10 válečných fotografií: „Druhý Adolf Hitler“, zmrzlí sovětští vojáci a poprava useknutím hlavy

V ní během několika měsíců zahynulo na obou stranách celkem více než milion Němců, Francouzů a Britů. Na výše přiložené fotografii leží v zákopech několik mrtvých vojáků. Zajímavostí je, že se bojů na rozdílných stranách barikády zúčastnili i pozdější diktátor Adolf Hitler a tvůrce Pána prstenů J. R. R. Tolkien, píše The Independent.

V bojích u řeky Sommy byly poprvé nasazené britské tanky, kromě dělostřeleckého bombardování se pravidelně střílelo kulomety a vojáci využívali také plamenomety či ničivé chemické zbraně.

Střelba z kulometů zpoza zákopů byla extrémně nebezpečná, o čemž se začátkem července přesvědčili britští a francouzští vojáci. Dvacátého čtvrtého června začalo týdenní dělostřelecké bombardování německých zákopů, po kterém se Britové a Francouzi pokusili o posun vpřed. Mysleli si totiž, že z německých jednotek téměř nikdo nepřežil. Opak však byl pravdou.

Když Britové s Francouzi vyšli ze zákopů, čekala je smrt. „Když jsme začali střílet, prostě jsme museli jen nabít a znovu nabít. Padali po stovkách. Nemuseli jsme mířit, jen jsme do nich stříleli,“ popsal podle portálu History masakr jeden z německých vojáků. Během první světové války, která skončila v roce 1918, zemřelo podle odhadů zhruba 20 milionů vojáků a civilistů.

Chlad jako nepřítel (1940)

Po krátkém období míru se svět v roce 1939 ponořil do druhé světové války, ze které se snažil vytěžit i Sovětský svaz. Ten v listopadu téhož roku zaútočil na Finsko, čímž začal takzvanou zimní válku. Boje mezi dvojicí zemí však skončily už za několik měsíců. O život v nich přišli zejména vojáci Sovětského svazu, a to navzdory tomu, že měli podle knihy The Military History of the Soviet Union početní převahu čtyř na jednoho. Mnohé vojáky trápily pro nízké zimní teploty omrzliny a nejeden následkem chladného počasí zmrzl.

Na fotografii výše můžeš vidět sovětského vojáka, který zmrzl jen několik minut po zásahu snipera. Ve výjimečných případech Finové zmrzlé vojáky údajně postavili na nohy, upevnili ve sněhu, čímž z nich pro nepřítele v podstatě udělali strašáky, uvádí web Rare Historical Photos. Většinou se však k padlým nepřátelům stavěli s úctou.

Reputace Rudé armády po zimní válce značně klesla. Její neúspěch se odrazil i na strategii nacistického Německa, které se rozhodlo v červnu 1941 zaútočit na Sovětský svaz. Jejich dohoda o neútočení v podobě paktu Molotov-Ribbentrop tak padla.

Stalin nechtěl evakuovat civilisty (1943)

Nacistická říše Adolfa Hitlera si při tažení na Sovětský svaz vylámala zuby, na což doplatili i vojáci, kteří prolévali svou krev v bojích o Stalingrad. Na obou stranách v průběhu měsíců zemřelo více než 2 miliony lidí.

Ušetření nebyli ani civilisté, které na příkaz diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina nepustili z města. Stalin tvrdil, že s civilisty ve městě budou jeho vojáci bojovat o to tvrději, uvádí Britannica. Vítězství sovětských vojáků však zajistila spíše skutečnost, že nacisté měli stále méně jídla a jejich neustále se zmenšující jednotky byly vyčerpané.

Přestože nacistický diktátor Adolf Hitler trval na tom, aby se jeho vojáci nevzdali, polní maršál Friedrich Paulus se rozhodl tento rozkaz neuposlechnout. Sovětům se tak v únoru 1943 vzdalo 22 generálů a zhruba 91 tisíc vojáků. Ze sovětských koncentračních táborů se z nich domů vrátilo odhadem jen 5 až 6 tisíc.

