Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
Sport

Násilí, genocida a ekologická hrozba za olympijskými kruhy. 5 důvodů, proč jsou Zimní olympijské hry v Pekingu problematické

Podívali jsme se na problematiku Zimních olympijských her v Pekingu a sestavili 5 důvodů, které popisují, proč Čína není nejlepším hostitelem olympijských her.

Radim Šlechta
12. 2. 2022 11:30 Čas čtení: 8:11
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Násilí, genocida a ekologická hrozba za olympijskými kruhy. 5 důvodů, proč jsou Zimní olympijské hry v Pekingu problematické
Zdroj: TASR/AP/Michel Euler, David J.Philip
Sport
0
Radim Šlechta
12. 2. 2022 11:30
Čas čtení: 8:11

Násilí, genocida a ekologická hrozba za olympijskými kruhy. 5 důvodů, proč jsou Zimní olympijské hry v Pekingu problematické

Podívali jsme se na problematiku Zimních olympijských her v Pekingu a sestavili 5 důvodů, které popisují, proč Čína není nejlepším hostitelem olympijských her.

Radim Šlechta
12. únor 2022, 11:30
Čas čtení: 8:11
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Násilí, genocida a ekologická hrozba za olympijskými kruhy. 5 důvodů, proč jsou Zimní olympijské hry v Pekingu problematické
Zdroj: TASR/AP/Michel Euler, David J.Philip

Sportovní výkony reprezentantů hypnotizují diváky na místě i u televizních obrazovek již několik dní. Největší sportovní událost je v plném proudu. Olympiáda je jedním z mála řešených témat a hlavním předmětem části konverzací je, komu to zrovna „cinklo“, jakou šanci mají naši, kdo bude závodit v sobotu a u koho se bude turnaj sledovat. Myšlenka na pospolitý sportovní svět, který se zrychlí ve výkonech a zpomalí ve všem ostatním je ušlechtilá a olympijské hry provází od jejího prvopočátku.

 

Avšak nehalí se ze třpytivým olympijským zlatem důležitější témata? Letošní hry objímají kruhy pochybností o tom, zda je vhodné, aby právě Čína apolitické sportovní klání hostila. Zmíněnou myšlenku na odložení politických problémů rozporuje otázka, zda ji Čína jen nevyužívá k tomu, aby se v očích ostatních zemí vymalovala v trochu hezčích a pestřejších olympijských barvách. Za těmito barvami se ale stále nachází popraskaná stěna v podobě nulového respektu k lidským právům, utlačování menšin a prostý dotaz, proč zimní olympijské hry pořádá země ve městě, kde není sníh.

Protože jsou nám témata rovných lidských práv blízká, stejně jako témata ekologická, podívali jsme se na otázku olympijských her v Číně trochu detailněji. V dalších odstavcích ti představíme pět důvodů, proč pořádání olympijských her v Číně nemusí být zrovna správné. K tomu, abychom mohli podobný obsah tvořit, nám pomáhají naši předplatitelé. Pokud se i tobě líbí, co děláme, můžeš rozšířit jejich řady a předplatit si veškerý náš zamčený obsah, nebo konkrétní články přes SMS.

1. Možná špionáž

Čína se snaží držet interní informace pod pokličkou a je menšina lidí, kteří mají přesný obrázek o tom, co se v gigantické asijské velmoci děje. Část lidí o problémech tuší, ale konkrétních svědectví není dostatek a pokud ano, ekonomická spolupráce nad nimi převažuje. Čína si tedy velmi dobře hlídá i to, jak mezi sebou (a s okolním světem) budou sportovci a členové jejich týmu komunikovat.

 

V rámci letošních olympijských her musí sportovci i novináři používat aplikaci My 2022, která má ale podle analytiků řadu nedostatků. Podle kanadské laboratoře Citizen Lab je možné, že se data z aplikace dostanou do špatných rukou. Aplikace, původně vytvořená k trasování účastníků s ohledem na pandemickou situaci a obohacená turistickými tipy a GPS navigací, vyžaduje při registraci například číslo pasu nebo zdravotní záznamy, které by mohly být v budoucnu zneužitelné.  Na otázku špionáže jsme se zeptali profesorky Olgy Lomové, sinoložky z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

 

Zdroj: TASR/AP Photo/David J. Phillip

„Jde o to, že čínské úřady se snaží systematicky ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch ČLR a jejího politického systému. Mají propracovaný systém institucí, bohatě dotovaných státech, a zástupy lidí, kteří mají jako svoje povolání za úkol zajišťovat dobré jméno Číny v zahraničí. Špehování sportovců může mít za cíl získat možnost je vydírat a naopak získávat od nich slova podpory pro ČLR – u vědomí, že sportovní hvězdy jsou populární a mohou ovlivňovat veřejné mínění na Západě,“ řekla REFRESHERu Lomová.

