Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jak odpočívat lépe a jak nabrat a udržet si energii? Připravili jsme pro tebe 7 způsobů, jak na denní bázi odpočívat, aby ses cítil lépe
Kanceláře plnily tváře bez výrazu a z očí pracovníků zářila únava. Prostě klasické pondělní ráno, které opožděný vlak pracovního týdne pomalu dostrká až k pátečnímu odpoledni, kdy vteřiny ubíhají pozpátku a prsty se nad klávesnicí klepou s touhou po trošce uvolnění. Kulisy jak z románu dystopických autorů, ale naprosto upřímně. Nepřipomíná ti to něco? Na chvíli se pohodlně usaď a vzpomeň si, jak probíhají tvé dny ve škole, v práci nebo i doma, když nemáš do čeho píchnout.
Kolikrát ti za poslední dobu proběhla hlavou palčivá otázka: „Proč mě tak strašně zmáhá únava?“ Jednoduchá odpověď by spočívala v nedostatku spánku, ale co když se ti jej dostává přesně tolik, kolik potřebuješ, ale energie tak trochu pokulhává. Inu, možná máš problém s rozlišováním mezi tím, co je spánek a co je odpočinek. Přestože pravidelné střídání REM a non-REM fází v peřinách je důležité, někdy prostě „jenom“ spát nestačí.
Podle doktorky Saundra Dalton-Smith je klíč k získání dostatečného množství životní energie, díky které vymaluješ šedé pracovní týdny pestrými barvami, pochopení, že existuje sedm druhů odpočinku a je nadmíru důležité, abys do svého života aplikoval každý jeden z nich. My si je dnes všechny představíme a u každého z nich ti dáme tip, jak je můžeš zavést do běžného pracovního dne tak, aby ti zůstala produktivita a zároveň dobré fyzické i mentální zdraví.
1. Fyzický odpočinek
Naprostým základem, kterého by se mělo dostat všem, je fyzický odpočinek, který nejspíš dobře znáš. Fyzický odpočinek sám o sobě sestává ze dvou druhů, které je potřeba kombinovat tak, jak ti zrovna vyhovují. Pokud trávíš osm hodin denně v práci, kde je potřeba využít každý sval tvého těla, je nejspíš jasné, že strávit další dvě hodiny intenzivním cvičením je tak trochu cesta do slepé uličky.
Zdroj: Unsplash/Drew Coffman/volně k užití
I tak se ale vyplatí mezi oběma druhý fyzického odpočinku střídat. Během dne se doporučuje kombinovat pasivní fyzický odpočinek, ke kterému lze počítat spánek (včetně šlofíků), nebo prosté povalování se na gauči. Aktivní odpočinek pak Saundra radí do života zařadit podle toho, jak náročný život máš. Pokud jsou tvé pracovní dny náročnější, stačí se pár minut protáhnout, nebo si zajít na příjemnou masáž.
2. Duševní odpočinek
Uděláme si rychlý test. Kolikrát se ti za poslední dobu stalo, že ses v teplé posteli překuloval a hlavou se ti rodila jedna myšlenka za druhou – vzpomínka na minulé prázdniny, nedokončené úkoly v práci, seminárka, kterou měl mít profesor na stole již dva dny zpátky? Pokud ses ve výše popisované situaci našel, je dost možné, že se ti nedostává tebou samotným požadované množství mentálního odpočinku.
Zdroj: Unsplash/Tevin Trinh/volně k užití
Ten je potřeba začlenit na denní bázi. V práci nebo ve škole se doporučuje odpočívat každé dvě hodiny po menších dávkách, abys měl i na konci dne dostatečné množství energie. Nech na chvíli úkoly stranou a dej si krátké dechové cvičení nebo meditaci, nebo se prostě jenom dívej z okna na to, jak prší, sněží nebo svítí sluníčko. Saundra zároveň doporučuje mít u postele notes, do kterého si v případě, že nemůžeš usnout, krátce zaznamenáš, co se ti honí hlavou, abys to nemusel uchovávat v mozku.
3. Smyslový odpočinek
Žijeme ve světě, který nám dává víc podnětů, než je náš mozek schopen zpracovat. To platí o to víc, pokud hlavu využíváš v práci a často se díváš do počítače, střídáš jeden telefonát za druhým a potkáváš se s velkým množstvím lidí, ať už osobně nebo přes různé telefonáty. Zrak, sluch, ale i všechny ostatní smysly si potřebují také odpočinout, což je fakt, na který často zapomínáme.
Na toto existují pravidla, která můžeš do svého každodenního života začlenit. Jedním
takovým je pravidlo s názvem 20–20–20. Jeho podstata tkví v tom, že se každých 20 minut podíváš po dobu 20 sekund na objekt vzdálený 20 stop (přibližně 6 metrů). To ti pomůže ulevit očím, zrovna tak jako když je po dobu těchto 20 sekund zavřeš. Podobně důležitá je také práce s tichem.
Zdroj: Unsplash/Taras Chernus/volně k užití
Podobně jako zrak, si potřebuje odpočinout také sluch. O to spíš, pokud žiješ ve větším městě, kde ti do uší urbánní dirigent pouští symfonii tramvají v podstatě bez přerušení. Ulevit uším několikaminutovým tichem je nad míru důležité. Zkus si pořídit třeba špunty do uší a strávit v nich každý den nějakou dobu. Uvidíš, že ti za to tvůj mozek brzy poděkuje. Pro začátek ale bude bohatě stačit, pokud na konci každého dne vypneš telefon a elektronická zařízení a půjdeš se třeba na chvíli projít na klidné místo.
