Výdaje jsou každým rokem vyšší již sedm let v řadě.
Celkové světové vojenské výdaje přesáhly 3 biliony dolarů poprvé v historii v roce 2021. Informuje o tom Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru ve své výroční zprávě. Globální země investovaly v reálných číslech o 0,7 % více než v roce 2020 a až o 12 % více než před deseti lety. Ani ekonomické důsledky celosvětové pandemie nezastavily stoupající trend ve vojenských výdajích. Výdaje jsou každým rokem vyšší již sedm let za sebou.
USA, Rusko a Čína investovaly nejvíce
Celkově v loňském roce utratily země světa 2 113 miliard dolarů za vojenské výdaje. Největší investoři byly Spojené státy americké, Čína, Indie, Spojené království a Rusko, kteří společně představují 62 % celkových výdajů.
Výzkumníci při analýze do vojenských nákladů započítali nejen výdaje na zbraně a munici, ale také výplaty a benefity, provozní náklady, stavební náklady, výzkum a vývoj na centrální administraci. V celkových výpočtech počítali s reálnými čísly (platnými v roce 2020), ale některé údaje jsou přepočítány i vzhledem k inflaci.
Vojenské výdaje celosvětově stoupají již sedm let za sebou. USA, které utratily nejvíce za loňský rok, vyšly vojenské výdaje na 801 miliard dolarů, přičemž největší část investovaly do výzkumu a vývoje. USA opakovaně zdůraznily, že pro ně je v současnosti prioritou zůstat v čele inovací a být vždy o krok dopředu před technologiemi jiných zemí.
Druhým největším investorem byla Čína, která si na vojenské výdaje v roce 2021 vyhradila 293 miliard dolarů (skoro o 5 % více než rok předtím). Výdaje Číny přitom stoupají každoročně již 27 let bez přerušení. Jejich investice jsou velkým motivátorem i pro okolní země jako Austrálie a Japonsko, které se snaží držet krok. Příkladem je bezpečnostní dohoda mezi Austrálií, Velkou Británií a USA, které se shodly na dodávce osmi jaderných ponorek pro Austrálii za odhadovanou cenu 128 miliard dolarů.
Rusko investovalo 65,9 miliardy dolarů zejména v době, kdy připravovalo jednotky na hranici s Ukrajinou. Podle výzkumníků z institutu zemi pomohly příjmy z plynu a ropy. V reakci na rusko-ukrajinské vztahy vzrostly výdaje i Ukrajině, a to až o 72 % od anektování Krymu. V roce 2021 to bylo 5,9 miliard dolarů (zhruba tři procenta HDP Ukrajiny).