 

Podle ní se jedná o osvědčenou čínskou taktiku „jednotné fronty“. „Jak to funguje, by mohl vyprávět Daryl Morey, hlavní manažer Houston Rockets americké NBA. Poté, co v době demonstrací proti extradičnímu zákonu v Hongkongu tweetoval podporu protestujícím, čínský režim mobilizoval ‚patriotické fanoušky', kteří začali HR bojkotovat. Protože americká liga NBA je v ČLR velmi populární a má obrovské zisky z exhibičních zápasů a z reklamy v Číně, byl Daryl Morey přinucen se omluvit za to, že se dotkl ‚vlasteneckého cítění čínského lidu' (bez ohledu na to, co si doopravdy myslel). Podobným způsobem jsou vydíratelní všichni sportovci , kteří potenciálně chtějí vydělávat v Číně peníze. Ať žije demokracie a svoboda – kterým podle svých slov nejlépe rozumí generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching a jeho strategický partner a přítel ruský prezident Putin,“ konstatovala.

2. Cenzura

Vedle samotné špionáže existuje i podezření, že by čínská strana cenzurovala lidi. I na to upozornila analýza Citizen Lab, která uvedla, že existuje řada problematických (čti hlídaných) termínů, kterých by se sportovci měli vyvarovat. V aplikaci našli výzkumníci soubor pojmenovaný illegalwords.txt, který v sobě skrýval seznam politicky citlivých – nevhodných – termínů.

 

 

Tento seznam obsahuje téměř 2500 „nevhodných termínů a frází“. Zakazuje se například konverzace o duchovním vůdci Dalajlámovi, problematice Ujgurů, Tibetu a zpochybňování jednotného čínského režimu. Podle Jeffreyho Knockela ze Citizen Lab není jasné, jestli je nástroj cenzury aktivní, ale podle něj představuje potenciální hrozbu, protože zapnout ho znamená pouze stisknout jedno tlačítko. Jakékoliv politické projevy jsou v rámci (jakýchkoliv) olympijských her zakázány, ještě o něco citlivější ale mohou být, pokud mluvíme o konkrétních olympijských hrách v Pekingu. 

Během her se gesta údajně dopustil také Fatih Arda İpcioğlu, který měl podle spekulací mít na lyžích vlajku Východního Turkestánu, území spravovaného ujgurskou menšinou, kterou Čína vnímá jako hrozbu. Lze ale těžko odhadnout, zda a případně jak bude Čína sportovce za jejich nevhodné vyjádření trestat.

 

 

„Já si myslím, že okamžitě je potrestat nemůže. Ale může je potrestat tím, že nebudou moci vydělávat peníze v reklamě a sportovních kláních v Číně mimo Olympiádu. Nakonec čínský vliv stojí především na vydírání, hrozbách bojkotem a příslibech zisků,“ okomentovala možné následky Lomová.

3.  Utlačování lidských práv a sportwashing

„Největší problém letošních zimních olympijských her je především místo jejich konání. Čína se jakožto jeden z nejbrutálnějších autoritářských režimů nikdy neměla stát pořadatelem tohoto největšího svátku sportu. Čínský totalitní režim umlčuje, pronásleduje, cenzuruje, perzekvuje, mučí, vězní a popravuje obrovské množství svých občanů a to nám nesmí být jedno,“ řekl REFRESHERu tiskový mluvčí české pobočky Amnesty International Erik Bartoš.