4. Kreativní odpočinek
Kreativita je vlastnost, která se na pracovním trhu velmi vyhledává. I ta je ale vyčerpatelná a každý z nás občas potřebuje jakýsi kreativní restart a tvořivá centra v mozku potřebují krmit a kultivovat stejně jako ostatní jeho části.
Zdroj: Unsplash/Martino Pietropoli/volně k užití
Co se týče kreativního odpočinku, Saundra radí si v této oblasti pomoci prostou procházkou do přírody nebo konzumací umění, ve kterém najdeš odpočinek. Najdi si to, které tě bude nejvíc inspirovat. Nezáleží, jestli jako vizuální člověk dáváš přednost vernisáži fotografii nebo tě spíše inspiruje poslech klasické hudby. Hlavní je, aby ti umění pomohlo si odpočinout a restartovat mozek, nemělo by se tedy jednat o příliš rušivá díla se spoustou impulzů, které je potřeba vnímat.
5. Emoční odpočinek
V dnešní době si často nedokážeme najít chvíli každý den na to, abychom se věnovali svým vlastním emocím. Neuvědomujeme si ale, že jsou přirozenou součástí našeho života a pokud je v sobě budeme držet, obzvlášť ty negativní, řítíme se přímou cestou do kolotoče mentální nepohody, problémů a syndromu vyhoření.
Úlevy od emocí se dočkáme jednoduchým a přitom pro mnoho z jen těžko představitelným způsobem, a to když jim dáme volný průchod. Na začátku stačí se cestou do práce v tramvaji chvíli se věnovat tomu, jak se cítíme. Daří se nám dobře? Trápí nás něco? Dokážeme vyřešit to, co nás trápí? Během těchto několika minut se nám podaří dát svým emocím pozornost, kterou si zaslouží.
Zdroj: Unsplash/Marcos Paulo Prado/volně k užití
Do života se také vyplatí začlenit takzvaný Worry Time, tedy vyhradit si každý den, nebo jen několikrát do týdne určitou chvíli, kdy si v ideálním případě napíšeme, co nás zrovna trápí, čeho se bojíme a co nám brání v noci zamhouřit oko. Neboj se v tuhle chvíli dát pocitům naprosto volný průchod. Pokud máš potřebu plakat, plač. Pokud chceš nadávat, nadávej. Z dlouhodobého hlediska ti to pomůže zvládat svoje emoce lépe a tvůj mozek bude svěží.
6. Sociální odpočinek
S emočním odpočinkem se velmi úzce pojí také odpočinek sociální. Pokud patříš mezi lidi, kteří na většinu nabídek kývají, nikdy nezůstanou doma, pokud je kamarádi zvou večer do baru nebo přes den na kávu, věř, že je potřeba si od společnosti tu a tam odpočinout. Sociálního kontaktu totiž máme v dnešní době víc než dost, a to nejen skutečného, ale i virtuálního. Upozornění na Messengeru, Instagramu nebo Face Time hovory nám v podstatě znemožňují být chvíli sami.
Trávit čas sám se sebou je ale nad míru důležité. Vyhraď si některé večery jen pro sebe a kombinuj tak sociální odpočinek společně s ostatními jeho typy. Pokud to ale bez kamarádů nezvládáš, zkus alespoň kriticky zhodnotit, se kterými se ti žije lépe a které schůzky tě spíš energeticky vysávají. A teď si polož jednoduchou otázku. Se kterými lidmi by ses měl potkávat méně?
7. Duchovní odpočinek
Když se řekne spiritualita, často se nám vybaví kláštery, studování starých textů a hodiny modliteb. Všechno tak trochu spadá do škatulky ezo praktik, ale pravda je jiná. Napojení na svou duši, jak nesmyslně může znít, je pro naše tělo a mozek velmi potřebné. Výše jsme mluvili o meditaci, která skutečně může pomoci dlouhodobě uvolnit stres, zlepšit náladu a udržet mozek nabitý energií.
Zdroj: Unsplash/ Omid Armin/volně k užití
Není ale potřeba ji věnovat hodiny. Stačí, když se pohodlně usadíš, nebo si lehneš každý den na pár minut, s čímž ti mohou pomoci i některé aplikace nebo videa na YouTube. Pokud nevíš, jak s ní začít, zkus se prostě jen pár minut věnovat svému dechu, počítat nádechy a výdechy a snažit se na nic nemyslet. Alternativa meditace ale může spočívat i ve sledování drobností, které se za den dějí. Zkus si uvědomit, jak teče voda, se kterou si myješ ruce, jak zní boty klapající o dlaždice nebo jak světlo dopadá na domy v ulici.
Pokud začleníš všechny výše uvedené druhy odpočinku, můžeš si pomoci od dlouhodobého stresu, získat větší soustředění v práci nebo škole a začít každý den s úsměvem na tváři. Je také možné, že už část těchto praktik do svého života začleňuješ, v takovém případě se můžeš otestovat přímo na stránkách Saundry, abys zjistil, kterého druhu odpočinku se ti možná nedostává tolik kolik by mělo. Vědět, co tvůj mozek potřebuje, je základ toho, jak svůj život posunout do roviny nižšího stresu a vyššího štěstí.
Závěrem bychom jen rádi upozornili, že nedostatek energie může způsobovat také například hormonální nerovnováha. V případě, že výše uvedené praktiky do života začleňuješ, ale stále se máš pocit dlouhodobé únavy a nespokojenosti či mentální nestability, vyhledej pomoc odborníka.
