Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pátek 7. 5. 2021 svátek má Stanislav

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Ve spolupráci

Obsah vznikl ve spolupráci se společností Semtex.

Co je ve spolupráci?

Jedná se o obsah, který chtěl REFRESHER vytvořit, ale vznikl i díky spolupráci s inzerentem. Inzerent do obsahu nezasahoval vůbec, maximálně poskytl informace, fakta a návrhy na úpravu.

Refresher - Rozhovory

Porty: Slavíka jsem vyhrál omylem, lidi mi to naklikali. Úspěchů na YouTube si vážím víc, jelikož jsem si je vypracoval (Rozhovor)

Filip Portales alias Porty. Bývalý hokejista, youtuber, gamer, milovník cvičení, ale nezaujatá veřejnost jej stejně zná jako člověka, který vyhrál Českého slavíka. Kým se cítí být on sám?

Vojtěch Vanda
15. duben 2021, 15:00 Čas čtení: 15:18
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Porty: Slavíka jsem vyhrál omylem, lidi mi to naklikali. Úspěchů na YouTube si vážím víc, jelikož jsem si je vypracoval (Rozhovor)
Zdroj: se svolením Portyho
Refresher - Rozhovory
0
Vojtěch Vanda
15. duben 2021, 15:00
Čas čtení: 15:18

Porty: Slavíka jsem vyhrál omylem, lidi mi to naklikali. Úspěchů na YouTube si vážím víc, jelikož jsem si je vypracoval (Rozhovor)

Filip Portales alias Porty. Bývalý hokejista, youtuber, gamer, milovník cvičení, ale nezaujatá veřejnost jej stejně zná jako člověka, který vyhrál Českého slavíka. Kým se cítí být on sám?

Vojtěch Vanda
15. duben 2021, 15:00
Čas čtení: 15:18
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Porty: Slavíka jsem vyhrál omylem, lidi mi to naklikali. Úspěchů na YouTube si vážím víc, jelikož jsem si je vypracoval (Rozhovor)
Zdroj: se svolením Portyho

Kdo by neznal Portyho? Na triku gorila, na YouTube gamer, a na mikrofonu, zdá se, zlato v hrdle. Široká veřejnost jeho jméno zaregistrovala v roce 2016, kdy se v anketě Český slavík stal Hvězdou internetu. O ceně, která mu ale, jak o ní sám mluví, prakticky spadla do klína, ale jeho účinkování ve veřejném prostoru není. Hudbu dělá z úplně jiného přesvědčení, a jako vedlejšák k jiné kariéře.

 

V první řadě se totiž jedná o normálního kluka z Mladé Boleslavi s kubánskými předky, který na začátku minulé dekády utekl z ne úplně ideální reality do virtuálního prostoru internetu. Založil si kanál na YouTube, a svým charismatickým výstupem a láskou k hrám si vypracoval loajální fanbase, která v dnešní době čítá skoro 650 tisíc odběratelů. Jak konkrétně vznikla jeho youtuberská kariéra, co jej přivedlo k hudbě, a jaké má plány? Dozvíš se níže.

 

V tomto článku si přečteš
  • Proč nebyl v dětství nejoblíbenějším dítětem
  • Kdo jej na začátku kariéry na YouTube podvedl
  • Jaký vliv měl na Portyho „Konga“ youtuber Duklock
  • Proč nemá doma vystaveného Slavíka
  • Z jakého důvodu nenahrává průchod svých oblíbených her na YouTube

 

 

Porty. Youtuber, raper, gamer… Chybí tu ještě něco?Asi je to vše, co se týká věcí, které dělám. Možná ještě bývalý hokejista, ale tím se neprezentuji, přestože jsem patnáct let hrál hokej. Nejednalo se o velkou kariéru.


Svět tě zná pod pseudonymem spíš než pod vlastním jménem Filip Portales. O tvém původu jsem něco zaslechl i ve tvém singlu 22. Jaká je tvá historie?