Lidská práva by měla podle něj stát na prvním místě. To navíc překračuje i hranice Olympijské charty. „Konání OH v Pekingu je v rozporu s Olympijskou chartou. Ta ve svém prvním článku mimo jiné mluví o 'respektování základních universálních etických principů', představitelé ČLR však, kdykoliv to znamená kritiku nelidského zacházení s občany ČLR, existenci univerzálních principů popírá a kritiku lidských práv odmítá s odkazem na 'kulturní specifika', 'právo na rozvoj' a podobně,“ vysvětluje kontroverzi profesorka Lomová. Vedle toho také existuje Všeobecná deklarace lidských práv a svobod, ve které sojí, že všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti práv. Podle Lomové i Bartoše toto v Číně rozhodně neplatí.

 

Zdroj: Wiki Commons/牙生/volně k užití

Problémy v oblasti svobody se týkají především ujgurské menšiny, která podle některých názorových proudů prožívá podobné peklo, jako lidé v koncentračních táborech za války. Od roku 2006 Čína systematicky posílá Ujgury do převýchovných táborů, kde dozorci smývají jejich kulturní dědictví. Muži nesmí nosit dlouhé vousy, ženy si nesmí zakrývat obličej. Vězni se z těchto táborů vrací s podlomeným zdravím, pokud se ovšem vrátí. Vedle toho se jejich otrocká práce využívá při zpracování bavlny, po které sahají i velké západní módní řetězce. Během jejího zpracování však pracovníci přicházejí do styku s nebezpečnými látkami, které se pak na jejich zdraví neblaze promítají. Čína je jako politický systém nepřípustný pro mnoho zemí, ale politické názory musí jít v případě olympiády stranou. Ale prostoru pro kreativní interpretaci charty je dost. O to spíš, když je ve výboru u moci politický funkcionář.

 

„Olympijská charta odmítá politizaci sportu, předseda Čínského olympijského výboru je však celoživotním politickým funkcionářem, členem Ústředního výboru KS Číny, má další stranické funkce a zároveň je ředitelem Státního úřadu pro sport, jehož hlavním cílem - podle deklarace na vlastních webových stránkách - je naplňování úlohy strany v oblasti sportu. OH v Pekingu mají jednoznačně politický cíl - jak ostatně dokázal Si Ťin-pching a Putin, kteří v den zahájení her vydali společné politické prohlášení namířené proti demokracii a lidským právům,“ popsala profesorka Lomová.

K politizaci největší sportovní události navíc přispívá i myšlenka, že se Čína chce světu ukázat jako otevřený, rozvinutý stát, a v očích ostatních zemí si tak trochu napravit svou reputaci. Podle Erika Bartoše se Čína dopouští tzv. sportwashingu, což představuje zneužití velké sportovní události ke zlepšení svého PR.

 

„Čína se podle nás dopouští tzv. sportswashingu, kdy zneužívá významný celosvětový sportovní svátek k propagandě, zlepšení svého PR a zakrytí drastického porušování lidských práv a svobod, kterého se dlouhodobě dopouští. Čína například každoročně popraví několikanásobně víc lidí, než všechny ostatní státy světa dohromady - a to často i za drogové nebo finanční delikty,“ popsal REFRESHERu Bartoš.

4. Zasněžené svahy v zemi bez vloček

Vedle lidskoprávních oblastí, které zpochybňují kompetenci Číny olympijské hry pořádat, konfrontuje zemi také problematika ekologie a udržitelnosti. V Pekingu totiž dlouhodobě není dostatek sněhu a svahy pro zimní sporty museli organizátoři zasněžit pomocí řady sněhových děl. A jak známo, sníh je tvořený vodou, s jejímž množstvím Čína v určitých oblastech bojuje.

 

„Konání zimních olympijských her v místě, kde není žádný sníh, je tam chronický nedostatek vody (po celý rok) a zároveň v zimě mrazivé a slunečné počasí, což znamená rychlou sublimaci umělého sněhu, ignoruje elementární pravidla ochrany životního prostředí,“ říká profesorka Lomová. Sníh v Pekingu, na kterém sportovci sjíždějí svahy je umělý téměř ze 100 % a voda, kterou k jeho tvorbě Čína spotřebovala by podle serveru Market Watch vystačila naplnění 73 bazénů. 

