Na hranicích již více než dva týdny zůstávají migranti z Iráku, Afghánistánu a Sýrie.
Již více než dva týdny jsou na hranici mezi Polskem a Běloruskem uvězněni migranti, kteří přežívají v nelidských podmínkách a neví, co s nimi bude dál. K situaci nyní promluvila i Mezinárodní organizace pro migraci, která spadá pod OSN, a vyjádřila znepokojení právě kvůli podmínkám, v nichž migranti z Iráku, Afghánistánu a Sýrie žijí. Kde se tam vzali? Kdo by se o ně měl postarat? A můžeme jim nějak pomoci?
Migranti přišli z Iráku, Afghánistánu a Sýrie. Bělorusko je nechce
Migranti, kteří jsou uvězněni na hranici mezi Polskem a Běloruskem, měli přijít z Iráku, Afghánistánu a Sýrie do zmíněného Běloruska, které je však odmítlo přijmout. Na hranice je prý vyhnal běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Má jít o pomstu za sankce, které byly Bělorusku uděleny Evropskou unií.
„Využívání migrantů k destabilizaci sousedních zemí je zjevným porušením norem mezinárodního práva a mělo by být chápáno jako hybridní útok proti Litvě, Lotyšsku a Polsku, a jako takové proti celé Evropské unii,“ tvrdí premiéři Polska, Litvy a Lotyšska.
Kam vyrazit do zahraničí na vánoční trhy? Těchto 5 měst ti vezme dech
28. listopadu 2024 v 7:00
Většinu migrantů, kteří byli vypuzeni z Běloruska, se podařilo přepravit zpět do země, avšak skupinka zhruba 32 osob už pár týdnu táboří na hranicích s Polskem, nedaleko vesnice Usnarz Górny. I Polsko se k uprchlíkům bohužel postavilo zády, odmítlo je nechat zažádat o azyl a postavilo kolem nich plot, který hlídají vojáci, což kritizuje mnoho obyvatel země.
„Situace na hranicích s Běloruskem je napjatá a kritická hlavně z důvodu, že režim Lukašenka se rozhodl přepravit migranty z Iráku – hlavně jsou to utečenci z Iráku – do Běloruska a vytlačit je do Polska, do Litvy a do Lotyšska, aby destabilizoval naše země,“ uvedl premiér Mateusz Morawiecki.
Migranti tak nejsou vítání ani v Bělorusku, ani v Polsku a nezbývá jim než tábořit na hranicích. Jinou možnost prostě nemají.
Nelidské podmínky, nedostatek jídla a absence čisté vody
Mezinárodní organizace pro migraci kritizuje především nelidské podmínky, v nichž migranti kvůli ignoraci okolních států žijí. Běženci nemají přístup k čisté vodě, jídlo dostávají pouze zřídka a aktivisté, kteří se snaží trpícím migrantům pomoci, jsou blokováni vojáky. Dobrovolníkům nebylo umožněno ani to, aby táborníkům předali jídlo či jiné vybavení, díky kterému by pro ně chladné a deštivé počasí bylo snesitelnější.
Někteří z migrantů mají zdravotní potíže. Mezi nimi dvaapadesátiletá matka pěti dětí, která má vážné potíže s ledvinami, plícemi a páteří. Její rodina se bojí, že zemře, pomoc k ní nikdo ale nepustil.
„Je nezbytné, aby k ní okamžitě pustili lékaře a nechali ji převézt do nemocnice. Ale až dosud příslušníci polských silových složek nepustili k migrantům sanitky a lidi, kteří jim chtěli pomoci,“ řekl Piotr Bystrianin, předseda nadace Ocalenie.
Běženci jsou na běloruském území, ale Lukašenko brání humanitární pomoci
Situací na hranici Polska s Běloruskem se začal naštěstí zabývat i Evropský soud pro lidská práva, který Polsku nařídil, aby migrantům poskytlo jídlo, vodu, oblečení, odpovídající zdravotní péči a přístřeší. Ani to však není tak jednoduché, neboť běženci táboří na běloruském území, které humanitární pomoc odmítá.
„Skutečně... k našemu úžasu bylo přijetí polské humanitární pomoci zcela odmítnuto. Jsou to lidé, kteří jsou na běloruském území, takže za ně plně odpovídá Bělorusko,“ uvedl polský premiér.
Řešení neexistuje
Ač jsou životy více než 30 běženců v ohrožení, zdá se, že řešení této situace v současné chvíli neexistuje. Polsko migranty odmítá přijmout, Bělorusko blokuje dodávky jídla a čisté vody a rodiny s mnoha malými dětmi tak bojují o přežití.
Jedinou nadějí je zásah Evropské unie, která by mohla Polsku nařídit, aby se migrantů ujalo, avšak takové nařízení pravděpodobně nebude možné. I v sousední zemi totiž na příjem utečenců panují rozdílné názory a nikdo tak neví, co bude dál.