Otec je z Kuby, letěl sem za prací. Jednoduše tady potkal mou mamku, pak se narodil bratr, a pak já. Normálně jsem se narodil v Česku, ale kořeny mám na Kubě.


A udržuješ kontakty s Kubou?

Kontakty mám. Dokonce jsem tam jednou, před sedmi lety, byl. Poprvé a zatím naposled. Viděl jsem celou rodinu.


Jak jsi to měl se školou a s kariérou? Jaké jsi měl původně plány?

Já jsem nic neplánoval. Bylo mi tak docela jedno, co bude. Měl jsem, řekl bych, takovou standardní vizi. Říkal jsem si, že prostě dodělám školu. Nebyl jsem nějaký studijní typ, na škole jsem dělal zedníka, takže plán byl takový, že dodělám školu, a půjdu, jako tady vlastně každý, do automobilky, jelikož jsem z Mladé Boleslavi. A s hokejem jsem to taky do budoucna neviděl, protože mě to přestávalo bavit.


Pak jsem objevil YouTube. A to byl pro mě útěk z reality. Dřív to bylo, teda hlavně v Česku, hodně underground. Utíkal jsem tam za úplně jinými lidmi, byl to jiný svět. Teď už je to takový mainstream, kde se to všechno prolíná, a je to vlastně úplný opak. Netušil jsem, že by z toho mohlo vzniknout něco takového. Jen jsem dělal něco s vidinou toho, že mě to baví. To, že bych se tím živil, bylo pro mě absolutně nereálné, ale stalo se. Točil jsem, bavilo mě to, a je to tam, kde to je.

 

Zdroj: se svolením Portyho


Kdy jsi tedy začal z reality takto utíkat? Můžeš popsat začátky na YouTube?

Byl jsem dítě, takže v podstatě jediné starosti, které jsem měl, byly škola a hokej. K tomu jsem nebyl úplně nejoblíbenější dítě, ale také se nedá říct, že bych byl šikanovaný. Občas jsem ale byl terčem posměchu, proto jsem utíkal na internet. Nicméně nešlo o to, že bych byl okolím zničený. Vadilo mi to, ale nějak mě to negativně neovlivnilo. Spíše pozitivně v tom smyslu, že když jsem vkročil do youtuberského světa, tak jsem byl sebevědomý. 


Pokud vezmeme opravdovou kariéru youtubera, tak budeme mluvit o kanále, který jsem si založil s kamarády ze základky. Jmenoval se Slimestudio, trval asi dva roky, během nichž jsme nasbírali 600 odběratelů. Nebylo to úplně ohromné číslo, ale já jsem si toho strašně moc vážil. Videa vznikala z her jako Minecraft, a dále jiné hry, které tehdy letěly. První kanál s opravdu youtuberským obsahem, tedy vznikl již v roce 2011.

 

V roce 2017 jsem se jednou dostal na Duklockův stream na Instagramu. Napsal jsem mu tam a on mě znal, tak jsme se normálně bavili, a četl to mé tehdejší jméno. Strašně se tomu vysmál, že je to hrozné. Ještě během toho streamu jsem se rozhodl to změnit, a dal jsem tam portykong


Pak se mi stal takový podvod. Jeden člověk, se kterým jsem se dřív bavil, se na Skypu vydával za jedno z mých výše zmíněných kamarádů. Tvrdil, že si založil veřejný účet pro fanoušky, tehdy se to dělalo, a mně to přišlo v pohodě, protože jsem dotyčného neviděl online. Nějak jsem si to ale blíž neověřoval. Řekl mi, že přišel na to, jak zpeněžit kanál na YouTube. Když jsem se ho zeptal jak, tak říkal, že potřebuje heslo od účtu, že to spojí s jednou stránkou, a bude.

Co se dělo dál?

