Sportovkyně Laurel Hubbard konečně promluvila.
„Olympijské hry vnímám jako globální oslavy našich nadějí, ideálů a hodnot a chtěla bych poděkovat Mezinárodnímu olympijskému výboru za jeho odhodlání udělat sport inkluzivním a přístupným,“ nešetřila pozitivními slovy transgender vzpěračka Laurel Hubbard. Médiím nedala žádné vyjádření od chvíle, kdy bylo potvrzeno její místo v týmu Nového Zélandu.
Podle oficiálních pravidel mohou transgender sportovci soutěžit v ženských kategoriích za předpokladu, že jejich hladina testosteronu je nižší než 10 nanomolů na jeden litr krve, a to nejméně 12 měsíců před soutěží. Lékařský ředitel MOV Richard Budgetel začátkem tohoto týdne uvedl, že o pravidlech začleňování bude rozhodovat každá federace.
Třiačtyřicetiletá Hubbard se narodila v Aucklandu a ještě před rokem 2013 soutěžila jako muž Gavin Hubbard. Proces změny pohlaví dokončila před osmi lety. Na letních olympijských hrách v Tokiu se představí poprvé v pondělí 2. srpna v kategorii nad 87 kilogramů.
Americký týdeník Time ji dokonce zařadil i do žebříčku sportovců, které je třeba na letošní olympiádě sledovat. Dostat se na OH v Tokiu byla pro ni trnitá cesta i proto, že lékaři jí předpovídali konec kariéry poté, co si před třemi lety zlomila ruku na Hrách Commonwealthu.
Přesto přijetí ze strany veřejnosti či samotných sportovců a kolegů nebylo po celou dobu pozitivní. „Kvůli nezpochybnitelné fyzické výhodě, kterou transgender ženy mají, je to vůči ženám nespravedlivé,“ napsali autoři petice zaměřené proti politice, která za určitých podmínek povoluje, aby v ženské kategorii soutěžily i transgender ženy. Podepsalo ji více než 21 000 lidí. Belgická závodnice Anna Vanbellinghen minulý měsíc veřejně prohlásila, že umožnění transgenger ženě soutěžit v Tokiu v kategorii žen nad 87 kilogramů je „špatný vtip“.
