Jsou šediny jen známkou stárnutí, nebo odrážejí náš celkový zdravotní stav?

Životaschopnost melanocytů ovlivňují chemické stresory, UV záření, přičemž jejich ztráta může trvat desetiletí, pokud člověk neprožíval značný stres. Donedávna nebylo zcela jasné, jakým mechanismem ovlivňuje stres šedivění vlasů. Objasnění možné souvislosti mezi stresem a tvorbou melanocytů přinesli vědci, kteří svou studii publikovali v časopise Nature. Předpokládali, že účinky souvisejí s kmenovými buňkami melanocytů, které produkují melanin a jsou zodpovědné za barvu vlasů a pokožky.

Akutní stres vyvolaný bolestí vědci indukovali injekcí resiniferatoxinu (RTX), analogu kapsaicinu, který při styku se sliznicemi vyvolává pálení až bolest. Všechny tři formy stresu způsobily ztrátu melanocytů i pigmentu melaninu. Nejvýraznější efekt a ztrátu pigmentu však pozorovali právě při akutním stresu vyvolaném bolestí.

Vědci zpočátku předpokládali, že za všechno může imunitní reakce vyvolaná stresem nebo produkce stresového hormonu kortikosteronu (ekvivalent lidského kortizolu). Oba předpoklady se ukázaly jako nesprávné a neměly žádný vliv na produkci melanocytů. Vědci v případě myší po intenzivním stresu pozorovali poškození kmenových buněk melanocytů zodpovědných za zbarvení srsti, přičemž myši s tmavou srstí během trvání experimentu úplně zbělely.

Překvapivým zjištěním bylo, že nepřímou odpovědnost za šedivění srsti těchto zvířat měl neurotransmiter noradrenalin, jehož hladina se zvyšuje právě při akutním stresu. Při injekčním podání noradrenalinu nestresovaným myším se jejich tmavá srst změnila na šedou, protože nastalo vymizení melanocytů.

Tento jev byl vysvětlen tím, že uvolňování noradrenalinu podmiňuje sympatikový nervový systém, který nastoupí při stresové reakci a jeho primárním procesem je stimulace těla při akutním nebezpečí, když spustí odpověď  „bojuj nebo uteč“. Systém zahrnuje síť nervů, které jsou součástí každého vlasového folikulu a při stresu do něj uvolňují noradrenalin.

Při uvolnění noradrenalinu vědci skutečně zachytili vymizení a vyčerpání všech zásob kmenových buněk, které produkují melanocyty. Tak došlo k trvalé ztrátě melanocytů a následně k trvalé ztrátě melaninu. Nová srst, která po této změně narostla, již byla šedá nebo bílá. Tyto závěry přinesly i zjištění, že poškození je nevratné a trvalé, protože kmenové buňky melanocytů, které produkovaly melanin ve vlasových folikulech, byly vyčerpány a poškozeny.

I tato zjištění mohou být pomyslným dílkem do skládačky, který povede k vývoji možné léčby šedivění vlasů souvisejícího se stresem, ale i jiných změn na úrovni buněk nebo tkání, které prožívání stresu přináší.

Vystresované chromozomy

Stres má negativní vliv na tzv. telomery, což jsou koncové části chromozomů obsahující vlákna DNA obalené speciálním bílkovinným pouzdrem. Tyto opakující se segmenty DNA se při každém dělení buňky zkracují — a co je nejzajímavější, rychlostí svého opotřebení určí rychlost stárnutí našich buněk a jejich smrt. Stres ovlivňuje rychlost opotřebení a rychlost zkracování těchto důležitých částí chromozomů.

Při opotřebení telomer v kmenových buňkách folikulu našeho vlasu se produkce melanocytů zpomaluje a přestává sekundovat růstu vlasu. Výsledkem tohoto zpomaleného procesu je šedý vlas. Ve stavu, kdy melanocyty odumřou úplně, se šedý vlas mění na bílý.

Doporučeno

Mladé lidi trápí čím dál více stres. Nervováním se a obavami stráví denně šest hodin 1. března 2018 v 15:15