Vypadalo to strašně věrohodně, tak říkám, super, je to dobrý krok. Samozřejmě jsem mu to poslal. Najednou bylo změněné heslo, už jsem se znovu přihlásit nemohl. Když se mi to nějakým způsobem ještě jednou povedlo, tak to změnil znovu. Od té doby jsem kanál v životě neviděl. Z toho jsem byl opravdu špatný.


Koncem prázdnin, v roce 2013, mi ten kanál zrušili, a já jsem si pohrával s myšlenkou, že bych si mohl založit druhý, vlastní kanál, což jsem udělal přesně 1. září, kde jsem vystupoval pod pseudonymem Porty. Říkali mi tak ve škole, v hokeji, a i můj bratr, když tvořil muziku, tak pod ním vystupoval. Kanál existuje doteď, aktuálně je na něm 640 tisíc odběratelů a nějakých 200 milionů zhlédnutí.

 


To je slušné. Jak vznikl pseudonym Porty chápu, ale proč sis k němu přidal Kong? 

Vzniklo to strašnou náhodou a neplánovaně, ale ve finále se mi to začalo líbit. Plánoval jsem, jak by mohl vypadat můj merch. Nechtěl jsem tam ale mít minecraftovou postavičku. Chtěl jsem něco, co bude vypadat dobře, a když s tím někdo vyjde na ulici, tak hned nepoznáš, že jde o merch youtubera. Navíc jsem chtěl něco, co bude se mnou spojené, ale zároveň to bude i fungovat samovolně jako brand.


Rozhodl jsem se pro gorilu. Řekl bych, že mám i podobný charakter. Dokážu se docela dost naštvat, a když se naštvu, tak je to docela znát. V posledních dnech se ale docela držím. Přijde mi, jako bych rychleji zmoudřel. (smích).


Vzhledem k tomu, že jsi gamer, tak jsem si říkal, jestli není spojitost třeba s Donkey Kongem ze Super Smash Bros. ... 

No, právě! Já jsem s tím Kongem neměl žádnou jinou spojitost než to, že to bylo na tom merchi. K tomu se váže, že jsem se dříve na YouTube i na Instagramu jmenoval 17portylp, a to je přesně jméno, které si dá člověk ve 12 letech. 


No a v roce 2017 jsem se jednou dostal na Duklockův stream na Instagramu. Napsal jsem mu tam a on mě znal, tak jsme se normálně bavili, a četl to mé tehdejší jméno. Strašně se tomu vysmál, že je to hrozné. Ještě během toho streamu jsem se rozhodl to změnit, a dal jsem tam portykong. Přišlo mi to dobré, zvučné, tak jsem si to nechal. Vystupuju tak ale hlavně na Instagramu. Kdyby tehdy nebyla zabraná přezdívka Porty, tak možná portykong ani nevznikne.

 

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Porty (@portykong)


Jak jsem říkal, jsi gamer, což jsi potvrdil již v počátcích Minecraftem. Kterou hru máš nejraději?

To je docela složité. Já mám několik oblíbených her, které ale obvykle netočím na YouTube. Chce si je obvykle užít a pořádně se do toho ponořit. Zaprvé bych si ty hry neužil, kdybych je točil, a za druhé by si diváci video neužili, kdybych si to jen užíval. Mám rád adventury typu Life is Strange, Beyond: Two Souls, mimo tyto atmosférické hry mám rád GTA, které nehraji nějak často, ale když si to zapnu, tak si to užiju, a pak jsem se po dlouhé době vrátil ke hře s názvem Garry's Mod.


To je sandboxová hra (hra, která pomocí různých nástrojů umožňuje hráči měnit herní svět podle sebe pozn. red.), kde se dá dělat spousta věcí. Na natáčení je prostě skvělá. Podle mě se obsahem prakticky nedá vyčerpat. Točil jsem ji již v minulosti, a teď jsem se k tomu zase vrátil. Sice jsem vydal jen jedno video, ale mám jich připravených víc. 