 

Zdroj: Unsplash/ Adrien VIN/volně k užití

Carmen de Jong, geografka ze Štrasburské univerzity pro server The Guardian uvedla, že z hlediska udržitelnosti by se mohlo jednat o zatím nejhorší hry v historii vzhledem k tomu, že se na místě jejich konání nevyskytuje téměř žádný sníh. Část sjezdovek se navíc nachází v přírodních rezervacích, které by podle ekologů neměly sloužit k tomu, aby se na nich sportovní akce konaly.

„Idea lyžování v místech, kde není vůbec žádný přirozený sníh a je tam nedostatek vody, v době, kdy se zavazujeme snižovat emise a spotřebu energií a hledáme nové cesty "zelené ekonomiky", je postavená na hlavu, tím spíš, že jeden z argumentů pro OH v Pekingu je nadšení pro 300 miliónů nových lyžařů. Pokud skutečně OH v Pekingu budou znamenat prudký nárůst zájmu o lyžování v Číně (a budou využívána sportovní střediska postavená pro letošní OH), pak to znamená každý rok masivní výrobu umělého sněhu a dříve či později vyčerpání zásob podzemní vody. Čínští komunisté si tím hlavu nelámou, věří, že poručí větru dešti,“ popsala sinoložka Lomová.

5. Finance

Poslední z problému, které jsme se rozhodli uvést je samotné financování olympijských her. Letošními protikandidáty Pekingu byla například města Stockholm nebo Krakov, která se ale nedočkala dostatečně politické podpory v prvním případě a v druhém případě se občané rozhodli, že by město mělo spíš vybudovat metro, než olympijská sportoviště.

 

Stejně tak odstoupilo z kandidatury také Oslo nebo Lvov. Pořádat olympijské hry totiž zemi vyjde na velké množství peněz a olympijské stadiony se po dvou týdnech pompy mění v pohřebiště ušlechtilých sportovních myšlenek. Čína oproti tomu jako země bohatá s rozsáhlou sítí služeb po celém světě nemá takový problém olympiádu pořádat. Jak jsme zmínili výše, odměnou ji za to bude lepší obrázek v očích svých obchodních partnerů, kteří pak snadněji přimhouří oko nad porušováním lidských práv v zemi.

Problémů je mnoho

Je otázkou, zda je vhodné, aby i přes všechny své kontroverze pořádala Čína olympijské hry. Problémů je i podle profesorky Olgy Lomové i podle Erika Bartoše víc a zejména lidskoprávní situace v Číně je podle nich otřesná. „Důležité je, že nejde o ad hoc prováděné represivní akce, ale o součást promyšleného systému opřeného o instituce a zákony (dnes se Komunistická strana Číny ohání právním řádem, jenomže zákony, které v posledních letech přijímá, potenciálně kriminalizují cokoliv, co se stranický aparát rozhodne označit za ohrožení stability či státní bezpečnosti),“ vyjádřila se Lomová. Ale pokud olympijský výbor o všech problematických oblastech ví, proč zemi organizaci sportovní akce povolil?

Pokusili jsme se kontaktovat český olympijský tým, ale na naše dotazy nereagoval. Je tedy na každém jednotlivci, aby zvážil, zda chce svým sledováním kontroverze, které na olympijských hrách panují podpořit. Některé země jako Kanada, Austrálie, Velká Británie nebo Spojené státy se rozhodli olympijské hry diplomaticky bojkotovat. K nim se přiřadila i Česká republika a na letošní olympiádě se neobjeví žádný představitel Vlády. Zda svou účast z jakéhosi vyššího principu mravního měli odmítnout i sportovci, je stále otázkou.

 

„Myslíme si, že Česká republika by měla prostřednictvím svých představitelů především mluvit o tom, co se v Číně děje, jak dramaticky tam jsou lidská práva pošlapávána a nedopustit, aby se během účasti našich sportovců a sportovkyň na letošních olympijských hrách mlčelo o tamní nesvobodě a bezpráví,“ vyjádřil se pro REFRESHER Erik Bartoš. Je ale otázkou, co by si sportovci za případné vyhrazení se vůči tamnímu každodennímu životu, odnesli. Ekonomických trestů může být, jak plyne z výše uvedeného, víc než dost.

Upozornit na chybu. Pokud spatřuješ v článku nedostatek nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: TASR/AP/Michel Euler, David J.Philip
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu Sport
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.