Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Může být pravdivá legenda, že královna Marie Antoinetta během čekání na svou popravu přes noc zešedivěla? Jak působí stres na naše vlasy?
Proč někteří lidé zešediví na stará kolena a jiní si počítají stříbrné vlasy po desítkách už v relativně mladém věku? Přirozený proces stárnutí organismu s sebou přináší i šedivění vlasů. To, že naše vlasy ztratí svou barvu, však může být způsobeno i stresem, který prožíváme.
V tomto článku si přečteš:
Co je syndrom Marie Antoinetty.
Jak vědci způsobili zešedivění myší.
Jaký je rozdíl mezi šedým a bílým vlasem.
Jak to vypadá ve vystresovaném chromozomu.
Co určuje rychlost opotřebení našich buněk a jejich smrt.
Já z tebe zešedivím
Canities subita(lat. náhlé zešedivění) je dermatologický stav, během kterého dochází k náhlé změně barvy vlasů na bílou. Tento stav se někdy označuje také jako syndrom Marie Antoinetty, protože podle legendy zešedivěla královna Marie Antoinetta přes noc během čekání na svou popravu gilotinou (její vlasy změnily barvu z tmavé na bílou). Mohou stres a úzkost způsobit, že naše vlasy zbělají?
Život na vlásku
Základní složkou vlasu je bezbarvý protein nazývaný keratin, který vytvoří bílý vlas. Celou barevnou rozmanitost dodávají buňky nazývané melanocyty. Ve vlasovém folikulu (tkáň připomínající váček, obklopuje vlas; vyrůstá z něj vlas) je po většinu našeho života produkují kmenové buňky. Melanocyty vytvářejí pigment melanin a právě pigment podmiňuje barvu vlasu. Jeden vlasový folikul je schopen během života vyprodukovat 20—30 vlasů, přičemž na pokožce hlavy máme takových folikulů 100 až 150 tisíc.
Melanin se může vyskytovat ve dvou základních formách/odstínech: nejběžněji tmavohnědý nebo černý (polymer eumelanin) a žlutý nebo červený (polymer feomelanin). Kromě pigmentace lidské pokožky, vlasů a očí poskytuje melanin i ochranu před škodlivými účinky ultrafialového záření.
Štruktúra vlasového folikulu Zdroj: Blausen.com staff (2014). "Medical gallery of Blausen Medical 2014". WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436.
Životaschopnost melanocytů ovlivňují chemické stresory, UV záření, přičemž jejich ztráta může trvat desetiletí, pokud člověk neprožíval značný stres. Donedávna nebylo zcela jasné, jakým mechanismem ovlivňuje stres šedivění vlasů. Objasnění možné souvislosti mezi stresem a tvorbou melanocytů přinesli vědci, kteří svou studii publikovali v časopise Nature. Předpokládali, že účinky souvisejí s kmenovými buňkami melanocytů, které produkují melanin a jsou zodpovědné za barvu vlasů a pokožky.
Vědci vystavili myši v experimentu třem formám stresu v podobě:
> mírné krátkodobé bolesti > chronického nepředvídatelného stresu > omezeného pohybu
Akutní stres vyvolaný bolestí vědci indukovali injekcí resiniferatoxinu (RTX), analogu kapsaicinu, který při styku se sliznicemi vyvolává pálení až bolest. Všechny tři formy stresu způsobily ztrátu melanocytů i pigmentu melaninu. Nejvýraznější efekt a ztrátu pigmentu však pozorovali právě při akutním stresu vyvolaném bolestí.
Vědci zpočátku předpokládali, že za všechno může imunitní reakce vyvolaná stresem nebo produkce stresového hormonu kortikosteronu (ekvivalent lidského kortizolu). Oba předpoklady se ukázaly jako nesprávné a neměly žádný vliv na produkci melanocytů. Vědci v případě myší po intenzivním stresu pozorovali poškození kmenových buněk melanocytů zodpovědných za zbarvení srsti, přičemž myši s tmavou srstí během trvání experimentu úplně zbělely.
Zdroj: WILLIAM A GONCALVES/bbc.com/news/health-51208972.amp
Překvapivým zjištěním bylo, že nepřímou odpovědnost za šedivění srsti těchto zvířat měl neurotransmiter noradrenalin, jehož hladina se zvyšuje právě při akutním stresu. Při injekčním podání noradrenalinu nestresovaným myším se jejich tmavá srst změnila na šedou, protože nastalo vymizení melanocytů.
Tento jev byl vysvětlen tím, že uvolňování noradrenalinu podmiňuje sympatikový nervový systém, který nastoupí při stresové reakci a jeho primárním procesem je stimulace těla při akutním nebezpečí, když spustí odpověď „bojuj nebo uteč“. Systém zahrnuje síť nervů, které jsou součástí každého vlasového folikulu a při stresu do něj uvolňují noradrenalin.
Při uvolnění noradrenalinu vědci skutečně zachytili vymizení a vyčerpání všech zásob kmenových buněk, které produkují melanocyty. Tak došlo k trvalé ztrátě melanocytů a následně k trvalé ztrátě melaninu. Nová srst, která po této změně narostla, již byla šedá nebo bílá. Tyto závěry přinesly i zjištění, že poškození je nevratné a trvalé, protože kmenové buňky melanocytů, které produkovaly melanin ve vlasových folikulech, byly vyčerpány a poškozeny.
„Očekávala jsem, že stres má na tělo špatný vliv, ale škodlivý vliv stresu, který jsme objevili, je nad rámec mých představ. Poskytuje to také představu o tom, jak může stres působit na mnoho dalších částí těla,“ vyjádřila se pro BBC profesorka Ya–Chieh Hsu, autorka výzkumu z Harvardovy univerzity.
I tato zjištění mohou být pomyslným dílkem do skládačky, který povede k vývoji možné léčby šedivění vlasů souvisejícího se stresem, ale i jiných změn na úrovni buněk nebo tkání, které prožívání stresu přináší.
Vystresované chromozomy
Stres má negativní vliv na tzv. telomery, což jsou koncové části chromozomů obsahující vlákna DNA obalené speciálním bílkovinným pouzdrem. Tyto opakující se segmenty DNA se při každém dělení buňky zkracují — a co je nejzajímavější, rychlostí svého opotřebení určí rychlost stárnutí našich buněk a jejich smrt. Stres ovlivňuje rychlost opotřebení a rychlost zkracování těchto důležitých částí chromozomů.
Při opotřebení telomer v kmenových buňkách folikulu našeho vlasu se produkce melanocytů zpomaluje a přestává sekundovat růstu vlasu. Výsledkem tohoto zpomaleného procesu je šedý vlas. Ve stavu, kdy melanocyty odumřou úplně, se šedý vlas mění na bílý.