Musím ale říct, že jsem se bál, jak to lidi vezmou. Svou tvorbu jsem během let mnohokrát obměnil; dokonce tak moc, že se obměnila i ta komunita. Nicméně když jsem zavzpomínal na časy, kdy jsem hrával Garry’s Mod, tak jsem si uvědomil, že jsou to vlastně skvělé videa, a že nevím, proč jsem to přestal točit. Nechal jsem si to projít hlavou, vyspal jsem se na to, a oznámil jsem to lidem. Ti to vzali super. A na to, že podobné video nevyšlo 2 nebo 3 roky, tak to má úspěch. 


Takže můžeme říct, že Garry’s Mod je zase nejoblíbenější hra tvých fanoušků?

Určitě. A GTA 5.


Jaké je tvé nejoblíbenější video, které jsi nahrál?

Možná je to speciál za 100 tisíc odběratelů, což byl videoklip. 


Čím to je?

Asi proto, že je to první videoklip, který jsem kdy vydal. Navíc se to týká mé YouTube kariéry a osobního života, takže si troufám říct, že si v tom každý najde to svoje. V té době jsem chtěl něco podobného strašně moc udělat, a když jsem to natočil, tak jsem to úplně žral. Jako bych byl sám svůj vlastní fanoušek! To video se mi líbilo natolik, že dodnes můžu říct, že je to asi nejlepší video, které vyšlo. 

 


Ještě se zeptám na tu druhou stranu. Věřím, že některá videa, která se ti nelíbila, jsi již smazal. Nicméně existuje video, které bys nejraději smazal, ale z nějakého důvodu jej na kanále máš?

Jedno takové video je. Já bych ho teda nesmazal, ale nechtěl jsem ho vydat. Dřív jsem měl přítelkyni, která točila na YouTube. Natočili jsme spolu video, kde jsme měli spolupráci s jednou firmou, která vyrábí konzole. Video bylo připravené, všechno bylo ready, poslal jsem ho na kontrolu, a během dvou týdnů, co to kontrolovali, jsme se rozešli. Já jsem z toho byl nešťastný, rozešli jsme se totiž ve zlém.


To video nebylo nic moc, ale hlavně bylo s ní, a já jsem to nechtěl vydávat. Proto jsem tehdy psal lidem z agentury, kteří spolupráci řešili, že je mi to proti srsti, ale oni to prostě chtěli vydat. Když jsem nabídl, že to přetočím, tak oni, že ne, jelikož jsme měli podepsané smlouvy, a dokonce tam hrozila nějaká pokuta. Každopádně kdyby šlo jen o ty peníze, tak na to kašlu a nevydám to. Věřím tomu, že by to lidi lidsky pochopili. Ale byly tam nejspíš ještě další věci, do kterých jsem neviděl. Tak jsem to vydal. A ve finále jsem asi rád, že existuje, a můžu se zpětně podívat, že tady toto video je s holkou, kterou jsem měl kdysi rád. (smích) Ale normálně by to nebylo.


Který moment tvé kariéry na YouTube bys označil jako přelomový?

Asi v době, kdy jsem vydal track STO TISÍC. Bylo to i v těch číslech; nejprve jsem viděl u views třímístné číslo, pak čtyřmístné, pětimístné, a pak šestimístné. A to tam je doteď a stále se mi to jeví jako obrovské číslo. Zlomové to bylo asi proto, že si mě všimla spousta dalších lidí. Track udělal takový boom a pamatuji si, že když jsem potom šel na nějakou youtuberskou akci, tak mě ostatní tvůrci, které jsem dřív sám sledoval, poznávali, chválili, a to bylo úžasné.


Každopádně do toho sta tisíc odběratelů jsem nikdy boom nezažil. Vždycky to šlo postupně. Nejsem člověk, který by si prošel spoustou boomů a kauz, které by mu mohly se sledovaností pomoc. Měl jsem možná dvě, které se řešily. 