Popravu si z prvních řad vychutnávaly davy lidí (1943)

Druhá světová válka se nevedla jen na evropském kontinentu, ale také v Tichomoří. Jedním z nejznámějších bojů v Pacifiku byl určitě japonský útok na Pearl Harbor v prosinci 1941. Války však nesestávají výhradně z velkých bitev, ale i z jednotlivých lidských tragédií, jakou byla například smrt australského seržanta Leonarda Siffleeta.

V září 1943 jeho tým na Nové Guineji, kterou ovládali Japonci, cestou do města Aitape konfrontovala stovka místních lidí. Stiffleet věděl, že je vydají nepřátelům, a tak se pokusil o zoufalý útěk, při kterém postřelil jednoho z mužů, informuje Australian War Memorial. Zanedlouho nato ho však zajali a vydali Japoncům, kteří seržanta a další muže dlouhou dobu mučili, bili, vyslýchali a následně na dva týdny uvěznili.

Zajatce nakonec 24. října 1943 odvedli na pláž v Aitape, kde je před zrakem místních lidí a Japonců popravili stětím hlavy, o čemž svědčí i dobové fotografie. Leonard Siffleet po sobě zanechal snoubenku Clarice.

Rozkaz na popravu podle portálu Insider vydal viceadmirál Mičiaki Kamada a popravu osobně vykonal muž jménem Jasuno Čikao, který byl po válce odsouzený k trestu smrti. Jelikož se později ukázalo, že pouze vykonával rozkaz nadřízeného, ​​trest mu snížili na deset let vězení.

Sebevražda byla pro mnohé východiskem (1945)

Konec druhé světové války v Evropě spustil v Německu vlnu sebevražd, ke které přistoupili i nacistický diktátor Adolf Hitler a jeho žena Eva Braunová. Výjimku však netvořilo ani několik rodin nacistických pohlavárů. Příkladem je i zástupce starosty Lipska Ernst Kurt Lisso, jeho manželka a dcera (fotografie výše), kteří v dubnu 1945 pozřeli kyanid.

Důvody k sebevraždě mohly být pro Němce různé. Někteří zfanatizovaní nacisté, jako například ministr propagandy Joseph Goebbels, si neuměli představit, že by žili jako poražení ve světě bez svého vůdce. Goebbels tak společně s manželkou připravil o život i šest dětí.

Jiní lidé spáchali sebevraždu ze strachu z následků v podobě soudu a následného trestu nebo se obávali, že je vojáci budou mučit, znásilňovat a nakonec je zabijí. Izraelský deník Haaretz s odkazem na knihu Promise Me You'll Shoot Yourself od historika Floriana Hubera píše, že v německém městě Demmin prý z 15 tisíc obyvatel spáchalo sebevraždu více než tisíc lidí.

Jaderné bomby shozené na Japonsko byly jen slabý odvar (1945)

Atomový hřib způsobený explozí jaderné bomby shozené na Nagasaki sám o sobě nepůsobí příliš hrozivě. V době sociálních sítí a vyhledávače Google jsme si na záběry výbuchu jaderných bomb již zvykli, ale v srpnu roku 1945 šlo o raritní úkaz ničivé síly, které se do té doby nemohlo nic vyrovnat.

Zásah bomby s přezdívkou Fat Man fotografoval poručík Charles Levy. Podle portálu Amateur Photographer s odkazem na interview pro Free Lance-Star řekl, že atomový hřib sestával z fialové, červené i bílé barvy a působil velmi živě. „Všichni jsme byli dost vystrašení,“ přiznal Levy.

Jaderné bomby Fat Man a Little Boy shozené na Nagasaki a Hirošimu vedly ke smrti stovek tisíc lidí. Dohromady tyto dvě bomby přitom neměly ani 40 kiloton (1 kilotona = 1 000 tun TNT). Sovětskému svazu se však již v roce 1961 podařilo vytvořit zhruba 58 megatonovou bombu. Ve vývoji jaderných bomb však rozhodně nezaostávaly ani Spojené státy. Kdyby se tak velmoci rozhodly jaderný arzenál použít proti sobě, lidstvo by mělo své dny sečtené.

Dva odlišné světy odděloval obyčejný drát (1961)

Po konci druhé světové války se světové velmoci snažily upevnit v Evropě svůj vliv. Symbolem rozděleného světa se stala Berlínská zeď. Ne všichni se však rozhodli určenou hranici mezi východním a západním světem respektovat. Jeden z ikonických momentů útěku do západního Berlína se podařilo zachytit fotografovi Petru Leibingovi.

