výuce výtvarné výchovy.
Na webu máte i nabídku pro školy. Využívají ji?
Ano, už máme poměrně dost škol a velké množství žáků, kteří naši nabídku využívají a reakce jsou opravdu skvělé. Školy si dokonce předplatné dokupují, vrací se k nám a nyní plánujeme i první společné workshopy, například s tvůrci, aby studenti měli možnost se s nimi pobavit a mohlo jim být představeno, co je vedlo k vytvoření představení atd. Máme informaci, že některé školy Dramox využívají při výuce češtiny, dějepisu, občanské výchovy a dokážu si představit například i jeho využití při výuce výtvarné výchovy.
Z této spolupráce mám velikou radost, protože nabídku pro školy jsme plánovali zařadit až v létě, kdy bude větší klid, ale jakmile jsme spustili Dramox, tak se nám začali ozývat desítky škol s tím, že je to zajímá a že by jim to pomohlo v situaci, kdy se výuka probíhá distančně, na což jsme rychle zareagovali a vyplatilo se.
Zdroj: se souhlasem Dramoxu/Martina Zavadila
Máte v plánu zůstat pouze u divadel, nebo svoji nabídku rozšíříte i o další kulturní záznamy, například koncerty?
Ne, když lidé přijdou na Dramox, tak čekají, že tam najdou divadlo a toho se zatím i držíme.
Vy jste zmiňoval, že u vzniku Dramoxu jste stáli tři. Jak velký tým máte v současnosti?
Nyní je nás zhruba 20 a pokud budu počítat nejširší počet spolupracovníků, tak je nás přes 30.
Četla jsem, že nemáte žádné kanceláře a pracujete z celého světa. Vyhovuje vám tento způsob práce?
Ano, nemůžu si stěžovat. Kanceláře ani mít nebudeme, neboť nejvíc lidí máme v Praze a tam jsou přesně tři osoby. I když se vše vrátí do normálu, což doufám, že bude brzo, tak neplánujeme mít kanceláře a v tomto vzdáleném způsobu práce zůstaneme. Z těch zhruba 20 lidí, kteří intenzivně pro Dramox pracují, jsem jich naživo viděl asi 5.
Mnoho českých zaměstnavatelů má dojem, že lidé na home office nepracují. Jak jste se naučil důvěřovat vašim lidem?
Kdybych jim nedůvěřoval, tak bych s nimi nespolupracoval. Kontrolovat lidi přes docházku ve společnosti, jako je Dramox, nedává smysl. To je možné pouze v jiném typu firmy. Existuje jednoduché pravidlo, buď je práce odvedená nebo ne. Takové pravidlo je pro mě mnohem lepší než to, zda si v 7:30 pípnu. Ale samozřejmě je nutné, aby k takovému způsobu práce byla firma kompletně nastavená.
Uvidíme, co to udělá, až naše firma bude mít 100 či 200 zaměstnanců, pak možná budu mluvit jinak, ale zatím jsme nenarazili na žádný zásadní problém, firma velmi dobře funguje, některé procesy musí být trochu víc specifické, protože pokud někomu informaci nepošlete, neřeknete, tak v kuchyňce nad kávou si ji nepovíte. Zodpovědnost člověka, aby předal každou informaci, je na daném člověku, což zároveň firmu drží v takovém hezkém napětí a funguje nám to naprosto skvěle. Ale to je téma na čtyři rozhovory (smích).
Já osobně můžu říct, že jsem firmu postavil v kuchyni, ve 2kk s malým miminkem.
Myslíte, že právě takový způsob práce, kdy člověk může pracovat z pláže či jungle, může zaměstnance na rozdíl od kancelářského prostředí inspirovat?
Podle mě může inspirovat obojí, každý to má asi jinak. Taková práce samozřejmě také není úplně pro každého a je mi jasné, že jsou lidé, kteří kancelář preferují, preferují mít stálé místo absolutně oddělené od zbytku života, a ne každý má možnost mít doma pracovnu. Já osobně můžu říct, že jsem firmu postavil v kuchyni, ve 2kk s malým miminkem. Ale je mi jasné, že pro určitý typ lidí je to nevyhovující, což je v naprostém pořádku.
Zdroj: se souhlasem Dramoxu/Martina Zavadila
Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kde se s Dramoxem vidíte za 5 let?
Za 5 let? To je těžká otázka. Nejbližší plán, který máme a doufám, že opravdu vyjde je, že za dva roky budeme poměrně stabilizovaná firma a když přijdete na náš web, tak tam vedle sebe uvidíte záznamy ze Španělska, Itálie, Ukrajiny, Ruska, Spojených států a divák se bude moci podívat na záznamy divadel z celé Evropy. Chceme divadelně překročit hranice, protože divadlo je samo o sobě velmi lokální, což je na jednu stranu dobré, neboť reaguje na lokální aktuální témata, ale na druhou stranu má omezený dosah.
Často nám píší lidé z Plzně, že sledují Divadlo Petra Bezruče z Ostravy, které je z druhého konce republiky a normálně by se k němu neměli, jak dostat. Nebo Krakov a Brno, které jsou od Ostravy zhruba stejně daleko, ale do Krakova se do divadla moc nejezdí. A tohle bychom rádi změnili, neboť málokdo v Česku má zkušenost se španělským divadlem nebo australským. Chceme, aby díky nám mohli lidé zhlédnout divadlo i z druhé strany zeměkoule.
Švandovo divadlo uvede první hru, kterou napsala umělá inteligence
23. února 2021 v 19:44