 

Už 16. dubna se chystáš uvést SEMTEX FOCUS Showmatch. Těšíš se? 

Je to tak. Těším se na to! Ale neřekl bych, že jsem úplně moderátor, přestože to tak někdo cítit může, jelikož na YouTube občas reaguju na nějaké věci, komentuju to, a „vařím z vody“. Takže nemám úplnou zkušenost, ale myslím, že to zvládnu. Nemám z toho mega respekt. Nějaká nervozita začne až 10 minut před vysíláním.

V popisu upoutávky na akci je napsáno: „Showmatch v CS:GO, který tu ještě nebyl. Mladé pušky změří síly s ostřílenými veterány, ale nebudou to mít tak snadné. Vyrušení totiž může přijít v tu nejhorší možnou chvíli.” Můžeš trošičku přiblížit, co za vyrušení může přijít?

Sám se nechám překvapit, ale domnívám se, že může jít o takové to klasické vyrušení, co třeba mají lidé doma. Máma začne rámusit s hrnci, mlátit, tlačit, ať vypneš počítač, musíš se psem… takže takové nepříjemnosti. Nicméně podle toho, co vím, se na to těším a měli by i ti, co to přijdou sledovat. (smích)

Na opačných stranách kolbiště budou stát Team Brute a CS:GO Veterans. Kdo podle tebe vyhraje?

Hmm. Já pořádně nevím. Counter-Strike týmy úplně nesleduju, ale mám tu hru vážně rád, takže se těším, že budu součástí. Měl jsem i tu čest se setkat s některými lidmi z týmu Brute a být v jejich gaming housu, tudíž mé sympatie se v tuhle chvíli automaticky přiklání k nim, ale může vyhrát kdokoliv. Nechme se překvapit.

 

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený SEMTEX_ENERGY (@semtex_energy)


Na českém YouTube se občas objeví nějaká kauza. Často se na to prostředí valí kritika. Mluví se o tom, že je falešné a jaksi prohnilé. Myslíš, že je česká YouTube scéna přátelsky provázána, nebo se skládá z individualit, které spolupracují jen z nutnosti a kvůli vidině většího zisku?

Asi je to půl na půl. V dnešní době je to obří byznys, a rozhodně se tam dějí vykalkulované spolupráce. Možná je to má nějaká naivní vize, ale myslím si, že u 90 % lidí, se kterými se bavím já, tam musí být alespoň nějaká sympatie, a až poté přijde spolupráce. 

 

Real life haters (...) většinou zůstávají na internetu, což pro mě není žádná novinka. Nikdy jsem si ten hejt tolik nebral.


Obsahem tvého účtu jsou také videa, ve kterých se svým fanouškům občas svěřuješ. Je pro tebe důvěrný vztah mezi tebou a divákem důležitý?

Jak se to vezme. Když se jedná o něco, co chci lidem říct, tak jim to řeknu. Nesvěřuju se se vším; dřív to možná bylo dřív, jelikož, jak jsem říkal, byl to můj únik z reality. Dneska mě to do té reality vlastně koplo zpátky tak, že na ulici potkávám lidi, které neznám, a oni mě jo. A je paradox, že dřív jsem před tím utíkal, a dneska to je realita. Zvykl jsem si na to, je to o mindsetu.


Takže ten vztah asi důležitý je, ale v rámci možností. Když se jedná o něco, co postihne i ten YouTube a není to extra osobní, tak se jim svěřím například s tím, proč nevychází videa tak, jak jsou zvyklí. Před nedávnem jsem právě jeden podobný incident řešil; ta věc mě během minulého roku emočně vytížila tak, že jsem jim řekl, co se děje. Myslím, že to lidi vycítí a ocení. 

 


Ty máš vícero kanálů. Na hlavním kanále máš skoro 650 tisíc odběratelů. Cítíš se jako známá osobnost?