Mladý policista z tehdejšího východního Německa Hans Conrad Schumann využil, že hranici mezi Východem a Západem původně tvořil pouze ostnatý drát. Během jedné ze služeb tak podstoupil riziko, přeskočil drát a dostal se do západního Berlína.

„Okolo postávala spousta lidí, což bylo dobře, protože rozptylovali mé kolegy. Před skokem jsem byl schopen vyměnit svůj nabitý samopal za prázdný. Skok pak nebyl tak náročný,“ cituje jeho slova The Independent.

Následně postavená Berlínská zeď oddělující Východ a Západ vydržela 28 let. Při pokusu o přechod na druhou stranu zemřela spousta obyvatel. Někteří analytici nyní tvrdí, že železná opona může po útoku Ruska vzniknout i na západních hranicích Ukrajiny.

Krev na rukou vojáků USA, které zastavil hrdina (1968)

Zatímco obyvatele Evropy rozdělovala Berlínská zeď představující hranici mezi svobodou a totalitou, ve Vietnamu probíhala krvavá válka. Válečné zločiny přitom páchaly jak jednotky Vietkongu, tak i americká vojska. Nechvalně známým je zejména masakr v Mỹ Lai z března 1968, při kterém američtí vojáci během asi tří hodin povraždili stovky civilistů (podle informací Vietnamu jich bylo 504, USA hovoří o 347 obětech).

Záběry z masové popravy válečného fotografa Rona Haeberla poukazují na to, že mezi oběťmi byly i ženy a děti. Vojáci nešetřili ani batolata a minimálně jeden z vojáků později přiznal, že civilisty skalpoval a vyřezával jim jazyky. Podle dobových výpovědí se vojáci dopustili také hromadného znásilňování místních žen.

Masakr nevinných Vietnamců zastavil podle Los Angeles Times americký pilot Hugh Thompson, který přistál s vrtulníkem před skrývajícími se civilisty. Americké vojáky upozornil, že pokud na civilisty zaútočí, bude je posádka vrtulníku bránit, i kdyby měla střílet do vlastních řad. Na 30. výročí masakru Thompsonovi a dalším dvěma členům posádky vrtulníku byla udělená za jejich odvahu medaile, píše Time.

Jediným odsouzeným za masakr byl poručík William Calley, který dostal v roce 1971 doživotí, ale prezident Richard Nixon jeho trest snížil na domácí vězení. V něm strávil tři a půl roku. Masakr vietnamských civilistů se stal pro USA velkou ostudou a v důsledku jeho medializace vzrostl počet odpůrců války ve Vietnamu. Ta skončila v roce 1975.

Bosenskosrbský „Adolf Hitler“ (1992)

Po druhé světové válce v Evropě zavládl pomyslný mír, na kterém neustále spočíval stín probíhající studené války. S rozpadem Sovětského svazu se některé státy bývalého východního bloku začaly pomalu orientovat na západní hodnoty a užívaly si nově nabyté svobody.

Zatímco Slováci a Češi se na začátku 90. let klidně rozešli a Slovensko se více či méně úspěšně snažilo budovat demokratické zřízení, v Jugoslávii při dělení federace vypukla krvavá občanská válka. Z tohoto období je známá například genocida bosenských Muslimů ve Srebrenici. Za masovou popravu odpovídala srbská vojska generála Ratka Mladiče, jehož soudní tribunál v Hágu v červnu 2021 odsoudil na doživotí.

Válečných zločinů se však během války dopustili i jednotlivci, jako například bosenský Srb a bývalý policista Goran Jelisić, který se podle deníku The Irish Times budoucím obětem představoval jako Adolf Hitler. Před soudem se později přiznal k mučení a zavraždění 13 bosenských Muslimů a Chorvatů, uvádí The Guardian.

Na výše přiložené fotografii můžeš vidět, jak Jelisić ve městě Bričko střílí do neozbrojeného člověka. Jeden z přeživších mužů ze zajateckého tábora, kde Jelisić pracoval, řekl, že si prý zabíjení lidí užíval. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ho odsoudil na 40 let vězení.