Navzdory všemu se i dnes najdou obhájci stalinismu.
Před 100 lety, 3. dubna 1922, se Josif Vissarionovič Stalin stal prvním generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Jeho nástup znamenal krvavý diktátorský režim, který si vyžádal desítky milionů lidských obětí.
Vladimir Putin, prezident Ruské federace, která nedávno zaútočila na Ukrajinu, přitom v roce 2017 prohlásil, že se osoba Stalina „výrazně démonizuje“ a Rusko se od jeho dob „zásadně změnilo“, uvádí The Times. Stalina ale není třeba démonizovat, stačí poukázat na hrozivé následky jeho vládnutí.
Refresher se ve svých článcích soustředí i na důležitá historická témata. Nedávno jsme psali o 10 příbězích spojených s válečnými fotografiemi a podívali jsme se na masakr v Kľakovské dolině, při kterém nacisté vyvraždili nevinné lidi. Naši práci můžeš podpořit jako člen klubu Refresher+.
Hladomor přinesl i kanibalismus
Sovětský svaz začal v průběhu 20. a 30. let minulého století nutit rolníky na Ukrajině, aby vstoupili do družstev. Proces nucené kolektivizace tak zničil funkční zemědělství. Propagandistická mašinérie tehdy z úspěšných a majetných rolníků udělala takzvané „kulaky“, kterých se chtěla zbavit v procesu „dekulakizace“. Sovětský svaz se však musel popasovat s množstvím demonstrací. Jejich značná část proběhla právě na Ukrajině.
„Když se začátkem 30. let rozjela kolektivizace, v jejím prvním období Sovětský svaz zaznamenal až 14 000 zemědělských povstání s 3,4 miliony účastníků, z toho polovina proběhla právě na Ukrajině. Starý svobodný duch a vůle postavit se za své zájmy ovlivnily i příští generace,“ řekl pro Refresher historik Michal Šmigeľ.
Co se dozvíš po odemčení?
- Jaké měl hladomor následky.
- Co způsobily masové deportace obyvatel.
- Proč si Stalin Velkou čistkou paradoxně uškodil.
- Proč se sovětští vojáci museli bát i o své rodiny.
- Co říkal o Stalinovi jeho nástupce.