 

Hele, nevím, jak se známá osobnost cítí. (smích) Takhle, zčásti jo, v určitém smyslu mám nějaké výhody, ale pojí se k tomu i nějaké nevýhody. Například, když si objednávám jídlo, tak tam vkládám nějaké vymyšlené jméno. Už se mi totiž stalo, že mi někdo dovezl jídlo, poznal, že jsem to já, a když jsem si třeba za týden objednal jídlo znovu, tak ten stejný kurýr přijel bez upozornění se svou dcerou a žádal mě, jestli se se mnou nemůže vyfotit.


Jakože, v pohodě, když mě někdo požádá, rad se vyfotím, není mi to nepříjemné, ale přeci jen je to zvláštní a nečekáte to. Mám takovou zkušenost, že je strašně jednoduché, když si člověk nedá pozor, zjistit, kde bydlím, zjistit mé telefonní číslo. Čili v tomto ohledu to vnímám, ale jinak ne. Spíš si to myslí ostatní lidi, a pak mi ti předhazují. Ty si myslíš, že jsi jako slavný nebo co? Kámo, to jsem neřekl, to si myslíš ty! Já tenhle pocit nemám. (smích)


Na druhou stranu mi tohle přijde i nebezpečné. Nikdo se nemůže divit, že tam dáváš cizí jméno, když se ti stane něco podobného, jako příhoda s tou dcerou. Tam může přijít i opačná strana mince, kdy by člověk mohl přivést něco, co by se ti nemuselo líbit.

Ale žádnou vyloženou negativní zkušeností jsem si neprošel. Jednou na mě hodně malé neslušné dítě řvalo přes autobus. To bylo léto, a ten člověk se mezi zpocenými lidmi ve vedru rval za mnou, všichni na mě čuměli… Tohle je nicméně maximum. Real life haters tam ale nejsou. Oni většinou zůstávají na internetu, což pro mě není žádná novinka. Nikdy jsem si ten hejt tolik nebral.


Kromě toho, že jsi gamer, a troufám si tvrdit i bavič, se také zajímáš o muziku, které jsi věnoval svůj druhý kanál. Proč sis založil druhý účet, přestože by tvé klipy měly s největší pravděpodobností větší šanci na „komerční” úspěch na hlavním kanále?

Chtěl jsem to rozdělit. Nepřijde mi v pohodě na jednou místě točit videa z her, extra se tam smát a k tomu dát track, který se tam vůbec nehodí. Taky jsem si podle zpráv na Instagramu všiml, že existujou skupinky, které mě sledují jen kvůli hudbě, další zase jen kvůli videím, a pak ti, kteří mě sledují kvůli obojímu. Přišlo mi vhodné to rozdělit, jelikož si myslím, že dohromady by si to neprospělo. Do budoucna se mi to jeví jako stabilnější řešení.

 

Jsem přesvědčený o tom, že lidi štve, že už máme slávu vybudovanou na něčem jiném, a pak jdeme dělat hudbu, na které rostou čísla. Ale lidi zapomínají na to, že jsme si ty čísla museli taky vybudovat.

 

Jaká byla tvá motivace rapovat?

Vždycky jsem to strašně moc poslouchal. Nestydím se za to; v jedenácti nebo dvanácti jsem poslouchal Johnyho Machettu, ale na druhou stranu jsem zase poslouchal Marpa. Toho jsem poslouchal strašně dlouho, a i dnes je to jeden z nejoblíbenějších českých interpretů. Bavily mě texty, bavily mě emoce. Jsem člověk, který písničky strašně prožívá, takže když slyším silný refrén nebo text, tak dostanu husinu, a koukám na to s otevřenou pusou.

 

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Porty (@portykong)


Asi dva roky dozadu jsem viděl na internetu koncert Logica z Ameriky, který má písničku 1-800-273-8255 o sebevraždách, o klukovi, který je homosexuál, a jeho táta ho nemá rád... Viděl jsem to živé vystoupení, kam přišli lidi, kteří mu děkovali, že jim jejich hudbou zachránil životy, a spolu na jedné platformě zpívali refrén. Bylo to úplně úžasné. Tohle je taky jeden z důvodů, proč bych chtěl dělat něco podobného. Nic lepšího člověk nedokáže vymyslet než tohle, pokud se samozřejmě nejedná o lék na covid, nebo něco podobného.


Považuješ jej za svůj vzor?

Určitě. A z těch českých třeba Marpo. 


Co říkáš na hejtry, kteří nemohou vystát rapery/youtubery?

Jednou jsem viděl takový rozhovor. Rytmus je člověk, o kterém si myslím, že si o podobných věcech může říkat, co chce, protože je průkopníkem a jedním z nejuznávanějších lidí na scéně. A ten řekl, že rap může dělat úplně každý. I baletka. A když tohle řekne Rytmus, a na druhé straně napíše anonym do komentáře, že by youtubeři neměli rapovat, tak jako pro mě to má mnohem menší váhu. 


I kdyby to Rytmus neřekl. Nevím, jak si lidi představují život, ale proč bych měl být v životě omezený tím, že dělám videa na YouTube? Proč bych nemohl dělat hudbu? Kdybych byl zedník, tak taky nemůžu dělat hudbu, protože jím jsem? Nebo už můžu? 


Jsem přesvědčený o tom, že lidi štve, že už máme slávu vybudovanou na něčem jiném, a pak jdeme dělat hudbu, na které rostou čísla. Ale lidi zapomínají na to, že jsme si ty čísla museli taky vybudovat.

 

Pro mě to neznamená to, že hele, dělám dobrou hudbu, mám Slavíka. Pro mě je to něco jako: Vyhrál jsem nějakou cenu, je to Slavík, lidi to mají rádi, ale pro mě to nemá takovou hodnotu jako YouTube Playbutton za 100 tisíc odběratelů. Já si to vybudoval, toho Slavíka jsem vyhrál až omylem


Je ti 22, jestli se nemýlím, ale metu, na kterou se spousta tuzemských interpretů snaží dosáhnout, tedy zisk Českého slavíka, bývalého Zlatého slavíka, už máš zdárně za sebou. Byl jsi zvolen Hvězdou internetu 2016. Jak to zpětně vnímáš?

Nevím, jak ten zisk Slavíka popsat. Nechci říct, že jsem pro to neudělal nic, ale pro mě to zas taková čest není, jelikož jsem tomu tolik neobětoval. Dokonce se přiznám, že tu cenu tady nemám nikde vystavenou, mám ho u rodičů. A pro rodiče je to snad mnohem větší symbol než pro mě. Syn totiž vyhrál slavíka.


Takže ti to spadlo samo do klína?

Řekl bych to takhle. Když jsem na tom Slavíkovi byl, tak jsem nevěděl, jak to funguje. Přitom to je klikací hlasování, takže mi to lidi vyklikali. Kdyby tam šel někdo, kdo by měl větší publikum, tak klidně s mnohonásobně horší hudbou vyhraje.

 

Pro mě to neznamená to, že hele, dělám dobrou hudbu, mám Slavíka. Pro mě je to něco jako: Vyhrál jsem nějakou cenu, je to Slavík, lidi to mají rádi, ale pro mě to nemá takovou hodnotu jako YouTube Playbutton za 100 tisíc odběratelů. Já si to vybudoval, toho Slavíka jsem vyhrál až omylem.


Ambice na Anděla nebo podobnou cenu tedy nemáš?

Ne, rozhodně ne. Já tu hudbu dělám pro sebe, nějací lidé to sledujou, a jestli to bude mít ocenění, budu jenom rád. Ale není to můj cíl.

 

Zdroj: se svolením Portyho


Všiml jsem si, že máš spoustu singlů, ale nevšiml jsem si uceleného hudebního projektu. Ten chystáš?

Chystám, dokonce jsem jej i chystal a oznámil. Ale jak já někdy dělám nějaké věci, a během cesty se na ně vykašlu, tak se to stalo i tady. Nicméně některé tracky už jsou připravené, na celistvý projekt se chystám a chci vydat album.

 

V tomhle jsem ale roztěkaný, jelikož udělám track támhle a támhle, a každý zní úplně jinak. Takže kdybych to dal třeba na EP, tak to bude znít jako strašný myšmaš. Proto chci být na takový projekt připravený, mít nějaké věci v zásobě, a vydat to nejlepší. Nechci vydat něco, z čeho bych byl za půl roku úplně nešťastný.


Stíháš toho opravdu hodně. Jsou ještě nějaké další koníčky, kterým se věnuješ? Slyšel jsem něco o autech…

Zas tak se o auta nezajímám. Já jsem takový klasický „milovník“ aut, který chtěl už od mala Ford Mustang. Takže když jsem měl možnost, tak jsem si ho pořídil. Jinak se mimo toto všechno věnuju cvičení, i když to třeba úplně nevypadá, protože hodně žeru. (smích) Ale mám rád cvičení, zkoušet nová cvičení, nebaví mě monotónní zvedání činek. 


Kdyby byla v budoucnu možnost, tak bych třeba chtěl vyzkoušet i nějaké profesionální závody. Ne úplně v kulturistice, ale třeba v mrtvém tahu. Nicméně pořád by šlo o něco, co bych chtěl jen vyzkoušet. Ne, že bych chtěl prorazit.

 


Což je vlastně odpověď i na poslední otázku. Jaké jsou tvé cíle?

To se můžeme vrátit i k té hudbě. Nepotřebuji to na sto procent, ale chtěl bych si zkusit, jaké to je vyprodat koncert. Třeba 1000 lidí, velkou halu. Něco podobného jsem zažil na youtuberských akcích, ale tam je to trochu jiné. Youtuberů tam je 10, a lidi tam přijdou kvůli všem. Ale že by lidi přišli pouze na můj koncert, pamatovali si texty, to je věc, kterou bych chtěl v životě zažít.

 

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: se svolením Portyho
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
NAHORU
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
10 působivých fotografií: zakrvácená holčička pláče nad mrtvými rodiči, teroristé zajali tým olympioniků
Historie 1
10 působivých fotografií: zakrvácená holčička pláče nad mrtvými rodiči, teroristé zajali tým olympioniků
Historie lidstva je plná násilí, ale i momentů, které mohou povzbudit či poučit další generace.
Vybrali jsme kraťasy, se kterými zabodujete během letošního léta. Toto je 5 tipů pro muže i ženy
Móda 5
Ve spolupráci
Vybrali jsme kraťasy, se kterými zabodujete během letošního léta. Toto je 5 tipů pro muže i ženy
Stručný seznam trendů, které bys v roce 2021 neměl přehlížet.
EU zakazuje křivé okurky a zabíjačky, za všechno může Brusel. TOP 5 mýtů o Evropské unii
Zajímavosti
EU zakazuje křivé okurky a zabíjačky, za všechno může Brusel. TOP 5 mýtů o Evropské unii
Dezinformace a mýty jsou na sociálních sítích stále populárnější. EU proti nim bojuje, chystá nové nařízení.
Má devítiletá dcera si uvědomuje dopad klimatických změn více než řada politiků, říká Tomáš Petříček (Rozhovor)
Rozhovory
Má devítiletá dcera si uvědomuje dopad klimatických změn více než řada politiků, říká Tomáš Petříček (Rozhovor)
Pohovořili jsme s bývalým ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem (ČSSD).
Recenze: Returnal
Tech
Recenze: Returnal
Nejnovější exkluzivita pro PS5 bude bojovat o titul nejlepší hry tohoto roku.
VÍCE ČLÁNKŮ
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
více z témy refresher
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.